Podle turecké tiskové agentury Anatolia byl ve čtvrtek zatčen pro svou údajnou účast na vojenském převratu v roce 1997 bývalý generál armády Ismail Hakki Karadayi, očekává se, že generál bude svědčit před soudem v Ankaře. Vyšetřování již bylo zahájeno v roce 2011 a vedlo k zatčení několika vojenských důstojníků. Generál Karadyi byl tehdy šéfem armádního štábu, když měl údajně vyvíjet tlak na odstoupení premiéra Necmettina Erbakana. Turecká armáda se dlouhodobě staví do role „ochranitele tureckého sekularismu“, premiér Erbakana měl mít „proislamistické tendence“.
Archiv rubriky: Témata
V Chile vypovídala exprezidentka, důvodem je možné pochybení u varování před tsunami
Státní prokurátorka Solange Huerta, jenž vyšetřuje okolnosti spojené s tsunami z února v roce 2010, vyslýchala exprezidentku Michelle Bachelet. Bývalá prezidentka se mohla dopustit pochybení při varování před tsunami, jimž předcházelo zemětřesení o síle 8,8 stupňů Richterové škály. Exprezidentka Bachelet se na jednání, jež trvalo přibližně 2 hodiny, dostavila dobrovolně. Soudní proces začal z iniciativy pozůstalých, jejichž rodinní příslušníci zemřeli důsledkem zemětřesení nebo tsunami. Přírodní katastrofa připravila o život 525 lidí a ekonomika země utrpěla ztrátu ve výši 15 až 30 miliard USD.
Nespokojenost sunnitů proti iráckému premiérovi neklesá
Irácký premiér šiítského vyznání Nuri Al-Maliki čelí kritice ze strany sunnitské opozice pro svou údajnou sektářskou politiku. Prezident na oplátku pohrozil použitím síly proti účastníkům již 10denních demonstrací, které probíhají ve městech Ramádí na západě Iráku a Samara na východě země, tedy v oblastech se sunnitskou většinou. Na začátku protestu stálo zatčení 10 členů ochrany ministra financí, kteří se hlásili k sunnitskému vyznání. Po odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 je moc v zemi neformálně rozdělena mezi několik komunit.
Boje mezi nigerijskou armádou a islamistickou skupinou si vyžádaly dalších 14 životů
Při přestřelce v nejlidnatější africké zemi ve městě Maiduguri byl zabit 1 voják nigerijské armády a 13 členů islamistické skupiny Boko Haram, která prosazuje na severu Nigérie islámské právo šaría. Boko Haram stále zintenzivňuje boj s nigerijskou vládou, od roku 2009 provedla řadu pumových atentátů a ozbrojených útoků, které si již vyžádaly přes 1000 životů.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
Část izraelské strany navrhuje anexi Západního břehu Jordánu
Někteří členové izraelské vládní strany Likud navrhují připojení části Západního břehu Jordánu k Izraeli. Podle některých členů pravicového Likudu by Izrael měl co nejvíce posílit svou suverenitu nad Západním břehem, zejména nad jeho částí, ve které sídlí izraelští osadníci. Jeden z členů Likudu Moshe Feiglin dokonce navrhl, že Izrael by mohl všem palestinským rodinám vyplatit za opuštění Západního břehu až 500 000 USD. V Izraeli probíhá před nadcházejícími volbami souboj o pravicové hlasy. Aliance strany Likud se stranou Beiteinu pod vedením současného premiéra Benjamina Netanjahua čelí tlaku ještě pravicovější strany Jewish Home (Židovský domov), proto se podle deníku The Guardian někteří členové Likudu uchylují k radikálnější rétorice.
Egypt zasahuje proti satiře a médiím, společnost se obává ztráty svobody slova
Egyptský satirista Bassem Youssef bude vyšetřován v souvislosti s obviněním ze zesměšňování současného prezidenta Mohammeda Mursího během televizního vysílání. Podle analytiků může Youssefův případ prohloubit obavy z omezování svobody slova na veřejnosti, nová ústava navíc obsahuje body týkající se urážky. „Tento případ představuje ohrožení svobody slova a projevu,“ prohlásila Heba Morayef, ředitelka egyptské pobočky nevládní organizace Human Rights Watch (HRW).
