Vedoucí 5 hlavních agentur OSN vydali společné prohlášení směřující k mezinárodnímu společenství, důvodem je přetrvávající válečná situace v Sýrii. Šéfové Světové zdravotnické organizace (WHO), Dětského fondu OSN (UNICEF), Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), Světového potravinového programu (WFP) a Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) v něm apelují na politické lídry, aby využili svého vlivu na ukončení konfliktu v Sýrii. Říkají, že žádají „něco důležitějšího než finanční prostředky“. V prohlášení stojí, že humanitární potřeby v Sýrii se zvyšují a jejich možnosti se snižují. Organizace UNICEF uvedla, že obdržela jen 12 milionů USD z potřebných 57 milionů USD na pokrytí svých aktivit v Jordánsku, kam před konfliktem od března 2011 uteklo na 385 500 Syřanů a očekává se, že jejich počet se ztrojnásobí do konce roku.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Bahrajnskou metropolí otřásl výbuch, důvodem je snaha dostát reformním slibům
V hlavním městě Bahrajnu Manamě došlo v neděli v noci k výbuchu, který si ale nevyžádal žádné oběti. Výbuch se odehrál jen několik hodin poté, co bahrajnská ministryně informací Samira Rajab veřejně označila situaci v Bahrajnu za „velmi klidnou“ a obvinila zahraniční média ze zveličování bezpečnostních problémů země. K odpovědnosti za útok se přihlásilo bahrajnské opoziční Hnutí 14. února, které zároveň uvedlo, že provede další „akce“, aby dosáhlo zrušení chystaného závodu Formule 1 v Bahrajnu. Pro bahrajnskou vládu je konání závodů F1 symbolem, že země se po 2 letech nepokojů vrací ke starým pořádkům, opozice však proti konání závodu protestuje a připomíná, že vláda zatím nedostála svým reformním slibům.
Írán zasáhlo další zemětřesení
Zemětřesení o síle nejméně 7,3 stupňů Richterovy stupnice podle BBC zasáhlo v úterý Írán poblíž hranice s Pákistánem. Otřesy byly cítit v Indii a v zemích Perského zálivu. Epicentrum se nacházelo na jihovýchodě Íránu v oblasti hor a pouště. Íránská státní televize oznámila, že zemětřesení si vyžádalo přes 40 lidských životů. Bylo to nejsilnější zemětřesení za posledních 40 let v zemi. Před týdnem zemětřesení o síle 6,3 stupňů Richterovy stupnice v jihozápadním Íránu, v blízkosti jaderné elektrárny v Bushehru, zabilo 37 lidí.
Pákistán odsoudil útoky amerických bezpilotních letounů
Ministerstvo zahraničních věcí Pákistánu ostře odsoudilo útoky amerických bezpilotních letounů, které počátkem tohoto týdne narušily pákistánský vzdušný prostor. Jejich následkem přišly o život nejméně čtyři osoby. Bezpilotní letouny – drony – byly lokalizovány nad Severním Vazíristánem, kmenovým územím na severozápadě Pákistánu, kde posléze vypálily rakety na dům ve vazíristánské metropoli Datta Khel. Podle ministerstva zahraničí jsou podobné jednostranné útoky v rozporu s mezinárodními konvencemi i právem a narušují stabilitu země. Vláda k celé věci dodává, že útoky bezpilotních letounů narušují teritoriální integritu a suverenitu Pákistánu. Jejich následkem by mohlo být výrazné ochlazení vzájemných vztahů. Pákistánská vláda se již obrátila na americkou vládua na základě vzájemného respektu a mezinárodních norem požaduje okamžité zastavení útoků bezpilotních letounů.
Prezident Peru odevzdal 42 nových vozů armádě, hrozbou jsou ozbrojenci v centru země
V úterý dostala peruánská armáda 42 nových bojových vozů přímo od prezidenta Ollanty Humaly. Armáda využije nové prostředky na boj v oblasti řek Apurímac, Ene a Mantaro v centru země, kde momentálně mobilizuje svoje síly ozbrojená skupina spolupracující s obchodníky s drogami. Vozy stály celkově 1,79 milionů USD a byly zakoupeny v rámci společného programu ministerstva obrany a OSN. Hlavním cílem armádních skupin v oblasti bude eliminace zbytků ozbrojené skupiny Sendero Luminoso, která podporuje levicové myšlenky a aktivně bojuje proti oficiální vládě.
