Egyptský prezident Mohamed Mursí hostí vůdce obou frakcí palestinského hnutí – Fatahu a Hamasu. Prezident Mursí se již setkal s vůdcem Fatahu a zároveň prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem, a na plánu je jeho setkání s politickým vůdcem Hamasu Khaled Meshaalem. Mezi oběma skupinami panuje od roku 2007 napětí, v poslední době se však jejich vztahy zlepšují. Fatah s Hamasem podepsaly roku 2011 v Káhiře dohodu o znovusjednocení. Na konci minulého roku povolila obě hnutí na svém území shromáždění příznivců druhé organizace, což se stalo poprvé právě od roku 2007. Podle mluvčího Hamasu Sami Abu Zuhriho jsou však současná jednání v Káhiře pouze zprostředkovaná. Na programu jednání totiž není přímá schůzka mezi prezidentem Abbasem a Khaledem Meshaalem.
Archiv rubriky: Politika
Pravicová strana ve Velké Británii chce tvrdě bojovat proti přistěhovalcům z Bulharska a Rumunska
Šéf pravicové Strany za nezávislost Spojeného království (UKIP) Nigel Farage prohlásil, že UKIP bude bojovat proti otevření pracovního trhu až pro 29 miliónů přistěhovalců z Bulharska a Rumunska kvůli ohrožení sociální bezpečnosti. UKIP si drží podporu v posledních průzkumech mezi obyvatelstvem kolem 15 % a nachází se tak za vládní Konzervativní stranou na 2. místě. V prosinci 2013 by měli získat Bulhaři a Rumuni právo neomezeně žít a pracovat ve Velké Británii poté, co skončí dočasná omezení kvůli ochraně britského pracovního trhu, zavedená v roce 2005.
V Černé Hoře budou vyhlášeny prezidentské volby
Před vyhlášením prezidentských voleb se nejprve sejde předseda Parlamentu Ranko Krivokapic se zástupci všech parlamentních stran. Mandát současného prezidenta Filipa Vujanovice vyprší v květnu a podle černohorské ústavy musí být prezidentské volby vyhlášeny nejméně 3 měsíce předtím. Prezident Vujanovic zůstává nejpopulárnější osobností v zemi, nicméně jeho další zvolení je sporné, podle ústavy může být prezident zvolen jen dvakrát, příští volební období by bylo již pro prezidenta Vujanovice však třetí. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Největší opoziční strana Demokratická fronta navrhuje jako prezidentského kandidáta svého dosavadního předsedu Miodraga Lekice.
Velká Británie hostí konferenci o Sýrii
Několik desítek syrských odborníků a zástupců syrské opozice bude v následujících dnech jednat ve Velké Británii se zástupci mezinárodního společenství. Diskuze má naplánovat co možná nejplynulejší transformaci syrského režimu v případě, že bude syrský prezident Assad svržen. Podle BBC má jednání být nepolitické. Nezúčastní se ho proto ani britský ministr zahraničí William Hague, který však naléhal na zúčastěné, aby schůzka přinesla praktické výsledky. Podle ministra zahraničí Hagua je pád syrského režimu nevyhnutelný a pro mezinárodní společenství je tedy důležité být na tuto událost a její důsledky připraveno.
Argentinská společnost žádá rezignaci ministra spravedlnosti
Organizace pro lidská práva, levicové strany, odbory a jiná sdružení uspořádaly v Buenos Aires demonstraci vyzývající k rezignaci argentinského ministra spravedlivosti Julia Alaka kvůli skandálu s místem slavnostního oběda vlády. Oběd se konal v sídle Školy námořnické vojenské techniky, která byla za poslední vojenské vlády v období 1976 – 1983 největší ilegální věznicí. Podle protestujících je tohle místo v současnosti symbolem a nepatří k objektům vhodným pro organizaci slavnostních obědů vlády. Jednání a oběd se konaly 27. prosince při příležitosti prezentace strategického plánu ministerstva spravedlivosti. Ministr Alak na kritiku reagoval slovy, že podobné události organizované v historických objektech jenom pomáhají připomenout význam těchto lokalit a jejich minulost. Škola námořnické vojenské techniky byla místem vězení, mučení a smrti, přes které prošlo víc než 5000 vězňů.
