NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Archiv rubriky: Německo
Kancléřka Merkel: Dluhová krize je jen stěží za námi
Ve svém projevu ke konci roku 2012 německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že ekonomiku země čekají „ještě složitější časy“, Evropa se podle ní stále nachází v dluhové krizi, čímž negovala prohlášení ministra financí Wolfganga Schaeuble, který v minulém týdnu řekl, že země má nejhorší krizi za sebou. Německo je největší ekonomika eurozony, v říjnu vláda snížila odhad hospodářského růstu na rok 2013 ze 1,6 % na 1 %. Naopak nezaměstnanost byla v letošním roce nejnižší od znovusjednocení v roce 1990.
Egyptský prezident Mursí navštíví Německo
Egyptský prezident Mohammed Mursí přijede 30. ledna na svou zahraniční návštěvu do Německa. Pozvání dostal od německé kancléřky Angely Merkelové. Tématem rozhovorů budou možné investice do zpomalující se egyptské ekonomiky. Nepůjde o první cestu prezidenta Mursiho do Evropy, v září navštívil Belgii a Itálii. Oznámení státní návštěvy přichází jen dva dny poté, co byla oficiálně schválena nová egyptská ústava, proti níž protestovaly tisíce lidí.
Bývalý ministr Rwandy byl odsouzen za genocidu
Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR) odsoudil exministra pro plánování Augustina Ngirabatware za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti a zároveň ho označil za hlavního organizátora rwandské genocidy na jaře 1994 k 35 rokům vězení. Bývalý ministr Ngibatware byl zatčen v roce 2007 v Německu, od té doby byl držen ve vazbě. Během 3 měsíců zabili příslušníci většinového kmene Hutuů téměř 800 000 menšinových Tutsiů.
Finsko podpořilo vstup Chorvatska do EU
V úterý Finsko ratifikovalo smlouvu o přistoupení Chorvatska do EU jako 20. země EU. Zbylých 7 členských států musí rozhodnout o ratifikaci smlouvy do 1. července 2013, kdy by mělo Chorvatsko vstoupit do EU. Ve Velké Británii, Francii a Belgii je proces ratifikace v závěru jednání, zatímco Německo, Dánsko, Nizozemsko a Slovinsko počkají s ratifikací až na výsledky monitorovací zprávy Evropské komise, která má být známa v březnu.
Irácký prezident prodělal mrtvici, léčba by měla proběhnout v Německu
Prezident Jalal Talabání byl v úterý ráno převezen do nemocnice v Bagdádu poté, co prodělal mrtvici. Nyní je ve stabilizovaném stavu na jednotce intenzivní péče (JIP). Ve čtvrtek by měl být prezident převezen na následnou léčbu do Německa. Prezidenta Talabáního ve funkci prozatím nahradí vice-prezident Tariq Al Hashemi. V posledních letech měl prezident zdravotní problémy, kvůli kterým se podrobil operaci ve Spojených státech amerických v srpnu 2008. Prezident Talabání se stal prvním kurdským prezidentem po svrženém prezidentovi Saddámu Husajnovi.
EU nestanovila datum zahájení přístupových jednání se Srbskem
Rada EU měla v úterý stanovit datum pro zahájení přístupových jednání se Srbskem. K vyřešení statusu Srbska bylo přistoupeno poté, co Srbsko částečně normalizovalo vztahy s Kosovem, což vyústilo ke zřízení společných hraničních přechodů mezi státy. Jedním z možných dat pro zahájení přístupových jednání měl být červen 2013. Přes nesouhlas některých členů EU, jako jsou Německo, Nizozemsko a Velká Británie, budou přístupová jednání se Srbskem znovu projednána v březnu 2013. Do té doby musí Srbsko dokázat další zlepšení vztahů s Kosovem, Srbsko i nadále totiž odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát a stále Kosovo uvádí jako součást svého území.
Německo schválilo finanční balíček pro Řecko
Německý parlament Bundestag podpořil 473 hlasy z celkového počtu 584 přítomných poslanců záměr ministrů financí eurozóny na poslední záchranný balíček Řecku. Finanční balíček má pomoci Řecku snížit státní dluh na 124 % HDP do roku 2020. Hlasování bylo považováno za zkoušku vlády kancléřky Angely Merkelové, v příštím roce se budou konat volby a německá veřejnost se negativně staví k další finanční pomoci Řecku.
Některé parlamenty eurozony čeká hlasování o záchranném balíčku pro Řecko
V úterý se dohodli ministři financí eurozony na odpouštění dluhu Řecku a poskytnutí půjčky, dohodu nicméně musí schválit ještě čtyři parlamenty eurozony. V Německu se předpokládá schválení, neboť opoziční demokraté a zelení podporují pomoc Řecku. Podobně by měl balíček projít i v Nizozemsku a Finsku, které do dohody začlenilo své podmínky, ve Francii parlament hlasování spojuje s hlasováním o rozpočtu na rok 2013. Další země eurozony jednat o finanční pomoci nemusí.