Na maratonu v Bostonu vybuchly 2 bomby
Tři mrtvé a více než 140 zraněných zanechaly po sobě 2 exploze kousek před cílem závodu. Bomby byly umístěny v odpadkových koších. FBI začala případ vyšetřovat a uznala, že existuje možnost, že se jedná o teroristický útok. S touto variantou zatím počítá i Bílý dům. Podle amerických médií je mezi mrtvými i 8letý chlapec. Na 17 lidí je zraněno vážně, některým musely být amputovány končetiny. Prezident Barack Obama se nechal slyšet, že ti, kteří za útoky stojí, budou pohnáni k odpovědnosti. Bostonský policejní komisař Edward Davis vyzval občany, aby se nezdržovali venku a ve velkých skupinách.
Exploze v Iráku zabily více než 30 lidí
Několik bomb v různých městech Iráku si v pondělí ráno vyžádalo přes 30 mrtvých a více než 200 zraněných. Koordinované výbuchy nastaly během ranní dopravní špičky a zasáhly Bagdád a další větší města v zemi. Většina explozí byla způsobena auty naloženými výbušninami. Žádná skupina se nepřihlásila k pondělním atakům. Vrchol násilí v Iráku byl mezi léty 2006 a 2007, bombové útoky jsou avšak i nyní časté.
V Pákistánu rostou kvůli blížícím se volbám obavy z Talibanu
Radikalizující se postoje Talibanu vůči pákistánským politikům vyvolávají v zemi čím dál větší obavy. Vyhrocené reakce a útoky na některé politické lídry by mohly negativně ovlivnit průběh a výsledky blížících se voleb. Jen tento měsíc spáchal Taliban již pět útoků na politické skupiny. K přinejmenším dvěma posledním se přihlásil prostřednictvím svého pákistánského mluvčího Ehsanullah Ehsana. Během nich byl na severozápadě země zabit tamní politický lídr, další byl zraněn. Taliban veřejně varoval před útoky následující politické subjekty – Pákistánskou lidovou stranu (strana prezidenta Zardárího), paštunskou nacionalistickou Lidovou národní stranu a urdské Hnutí Mutahida Qaumi. Strany podpořily vládu a bezpečnostní síly v právě probíhajících operacích proti militantům a jejich politiky jsou výrazně sekulárního charakteru. Veřejnosti bylo doporučeno neúčastnit se kterékoli z akcí pořádaných výše zmíněnými stranami.
Indonésie se obává regionálních bezpečnostních hrozeb
Kvůli strategické poloze v regionu i celosvětového hlediska se Indonésie s ohledem na poslední vývoj v jihovýchodní a východní Asii obává bezpečnostních hrozeb, uvedů šéf Indonéských ozbrojených sil (TNI) Agus Suhartono. Během zahajovacího ceremoniálu společného národní vojenského cvičení prohlásil, že se Indonésie nachází v kritickém postavení a armáda tak hraje důležitou roli při obraně země před interními i externími bezpečnostními hrozbami. Indonésie se podle Aguse musí začít orientovat na regionální bezpečnostní témata, jakými jsou teritoriální spory v Jihočínském moři, napětí na Korejském poloostrově, terorismus nebo bezpečnost námořních komunikačních linek. Společné cvičení má za účel otestovat připravenost a schopnosti armády i případné nedostatky. Zúčastní se jej armáda, letectvo o i námořnictvo, celkem asi 17 tisíc osob. Cvičení potrvá 45 dnů, jednotlivé akce budou probíhat ve čtyřech oblastech Indonésie a budou zahrnovat mimo jiné vzdušnou podporu, hromadné námořní manévry nebo obojživelné operace.
