Designovaný italský premiér Enrico Letta (46) zahájil jednání ohledně utvoření nové koaliční vlády a ukončení dvouměsíční politicky patové situace. Premiér Letto je bývalý místopředseda středolevé Demokratické strany (PD), která z celé situace vyšla nejhůře, a proto bylo překvapením, že prezident Giorgio Napolitano zvolil do čela vlády právě jeho. Koaliční vláda bude složena z Demokratické strany (PD) předsedy Maria Montiho a strany Lid svobody (PDL) předsedy Silvia Berlusconiho. Oba zástupci stran prohlásili, že budou novou vlády podporovat. Premiér Letta konzultuje i s malými stranami jako Levicová ekologie a svoboda (SEL). Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grillo uvedlo, že bude sice v opozici, ale bude podporovat konkrétní reformy. Bývalý spojenec předsedy Berlusconiho strana Liga severu (LN) se nepřipojí, ale bude spolupracovat s některými reformami. Ve svém prohlášení řekl, že hospodářská politika EU se zaměřuje příliš na úsporná opatření a nikoliv na růst a že hodlá změnit přístup k EU.
Archiv rubriky: Globální
Zisky Hyundai rapidně klesají, na vině je především silná domácí měna
Zisky jihokorejské automobilky Hyundai Motor se v prvním čtvrtletí tohoto roku snížily až o 15 %. Za první tři měsíce letošního roku, tak automobilka přišla o výnos v hodnotě 1,9 miliard USD v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Za ztrátu jihokorejské automobilky může především silná domácí měna a časté pracovní stávky. Podle analytiků tyto faktory významně ovlivňují schopnost automobilky navyšovat svoji kapacitu. Čtvrtletní výsledky Hyundai také odhalily nízkou poptávku na trhu v eurozoně, která poklesla o 11%.
Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu
V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.
Radikální klerik Qatada bude deportován z Velké Británie
Vláda Velké Británie podepsala smlouvu s Jordánskem o vzájemné pomoci na zajištění deportace radikálního klerika Abu Qatada. Smlouva má zajistit spravedlivý proces. Velká Británie podepsala s Jordánskem původně v roce 2005 „memorandum o porozumění“ ve snaze o vyhoštění Abu Qatada. Již v něm bylo zakotveno, že proces s klerikem má být spravedlivý, ale nebylo definováno, co je spravedlivé a kritici říkali, že se tím Velká Británie snaží obejít svůj závazek být proti mučení. V nové smlouvě jasně stojí, že důkazy, které by byly získány mučením, nemohou být použity u soudu proti někomu, kdo byl deportován. Abu Qatada má stále šanci na odvolání, což by deportaci oddálilo. Velká Británie se ho snaží vyhostit již dlouhou dobu. Nyní je vězení Belmarsh za údajné porušení kauce. Tvrdí, že byl v Jordánsku politicky pronásledován, proto odešel nejprve do Pákistánu a pak do Velké Británie, kde je považován za vedoucí postavu Al-Kaidy v Evropě.
Boje v Sýrii zničily památku UNESCO
Minaret nejslavnější syrské mešity Umayyad byl zničen během střetů mezi syrskými rebely a vládními jednotkami ve městě Aleppo. Podle vládní agentury Sana byla památka z 11. století zapsaná na seznamu Unesco zničena rebely, konkrétně radikálními islamisty ze skupiny al-Nusra napojené na al-Kaidu. Podle zástupců opozice byl minaret zničen palbou vládních tanků. Měsíce bojů vážně poškodily i zbytek mešity, který pochází z 12. století. Podle BBC je možné, že mešita byla také vypleněna a byly odneseny některé vzácné artefakty, syrští rebelové avšak prohlašují, že zachránili starodávné ručně psané exempláře Koránu.
