Odměna ve výši 23 milionů USD byla vypsána za zatčení představitelů 5 militantních skupin na západě Afriky. Nejvyšší odměna je 7 milionů USD za vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, skupina působí na severu Nigérie, kde chce založit islámský stát s právem šaría. Odměnu USA rovněž nabízejí za vůdce militantní Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQIM) v západní Africe. USA se zaměřily i na Mokhtara Belmokhtara, který stál za lednovým útokem na alžírskou rafinérii, při níž bylo 37 zahraničních pracovníků zabito. Na 5 milionů USD nabízí USA za vůdce AQIM Yahya Abou Al-Hammama a a 3 miliony USD za mluvčího malijského Jednotného hnutí pro džihád v západní Africe (MUJAO) Oumar Ould Hamaha.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Severní Korea dál pokračuje v jaderném programu, zaznělo na americkém think-tanku
Severní Korea pokračuje ve svém jaderném programu. Postupně začíná oživovat reaktor v Yongbyonském komplexu, zaznělo na úterním americkém think-tanku. Severokorejští představitelé už v dubnu slíbili, že v nejbližší době dojde k yongbyongského reaktoru, který je schopen vyrobit obohacené plutonium, které může být součástí jaderné zbraně. Reaktor byl uzavřen už v červnu 2007 a byla zde zničena ochlazovací věž. Ještě do konce tohoto týdne se chystá setkání čínského a amerického prezidenta, kde by severokorejský jaderný program měl být hlavní součástí jejich rozhovorů.
NATO bude diskutovat o výcviku bezpečnostních složek Libye
Ministři obrany NATO budou kvůli vzrůstající přítomnosti teroristické skupiny al-Kaida na jihu Libye diskutovat o možnosti výcviku libyjských bezpečnostních složek. Požádal o to libyjský premiér Ali Zeidan na setkání s generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussen minulý týden. Ministři obrany budou také mluvit o výcviku bezpečnostních sil Afghánistánu a poprvé o kyberbezpečnosti. V Libyi hrálo NATO důležitou roli při pádu režimu vůdce Muammara Kaddafiho. Ustavilo bezletovou zónu a preventivně letecky zasáhlo. Libye je nyní v bezpečnostním vakuu, které se nedaří vládě zaplnit. Na jih země se přesunula řada islamistů z Mali.
Začal soud s americkým vojínem Bradleym Manningem
Vojín Bradley Manning je obžalován z toho, že předal tajné vojenské a diplomatické dokumenty serveru WikiLeaks. Hrozí mu doživotní vězení. Obžaloba chce před soud postavit více než 100 svědků a proces by měl trvat nejméně do srpna. Vojenský prokurátor Joe Morrow uvedl, že Bradley Manning systematicky shromažďoval tajné dokumenty, které posléze umístil na internet, čímž umožnil nepříteli, aby je získal. Prokuratura se snaží dokázat, že vojín zveřejněním tajných materiálů o válce v Afghánistánu a Iráku pomohl nepříteli. Obhájce David Coobs označil Manninga za „mladého a naivního, ale s dobrými úmysly.“ Obhajoba tvrdí, že vojín se pouze snažil dokázat, že USA se ve své zahraniční politice nechovají vždy zcela správně.
Čína, Indie a Pákistán navyšují jaderný arzenál, ostatní země jej redukují
Tři asijské země, které disponují výraznou jadernou silou, za minulý rok svůj jaderný arzenál zvýšily, zatímco jiné země přistupují na opačnou strategii, zaznělo v pondělí v oficiálním prohlášení Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI). Čína má například nyní k dispozici 250 jaderných hlavic, což je o 10 více než v předcházejícím roce 2012. Jaderný arzenál Pákistánu se nyní pohybuje kolem 100 až 120 jaderných hlavic a Indie disponuje přibližně 110 jadernými hlavicemi, informoval SIPRI. Pro srovnání má Francie stálý počet 300 jaderných hlavic a Velká Británie 225. Nejvíce jaderného arsenálu mají Spojené státy americké a Rusko, oba státy však přikročily k razantní redukci jaderných hlavic. USA snížily stavy z počtu 8 000 na 7 700, Rusko dokonce z 10 000 na 8 500.
