Vládnoucí strana v Bangladéši Liga Awami se jednomyslně shodla na novém předsedovi jednokomorového Národního shromáždění – Shirin Sharmin Chowdhury. Bangladéšskému parlamentu tak bude poprvé v historii země předsedat žena. V současné době vykonává funkci státního tajemníka pro záležitosti žen a dětí, proti ní na post předsedy parlamentu nikdo nekandidoval, opoziční Bangladéšská národní strana totiž parlament a činnost v něm bojkotuje. Až dosud vykonával funkci předsedy parlamentu Abdul Hamid, minulý týden se stal prezidentem země. Shirin Sharmin Chowdhury vstoupila do politiky v roce 2009, kdy se Liga Awami stala vládní stranou, poslanecký mandát získala na základě kvóty pro zastoupení žen v politice. Třísetčlenný bangladéšský parlament na jejím základě garantuje 50 mandátů ženám, zvýhodněny jsou i během voleb, kdy musí soupeřit se svými mužskými protějšky. Většinu těchto poslaneckých mandátů obsazuje vládní strana.
Archiv rubriky: XNA
Obětí útoků Talibanu v Pákistánu je i afghánský diplomat
Mezi oběťmi sebevražedného útoku, ke kterému došlo v pondělních ranních hodinách v Péšávaru na severozápadě Pákistánu, je podle informací místních médií i afghánský diplomat Qari Hilal, který působil na tamním afghánském konzulátu. Zpráva o jeho úmrtí již byla úřadem oficiálně potvrzena. Policie dodává, že při útoku zemřela ještě další osoba afghánské příslušnosti, která byla v příbuzenském poměru k Hilalovi. Sebevražedný bombový útok si vyžádal osm mrtvých a nejméně 50 zraněných, mezi nimi jsou i příslušníci pákistánské policie. Totožnost ani věk útočníka zatím nejsou známy, k incidentu se již však přihlásilo islámské fundamentalistické politické hnutí Taliban.
Bhútán ohlásil parlamentní volby
Podle informací zpravodajské agentury Indo-Asian News Service byly v Bhútánu vyhlášeny volby do Národního shromáždění, tedy do dolní komory bhútánského parlamentu. Termín jejich konání byl stanoven na 13. července 2013. Příslušné bhútánské autority rovněž ohlásily „první kolo“ voleb a jeho termín. Proběhne 31. května a na základě jeho výsledků bude dvěma nejúspěšnějším politickým stranám umožněno účastnit se červencových parlamentních voleb. Další aktéři se o zastoupení v parlamentu ucházet nesmějí. Volby do horní komory parlamentu – Národní rady – již proběhly 23. dubna.
Předvolební boj v Malajsii vrcholí
Lídr malajské opozice Anwar Ibrahim se v posledních dnech před parlamentními volbami konanými 5. května snaží zvrátit dosavadní vývoj, odjel do nejvýchodnějšího malajského státu Sabah považovaného za tradiční volební baštu opozice. Zde navštívil ty volební obvody, kde se očekávají největší zisky vládní strany Pakatan Rakyat (Lidová aliance). Stát Sabah spolu se Sarawakem jsou díky svým bohatým zásobám nerostných surovin strategickými oblastmi. Získat je na svou stranu by však pro Anwara Ibrahima byl úspěch především proto, že obyvatelé Sabahu a Sarawaku představují téměř čtvrtinu malajské populace. V posledních volbách zde vládnoucí koalice obdržela více než třetinu poslaneckých mandátů z celkového zisku 140. Opozice ve volebním roce 2008 získala v Sabahu pouze dva mandáty, z toho jeden v místní legislativě. Podobný výsledek nechce opakovat a tak ve své kampani cílí především na ekonomickou situaci a její možné zlepšení. I přes nerostné bohatství jde totiž o jeden z nejchudších států Malajsie.