Katar plánuje chartu na ochranu dělníků
Výbor zodpovědný za přípravu Kataru na pořádání mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 oznámil, že bude vydána „dělnická charta,“ která má zajistit ochranu dělníků pracujících na budování potřebné infrastruktury. Mezinárodní odborová konfederace (MEOK) je však katarským plán „velmi zklamaná“. Podle zástupkyně MEOK Sharan Burrowové nebyl žádný z dokumentů představen veřejnosti, ani konzultován s odbory a dělníci tak stále nemají jasno o svých právech. Zástupkyně MEOK Burrowová dále označila mezery v katarském pracovním právu za „podmínky pro otroctví v 21. století“. Zástupce katarského výboru pro pořádání šampionátu Dario Cadavid však prohlásil, že plánovaná charta je pouze prvním krokem ve zlepšování podmínek dělníků v zemi. Katar, stejně jako ostatní státy Perského zálivu, čelí kritice lidsko-právních organizací za nedostatečnou péči zejména o zahraniční dělníky z Asie, kteří často pracují v nevyhovujících podmínkách.
Kolumbijský senát odmítl schválení homosexuálních manželství
Po 2 týdnech demonstrací ve prospěch i proti zákonu na stejnopohlavní manželství zamítl Kongres Kolumbie zákon, který by je umožňoval. Hlasování bylo zcela jednoznačné – proti přijetí zákona hlasovala většina (51 hlasů), zatímco za zákon se vyslovilo jen 17 poslanců. Polemická otázka se teď přesunu k soudcům a notářům, kteří podle Ústavního soudu musí nabídnout od 21. června homosexuálům možnost legislativní registrace svého vztahu. Podle vyjádření aktivistů nemůže tahle forma nahradit manželský svazek. Odpůrci stejnopohlavní manželství trvají na tom, že „manželský posvátný akt“ se může odehrát jenom mezi mužem a ženou.
Bolívie žaluje Chile kvůli přístupu k moři
Bolívijská vláda ve středu odevzdala na Mezinárodním soudním dvoře, který sídlí v Haagu v Nizozemsku, žalobu na Chile. Cílem iniciativy je získat přímý přístup k moři. Po Pacifické válce (1879-1883) totiž celé přímořské teritorium Bolívie přešlo pod kontrolu Chile. Kvůli konfliktu před 130 let tak Bolívie ztratila 120 000 km2 a 400 kilometrů pobřeží. Bolívijský ministr zahraničních věcí David Choquehuanca ve svém prohlášení hájil zákon, který podle něj nemá vyznít jako nepřátelský akt. Na Mezinárodní soudní dvůr se země obrátila jako na nezávislou instituci, která dokáže dlouhotrvající konflikt mezi Bolívii a Chile vyřešit. Ministr zahraničních věcí Chile Alfredo Moreno soudní žalobu, kterou považuje za nepodloženou a protiprávní, odmítá.
Americká policie stáhla obvinění podezřelého muže ze zaslání dopisů s ricinem
Zadržený muž z Mississippi Paul Curtis byl v úterý propuštěn a bylo staženo obvinění, že zaslal dopis s ricinem prezidentovi Baracku Obamovi a senátorovi Rogeru Wickerovi. Podle žalobce byly v případu zjištěny nové skutečnosti. V pondělí proběhla prohlídka domu zadrženého Curtise, ale nebyly nalezeny žádné látky pro výrobu ricinu a ani v počítači nebyl nalezen žádný návod na jeho výrobu. Policie v současné době prohledává dům jiného podezřelého muže.
