Americký prezident Barack Obama se rozhodl vzdát se 5 % svého měsíčního platu ve prospěch státu, tedy 1 700 USD. Každý měsíc tak z prezidentského platu poputuje 1700 USD do federální pokladny. Rozhodnutí bude platit zpětně od března. Prezident Obama reaguje na situaci, kdy se tisíce státních zaměstnanců ocitlo na nucené dovolené a kdy od března začaly platit automatické rozpočtové škrty, díky kterým se vláda USA musí obejít bez 85 miliard USD. Škrty se prakticky týkají všech oblastí veřejného sektoru.
Archiv rubriky: Barack Obama
Connecticut schválil opatření na regulaci zbraní
Americký stát Connecticut schválil zákon na regulaci střelných zbraní. Opatření obsahuje přísné prověrky lidí, kteří si budou chtít pořídit zbraň a úplný zákaz prodeje velkokapacitních zásobníků. Connecticut tak reaguje na prosincovou událost, kdy mladý střelec Adam Lanza zastřelil na základní škole Sandy Hook v Newtownu 20 dětí a 6 dospělých. Prezident Barack Obama se snaží prosadit zpřísnění zákonů o zbraních, které by podobným incidentům zabránilo. Legislativní sbor Connecticutu nový zákon schválil po více než 13 hodinové diskuzi. Americký Kongres bude o federálním zákonu o zbraních jednat tento měsíc.
Prezident Obama prosazuje zvýšení soukromých investic do infrastruktury
Podle prezidenta Baracka Obamy by větší příliv soukromých investic do americké infrastruktury vytvořil nová pracovní místa a popohnal by americkou ekonomiku. Prezident Obama představil svůj plán, který počítá s investicí 4 miliard USD na nové půjčky a granty v oblasti infrastruktury. Zároveň představil návrh na vytvoření „infrastrukturní banky“ s kapitálem 10 miliard USD, která by do projektů přilákala investory. Návrh prezident Obama přednesl v přístavu v Miami, který v současné době prochází inovací za 2 miliardy USD.
Šéfem amerických tajných služeb bude poprvé žena
Prezident Barack Obama vybral na post šéfa tajných služeb Julii Piersonovou, která se stane první ženou zastávající tuto funkci. Piersonová, jež do současnosti pracovala jako náčelník štábu, vystřídá odstupujícího Marka Sullivana, který ohlásil svůj odchod do důchodu. Tajné služby vyšetřují finanční zločiny a zajišťují bezpečnost prazidenta a jeho rodiny. Julia Piersonová pracuje u tajných služeb přes 30 let a z toho 4 roky strávila na oddělení pro ochranu prezidenta. Nominace prezidenta Obamy je konečná a nepotřebuje souhlas Kongresu.
Izrael obnoví platby Palestinské autonomii
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že Izrael začne Palestinské autonomii (PA) opět přeposílat finanční prostředky vybrané jménem PA na jejím území. Izraelská vláda zmrazila finanční transakce minulý rok, když byl Palestinské autonomii v OSN udělen status nečlenského pozorovatelského státu. Jako důsledek musela PA odložit vyplácení mezd 150 000 státních úředníků, což oslabilo tamní ekonomiku. Rozhodnutí o obnovení transakcí přišlo krátce poté, co se na veřejnost dostala zpráva PA varující před „možným institucionálním a politickým kolapsem“. Izrael také nedávno navštívili americký prezident Obama a americký ministr zahraničí John Kerry, není tak vyloučeno, že za obnovu plateb se zasadily i USA.
Afghánský prezident Karzai bude jednat s Talibanem
Afghánský prezident Hamid Karzai v nejbližších dnech odcestuje do Kataru na předběžná jednání s hnutím Taliban. „Prezident Karzai bude jednat o mírovém procesu a otevření kanceláře Talibanu pro účel dalších jednání mezi ním a Afghánistánem,“ uvedl mluvčí afghánského ministerstva zahraničí Janan Mosazai. USA potvrdily, že také podporují vytvoření „zastupitelství“ Talibanu v Kataru, aby mohly být vedeny přímé rozhovory mezi organizací a Afghánistánem. „Prezident Obama a ostatní světoví vůdci nadále naléhají na ozbrojenou afghánskou opozici, aby se zapojila do politické procesu,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady USA Caitlin Hayden.
Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor
V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Prezident Obama navštívil poprvé Izrael
Americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštívil Izrael. Prezident Obama se na letišti setkal s izraelským premiérem Netanyahuem a prezidentem Peresem. Ve svém projevu v Tel Avivu poté ujistil Izrael o přátelství Spojených států amerických. „Spojené státy stojí při Izraeli, protože je to náš základní zájem z hlediska bezpečnosti. Naše spojenectví je věčné, je na věky,“ prohlásil prezident Obama. Ve Spojených státech amerických byl prezident Obama kritizován, že ve svém prvním volebním období Izrael nenavštívil, a že nemá se zemí dobré vztahy. Z nedávného průzkumu mezi Izraelci navíc vyplynulo, že pouze 10 % jich má na prezidenta Obamu příznivý názor. Ve čtvrtek navštíví prezident Obama Západní břeh Jordánu a setká se s prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem. Podle BBC ale nejsou očekávány žádné průlomy v izraelsko-palestinských jednáních.