V pákistánském Karáčí došlo k bombovému útoku
Během politického mítinku v Karáčí byl spáchán bombový útok, při němž podle oficiálních policejních informací přišlo o život nejméně 11 Pákistánců a přes čtyři desítky dalších bylo zraněno. Předvolební mítink pořádala Národní strana Awami, která je jednou z těch, proti nimž vystupuje pákistánská odnož islámského militantního hnutí Taliban. Ten v uplynulých dnech několikrát varoval veřejnost, aby se neúčastnila podobných akcí. Varování a výhrůžky se týkají ještě několika dalších sekulárních politických stran. Podle šéfa policie v Karáčí Ch Asada byl útok s největší pravděpodobností veden proti lídrovi Národní strany Awami, známé též jako Národní lidová strana, Bašír Janovi. Předseda prozatímní vlády Mir Hazar Khan Khoso nařídil okamžité posílení bezpečnosti všech kandidátů a politických lídrů, k záležitosti se vyjádřil i prezident země Asif Alí Zardárí. Parlamentní volby proběhnou v Pákistánu již 11. května.
Barmské volební zákony čeká reforma
Volební komise provede revizi stávajících volebních zákonů a příslušných stanov, účelem reforem je zajistit svobodné, spravedlivé a transparentní parlamentní volby, které proběhnou v roce 2015. Ze závěrů Volební komise plyne, že stávající zákony mají mnoho nedostatků, především v oblasti registrace voličů, předvolebního hlasování – volba na dálku poštou nebo e-mailem, politických kampaní a rozšiřování povědomí o volbách a jejich mechanismu obecně. V neposlední řadě je pak třeba upravit i financování politických stran, jelikož mezi nimi v současnosti existují výrazné rozdíly. Jednání u kulatého stolu se zúčastnili úředníci svazové volební komise, zástupci 21 politických stran a rovněž zástupci organizací občanské společnosti a OSN. Minulý měsíc proběhla diskuze mezi komisí a 56 politickými subjekty, které získaly registraci pro volby v roce 2015. Zda dojde v souvislosti s reformami i k omezení zastoupení armády v parlamentu se zatím neví.
Indie a Srí Lanka diskutovaly otázky spojené s námořní hraniční linií
Podle informací zveřejněných srílanským námořnictvem spolu Srí Lanka a Indie vedly intenzivní rozhovory ohledně námořní hraniční linie. V druhé polovině dubna se konala dvaadvacátá Schůze o mezinárodní námořní hraniční linii, indická a srílanská delegace se sešly na palubě lodi Gharial patřící indickému námořnictvu. Za indickou stranu se jej zúčastnili důstojníci indického námořnictva a pobřežní stráže. Zasedání se konají dvakrát ročně střídavě na lodích indického a srílanského námořnictva a jejich účelem je posilování vzájemných námořních vztahů. Hlavními tématy byl boj proti pašování narkotik a rybářské aktivity v Mannarském zálivu. S oběma jsou totiž spojeny komplikace, v hraničních vodách byli v nedávné době zadrženi indičtí a srílanští pašeráci marihuany a rovněž se velmi často objevují nařčení ze strany indických rybářů proti srílanskému námořnictvu. Podle rybářů vůči nim srílanské námořnictvo údajně podniká neoprávněné a přehnané kroky.
Premiéři Kambodže a Thajska jednali o územních sporech
Kambodžský chrám Preah Viehar a jeho přilehlé okolí je desítky let ohniskem územního sporu mezi Kambodžou a Thajskem, oba státy si na oblast činí nároky. Spor se vleče od roku 1962, kdy Mezinárodní soudní dvůr přiznal chrám Kambodži. Její premiér Hun Sen na summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), který se tentokrát konal v Bruneji, jednal se svým thajským protějškem Yingluck Shinawatrou o možném řešení. Obě země prozatím budou i nadále podporovat své obyvatelstvo v dané pohraniční oblasti v udržování dobrých vztahů a budou posilovat tamější obchod a investice. Oba premiéři se rovněž shodli na tom, že je nezbytné vyvarovat se ozbrojených střetů. Od roku 2008 v oblasti dochází k občasným konfliktům, nejhorší proběhl na začátku roku 2011, kdy byly zaznamenány oběti na životech. Minulý týden obě země předložily svá vyjádření k Mezinárodnímu soudnímu dvoru, jednání o sporu proběhne ještě v tomto roce.