Švýcarsko má v úmyslu omezit imigraci v EU
Švýcarská Spolková rada uvedla, že plánuje zavést limit na počet pracovních povolení vydaných v průběhu 12 měsíců od května tohoto roku. Švýcarsko sice není členem EU, ale od roku 1999 uzavřelo dohodu o volném pohybu osob, a tudíž může navrhnout novou doložku. Uvedená doložka by podle vlády měla pomoci, aby se imigrace byla přijatelná pro společnost a slučitelná s jejími potřebami. Spolková rada uvedla, že kvóty se budou vztahovat na 8 zemí střední a východní Evropy, včetně Maďarska, Polska a Slovenska. V červnu by mělo proběhnout další rozšíření o 17 zemí západní a jižní Evropy. Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová kroky kritizuje, protože opatření přehlíží velké výhody volného pohybu osob, které přináší občanům EU ale i Švýcarsku a hlavně opatření je v rozporu s dohodou o volném pohybu osob. Švýcarská vláda je pod tlakem pravicové Lidové strany (SVP) a Strany zelených (GP), podle kterých imigrace dosáhla neudržitelné úrovně.
Frans van Anraat musí obětem plynového útoku proti Kurdům vyplatit odškodné
Nizozemský obchodník s chemikáliemi Frans van Anraat, který si za mřížemi odpykává 17tiletý trest za prodej chemikálií Saddámu Husajnovi, musí podle rozhodnutí soudu vyplatit obětem plynových útoků proti Kurdům v Iráku a v Íránu 520 000 USD. Frans van Anraat byl pro Saddáma Husajna hlavním dodavatelem chemikálií používaných pro výrobu bojového plynu Yperit. Frans van Anraat byl poprvé zatčen na zatykač USA v roce 1989 v Itálii, podařilo se mu ovšem utéct do Iráku, kde přetrvával až do roku 2003 pod falešným jménem. V roce 2004 se z důvodu americké invaze do Iráku vrátil do Nizozemska, kde byl zadržen a později vydán haagskému soudu, jenž ho shledal vinným.
Bahrajn zablokoval návštěvu vyslance OSN
Bahranská vláda odložila na neurčito návštěvu zpravodaje OSN Juana Mendeze. Jde už o druhé odložení příjezdu Mendeze do země, což kritizuje zástupce americké lidsko-právní organizace Human Rights First Brian Dooley, který krok nazval „velkou ranou pro důvěryhodnost bahrajnského reformního procesu“. Naznačil také, že bahrajnský režim se bojí odhalení, která by mohlo mezinárodní vyšetřování učinit. Před několika dny navíc americké ministerstvo zahraničí vydalo zprávu o porušování lidských práv v Bahrajnu, která zmiňuje prohřešky jako zadržování občanů na základě vágních obvinění nebo mučení zadržených ve vazbě. Bahrajnské ministerstvo zahraničí nicméně zprávu odmítlo s tím, že postrádá „objektivitu a nezohledňuje pokrok Bahrajnu v ochraně lidských práv“.
Stovky Evropanů bojují v Sýrii
Předseda antiteroristického výboru EU Gilles de Kerchove odhaduje, že kolem 500 Evropanů nyní bojuje s povstaleckými skupinami proti režimu syrského prezidenta al-Assada. Nejvíce z nich pochází z Velké Británie, Irska a Francie. Podle de Kerchove nejsou všichni radikální, ale je velká pravděpodobnost, že někteří z nich až se vrátí by mohli zahájit teroristické útoky. V Sýrii se mohou radikalizovat a trénovat. Panuje obava, že se napojí na Al-Kaidu. Již nyní některé země zvyšují své kontroly. Nizozemsko zvýšilo míru teroristické hrozby na podstatnou.
Prezident Nikaragui Ortega nesouhlasí s kritikou Spojených států amerických
V každoroční zprávě Washingtonu se opětovně objevila kritika států centrální Ameriky a jejich přístupu k lidským právům. Dokument odmítl akceptovat současný prezident Nikaragui Daniel Ortega, podle jehož slov ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických jednoznačně generalizuje státy centrální Ameriky. Americká zpráva o Nikaragui uvádí, že její výkonná moc je čím více autoritativní. Navíc kritizuje zemi za korupci a nepříznivou situaci jak v soudnictví, tak ve věznicích. Prezident Ortega prohlásil závěry zprávy za úplně nesprávné při příležitosti přijetí viceministra obrany Ruska, generále Valera Vasileviče Garasimova.