Německá kancléřka Merkelová navštívila Moskvu, kde se setkala s prezidentem Putinem
Ruský prezident Putin a německá kancléřka Angela Merkelová se sešli v Moskvě, tématem návštěvy byly především obchodní vztahy, které se ročně pohybují kolem 80 miliard USD. Podle kancléřky Merkelové potřebuje Německo ropu a zemní plyn, jimiž disponuje Rusko, na oplátku může Německo Rusku pomoci s modernizací, infrastrukturou a zlepšením zdravotní péče. Necelých 40 % z celkového exportu zemního plynu a 30 % ropy Německa pochází právě z Ruska. Německá kancléřka neopomněla zmínit nedodržování lidských práv v Rusku, prezident Putin odvětil, že „vždy je ochoten naslouchat svým zahraničním partnerům, ovšem ti znají události z Ruska jen ze vzdáleného doslechu“.
Eurozona se vrátila zpátky do recese
Ekonomika 17 zemí, které platí eurem, se znovu dostala do recese. Hospodářský růst eurozony poklesl na 0,1 % mezi červencem a zářím, zatímco předchozí tři měsíce ekonomika rostla o 0,2 %. Podle analytiků se během letošního čtvrtého kvartálu pravděpodobně eurozona nedostane do růstových čísel. Největší ekonomika Evropy Německo rostla navzdory dluhové krizi na starém kontinentu, přesto německá vláda snížila odhad růst pro rok 2013 z 1,6 % na 1 %.
Evropu zasáhne středeční vlna stávek zaměstnanců
Zaměstnanci napříč Evropy se dohodli na stávce a sérii protestů proti zvyšující se nezaměstnanosti a úsporným opatřením. Na 40 odborových skupin z 23 zemí se podle BBC zapojí do středeční stávky, největší se očekávají ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Itálii. Ve Španělsku a Portugalsku začala stávka proti snížení platů, penzí a sociálních služeb již o půlnoci a Itálie zažije 4hodinovou stávku, k níž se připojí i zaměstnanci dopravy. Stávky jsou naplánované i v Belgii, Německu, Francie, Velké Británii a v některých státech východní Evropy.
Francie zvažuje legalizaci stejnopohlavního manželství a adopci dětí
Francouzský prezident Francois Hollande ve své volební kampani slíbil rozšíření práva stejnopohlavních párů, nyní mohou homosexuální a lesbické páry uzavírat pouze registrované partnerství, nikoliv manželství. Vláda prezidenta Hollanda rovněž zváží možnost schválení adopce dětí pro stejnopohlavní páry. V následujících týdnech by měl vzniknout návrh zákona, který by měl parlament projednat v lednu příštího roku. Již na 1000 starostů podepsalo petici proti navrhovaným změnám, v 75 městech došlo k protestům a opoziční politici podle BBC mluví o tom, že legalizace manželství homosexuálních a lesbických párů povede k polygamii. Adoptovat si děti mohou v současné Francii pouze manželské páry, nikoliv registrované dvojice. Adopci dětí stejnopohlavnými páry umožňuje například Německo, Švédsko a Velká Británie.
Africká unie obnovila Mali pozastavené členství
V březnu letošního roku důsledkem vojenského převratu v Mali, který svrhl přechodnou vládu v Bamako, pozastavila Africká unie (AU) členství západoafrické zemi. Nyní toto opatření ruší a nabízí Mali pomoc s uspořádáním nových voleb. Mali se znovu může účastnit všech jednání a aktivit AU. Organizace rovněž zvažuje vojenskou intervenci na sever země, který ovládají islamistické militantní skupiny v čele s Ansar Dine, jež v ovládaných oblastech zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Přesto je AU připravena kdykoliv začít vyjednávat s rebelskými skupinami, pokud vůli k jednání projeví. Tento měsíc schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která podpoří vojenskou intervenci, pokud mezinárodní společenství do 45 dnů předloží podrobný plán operace. Vojenský zásah podporuje i Francie, tento týden se k ní přidalo i Německo. „Ze severu Mali je nutné překročit pouze jedinou mezinárodní hranici a ocitnete se u Středozemního moře. Jestli Mali situaci nezvládne, jestli rebelové své výcvikové tábory rozšíří a stanou se globální teroristickou hrozbou, nebudou ohrožovat pouze Mali a severní Afriku, ale také Evropu,“ řekl německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle.
Vojenskou intervenci na sever Mali po Francii podpořilo i Německo
V pondělí německá kancléřka Angela Merkel řekla, že by Německo mohlo hrát nemalou roli při vojenské intervenci na sever Mali, který po březnovém převratu a svržení prozatímní vlády ovládly islamistické skupiny v čele s Ansar Dine, jež bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaidou. „Demokratické státy nemohou akceptovat, že mezinárodní terorismus najde bezpečný úkryt na severu Mali. Víme, že malijská armáda je slabá, potřebuje vnější pomoc a podporu, proto nad evropskou misí v podobě materiální a logistickou podpory lze uvažovat,“ uvedla kancléřka Merkel. Již v červnu Hospodářské společenské západoafrické států (ECOWAS) a Africká unie (AU) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever Mali, o níž požádala samotná malijská vláda, OSN dala v říjnu společenství 45 dnů na předložení podrobného plánu operace.