OSN upozorňuje na nárůst teroristických útoků v Pákistánu
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon odsoudil stupňující násilí namířené proti náboženským skupinám v Pákistánu a žádá, aby byli viníci postaveni před soud. V neděli byl proveden útok na 3 autobusy přepravující poutníky z poutního místa Shia do Íránu, 20 osob bylo zabito a 25 zraněno, další útok byl spáchán minulý týden na členy vlády, který si vyžádal 21 životů.
Srbsko hrozí odstraněním albánského památníku na jihu země
„Pokud neodstraní místní úřady na jihu Srbska památník věnovaný albánským veteránům z Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) samy, bude památník odstraněn srbskými silami,“ uvedl srbský premiér Ivica Dacic. V jižním Srbsku žije na 50 000 Albánců, albánští partyzáni zde bojovali v roce 2000 se srbskými jednotkami, protože se chtěli připojit k převážně albánskému Kosovu. Památník, který byl odhalen v listopadu, považuje srbský premiér „za otevřenou provokaci“, jež má připomínat, že Srbsko nemá nad jihem země faktickou kontrolu.
Ústavní soudci začínají projednávat stížností týkající se prezidentských voleb
Ústavní soud (ÚS) se ve středu poprvé neformálně sešel k projednání celkem 6 stížností související s nadcházejícími prezidentskými volbami. V pátek 4. ledna se bude konat první zasedání pléna ústavních soudců. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je stěžejní stížnost senátora Tomio Okamury, a bude tak na programu jako první k projednání. Senátor Okamura ve své stížnosti, kterou podal na konci prosince, požaduje odklad voleb a zrušení části ústavy i prováděcího zákona. Případné úplné zrušení prezidentských voleb vidí jako nepravděpodobné premiér Petr Nečas. První rozhodnutí ÚS by mohlo padnout 7. ledna.
OSN: nepokoje v Sýrii si vyžádaly už na 60 000 obětí
Podle studie provedené komisařkou OSN pro lidská práva Navi Pillay, která čerpá údaje ze 7 různých zdrojů (včetně vládních i opozičních), je počet obětí syrského konfliktu k listopadu 2012 na čísle 59 648, v současnosti pravděpodobně překročil hranici 60 000. Nicméně se podle komisařky Pillaye jedná spíše o minimální počet, neboť nezahrnuje oběti, jejichž smrt nebyla zdokumentována. Podle studie bylo 76 % obětí mužského pohlaví. Nejhůře zasažené oblasti jsou předměstí Damašku a provincie Homs. Samotné odhady syrské opozice se opozice se pohybovaly okolo 45 000 obětí. „Počet obětí je o mnoho vyšší, než jsme čekali. Je to skutečně šokující,“ uvedla komisařka Pillay.
OSN je znepokojena zprávami o zastrašování soudců na Srí Lance
Nezávislá expertka OSN Gabriela Knaul upozorňuje na nárůst útoků proti soudcům a soudním úředníkům na Srí Lance. Nedávné obvinění předsedy Nejvyššího soudu Bandaranayake může podle ní dokazovat nedostatky v nezávislosti soudnictví v zemi. Jeho proces považuje za zpolitizovaný a nedostatečně transparentní. Dále apeluje na orgány Srí Lanky, aby soudnictví fungovalo na spravedlivých procesech a nebylo ovlivňováno vnějšími tlaky. Zároveň vyzývá zákonodárství Srí Lanky k úpravě ústavy v souladu s normami mezinárodních lidských práv.