Slovinsko se obává investic po vstupu Chorvatska do EU
Slovinsko dosud plnilo překlenovací roli mezi EU a bývalými jugoslávskými státy, po vstupu do EU v červenci 2013 může Chorvatsko nahradit Slovinsko v této roli a stát se tak zajímavější pro zahraniční investory. Švédská IKEA se rozhodla zřídit 1. obchodní dům v Chorvatsku za 131 miliónů USD, evropská nízkonákladová letecká společnost Ryanair postaví svoji další základnu v chorvatském Zadaru v hodnotě 92 miliónů USD. Slovinsko trpí nedostatkem investorů v zemi i kvůli špatné spolupráci mezi vládou a místními úřady, nepřizpůsobivému pracovnímu trhu a požadavkům na vysoké mzdy v porovnání se zbylými zeměmi západního Balkánu. Do budoucna plánuje Slovinsko, aby přilákalo zpět investory, snížit daně pro firmy, prodat některé státní telekomunikační a čerpací společnosti a banky a liberalizovat pracovněprávní předpisy.
Vláda schválila politiku životního prostředí do roku 2020
Na středečním jednání vlády byl schválen dokument týkající se politiky životního prostředí od roku 2012 do 2020. Obsah materiálu souvisí především se zajištěním zdravého a kvalitního životního prostředí. Má přispět k efektivnějšímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Součástí dokumentu je také 7letý plán na ochranu vod, zlepšování jejich stavu a omezování vzniku odpadu.
V Gabonu probíhají mírové rozhovory mezi Středoafrickou republikou a rebely
Rozhovory mezi vládou a rebelskými skupinami v tzv. Selekově koalici jsou organizovány regionálními vládami, OSN a USA, předmětem setkání je projednání mírových smluv. Koncem roku francouzský prezident Francois Hollande odmítl poskytnout vojenskou pomoc Středoafrické republice, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. Vojenskou pomoc odmítla i USA a zároveň vyzvala své občany, aby opustili zemi a evakuovala i ambasádu. Selekova koalice obviňuje prezidenta Bozize z porušení mírové dohody z roku 2007 a doposud s ním odmítala vyjednávat.
Soud Hamasu v Gaze odsoudil bojovníka spojeného s Fatahem
Zaki al-Sakani byl odsouzen za terorismus a nelegální držení zbraní a výbušnin k 15 letům vězení. Byl rovněž podezříván z účasti na útoku, při němž minulý měsíc zahynulo 5 členů vojenského křídla Hamasu. Sakani je členem skupiny al-Aqsa Martyrs‘ Brigades, která je spojována s hnutím Fatah, ovládající Západní Břeh Jordánu. Rozsudek padl jen několik hodin před zahájením rozhovorů mezi Hamasem a Fatahem, zprostředkovaných egyptským prezidentem Mursím. Fatah rozsudek označil za „nesprávný a politický“. Mezi hnutím Hamas a Fatah panuje od roku 2007 napětí, které se však obě strany v poslední době snaží zmírnit.
Obyvatelé z oblasti Araucanía zvou chilskou vládu k jednání
Komunity Mapučů v Chile se sjednotily a zorganizovaly summit, na který pozvaly chilskou vládu, aby společně mohly jednat nejen o incidentech z minulého týdne, ale taky o budoucnosti oblasti Araucanía. Hlavním bodem setkání má být jednání vlády po smrti švýcarského podnikatele a jeho manželky při požáry založeném protestujícími Mapučmi. Summit by se měl konat 16. ledna a jeho výsledkem by mělo být řešení současné mapučské situace, demilitarizace oblasti Araucanía a samospráva Mapučů. Ti patří mezi skupiny jihoamerických indiánů, primárním důvodem protestů jsou jejich historické nároky na vlastnictví půdy. Již v pondělí prezident Piñera pověřil správou oblasti nejvyšší policejní velení a v regionu vyhlásil výjimečný stav.
Africká unie požaduje účast NATO v Mali
Předseda Africké unie (AU) Thomas Boni Yayi vyzval NATO, aby vyslala své vojáky do Mali na pomoc v boji proti militantním islamistům na severu země. Podle předsedy se jedná o mezinárodní konflikt a NATO by mělo zasáhnout stejně jako tomu bylo v Afghanistánu. OSN minulý měsíc schválila vyslání mírové mise afrických států do Mali, mírové sbory prozatím obdržely mandát na jeden rok a do oblasti by mělo být nasazeno přes 3 000 vojáků. Někteří členové NATO, včetně Francie a USA, však na celou věc reagovali tak, že pomohou vycvičit africké jednotky pro účast v Mali, ale odmítají vyslat pozemní jednotky či dokonce uskutečnit letecké údery.
Washingtonská národní katedrála začne oddávat homosexuální páry
V jedné z největších katedrál na světě a v sídle Episkopální církve Washingtonské národní katedrále budou nově oddávány páry stejného pohlaví. Episkopální církev, jež čítá zhruba 2 miliony členů, podporuje rovné postavení homosexuálních a heterosexuálních párů, čímž se liší od většiny amerických křesťanských církví. Ve většině amerických států je homosexuální manželství zakázáno. Rozhodnutí Washingtonské národní katedrály má především symbolický obsah, jelikož se jedná o historicky důležité národní místo, kde během ledna proběhne bohoslužba v rámci prezidentské inaugurace.