Bangladéšský oděvní průmysl čeká stávka textilek
Poté, co se tento týden v bangladéšské metropoli Dháce zřítila tovární budova, v jejíchž troskách nalezlo smrt více než 300 osob, ohlásila Asociace bangladéšských výrobců a vývozců oděvů záměr zorganizovat celonárodní generální stávku. O víkendu tak zůstanou zavřené textilky v celém Bangladéši. Rozhodnutí Asociace je mimo jiné i reakcí na páteční blokádu dopravy, kterou mají na svědomí desítky tisíc dělníků oděvního průmyslu. Ti požadují trest smrti pro majitele zřícené budovy a okamžité zatčení majitelů pěti dalších společností, které v budově měly své provozovny. Výtržnosti, ke kterým dochází nejen v Dháce, mají zatím za následek zničení zhruba stovky vozidel a požáry v několika továrnách. Záchranné operace budou probíhat do soboty, ačkoli šance na nalezení živých osob je již jen minimální. Zřícenou budovu, která byla postavena bez potřebných povolení příslušných autorit, vlastní vládnoucí Bangladéšská liga Awami premiérky Sheikh Hassinové. Kromě oděvních dílen se v budově nacházela i bankovní pobočka a řada obchodů.
Letáky Talibanu vyzývají Pákistánce k bojkotu voleb
Součástí předvolební kampaně Talibanu je i šíření letáků vyzývajících Pákistánce, aby bojkotovali blížící se parlamentní volby. K jejich distribuci přistoupilo hnutí krátce poté, co náboženští učenci apelovali na obyvatele, aby splnili svou občanskou povinnost a šli volit. Ilegální Tehreek-e-Taliban šíří své letáky s varováním a výzvou k bojkotu především ve velkých městech, jakými jsou třeba Karáčí nebo Péšávar, ale i jinde. Kromě varování před účastí ve volbách vzkazy Talibanu obsahují i výhrůžky. Opakuje se i varování před účastí na akcích sekulárních politických stran. Mluvčí Talibanu Ehsanullah Ehsan uvedl, že demokracie je proti-islámská a jako taková musí být zavržena. Taliban bude pokračovat ve svém boji proti sekulárním silám, prozatím došlo k útokům na lídry a aktivisty tří politických sekulárních stran – Pákistánskou lidovou stranu, Národní stranu Awami a Hnutí Mutahida Qaumi – kvůli jejich podpoře zásahů proti Talibanu.
Bývalý mluvčí Tamilských tygrů kandiduje do srílanské provinční rady
Kandidaturou do Rady Severní provincie chce vstoupit na politickou scénu bývalý mluvčí Tamilských tygrů Velayutham Dayanithi, někdy též označovaný jako Mistr Daya. Volby do Rady proběhnou na Srí Lance v září. Velayutham Dayanithi v současnosti působí jako ředitel zpravodajského oddělení televize Dan. Kandidovat bude za vládnoucí Sjednocenou lidovou alianci svobody (UPFA). S vládní podporou již dříve kandidovali i někteří další bývalí členové militantní nacionální organizace Tamilských tygrů. Dayanithiho kandidatura není ohrožena, na rozdíl od řady jiných příslušníků proti němu nebyla vznešena obvinění z teroristických aktivit a v roce 2010 byl propuštěn z vojenské vazby. I během občanské války, která na Srí Lance probíhala v letech 1979–2009, se pohyboval v oblasti médií.