České věznice opustí více než 7 tisíc vězňů
Poté, co prezident Václav Klaus ve svém novoročním projevu vyhlásil částečnou amnestii, se podle ministerstva spravedlnosti na svobodu dostane odhadem 7416 vězňů. Amnestie se týká zejména lidí odsouzených na 1 rok a méně. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka se jedná především o pachatele odsouzené za maření úředního rozhodnutí, či drobné krádeže. Amnestie dále zahrnuje lidi vykonávající obecně prospěšné práce a odsouzené k domácímu vězení. V současné době již soudy studují spisy desítky vězňů. Na hromadné propouštění vězňů se v některých krajích preventivně přichystala i policie. Také ministerstvo práce již informovalo příslušné úřady o tom, jak mají postupovat v případě žádosti o vyplácení dávek. Z řad politiků a odborné veřejnosti se objevila kritika ohledně amnestie, zejména kvůli tomu, že může ospravedlňovat některé závažné činy týkající se například tunelování.
Světový kongres Bosňanů zvolil nového prezidenta
Bývalý předseda muslimské komunity v Bosně Mustafa Ceric byl v sobotu ustanoven prezidentem Světového kongresu Bosňanů. Kongres také zvolil pro svoji vlajku bývalou bosenskou bílou vlajku se 6 liliemi. Většina Bosňanů se řadí k bosenským muslimům, nicméně i někteří muslimové v Srbsku, Černé Hoře a Kosovu se hlásí k Bosňanům, přestože nemluví bosenským jazykem. Předsedou Shromáždění Světového kongresu Bosňanů se stal Muamer Zukorlic, podle něhož musí kongres řešit především politické otázky národnosti Bosňanů.
Izrael zmírnil omezení dovozu stavebních materiálů do Gazy
Izrael tímto krokem měl ocenit trvající příměří, které od listopadu panuje mezi ním a Pásmem Gazy. Podle vyjádření jednoho z palestinských představitelů Raeda Ghalbana je však tento krok nedostatečný. „To, co Izrael dovoluje dovézt, není dost na obnovu Pásma Gazy, není to ani dost pro soukromý sektor. Některé materiály, jako např. železo nebo cement, se navíc stále dovážet nesmějí,“ uvedl Raed Ghalban. Podle mluvčího izraelské armády Maj Guy Inbara se ale jedná o dlouhodobý proces. „Čím déle bude panovat klid a mír, tím více budeme ochotni uvolňovat podobná omezení,“ prohlásil armádní mluvčí Inbar. Izrael se obává, že stavební materiály mohou být v Gaze využívány na výrobu opevnění a zbraní. Přísná omezení na dovoz do Pásma Gazy panují zejména od roku 2007, kdy ze zde moci chopilo hnutí Hamas.
S novým rokem přichází změna DPH
Od 1. ledna 2013 platí zvýšená sazba DPH o jeden procentní bod, tedy na 15 % a 21 %. Jelikož obchodníci zdražovali zboží postupně, skokový nárůst cen se neočekává. Nejrychleji na změny reagovali výrobci elektřiny a od 1. ledna si lidé, kteří topí elektřinou, připlatí ročně až o 1000 Kč. Zvýšení sazeb DPH se odrazí i při běžných nákupech. Podraží léky a potraviny, přesto některé obchodní řetězce uvedly, že se budou snažit dlouhodobě udržet stávající ceny základních potravin.
V Pákistánu bylo zabito 7 humanitárních pracovníků
Neznámí ozbrojenci zastřelili 6 žen a 1 muže pracujících pro dětské středisko. Útok byl proveden na automobil, ve kterém se humanitární skupina vracela z komunitního střediska pro děti provozovaného pákistánskou charitou Ujala, uvedl místní policejní důstojník Abdur Rašíd Khan. Řidič vozidla je těžce zraněn. Podobný útok se v Pákistánu stal již v prosinci, kdy ve městech Karachi a Peshawar bylo zabito 6 dobrovolníků OSN, kteří pracovali na kampani na očkování proti dětské obrně.