Afghánský prezident Karzai souhlasí s omezením pro televize
Prezident Afghánistánu Hamid Karzai řekl, že ministerstvo informací a kultury musí zabránit televizním stanicím, aby vysílaly programy, které jsou vulgární, obscénní, neislámské a jsou v rozporu se společenskou morálkou. Přesná definice ale není známá. Toto rozhodnutí může být alarmující pro mezinárodní podporovatele Afghánistánu, kteří v zemi investovaly po pádu Talibanu na podporu liberálních hodnot a svobody slova. Prezident Karzai se v pátek sešel s Radou duchovních Afghánistánu, která žádala, aby vláda přijala opatření proti některým televizním vysílání, které dle Rady podporují prostituci. Po pádu Talibanu v roce 2001 se v zemi objevilo více než 50 soukromých televizí a některé z nich vysílají indické telenovely, za které je kritizují konzervativní duchovní a politici. Pokud by televize nedodržovaly pravidla, jejich licence by mohla být zrušena. Prezident Karzai čelil mezinárodní kritice v minulém roce poté, co podpořil doporučení Rady na oddělení lidí na pracovišti podle pohlaví.
Skupina kubánských disidentek Dámy v bílém si po 8 letech převzala cenu EU
Již v roce 2003 byla skupina kubánských disidentek nazývaná Dámy v bílém oceněná cenou Sacharova Evropskou unii. Nicméně až 8 let později si mohly Dámy v bílém svou cenu převzít v Evropském parlamentu. Během emotivní ceremonie v Bruselu přijaly Kubánky ocenění za svou snahu bránit lidská práva na Kubě. Dřív jejich příjezd do Evropy nebyl možný kvůli neochotě kubánské vlády udělit jim cestovní povolení. Skupina Dámy v bílém vznikla v roce 2003 na protest uvěznění 75 manželů její členek.
Italský prezident nominoval nového premiéra
Italský prezident Giorgio Napolitano dnes nominoval na funkci premiéra místopředsedu Demokratické strany (PD) Enrico Letta a požádal ho, aby sestavil novou koaliční vládu. Dalšími kandidáty byly bývalý premiér Giuliano Amato a starosta Florencie Matteo Renzi. Při výběru předsedy vlády prezident Napolitano spolupracuje s předsedou strany Lid svobody (PDL) Silvio Berlusconim a se současným premiérem úřednické vlády Mario Montim. Prezident Napolitano při svém prvním projevu silně zkritizoval dosavadní úřednickou vládu za jejich nezodpovědnost a prodlužování politicky patové situace. Dále pohrozil, že rezignuje, pokud se strany nedohodnout na koaliční vládě a nebudou spolupracovat v prosazování potřebných reforem.
Izrael tvrdí, že Sýrie použila chemické zbraně
Izraelský brigádní generál Itai Brun uvedl, že režim prezidenta Bashara al-Assada použil opakovaně chemické zbraně proti civilistům. Mělo se jednat o smrtící plyn sarin. Brun odhaduje, že Sýrie má 1 000 tun chemických zbraní a zároveň uvedl, že je alarmující, že mezinárodní odpověď na použití chemických zbraní není žádná. Americký ministr obrany Chuck Hagel, který je nyní na Blízkém východě, řekl po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu, že USA stále posuzují zprávy o použití chemických zbraní. Jejich použití by „změnilo hru“. Není jasné, jaké kroky by USA podnikly.