Kambodžská opozice protestuje proti státní volební komisi
Hlavní opoziční strana Kambodžská národní strana osvobození (CNRP) zorganizovala nenásilný protest a vyjádřila tak svůj požadavek zásadní reformy státní volební komise. Podle místopředsedy CNRP Kem Sokhy je stávající komise úzce napojena na vládnoucí Kambodžskou lidovou stranu (CPP) premiéra Hun Sena. Požadavek Kambodžské národní strany osvobození přichází v době blížících se parlamentních voleb, které by měly proběhnout 28. července. Místopředseda CNRP Sokha dále dodává, že v současné době by státní volební komise nedokázala zajistit svobodné a spravedlivé volby. CNRP volá po přijetí doporučení zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Kambodži a auditu celostátního seznamu voličů. Pokud státní volební komise ani vláda nepodniknou žádné kroky vedoucí k řešení požadavku CNRP, podle místopředsedy Sokha strana a její podporovatelé znovu vyjdou do ulic.
Členské země ASEAN budou nadále rozvíjet regionální kooperaci
Představitelé jihovýchodoasijských států spolupracujících v rámci Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) se s největší pravděpodobností dohodnou na dalším rozvíjení vzájemné kooperace a to především v ekonomické oblasti, která je totiž klíčovým pilířem společenství. V současnosti již mezi členskými státy existuje dohoda o vytvoření jednotného trhu, nejzazší termín pro jeho vznik je rok 2015. Spolu se společným trhem by měla vzniknout i výrobní základna, kde bude docházet k volnému pohybu zboží, služeb, investic, kapitálu a kvalifikované pracovní síly. Ekonomické společenství bude i přes jisté podobnosti zcela odlišným konstruktem, než je EU. Podle informací odborníků půjde spíše o určitý rámec spolupráce určující společný cíl, který avšak bude velmi flexibilní a nebude alespoň v dohledné době vyžadovat hlubší integraci.
Indický parlament pozastavil svou činnost
Příčinou dočasného zastavení fungování indického parlamentu je vypjatá situace na jeho půdě, kterou způsobily výrazně odlišné postoje jednotlivých stran k nedávnému incidentu hromadného znásilnění pětileté dívky, ke kterému došlo v Novém Dillí. Opoziční Indická lidová strana (BJP) vznesla poměrně radikální požadavek na rezignaci ministra vnitra Sushi Kumar Shindeho, spolu s ostatními opozičními stranami pak vyvolala v parlamentu značný povyk, kvůli kterému byla pozastavena veškerá činnost. K tomu došlo v okamžiku, kdy se již po několikáté jednalo o kontroverzním státním rozpočtu. K požadavku na rezignaci ministra vnitra vedly Indickou lidovou stranu údajné pokusy policie uplatit rodinu oběti, aby o celém případu mlčela.
Bangladéšská vládnoucí koalice vybrala prezidentského kandidáta
Předseda Národního shromáždění Abdul Hamid byl jmenován prezidentským kandidátem vládnoucí koalice. O jeho nominaci jednala strana premiérky Sheikh Hassinové na nedělním mítinku poslanců Bangladéšské ligy Awami. Prezidentské volby jsou v Bangladéši naplánované na 29. dubna 2013, uzávěrka nominačních listin byla stanovena na 21. dubna. Volby byly vyhlášeny poměrně narychlo, důvodem je neočekávané úmrtí prezidenta Zillur Rahmana, který zemřel v důsledku zdravotních komplikací 20. března 2013 v singapurské nemocnici Mount Elizabeth. Dočasným prezidentem Bangladéše byl krátce poté jmenován právě Abdul Hamid. Dá se očekávat jeho vítězství, na rozdíl od dřívějších prezidentských voleb má sice protikandidáta, jeho Bangladéšská liga Awami avšak disponuje dvoutřetinovou většinou v 300 členném parlamentu. Hamid je rovněž velkou nadějí na zlepšení vztahů mezi opozicí a vládnoucími stranami.