Prezident Obama promluvil k iránskému lidu
Ve svém projevu, určeném iránskému lidu k příležitosti oslav perského nového roku, vyzval americký prezident Obama Irán k učinění okamžitých a smysluplných kroků, které by uklidnily obavy mezinárodního společenství z iránského jaderného programu. Prezident Obama dále uvedl, že Iránci platí za neochotu vlády upokojit obavy mezinárodního společenství „vysokou a zbytečnou cenu.“ Prezident Obama zdůraznil, že Iránci by profitovali z lepších vztahů s okolními zeměmi, zatímco současný kurz, který země nabrala, vede pouze do hlubší izolace. Projev je podle BBC předehrou před středeční návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli a Jordánsku, při které bude iránský jaderný program jedním z hlavních bodů agendy.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.
Prezident Obama: Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně
V rozhovoru pro izraelskou televizní stanici Israel TV americký prezident Barack Obama řekl, že Írán je rok od vyvinutí jaderné zbraně a USA i nadále budou dělat vše, co bude v jejich silách, aby tomu zabránily. Prezident Obama dále uvedl, že USA stále upřednostňují diplomatická jednání, ale nukleární Írán je takovou bezpečnostní hrozbou, kterou je zapotřebí zastavit jakoukoliv cestou. Přístup k Íránu v poslední době rozděluje USA a Izrael. Zatímco Izrael je v případě potvrzeného vývoje jaderné bomby odhodlán zasáhnout vojensky, Spojené státy americké dávají větší prostor diplomacii. Prezident Obama je od středy na třídenní návštěvě Izraele, na které chce utužit vzájemné vztahy.
Demokraté protlačili návrh zákona na regulaci střelných zbraní Senátem
Ve čtvrtek se podařilo americkým demokratům protlačit senátní komisí návrh zákona, který přináší nejširší zákaz střelných zbraní za posledních 20 let. Pokud zákon projde Kongresem, zakáže prodej poloautomatických vojenských zbraní a velkokapacitní zásobníky. Pro přijetí zákona hlasovalo 10 demokratů, 8 republikánů bylo proti. Zatímco demokraté se zákonem snaží ochránit děti před střelbou, republikáni se odvolávají na právo každého Američana vlastnit zbraň na vlastní sebeobranu. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho se jedná o důležitý krok k prosazení plánu prezidenta Obamy na přísnou regulaci střelných zbraní. „Naléhavě žádáme Kongres, aby urychleně hlasoval a opatření přijal,“ dodal mluvčí Carney.
Prezident Obama kritizuje Čínu za hackerské útoky
Prezident Barack Obama kritizuje Čínu za její údajné zapojení do internetových útoků. V rozhovoru pro stanici ABC News uvedl, že některé útoky byly sponzorovány čínským státem. Čína jakoukoli účast na hackerských útocích popírá a naopak tvrdí, že je obětí podobných útoků. Podle amerických expertů se počítačové útoky staly největší bezpečnostní hrozbou současnosti. Zpráva amerického Kongresu z minulého roku označila Čínu za nejnebezpečnějšího aktéra v kyberprostoru. V současné době USA s Čínou o celé záležitosti rázně jednají.
Prezident Obama: Chceme konstruktivní vztahy s Venezuelou
Americký prezident Barack Obama reagoval na smrt venezuelského prezidenta Huga Cháveze krátkým prohlášením, ve kterém uvedl, že USA by chtěly s touto latinskoamerickou zemí navázat konstruktivní vztahy. Podle prezidenta Obamy začíná nová éra dějin Venezuely. „V tomto složitém čase po smrti prezidenta Huga Cháveze potvrzují Spojené státy americké svou podporu venezuelskému lidu a svůj zájem navázat konstruktivní vztahy s venezuelskou vládou,“ citovala slova amerického prezidenta ČTK.
Prezident Obama obsazuje další posty
V pondělí nominoval prezident Barack Obama několik dalších představitelů, kteří doplní jeho současnou administrativu. Do čela ministerstva energetiky nominoval nukleárního fyzika Ernesta Monize a do čela Agentury pro ochranu životního prostředí expertku na kvalitu ovzduší Ginu McCarthy. Oba tyto kandidáty musí schválit americký Senát. Zároveň prezident Obama nominoval Sylvii Burwellovou, která je ředitelkou Úřadu pro řízení a rozpočet. Prezident Obama učinil z klimatických změn a ochrany životního prostředí priority pro své druhé volební období.