Čína a USA by se měly dohodnout na společném přístupu v otázce kybernetických útoků
Čína a Spojené státy americké souhlasily se započetím rozhovorů o regulaci hackerských aktivit, o pravidlech kyber-bezpečnosti a komerční špionáže. Vzájemné rozhovory na diplomatické úrovni by měly začít v červenci. Základ těchto rozhovorů by už dopředu položili čínský prezident Xi Jinping a americký prezident Obama, kteří se mají setkat příští pátek. Čínská strana avšak trvá na tom, že i ona je obětí celosvětových kybernetických útoků a nikoli jejich pachatelem, zároveň popírá důkazy nashromážděné Pentagonem. V sobotu hovořil o rostoucích kyber-útocích v globálním měřítku ministr obrany Chuck Hagel na konferenci v Singapuru. Mimo jiné se prezidenti mají věnovat i záležitosti kolem Severní Koreje, kde kybernetické útoky byly jedním z prvků zastrašovací strategie severokorejských představitelů.
Čína i nadále bude pokračovat v střežení území ve východočínském moři
Čína chce i nadále pokračovat v hlídání oblasti kolem sporných ostrovů ve východočínském moři, které si nárokuje Japonsko, řekl v neděli v Singapuru zastupující šéf generálního štábu čínské lidové armády generál Qui Juango. Podle něj jsou čínské námořní hlídky v této oblasti legitimní a to proto, že Japonská nadvláda na ostrovy je sporná. „Náš postoj k území v oblastech východočínského a jihočínského moře je takový, že jsou součástí Číny,“ dodal ve svém singapurském projevu generál Quit Juango. Jeden z delegátů singapurské konference ovšem připomněl rostoucí skepticismus vůči „mírovým snahám“ čínského námořnictva v oblasti. Čína si totiž kromě ostrovů ve východočínském moři nárokuje i území v jihočínském moři a je ve sporu s Brunejí, Malajsií, Filipínami a Vietnamem.
Japonsko chce hrát důležitou úlohu v celém regionu
„Japonsko posiluje svou ekonomiku a armádu, aby v budoucnosti mohlo hrát odpovědnou roli v mezinárodním prostoru,“ řekl na sobotní tiskové konferenci japonský ministr obrany Itsunori Onodera. Japonský ministr obrany si také pochvaloval spojenectví se Spojenými státy americkými v době, kdy Severní Korea hrozila vypálením raket, či při konfliktech s Čínou o ostrovy ve východočínském moři. Dále potvrdil, že sílící Japonsko chce hrát významnou politickou a ekonomickou roli v celém regionu. Japonsko pro tento rok a minimálně pro dalších několik roků podle ministra obrany chystá zvýšení rozpočtu na obranu.
Indie vyvíjí řízenou leteckou bombu
S úmyslem vylepšit své schopnosti v leteckých bojích se Indie pustila do vývoje naváděných leteckých bomb určených pro stíhačky. Takto vyzbrojené by mohly být nasazovány již od konce příštího roku, uvedl vysoký důstojník národní obrany. Řízené bomby by se měly pohybovat na principu kluzáku. Šéf Organizace vývoje obranných systémů V. K. Saraswat považuje nově vyvíjené bomby za výrazný posun v možnostech leteckého boje, protože umožní pilotům indického armádního letectva útočit z větší a tedy bezpečnější vzdálenosti, zatímco naváděcí systém zajistí maximální efektivitu útoku. Organizace vývoje obranných systémů již provedla dva úspěšné testy těchto bomb, do konce příštího roku plánuje ukončit vývoj i veškeré související práce a poté zařízení nabídne indické armádě. Indie tak pokračuje ve vývoji ofenzivních zařízení, dříve v tomto roce již otestovala řízené rakety Agni II, které lze vybavit jadernou hlavicí.