Jihokorejský ministr obrany obdržel výhružný balíček
Jihokorejští vyšetřovatelé od úterý zkoumají výhružný balíček, který byl zaslán jihokorejskému ministrovi obrany. V úterý ráno dostal ministr Kim Kwan-jin balíček obsahující bílý prášek, který byl později identifikován jako pšeničná mouka. Vyšetřovatelé si prozatím tento balíček spojují s výhrůžkami, které od února Jižní Koreji adresují severokorejští představitelé. Podle vyšetřovatelů tak může jít i o varování, týkající se možného jaderného útoku na Jižní Koreu. Mezitím jeden z vysokých čínských armádních představitelů potvrdil, že čtvrtý severokorejský jaderný test je vysoce pravděpodobný.
Írán odmítá jakoukoliv spojitost s plánovaným útokem na železnici v Kanadě
Írán popřel jakoukoliv spojitost se 2 zadrženými muži, kteří jsou podezřelí z plánování teroristického útoku na železnici u Toronta. Kanadské úřady uvedly, že oba podezřelí byli podporováni skupinou Al-Kaida z Íránu, i když žádné důkazy o přímé státní podpoře neexistují. Zadržený Chiheb Esseghaier a Raed Jaser v úterý předstoupí před soud kvůli slyšení o kauci. Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi uvedl, že vytvářet spojitost mezi Al-Kaidou a Íránem je „směšné„. Loni v září Kanada přerušila diplomatické styky s Íránem, uzavřela velvyslanectví v Teheránu a vyhostila všechny íránské diplomaty ze svého území.
EU hodlá zahájit přístupová jednání se Srbskem
Evropská komise vyzývá členské země EU k setkání v červnu, aby zahájily jednání o členství Srbska. Přístupová jednání by mohla započít v novém roce a připojení Srbska k EU je pravděpodobné až po roce 2020. Dohoda mezi Srbskem a Kosovem se stala důležitým mezníkem pro normalizaci a obnovu vztahů na Balkáně po rozpadu Jugoslávie v roce 1990. Srbská vláda přesto trvá na tom, že Kosovu poskytla vysokou míru autonomie, což neznamená, že uznala jeho nezávislost. Podle dohody se jedná o právní uznání Kosova a autonomii v důležitých politických oblastech jako je hospodářský rozvoj, vzdělávání, zdravotnictví, městské a venkovské plánování. Evropská komise dále doporučila zahájit jednání s Kosovem o dosažení Stabilizační a asociační dohody s EU, která je klíčová k budoucím přístupovým jednáním k EU.
Rusko plánuje umístit stíhací letouny v Bělorusku
V zemi by se měly objevit ještě letos. Následovat by poté mohla výstavba ruské letecké základny. Rusko a Bělorusko zahájily rozhovory o společném vzdušném defenzivním štítu v roce 2009. Ruský ministr obrany Sergej Šoigu se domnívá, že by měl být plně akceschopný do roku 2015. Podle Ruslana Pukhova, ředitele moskevské analytické organizace CAST, bude mít tento krok jen nepatrný vliv na obranyschopnost Ruské federace a ze strany četných evropských států bude vnímán velmi negativně. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozatím situaci veřejně nekomentoval.
Egyptský prezident Mursí se setkal s nejvyššími soudci
Den po rezignaci ministra spravedlnosti Mekky se sešel prezident Mohammed Mursí s Nejvyšší soudní radou a generálním prokurátorem, aby diskutovali připravovaný zákon, který má reformovat soudnictví. Důležitý bod nového zákona je snížení věku soudců při odchodu do důchodu ze 70 na 60, což by znamenalo, že soudnictví opustí asi 3 000 lidí. Lídři opoziční Fronty národní spásy jsou proti tomuto zákonu, vidí v něm snahu, aby Muslimské bratrstvo mělo kontrolu nad soudy a nazývají ho „masakr soudců“. Prezident Mursí řešil se soudci i postavení generálního prokurátora Talaata Ibrahima, protože soudy rozhodly, že jeho jmenování v loňském roce bylo nezákonné. Od roku 2011 soudy opakovaně zasahovaly, aby změnily události, které se staly po pádu režimu prezidenta Mubaraka.