Prezident Václav Klaus se setkal s německým prezidentem Joachimem Gauckem
Svou poslední státní návštěvu Německa uskutečnil ve středu prezident Václav Klaus. Na slavnostním obědě s jeho německým protějškem, kterým je německý prezident Joachim Gauck, se hovořilo o obavám z častí kritiky EU ze strany českého státníka. Prezident Václav Klaus se nicméně spíše věnoval dobrým německo-českým vztahům. Německo vyzdvihl jako dobrého spojence a stejně tak obchodního partnera. Ve svém projevu se vyhnul kritice směřování EU a prohlubující se evropské integraci. Prezident Václav Klaus se mimo jiné setkal také s kancléřkou Angelou Merkelovou a předsedou dolní komory parlamentu Norbertem Lammertem.
Venezuelský prezident Hugo Chávez nemusí být fyzicky přítomen na inauguraci
Poté, co lékaři prezidenta Cháveze nedoporučili kvůli zdravotnímu stavu návrat prezidenta do země, udělilo mu Národní shromáždění Venezuely výjimku, na základě níž se nemusí prezident fyzicky zúčastnit své inaugurace, která se má konat 10. ledna. O možnosti nepřítomnosti prezidenta na ceremonii se dlouhodobě mluvilo, neboť jeho zdravotní stav se po operaci na Kubě zkomplikoval. Prezident zůstane v čele Venezuely navzdory absence inaugurace, což opozice kritizuje. Výkonem prezidentských povinností byl pověřen viceprezident Nicolás Madura, který ale podle opozice nebyl zvolen lidem, a proto nemá právo zastupovat prezident Cháveze v jeho novém funkčním období.
Marine Le Pen hovořila v syrské televizi
Francouzská politička a šéfka Národní fronty (FN) Marine Le Pen poskytla 2. ledna rozhovor syrské pro-vládní televizi „Sama TV“, kde předsedkyně Le Pen mluvila o nevměšování se zahraničí do politických a vojenských záležitostí Sýrie a Blízkovýchodního regionu obecně. Jednalo se o vůbec první vystoupení francouzského politika na syrském kanálu od začátku konfliktu v zemi. Předsedkyně Marine Le Pen, dcera bývalého nacionalistického politika a zakladatele strany Národní fronty Jeana-Marie Le Pena, je v povědomí světa známá jako propagátorka zachování tradičních francouzských, evropských hodnot a snahou o deregulaci počtu přistěhovalců ve Francii.
Rebelská M23 vyhlásila jednostranné příměří, očekává se mírové jednání s vládou
Skupina M23, která od jara minulého roka bojuje proti vládním jednotkám na východě Demokratické republiky Kongo, vyhlásila jednostranné příměří. Poslední jednání s vládou o ukončení násilí, jež proběhlo minulý měsíc, skončilo nicméně neúspěchem. „I kdyby vláda dokonce odmítla podepsat příměří, my budeme pokračovat v jednáních,“ uvedl mluvčí M23 Francois Rucogoza. Vláda avšak nevěří, že příměří M23 bude mít dlouhého trvání. Důsledkem konfliktu, v němž rebelové požadují zlepšení životních podmínek obyvatelstva na východě země, muselo na 800 000 lidí opustit své domovy.
Pákistán hlásí sedm mrtvých po americkém útoku bezpilotním letounem
Během dvou amerických útoků bezpilotním letounem, jejichž cílem byly 2 budovy ve městě v Severním Vazíristánu v Pákistánu, jež mají být útočištěm pákistánských povstaleckých skupin, zahynulo nejméně 7 rebelů. V letošním roce stejným způsobem zahynulo nejméně 24 lidí. Během volebního období prezidenta Baracka Obamy výrazně vzrostl počet útoků bezpilotními letouny, jejichž využívání je předmětem dlouhodobého sporu mezi USA a pákistánskou vládou, která tvrdí, že podobné útoky nejvíce zasahují civilní obyvatelstvo.
Libyjci se zatím neshodli na podobě nové ústavy
Více než 2 měsíce po vzniku nové libyjské vlády je země stále bez ústavy. Národní shromáždění spolu s předsedou Národní přechodné vlády (GNC) Mohamedem Megaryefem doposud nepodniklo kroky k vytvoření ústavní komise. Pokud budou zákonodárci s ústavou otálet, nezačnou v praxi fungovat zákony, například vymezení postavení žen a menšin ve společnosti, ustanovení národního jazyka či role islámského práva šaría. Ústavní komise se bude skládat ze 60 zástupců všech 3 regionů země, Kyreneiky na východě, Fezzánu na jihu a Tripolska na západě Libye.