Japonsko chce 14 miliardami USD podpořit růst afrických zemí
Japonsko v sobotu potvrdilo, že hodlá dát 14 miliard USD na pomoc Africe v rámci dalších pěti let. Oznámil to japonský premiér Shinzo Abe, který tak zahájil třídenní konferenci v Tokiu, které se zúčastnilo 40 představitelů afrických zemí. Více než polovina finančních prostředků, které Japonsko africkým zemím poskytne, by mělo jít na budování a vývoj infrastruktury. Kromě toho by ještě mimo sumu 14 miliard USD měla být vyčleněna částka na růst veřejného a soukromého investičního sektoru. Japonský premiér Abe ve své řeči srovnával čínský přístup k africkým zemím s tím, který chystá jeho země. „Japonsko chce s Afrikou vytvořit skutečné partnerství,“ narážel premiér na údajný čínský hon za zdroji nerostných surovin. Strategii představitelů Číny je podle něj politikou, která je motivována právě snahou získat nová naleziště strategických surovin.
Irák odhalil výrobnu chemických zbraní pro teroristy
Úřady v Iráku oznámily, že odhalily výrobnu chemických zbraní pro teroristickou skupinu al-Kaida. Měly být použity nejen v Iráku, ale vyváženy i přes sousední státy do Evropy a Severní Ameriky. Vojenská rozvědka sledovala výrobnu tři měsíce a nyní zatkla 5 lidí. Spolupracovala přitom se zahraničními zpravodajskými službami. Muži měli dvě zařízení na výrobu sarinu a yperitu v Bagdádu.
Květen byl nejkrvavější měsíc v Iráku od června 2008
OSN uvedla, že v květnu bylo zabito v Iráku 1045 lidí, což o více než 300 překonalo duben. Květen se tak stal nejkrvavějším měsícem od června 2008. Více než polovina z obětí přišla o život v Bagdádu a jeho okolí. Irácké údaje hovoří o méně zabitých, což je v poslední době předmětem diskuzí. Irácké úřady věří, že za většinou útoků stojí teroristická skupina al-Kaida a sunnitští bojovníci, ale série útoků na sunnitské mešity ukazuje, že pravděpodobně za útoky stojí i šíité. „Iráčtí političtí představitelé musí jednat okamžitě, aby zastavili toto neúnosné krveprolití“, řekl Martin Kobler, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro Irák.
Navrhovaná doba vězení pro argentinského exprezidenta je 8 let
Argentinský prokurátor v pátek požádal o osmiletý trest odnětí svobody pro argentinského prezidenta z let 1989 až 1999 Carlose Menema. Kromě toho také navrhl zakázat bývalé hlavě státu vykonávat veřejné funkce po dobu 16 let. Carlos Menem byl uznán vinným za nelegální dodávky zbraní Ekvádoru a Chorvatsku v letech 1991 až 1995, oba státy se tehdy nacházely ve válečném stavu a na dodávky zbraní bylo uvaleno embargo. Dvaaosmdesátiletý Carlos Menem obvinění odmítá.