Kambodžský premiér hrozí vnitřní válkou
Pokud opoziční koalice Kambodžská národní strana osvobození v čele s exilovým politikem Sam Rainsym vyhraje parlamentní volby, propukne podle současného premiéra Hun Sena v zemi vnitřní válka. Premiérovo varování přišlo po oznámení opozičního lídra Sam Rainsyho, že pokud zvítězí v červencových volbách, umožní zvláštnímu tribunálu stíhat všechny členy současné vlády, kteří jsou podezřelí z páchání válečných zločinů khmerského režimu v letech 1975–1979. Stávající premiér Hun Sen je znám svou neochotou spolupracovat s tribunálem, spojení s vládou Rudých Khmerů lze totiž objevit nejen u velké části současných kambodžských politiků, ale i u něj samotného. Sam Rainsy, který nyní žije v USA, nejmenoval nikoho z členů vlády, nepřímo však ale naznačil, že se jedná o některé ministry a jejich náměstky. Premiér Hun Sen v reakci na Rainsyho prohlášení uvedl, že případné rozpoutání vnitřní války bude pouze důsledkem obrany Kambodžské lidové strany a vlády země.
Pákistánská policie zatkla exprezidenta Musharrafa
Den poté, co Nejvyšší soud v Islámábádu nařídil zatčení exprezidenta Perveze Musharrafa, byl bývalý politik zadržen pákistánskou policií. Podle jeho obhájce Qamar Afzala se exprezident dostavil před jednoho z islámábádských soudců a formálně se nechal zatknout. Soudce Abbas Shah rozhodl o dvoudenní vyšetřovací vazbě, během ní bude Musharraf podroben výslechům ve věci neoprávněných kroků proti soudcům, které údajně podnikl v roce 2007, když v zemi vyhlásil výjimečný stav. S největší pravděpodobností bude z bezpečnostních důvodů bývalý prezident Pákistánu Pervez Musharraf umístěn, alespoň dočasně, do domácího vězení. Ze stejných bezpečnostních důvodů jeho obhájce požaduje, aby byl exprezident podroben pouze soudnímu výslechu a nikoli policejní vyšetřovací vazbě. Exprezident Musharraf byl zatčen za vyhlášení výjimečného stavu v roce 2007, o dalších obviněních budou soudy teprve rozhodovat.
Indický soud vynesl rozsudek smrti nad mužem obviněným z terorismu
Soud v západoindickém městě Pune vynesl konečný verdikt nad Himayat Baigou obviněným z teroristického útoku, který měl spáchat v roce 2010. Při útoku na podnik German Bakery v Pune v únoru 2010 zahynulo 17 lidí, mezi oběťmi byli kromě místních i osoby cizí státní příslušnosti. Více než 60 dalších osob bylo zraněno. Indičtí mudžahedíni, k nimž odsouzený patřil, jsou zodpovědní i za řadu dalších útoků v této oblasti. Po dvou letech vyšetřování a soudních procesů byl Himayat Baiga 18. dubna 2013 odsouzen k trestu smrti.
Pákistánský soud nařídil zatčení exprezidenta Musharrafa
Na bývalého pákistánského prezidenta a generála Pervez Musharrafa se již nevztahuje ochrana soudů, pozastavené stíhání bylo obnoveno a Nejvyšší soud v Islámábádu nařídil jeho okamžité zatčení. Obvinění zůstávají stejná – nepřiměřená opatření vůči soudcům a jejich protiprávní zadržování během výjimečného stavu v roce 2007 a s ním spojená velezrada, spoluúčast na vraždě někdejší premiérky Benazir Bhuttové a zabití balúčského vůdce Nawab Akbar Bugtiho. Exprezident Musharraf přesto od soudního slyšení svobodně odešel a to v doprovodu ochranky, přísná bezpečnostní opatření provázela i jeho příjezd – neprůstřelný vůz, ochranka polovojenského charakteru, přítomnost policie. Důvodem byly obavy z možného střetu exprezidentových příznivců s jeho odpůrci. Bývalý prezident Musharraf popírá veškerá obvinění a hodlá se proti nim bránit. Do země se z exilu ve Spojených arabských emirátech (SAE) vrátil po čtyřech letech kvůli kandidatuře v parlamentních volbách, ta mu avšak byla příslušnými autoritami zamítnuta.