Slovensko nebude v příštím roce zvyšovat daně
Slovenský premiér Robert Fico pro Hospodářské noviny uvedl, že v příštím roce nemá vláda zájem zvyšovat daně. Premiér Fico ujistil, že zvyšovat by se neměly, ani kdyby byl ohrožen cíl snížit deficit veřejných financí na úroveň 2,94 % HDP. Vláda by se v tom případě měla naopak zaměřit na vnitřní spotřebu státu a zefektivňování veřejné správy.
Albánští Řekové se dožadují penzí z Řecka
Asi 18 000 příslušníků řecké menšiny v Albánii dostává z Řecka každý měsíc penzi ve výši 438 USD, což pro Řecko činí každoroční výdaje 95 miliónů USD. V Albánii se na tisíce osob hlásí k řecké menšině právě z důvodu možného obdržení řecké penzi. Podle sčítání obyvatel se přitom nachází v Albánii 0,87 % Řeků, tedy asi 24 360, z 2,8 milionové populace Albánie.
OSN jmenovala nového zástupce Guiney-Bissau
Novým zástupcem se stane José Ramos Horta, bývalý prezident Východního Timoru a držitel Nobelovy ceny z roku 1996 za práci na mírovém řešení konfliktu ve Východním Timoru. Funkci převezme po rwandském diplomatovi Josephu Mutaboba 31. ledna. José Ramos Horta působil v čele země od roku 2007 do roku 2012. Rada bezpečnosti OSN žádá, aby v Guiney-Bissau vznikla přechodná vláda, na jaře minulého roku v zemi proběhl vojenský převrat.
Slovensko by mohlo s Českou republikou spolupracovat na společné vzdušné obraně
Český premiér Petr Nečas a jeho slovenský protějšek Robert Fica v neděli hovořili o možném vzniku projektu společné letecké obrany, který by měl být efektivnější a levnější. Premiér Petr Nečas uvedl, že konkrétní projekt je ve fázi příprav a jeho spuštění by se Slovensko a Česká republika mohly dočkat v roce 2016 nebo 2017. Slovenský premiér Robert Fico zmínil také možnost spolupráce tykající se velvyslanectví a zastupitelských úřadů, naopak předseda vlády Petr Nečas zase hovořil o možné spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti, propojování energetických sítí, či provozování jaderných elektráren. Oba premiéři se shodli na korektních a velmi dobrých vztahů mezi oběma zeměmi.
Asijské akciové trhy výrazně vzrostly po schválení fiskálních opatření v USA
Asijské akciové trhy pozitivně zareagovaly na schválení opatření, která v USA odvrátila pád z tzv. fiskálního útesu. Hongkongské akcie po oznámení o schválení fiskálních opatření v americkém kongresu vzrostly o 2,9 %, jihokorejský burzovní index KOSPI zaznamenal růst 1,7%, singapurský Straits Time Index (STI) zaznamenal růst 1,3%. Podle odborníků stoupal na asijských trzích strach z důsledků pádu USA z tzv. fiskálního útesu, který by způsobil úbytek spotřebitelských výdajů. To by mělo hluboký vliv na východoasijský průmysl, jehož významným exportním trhem je právě trh USA.
Severokorejský vůdce Kim Jong-un přednesl nečekaný televizní novoroční projev
V překvapivém televizním vystoupení, ve kterém Kim Jong-un navázal na tradiční novoroční vystoupení svého děda Kim Il-sunga a nahradil tak formát novoročních novinových editorialů sdělující budoucí směřování severokorejské státní politiky, který zavedl jeho otec Kim Jong-il, severokorejský lídr vyzval k ukončení konfrontační politiky mezi KLDR a Jižní Koreou. Podle analytiků však změna formátu a rétoriky nemusí nutně znamenat změnu v severokorejské zahraniční politice. Pravděpodobněji vystoupení prezidenta Kim Jong-una ve státní televizi a jeho apelování na zmírnění napětí mezi oběma Korejemi naznačuje potřebu KLDR získat od Jižní Koreje další humanitární pomoc, jejíž poskytování bylo zastaveno poté, co KLDR oznámila, že hodlá uskutečnit další test rakety dlouhého dosahu.