Jednotky Čadu se z Mali začnou pomalu stahovat
„Čadská armáda nemá možnosti na to, aby mohla bojovat guerrillovou válku, jaká se právě odehrává v Mali,“ řekl čadský prezident Idriss Deby. Jednotky Čadu přitom tvoří jeden z největších kontingentů v probíhající vojenské operaci v západoafrickém Mali. Mezinárodní intervenci se podařilo navrátit většinu severu Mali pod kontrolu malijské armády a vlády, nicméně boje se přesunuly do pouštní oblasti Sahary. Čadské jednotky mají zkušenosti s podobnými boji v pouštním prostředí, nicméně podle prezidenta Debyho „čadská armáda již splnila svou misi“. Již dříve uvedla Francie, že během dubna začne stahovat většinu svých jednotek. Následně by do Mali měla OSN vyslat misi o síle 11 000 jednotek
Ve věznici Guantanamo došlo ke střetu vězňů a dozorců
Poté, co dozorci přesunuli několik vězňů, z nichž mnozí drží protestní hladovku, ze společných cel, došlo v sobotu ke střetům mezi dozorci a zadržovanými vězni. Mluvčí americké armády uvedl, že pracovníci věznice se k přesunu vězňů rozhodli poté, co zadržovaní zakryli kamery a okna. Během střetu použili vězni improvizované zbraně, přičemž dozorci vypálili 4 slepé náboje. Podle armádního zástupce nedošlo na obou stranách k žádným zraněním. Pentagon již dříve uvedl, že protestní hladovku drží 43 lidí, ale podle právníků zadržovaných je číslo mnohem vyšší.
Skupina pachatelů postřelila v Mexiku policejního ředitele a jeho manželku
Několik ozbrojených osob postřelilo policejního ředitele, který se v noci vracel domů se svou manželkou. Oba postřelení byli převezeni helikoptérou do nemocnice ve městě Toluca a nachází se v ohrožení života. Policista Pablo Santiago Peña obdržel 8 výstřelů, jeho partnerka tři. K incidentu došlo v okrsku Ixtapaluca v mexickém státu Mexiko. Policie po střelcích pátrá.
Britští vojenští vědci mají důkazy o použití chemických zbraní v Sýrii
Vzorek půdy z okolí Damašku, který byl dovezen do Velké Británie, má dokazovat, že v syrském konfliktu došlo k použití chemických zbraní. Testy byly provedeny v chemickém a biologickém výzkumném centru ministerstva obrany v Porton Down. Britský tým však nedokáže říci, zda chemické zbraně použil režim prezidenta Bashara al-Assada, anebo jeho odpůrci. Vojenští vědci přesně neuvedli, o jaký typ chemických zbraní se jedná. Diplomaté OSN již ve čtvrtek prohlásili, že západní národy mají důkazy o použití chemických zbraní, ale blíže je nespecifikovali.
Podle Pentagonu KLDR není schopná odpálit jadernou raketu
Americké ministerstvo obrany stejně jako Bílý dům je přesvědčeno, že Severní Korea není schopná odpálit raketu s jadernou hlavicí. KLDR podle Pentagonu i Jižní Koreje zatím nedisponuje dostatečně malými hlavicemi. Jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že „Severní Korea uskutečnila tři jaderné testy, ale existují pochyby, zda je tak daleko, aby mohla snížit váhu a rozměry natolik, aby se bomba dala namontovat na raketu„. Pentagon svým prohlášením reagoval na zprávu americké vojenské rozvědky, v níž se uvádí, že KLDR je schopná odpálit jadernou raketu, která by ale pravděpodobně nebyla spolehlivá.