Libanon odložil volby na konec roku 2014
Libanonský parlament hlasoval o odložení voleb. Poslanci si prodloužili mandát do listopadu 2014, tedy skoro o rok a půl. Odůvodnili to bezpečnostní situací. Napětí v zemi vzrostlo, když se Hizballah zapojil přímo do bojů v Sýrii. Poslanci navíc nedokázali přijmout nový volební zákon. Pověřenému premiérovi Tammam Salam se mezitím již dva měsíce nedaří sestavit vládu. Očekává se, že obnoví svou snahu poté, co bylo parlamentu prodlouženo období. Demonstranti před parlamentem házeli rajčata a provolávali hesla: „Neuspěli jste. Jděte domů.“
Kuba je i nadále na americkém černém seznamu států podporujících teroristické země
Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek zveřejnilo výroční zprávu, která se vyjadřuje k mezinárodní teroristické činnosti v roce 2012. Na seznamu zemí podporujících terorismus je Írán, Kuba, Súdán a Sýrie. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psaki, řekla, že dokument hodnotí vývoj za celý uplynulý rok. Přestože Kubu USA do seznamu zahrnuly, kritizují ji mírněji než v předchozích letech. Zpráva tvrdí, že nejsou důkazy o tom, že by Kuba dodávala zbraně nebo výcvik teroristickým skupinám a USA si všímá snahy Kuby zprostředkovat dialog mezi Kolumbijskou vládou a kolumbijskou levicovou povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle zprávy však i nadále jsou na ostrově členové baskické separatistické organizace ETA a Kuba má stále politické vazby na FARC. Podle některých analytiků je Kuba zahrnuta v seznamu spíše z politických důvodů než kvůli tomu, že by představovala skutečnou hrozbu.
Ruské noviny odmítají, že by již Rusko dodalo Sýrii část protivzdušné obrany
Rusko nejspíše ještě nedodalo Sýrii část protivzdušné obrany, jak včera informoval prezident al-Assad v rozhovoru pro televizi Manar. Deník Vedomosti citoval zdroj z obranného průmyslu, který tvrdí, že není jisté, že zbraně dodají letos. Zatímco deník Kommersant cituje svůj zdroj, který uvedl, že dodávka je naplánovaná na druhou čtvrtinu roku 2014 a pak bude minimálně 6 měsíců trvat, než se nainstaluje, otestuje a vycvičí se personál. Oba se shodují na tom, že zatím nebyla žádná část protivzdušné obrany do Sýrii dodána.
USA vydaly zprávu o terorismu v roce 2012
USA vydaly zprávu o terorismu v loňském roce, ve které upozorňují na růst podpory terorismu ze strany Íránu, který nebyl viděn od začátku 90. let. Zpráva zmiňuje výbuch v Bulharsku v červenci 2012, který zabil 5 Izraelců a 1 Bulhara a se kterým byl spojován Írán. Jeho velvyslanec u OSN Mohammed Khazaee odmítl íránskou účast na „zavrženíhodném činu“. Podobný nárůst aktivity je viděn i u Hizballahu. Dále se ve zprávě píše o oslabení al-Kaidy v Pákistánu, Jemenu i Somálsku, ale zároveň jejím posilněním v Sýrii. Došlo k 6771 teroristických útoků v 85 zemích světa a z nich více než 50 % se stalo v Pakistánu, Iráku a Afghánistánu. Zemřelo při nich 11 098 lidí a 1280 bylo uneseno či se stalo rukojmími.
V Mexiku se bude vyšetřovat údajný únos 11 mladých lidí v hlavním městě
Úřady hlavního města Mexika se začnou zabývat údajným únosem 11 mladých lidí, který se měl odehrát v baru v Mexiko City minulou neděli. Předseda vlády federálního distriktu Miguel Ángel Mancera oznámil, že generální prokuratura již začala s přípravou vyšetřování. Předseda Mancera tak reagoval na kritiku, která ho obviňovala z nečinnosti poté, co byl případ zmizení chlapců z oblasti Suárez nahlášen. Podle rodiny a známých do baru vstoupilo ozbrojené komando a pohřešované odvedlo na neznámé místo.
Země Perského zálivu budou jednat o Hizballahu
Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, tedy šest států sdružených v Radě spolupráce Zálivu, budou v neděli v saudskoarabském městě Jeddah jednat o zařazení šíitského hnutí Hizballah na seznam teroristických skupin. Není jasné, zda budou jednat o Hizballahu jako celku či jen o jeho milicích, které nyní bojují v Sýrii. Iniciativu vyvolal Bahrajn, který Radě nyní předsedá. Bahrajn v pondělí zakázal politickým skupinám kontakt s Hizballahem. Rada bude též probírat bezpečnost v Zálivu a hrozbu Íránu kvůli jeho instalování špionů v regionu. Kuvajt již odsoudil několik Íránců a vlastního občana za špionáž a Saúdská Arábie a Bahrajn zatkly buňky, které údajně pracovaly pro Teherán.