Americký a ruský prezident se shodli na nutnosti rychlé změny režimu v Sýrii
Se stále pokračujícím násilím v Sýrii se americký prezident Barack Obama a prezident Ruské federace Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru shodli, že je nutné intenzivně spolupracovat na rychlé změně syrského režimu. Otázka Sýrie je jedním z hlavních témat, které řeší i ministr zahraničí USA John Kerry na své cestě po Evropě a Blízkém východě. Ministr Kerry navštívil Turecko a vedl, že Turecko je důležitou zemí, která podporuje syrskou opozici, proto bude nutná i jeho aktivita po pádu režimu prezidenta Bashara al-Assada.
Bílý dům vyjádřil podporu homosexuálním sňatkům
Administrativa prezidenta Obamy obhajuje právo homosexuálů na sňatek. Bílý dům uvedl, že americký Nejvyšší soud by měl zrušit kalifornský zákaz na manželství homosexuálních párů. Podle Ministerstva spravedlnosti USA je zákaz protiústavní. Sám prezident Barack Obama nabídnul už v roce 2012 vlastní zapojení do kampaně na podporu homosexuálů v podobě účasti v televizním interview. O zákazu, který se označuje „Proposition 8“, rozhodla většina voličů v Kalifornii v roce 2008.
V USA dojde na velké škrty
Poté co se američtí zákonodárci nedohodli na rozpočtovém balíčku, dojde na velké výdajové škrty v americkém federálním rozpočtu pro rok 2013. Prezident Barack Obama, který varoval před velkými škrty, to již potvrdil svým podpisem. Prezident Obama také uvedl, že snížení výdajů o částku 85 miliard USD může velmi vážně poškodit ekonomiku USA. Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že škrty v rozpočtu USA mohou zpomalit globální ekonomický růst. Prezident Obama se do poslední chvíle snažil přimět republikány a demokraty v Kongresu, aby se dohodli na kompromisním řešení, čímž by k celoplošným škrtům nedošlo.
Prezident Obama vyzývá k dohodě o rozpočtu
Prezident Barack Obama naléhá na americké guvernéry, aby vybídli Kongres k přijetí dohody o rozpočtu. Pouze dohoda kongresmanů může zabránit celoplošným rozpočtovým škrtů, rozhodovat se bude v pátek. „K těmto škrtům vůbec nemusí dojít. Kongres je může kdykoli odvrátit a to pouze s malým kompromisem,“ uvedl prezident Obama. Republikáni odmítají schválit rozpočet, který obsahuje zvýšení daní. Administrativa současného prezidenta tak vydala přehled, ve kterém jsou uvedeny konkrétní ekonomické dopady celoplošných škrtů na jednotlivé země. Prezidenta Obamu čeká rozprava o dopadu škrtů na sektor obrany.
Izrael povolil těžbu ropy na Golanských výšinách
Původem americká firma Genie Energy dostala od izraelského ministerstva energie a vodních zdrojů exkluzivní povolení na průzkum ropných ložisek na území zhruba 250 km2, nalézajícího se na jihu Golanských výšin. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšina při válce se Sýrií v roce 1967. Od té doby území okupuje, v roce 1981 jej sice oficiálně anektoval, mezinárodně avšak tento krok nebyl uznán. Zákaz těžby ropy v Golanských výšinách byl předmětem jednání Sýrie a Izraele již před 20 lety, rozhovory však nedošly k žádnému závěru. S blížící se jarní návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli vyvolává podle deníku The Telegraph udělení povolení k těžbě obavy, že by tento krok mohl být odsouzen mezinárodním společenstvím.
Nový americký ministr zahraničí je na své první zahraniční návštěvě
Nově zvolený člen administrativy prezidenta Obamy ministr zahraničních věcí John Kerry vyrazil na svoji první zahraniční návštěvu. Ministr Kerry nejprve zamíří do Evropy, kde se setká se zástupci a ministry zahraničí 9 zemí, včetně ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Úplně první kroky ministra Kerryho povedou do Velké Británie. Po Evropě bude následovat návštěva Blízkého východu, přičemž jedním z hlavních témat diskuzí bude konflikt v Sýrii.
Do Nigeru dorazily americké vojenské jednotky
Přibližně 100 amerických vojáků dorazilo do západoafrického Nigeru, kde vznikne nová letecká základna pro bezpilotní letouny. V pátek to oznámil prezident Barack Obama. Nová základna se stane důležitou součástí boje proti teroristické skupině Al-Kaida a dalším militantním skupinám. Americké jednotky se zapojí i do operace v Mali, kterou proti ozbrojeným rebelům vede Francie. V Africe USA provozují další 2 letecké základny – v Džibuti v africkém rohu a v Etiopii.