Mexická komise pro lidská práva viní policii ze zneužití své moci
Mexická policie čelí obvinění ze zneužití své moci. Komise pro lidská práva pro federální distrikt (CDHDF), která působí v hlavním městě, zkoumala videozáznamy z protestních průvodů proti inauguraci současného prezidenta země Enrique Peña Nieta, jež se uskutečnila 1. prosince minulého roku. CDHDF tvrdí, že minimálně 99 osob policie zatkla neoprávněně bez jakéhokoliv důvodu. V jedné nahrávce policista říká: „Zatýkejte všechny s batohy na zádech, jsou to vandalové.“ Dále je policie v některých případech obviněna z nepřiměřené agresivity vůči zadrženým. CDHDF také poukazuje na to, že policie držela 58 osob ve vazbě déle, než povoluje zákon. Někteří uvěznění vypověděli, že se museli ve vězení svléknout a dělat dřepy. CDHDF ve středu žádala potrestání zodpovědných policistů.
V Mexiku zemřelo nejméně 14 lidí kvůli násilí spojenému s obchodem s drogami
Podle lokálních úřadů si nejméně 14 obětí vyžádal organizovaný zločin spojený s ilegálním prodejem drog v západním státě Mexika Michoacán. Mezi oběti patřilo 5 údajných obchodníků s drogami, kteří zemřeli po střetu s policií. Několik hodin následně založila skupina mužů, pravděpodobně jako pomstu, oheň v blízkosti policejních prostorů v městě Apatzingan. Posléze zraněním podlehlo 8 lidí a 1 bandita. Oběti zemřeli jenom jeden den poté, co vláda oznámila, že počet zločinů spojených s obchodem s drogami klesl za poslední 4 měsíce o 14 %.
Jemenský prezident posiluje svou kontrolu nad armádou
Jemenský prezident Abed Rabbo Mansour Hadi odvolal generála Ahmeda Ali Saleha, syna bývalého dlouholetého prezidenta Ali Abdullaha Saleha, z funkce velitele elitních Republikánských gard. Spolu s ním byli z vojenských funkcí uvolněni i další rodinní příslušníci exprezidenta Saleha, nově mají bývalí velitelé zastávat diplomatické posty v zahraničí. Podle BBC se současný jemenský prezident Hadi snaží posílit svůj vliv nad armádou, jejíž částí jsou dosud loajální exprezidentovi a jeho rodině. Již v dubnu 2012 odvolal prezident Hadi asi 20 vyšších důstojníků, kteří byli do funkce dosazeni jeho předchůdcem Salehem. Exprezident Saleh vládl v zemi 33 let a odstoupit ho donutily až nepokoje spojené s Arabským jarem. Svůj odchod vyměnil za imunitu a dále působí na jemenské politické scéně.
USA naléhají na Čínu, aby využila svého vlivu na KLDR
Americký ministr zahraničí John Kerry na své první cestě do Asie zamířil do jihokorejského Soulu, kde bude naléhat Čínu, aby využila svého veškerého vlivu na KLDR a snažila se svého souseda přimět k uklidnění vyhrocené situace. Všeobecně se předpokládá, že Čína má na Severní Koreu největší vliv, a proto Washington naléhá, aby svého postavení využila a pokusila se přimět KLDR k rychlému ukončení destabilizujících činů a výhrůžek. Peking již dříve uvedl, že situaci na Korejském poloostrově věnuje pozornost a je odhodlán ochránit mír a stabilitu v regionu.
Syrská Al-Nusra Front vyjádřila loajalitu Al-Kaidě
Jedna z aktivnějších protirežimních bojových skupin v Sýrii Al-Nusra Front slibuje věrnost vůdci Al-Kaidy Ayman al-Zawahri v audio nahrávce zveřejněné ve středu na internetu. Před předtím odnož al-Kaidy v Iráku oznámila, že se spojí s Al-Nusra Front ve jménu Islámského státu v Iráku a Levantě, představitelé Al-Nusra Front nicméně prohlásili, že sloučení skupin nebylo diskutováno. Al-Nusra Front byla USA označena jako teroristická organizace. Mluvčí Svobodné syrské armády, která stojí v opozici syrskému prezidentu Basharu al-Assadovi reagovala distancováním se od Al-Nusra Front. Militantní islamisté představují v syrském konfliktu dilema pro západní mocnosti a jejich arabské spojence, kteří chtějí, aby režim prezidenta al-Assada padl, ale zároveň jsou znepokojeni rostoucí mocí sunnitských bojovníku džihádu.