Japonsko a Indie podepsaly pakt o využívání jaderných technologií
Japonský premiér Shinzo Abe a jeho indický protějšek Manmohang Singh se ve středu dohodli na zrychlení rozhovorů o umožnění Japonsku exportovat jaderná zařízení a na posílení bezpečnostní spolupráci, zejména vůči čínským vojenským námořním operacím například u ostrovů ve východočínském moři. Podepsáním paktu o civilním využití jaderné energie, který oba premiéři podepsali, tak japonským firmám, jako je například Toshiba Corp nebo Hitachi Ltd., zaručuje přístup na indický rychle rostoucí trh. Oba premiéři si zároveň pochvalovali oboustrannou spolupráci v oblasti společného růstu a možnost konání pravidelných společných námořních cvičení.
Sýrie obdržela první dodávku ruské protivzdušné obrany, potvrdil to prezident al-Assad
V rozhovoru pro libanonskou televizi Manar řekl syrský prezident Bashar al-Assad, že jeho země dostala první dodávku ruské protivzdušné obrany a zbytek raket S-300 obdrží brzy. Prezident al-Assad je připraven podle svých slov bránit svou zem. Pokud Izrael zasáhne v Sýrii, budou reagovat. Již dříve se Izrael vyjádřil, že může udeřit proti ruské dodávce. Rusko řeklo, že dodá tyto zbraně přes západní námitky, aby pomohlo stabilizovat region. V rozhovoru dále prezident al-Assad zmínil, že je rozhodnutý se zúčastnit konference v Ženevě, ale nevěří v její úspěch. V rozhovoru zazněla i otázka Golanských výšin. Prezident al-Assad nebude bránit skupinám, které se rozhodnout bojovat o ně. Hizballah by též podpořil tyto snahy. Televizní stanice Manar je napojena na spojence prezidenta al-Assada Hizballah.
Argentinský prokurátor obvinil Írán z rozmisťování zpravodajských služeb
Argentinský prokurátor Alberto Nisman řekl, že Írán se pokoušel v některých zemích Latinské Ameriky ustavit své zpravodajské služby za účelem podpory teroristických útoků. Prokurátor Nisman vyšetřuje bombový útok z roku 1994 v židovské čtvrti Buenos Airos, při kterém zemřelo 85 lidí, a opakovaně tvrdí, že do něj byl zapojen Írán, který to odmítá. Cílové země pro špionáž měly být Brazílie, Paraguay, Uruguay, Kolumbie, Chile, Guyna, Trinidad a Togo, Surinam. Dále upozornil, že bývalý íránský kulturní atašé v Buenos Aires Mohsen Rabbani měl koordinovat činnost zpravodajců. V únoru 2013 se Argentina dohodla s Íránem na mezinárodní vyšetřující komisi ohledně útoku z roku 1994. Argentina vydala zatykače v souvislosti s útokem na několik íránských a libanonských občanů.
OSN schválila navýšení jednotek v Súdánu
Ve středu Rada bezpečnosti OSN rozhodla o vyslání dalších 1 126 jednotek do východoafrického regionu Abyei, na něhož si dělají nároky Súdán i Jižní Súdán. Oblast je navíc sídlem několika ozbrojených rebelských skupin. Mandát jednotek, které budou působit v misi UNISFA, bude 6 měsíců. Počet jednotek v zemi se tak zvýší na 5 325 mužů, většinu z nich poskytla Etiopie. Mezinárodní jednotky v oblasti působí od května minulého roku. Problémem regionu jsou i tribální spory.