Po ničivém zemětřesení v Pákistánu zasahuje armáda, do oblasti je vysílána potravinová pomoc
Při zemětřesení o síle 7,9 Richterovy stupnice, které zasáhlo pákistánskou jihozápadní provincii Balúčtistán, přišlo o život nejméně 40 lidí, zraněných je několik set. Nejničivější bylo zemětřesení v oblasti Mashkel, kde postihlo a zdevastovalo odhadem 90 % území. Na místě zasahuje armáda, kromě záchranných a likvidačních prací její pomoc spočívá i v dodávkách potřebného materiálu, především zdravotnického. Podle odhadů bude zapotřebí do Mashkelu dopravit více než 900 kg léků a jiného lékařského materiálu a 500 tun potravin. Situace v oblasti je stále vážná, navzdory neustálé činnosti armádních lékařů se místním Pákistáncům dostává jen minimální potřebné péče, v oblasti navíc chybí nemocnice. Zemětřesení zasáhlo i sousední Írán.
Bangladéšský vydavatel opozičního listu byl odsouzen k odnětí svobody
Po uplynutí sedmidenní vazby byl vydavatel listu s opozičním obsahem Mahmud Rahman přesunut na základě soudního verdiktu do věznice, obvinění proti němu vznešená zahrnovala bránění Mezinárodnímu tribunálu pro válečné zločiny ve vyšetřování. Rahman byl zadržen 11. dubna ve své dhácké kanceláři v obchodní čtvrti Karwanbazaar, kde pobýval od prosince loňského roku. V Karwanbazaaru se pokoušel vyhnout zatčení, v prosinci 2012 proti němu totiž bylo zahájeno trestní řízení. Vydavatel listu Amar Desh Rahman je dále obviněn z pobuřování a hackerství. Rahman patří mezi nejostřejší kritiky bangladéšské vlády, tribunál pro vyšetřování válečných zločinů z roku 1971 ustavila v roce 2010 premiérka Sheikh Hasinová. Rahman zveřejnil informace o spojení mezi vládou a soudcem tribunálu, který následně rezignoval. Vláda tehdy měla tlačit na co nejrychlejší vynášení verdiktů.
Počet obětí nášlapných min v Kambodži oproti předchozímu roku klesl
Za první dva měsíce roku 2013 ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 klesl počet obětí nášlapných min v Kambodži o 51 %. V zemi se avšak stále nachází odhadem 4 až 6 miliónů nevybuchlých min a další munice, které jsou pozůstatkem více než třicetiletého období válek a vnitřních konfliktů. Od roku 1979 je evidováno téměř 65 tisíc obětí. Během ledna a února 2013 bylo zaznamenáno 21 obětí nášlapných min, ve stejném období v roce 2012 to však bylo o 22 více. Podle generálního ředitele kambodžské nevládní organizace Cambodian Mine Action Center Heng Ratany bylo v loňském roce zneškodněno na 3 milióny nášlapných min, země však nadále zůstává tímto problémem vážně postižena. Podle expertních odhadů by se mělo podařit zlikvidovat zbývající munici přibližně do roku 2020, celý proces je však finančně velmi náročný – Kambodža bude muset vynaložit ročně asi 30 miliónů USD.
Pákistán odsoudil útoky amerických bezpilotních letounů
Ministerstvo zahraničních věcí Pákistánu ostře odsoudilo útoky amerických bezpilotních letounů, které počátkem tohoto týdne narušily pákistánský vzdušný prostor. Jejich následkem přišly o život nejméně čtyři osoby. Bezpilotní letouny – drony – byly lokalizovány nad Severním Vazíristánem, kmenovým územím na severozápadě Pákistánu, kde posléze vypálily rakety na dům ve vazíristánské metropoli Datta Khel. Podle ministerstva zahraničí jsou podobné jednostranné útoky v rozporu s mezinárodními konvencemi i právem a narušují stabilitu země. Vláda k celé věci dodává, že útoky bezpilotních letounů narušují teritoriální integritu a suverenitu Pákistánu. Jejich následkem by mohlo být výrazné ochlazení vzájemných vztahů. Pákistánská vláda se již obrátila na americkou vládua na základě vzájemného respektu a mezinárodních norem požaduje okamžité zastavení útoků bezpilotních letounů.