Korejská centrální banka má obavy ze situace na korejském poloostrově
Korejská centrální banka ve čtvrtek vyjádřila své znepokojení z rostoucího geopolitického rizika na korejském poloostrově. Napětí na korejském poloostrově se prudce zvýšilo po posledním jaderném testu, který KLDR provedla 12. února. „Ceny akcií značně padají a korejský won významně klesl oproti americkému dolaru,“ uvádí oficiální zpráva Korejské centrální banky. Jihokorejský ministr zahraničních věcí ve středu prohlásil, že Severní Korea je blízko k vypuštění rakety středního doletu. Podle jihokorejského ministra obrany Kim Kwan-jina existuje reálné riziko, že k vypuštění rakety dojde 15. dubna, kdy celá KLDR bude oslavovat narození Kim Il-sunga, otce současného severokorejského vůdce Kim Jung-una.
Ministři zahraničí G8 jednali o způsobu pomoci Sýrii
V Londýně se uskutečnilo setkání ministrů zahraničí zemí G8 se zástupci syrské opozice, která je sdružena v Syrské národní koalici, kterou západní a arabské státy ji uznávají jako výhradního zástupce syrského lidu. Představitelé koalici požadovali větší podpory vyzbrojení syrské opozice, některé země se obávají, že kdyby pomohly vyzbrojit opozici, zbraně by se dostaly do rukou Al-Kaidy. Ministři podpořili prohlášení zvláštního vyslance OSN Lakhdara Brahimiho, ve kterém opět apeluje na dodržování lidských práv, a odsouhlasili hlubší humanitární angažovanost západních států v syrském problému. Britský ministr zahraničí William Hague potvrdil poskytnutí pomoci při záchraně Syřanů, která bude efektivní. Německý ministr Guido Westerwelle je však skeptický. „Prozatím jsem neviděl způsob, jakým zabránit, aby zbraně nepřišly do nevhodných rukou,“ řekl na setkání. USA a EU v současné době poskytují syrským povstalcům komunikační zařízení, potraviny a léky.
Turecko se stává hlavním aktérem v oblasti humanitární pomoci v afrických zemích
Turecko poskytuje humanitární pomoc africkým zemím a nadále rozšiřuje svoji oblast vlivu posilováním dopravních spojů, obchodu, vzdělávání a úzké spolupráce s jejich zahraniční politikou. Po summitu ohledně spolupráce v Istanbulu v roce 2008 Africká unie (AU) prohlásila, že Turecko je jejich strategickým partnerem, v roce 2010 byl Istanbul dějištěm 4. konference OSN nejméně rozvinutých zemí světa (LDC). Turecko se snaží s AU podepsat dohodu o zmírnění stávajícího vízového režimu ke zvýšení interakce obchodních záležitostí, akademické obce a kultury. Řada turecký škol poskytuje stipendia africkým studentů. V Somálsku se Turecko stalo největším dárcem a jedním z nejaktivnějším aktérem v oblastní humanitární pomoci a budování míru (kromě OECD). Turecká vláda v součtu darovala Somálsku již 365 milionů USD.
Jižní Korea je ve stavu pohotovosti
Jižní Korea je od středy ve stavu válečné pohotovosti po náznacích o možném severokorejském raketovém útoku. Pyongyang pokračuje v další sérii výhrůžek určené nejenom svému jihokorejskému sousedovi, ale také Japonsku a americkým základnám, umístěným v asijském regionu. „Severní Korea je připravená k dalšímu pokusnému vypuštění rakety středního doletu a test by se mě odehrávat na východním pobřeží,“ uvedla státní agentura Jonhap. Jižní Korea společně se Spojenými státy americkými vypracovaly plán zvýšení ostražitosti, tzv. Watchcon 2. Podle zpráv agentury je v severokorejské raketě Musudan palivo a může být odpálena takřka kdykoliv. Odhadovaný akční rádius rakety je přibližně 3000 kilometrů.