Katar oznámil další finanční půjčku Egyptu
Katarský premiér Sheikh Hamad bin Jassim al-Thani oznámil po jednání s egyptským prezidentem Mohamedem Mursím, že Katar poskytne Egyptu další finanční pomoc. Jedná se o úvěr ve výši 1,9 miliardy USD a finanční dar ve výši 460 milionů USD. Katar již dříve poskytl Egyptu finanční pomoc ve výši 2,5 miliard USD. Egypt čelí v současné době ekonomickým potížím: nárůstu nezaměstnanosti, zpomalení růstu ekonomiky a nárůstu chudoby. Rovněž kurz egyptské libry se propadl na své osmileté minimum. Egyptská ekonomika doplácí na politické nepokoje, které v zemi trvají již téměř dva roky, a které odrazují zahraniční investory i turisty. Egyptský prezident Mursí slíbil, že z boje s ekonomickou krizí učiní svou prioritu a prohlásil, že Egypt „nikdy nezbankrotuje“.
V USA začalo předběžné soudní líčení se střelcem z denverského kina
Předběžné soudní líčení s Jamesem Holmesem, který v červenci 2012 zastřelil a filmové premiéře Temný rytíř povstal 12 lidí a dalších 60 zranil, by mělo trvat celý týden. Obžaloba obsahuje tvrzení, že útočník jednal „s extrémní lhostejností k lidskému životu“. Advokáti během líčení budou předkládat důkazy, které by měly umožnit Holmese obžalovat z mnohanásobné vraždy. Předběžného řízení se zúčastnili i někteří pozůstalí obětí, kteří u slyšení svědčí. Podle nich James Holmes u soudu neprojevil lítost a ani jiné emoce.
Afghánský prezident Hamid Karzai je na klíčové návštěvě USA
Prezident Hamid Karzai dnes přiletěl do USA na třídenní návštěvu. Během ní se setká s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ostře sledovaná schůzka obou státníků má nastínit budoucí podobu americké přítomnosti v Afghánistánu během následujícího přechodného období, kdy se čeká postupné stažení vojenských jednotek ISAF a postupné předání kontroly nad územím afghánským bezpečnostním složkám. To se má uskutečnit do roku 2014. Podle analytiků budou jednání tvrdá. Karzai, který požaduje stažení amerických jednotek z afghánských měst a vesnic a který zaujímá zdrženlivý postoj k podepsání dlouhodobě závazných bezpečnostních smluv s USA, bude zřejmě požadovat záruky na dodávky těžkých a tzv. inteligentních zbraní a zdravotního materiálu. Americká vláda dosud investovala do Afghánistánu více než 120 miliard USD, částku, kterou je podle afghánských diplomatů stále těžší ospravedlnit, vzhledem k tomu, že situace v zemi je stále nestabilní a míra korupce obrovská.
Vládní koalice by měla pokračovat i s ministry strany LIDEM
Vládní krize, jež odstartovala odvoláním Karoliny Peake z čela ministerstva obrany, se zdá být zažehnána. Rozhodnutí předsedkyně strany LIDEM o odstupu jejích ministru ke dni 10. ledna, které bylo oznámeno v prosinci minulého roku, by dnes zrušeno. V úterý to na briefingu strany LIDEM oznámila její předsedkyně Karolina Peake. Strana LIDEM se tak rozhodla po odpoledním jednání všech tří stran, kde se hovořilo o dalších krocích vládní koalice. Jak podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby, tak podle poslankyně strany LIDEM Dagmar Navrátilové je velice nepravděpodobné, že by mělo dojít k opětovné výměně resortů dopravy a obrany mezi stranami ODS a LIDEM.
Některé čínské sdělovací prostředky vyjádřily podporu demonstrujícím novinářům z týdeníku Southern Weekly
Oficiální čínské sdělovací prostředky uveřejnily na příkaz státu editorial odsuzující chování přibližně stovky novinářů z týdeníku Southern weekly, kteří ve městě Guangzhou, hlavním městě stejnojmenné prosperující provincie na jihovýchodě Číny, tento týden zahájili protesty proti zásahům cenzury v novoročním vydání týdeníku. Avšak některá média včetně velkých webových portálů jako jsou Sina, Sohu či Tencent, v redakčních komentářích uvedla, že uvedený editorial nevyjadřuje jejich názory a postoje novinářů ze Southern Weekly, jednoho z nejrespektovanějších periodik v zemi, podporují. Některé velké tištěné deníky, mimo jiné Shanghai Morning Post či China Youth Daily, dokonce státem nařízený editorial odmítly vytisknout. Krize v redakci Southern Weekly zdá se rozpoutala v Číně dlouho potlačovanou debatu o hranicích svobody slova a vývoj kauzy bude podle analytiků jednou z nejtěžších zkoušek nového čínského vedení.