Anti-americké protesty se rozšířily do dalších zemí
Protesty proti Spojeným státům americkým začaly v Egyptě před americkou ambasádou, pokračovaly zabitím amerického velvyslance v Libyi a rozšířili se poté i do Jemenu. Dnes další protesty proti USA zasáhly Tunisko a Súdán. V Tunisku demonstranti zapalovali vozy a na americké ambasádě strhli americkou vlajku a nahradili ji svoji vlastní černou vlajkou. Během protestů byly podle tuniské státní televize 3 demonstranti zabiti a 28 jich bylo zraněno. V Súdánu napadli demonstranti německou ambasádu a i zde strhli vlajku. Poté byli rozehnáni pomocí policie a slzného plynu. Protesty vznikly, kvůli 14 minutovému nezávislému filmu, který se šíří po internetu a zesměšňuje proroka Mohameda jako sukničkáře, pedofila a vraha.
Palubní personál aerolinii Lufthansa vstoupil do stávky
Poté, co se odborovému svazu UFO, jenž zastupuje zaměstnance společnosti, nepodařilo vyjednat zvýšení platů o 5%, dnes palubní personál aerolinii Lufthansa vstoupil do stávky, která trvala osm hodin počínaje pátou hodinou ranní. Stávka tak zřejmě postihla 1/3 plánovaných letů.
Zaměstnanci Lufthansy budou nejspíše opět stávkovat, nedohodli se na zvýšení mezd
Zástupci zaměstnanců největších německých aerolinii Lufthansa se se společnosti nedohodli na zvyšování mezd, do stávky by tak mohli jít již ve čtvrtek. Odbory požadují, aby po tříletém období beze změn došlo k zvýšení mezd o 5% po dobu 15ti měsíců, počínaje lednem 2013. Poslední nabídka letecké společnosti se však pohybuje na 3,5%. Společnost se obává konkurence nízkonákladových společností, zmrazuje proto své investice a oznámila propuštění 3,500 zaměstnanců.
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov
Ministři zahraničních věcí Litvy, Lotyšska, Estonska a Německa podepsali ve čtvrtek na schůzce v Rize dokument odsuzující Pakt Ribbentrop-Molotov, a to při příležitosti 73. výročí jeho uzavření. Informoval o tom litevský ministr zahraničí Andronyus Azhubalis, podle jehož slov se „pohled Evropy na historii postupně sjednocuje“. Dalšími tématy tohoto pravidelného setkání byly aktuální hospodářská situace v EU a budoucnost víceletého fiskálního programu, dále Východní partnerství EU, vztahy s Ruskem, situace na Blízkém východě a regionální energetické projekty.
USA vyšetřují RBS a Commerzbank kvůli možnému porušení sankcí uvalených na Írán
Americký Federální rezervní systém (FED) spolu s Ministerstvem spravedlnosti Spojených států amerických vyšetřují možné porušení sankcí uvalených na Írán. Podezřelé z nepovolených transakcí s Íránem jsou banky Royal Bank of Scotland a Commerzbank. Zástupci Commerzbank prohlásili, že od roku 2007 neuskutečnili žádné nové transakce s Íránem. RBS odmítla tuto kauzu komentovat.
Řecký premiér Antonis Samaras se příští týden setká s německou kancléřkou a francouzským prezidentem
Samaras, který je řeckým premiérem od 20. června tohoto roku, se setká s Angelou Merkel v Berlíně a poté má v plánu setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem v Paříži. Podle deníku Financial Times by řecký premiér měl jednat s evropskými představiteli o prodloužení doby na zavedení úsporných opatření o dva roky. Škrty by tak Řecko rozložilo do roku 2016, tedy do čtyř let.
USA vyvíjí nátlak na evropské lídry kvůli krizi eurozóny
Ministr financí Spojených států amerických Timothy Geithner pronesl požadavek USA, aby evropští lídři přijali opatření, která zmírní ekonomickou krizi v Evropě. Základním požadavkem, který Timothy Geithner vyslovil, je snížení úrokových sazeb v některých zemích. Timothy Geithner se na své návštěvě v Evropě setkal s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem a s předsedou Evropské centrální banky Mariem Draghim a přednesl jim americké požadavky. Někteří evropští politici s americkými závěry nesouhlasí. Německý vicekancléř Philipp Rösler prohlásil, že Evropská centrální banka by se měla zaměřit na kontrolu inflace a nezasahovat více do fungování trhu.
Podle německého ministra financí nejsou ratingové agentury pro trhy příliš důležité
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble se takto vyjádřil pro německý deník Welt am Sonntag. Tímto výrokem reagoval na snížení výhledu ratingu Německa agenturou Moody’s, která zároveň varuje zemi před případnou ztrátou nejvyššího ratingu Aaa. Schäuble krok agentury považuje za chybný. Dále však dodal, že negativní výhled ratingu podle něj nijak neovlivní výši úroků.