Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle pro deník Bild uvedl, že ačkoliv v Řecku vidí touhu po projednání programu úspor a zpochybnění závazků země zavést potřebné reformy, dle Westerwelle se jedná o „rubikon, jenž nelze překročit“. Ministr dále vyzval Atény, ale prokázaly, že chtějí zůstat v eurozóně. Ve středu řecký ministr financí Yannis Stournaras přiznal, že země potřebuje více času aby získala 11,5 miliard eur z výdajových škrtů, které požadují řečtí věřitelé EU a MMF výměnou za čerstvé úvěry.
Archiv rubriky: Německo
Německý Bundestag bude hlasovat o pomoci španělským bankám
Čtvrteční hlasování německého Bundestagu má rozhodnout o finanční pomoci španělským bankám, dle německé kancléřky Angely Merkel návrh získá podporu většiny zákonodárců. Na oplátku však politička od Španělů požaduje přísné dodržování a plnění fiskálních cílů. Zahraniční analytici přesto hovoří o možné vznikající opozici ve straně samotné kancléřky, CDU. Merkel také hovořila o postoji vůči Řecku, přičemž uvedla, že Německo neučiní další kroky v této věci, dokud nebude zveřejněná zpráva kontrolorů Evropské unie, Evropské centrální banky a MMF o pokroku země v zavádění požadovaných reforem.
Německý ústavní soud by měl rozhodnout o zákonech na záchranu eura již v polovině září
Německý Spolkový ústavní soud sídlící v Karlsruhe si ponechal dobu až tři měsíce na přezkoumání záchranného fondu ESM a evropského fiskálního paktu. I když se očekávalo, že přezkoumávání zabere delší čas, verdikt bude nakonec vynesen 12. září. K rychlému jednání německého ústavního soudu vyzýval například německý ministr financí Wolfgang Schäuble či šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker.
Rozhodnutí německého ústavního soudu o přezkoumání zákonů na záchranu společné měny považuje lucemburský premiér za zdržení
Německý Spolkový ústavní soud a jeho ústavní soudci si ponechali dobu až tři měsíce na přezkoumání zákonů tykajících se záchrany eura. Právě toto se příliš nelíbí lucemburskému premiéru a šéfu euroskupiny, kterým je Jean-Claude Juncker. Ten se v několika posledních rozhovorech vyjádřil, že si nemůže dovolit kritizovat německé ústavní soudce, připomenul však potřebu jejich včasného rozhodnutí. Juncker ale věří, že němečtí ústavní soudci zákony nakonec podpoří.
Německá kancléřka Angela Merkel: „Evropa musí zvýšit své úsilí o vytvoření zóny volného obchodu s jihovýchodní Asii“
Během své návštěvy indonéské Jakarty německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že Evropa by na takovouto dohodu měla tlačit, pokud chce být konkurenceschopná. Zatímco evropské státy bojují s dluhovou krizí, jihovýchodní Asie zažívá silný růst. Například hospodářský růst Indonésie činil v roce 2011 6,5%, přičemž stejné tempo se předpokládá i v letošním roce. V úterý kancléřka jednala s indonéským prezidentem Susilo Bambang Yudhoyono. Obě strany slíbily podporu obchodu, který nyní činí asi 7 miliard USD a dle indonéských analýz vzroste na 12 miliard USD do konce roku 2014. Dohoda o zahájení jednání o zóně volného obchodu mezi 10- členným Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a EU padla již v roce 2007. K větší iniciativě v této věci naposledy vyzvala Barma. EU je 2. největším obchodním partnerem členských států ASEAN po Číně.
Šéf německé zpravodajské služby BND Hanz Fromm odchází do předčasného důchodu
Šéf německé zpravodajské služby BND Hanz Fromm tak reaguje na sérii hrubých chyb, kterých se dopustila jeho služba při vyšetřování vražd tzv. Cvikovské neonacistické buňky „Zwickauer Neonazi-Zelle“. Kvůli likvidaci materiálů BND o pravicových extremistech se stala výzvědná služba v uplynulých dnech terčem ostré kritiky všech politických stran. Více než 13 let nebyla německými úřady odhalena činnost pravicově extremistické teroristické skupiny „Národně socialistické podzemí“ (NSU). Ta má být zodpovědna za sérii deseti vražd tureckých a řeckých občanů a rovněž za vraždu jedné policistky.
Spolkový ústavní soud rozhodne o budoucnosti Eura
Bezprostředně po pátečním hlasování ve Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě bylo ke Spolkovému ústavnímu soudu v Karlsruhe podáno několik ústavních stížností. Ten musí v příštích týdnech rozhodnout, zda je 700 miliardový záchranný fond ESM, evropský finanční pakt a z nich vyplývající finanční závazky Spolku, jednotlivých spolkových zemí, obcí a měst v souladu s německou ústavou. Stěžovatelé považují ESM za protiústavní z důvodu jeho časové neomezenosti, nedostatku demokratické kontroly a nepředvídatelných rizik finančních záruk, ke kterým se Německo zavázalo. V případě, že Spolkový ústavní soud shledá u obou zákonů rozpor s ústavou, bude muset být pravděpodobně přijata nová ústava tak, aby byla záchrana eura možná.
Rakousko a další evropské země se opět staly součástí EU- Battle groups
350 rakouských vojáků se 1. července opětovně připojilo k programu EU-Battle groups. Hlavním smyslem konceptu Battle Groups je reagovat na nastalé krizové situace ne kvantitou, ale kvalitou jednotek – tedy schopností rychlého rozmístění a jejich efektivitou. Program byl Evropskou radou (ER) schválen v roce 2004. Mezi další země, které se k programu připojily, patří: Česká republika, Německo, Chorvatsko, Irsko a Makedonie. Rakušané se budou podílet především na logistice a celkovém zaopatření jednotky.
Německo: Spolkový sněm a Spolková rada odsouhlasily finanční pakt a záchranný fond ESM
V německém Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě v pátek proběhlo hlasování o přijetí finančního paktu a záchranného fondu ESM. Oba byly odsouhlaseny potřebnou dvoutřetinovou většinou. Konečné rozhodnutí ve věci však učiní Spolkový ústavní soud, ke kterému se levice “Die Linken” chystá podat ústavní stížnost. Kancléřka Angela Merkel žádala ve svém vystoupení zákonodárce, aby vyjadřili souhlas s její politikou pro boj s evropskou dluhovou krizí. Uvedla, že přijetím těchto záchranných opatření dá Německo “vnější i vnitřní signál rozhodnosti a semknutosti” a “signál, že Evropa má budoucnost”. Zároveň obhajovala závěry bruselského summitu a uvedla, že jsou “správné a rozumné”. Během summitu Španělsko a Itálie požadovaly, aby kancléřka souhlasila s mimořádnou finanční pomocí proti jejich stoupajícím úrokům, s čímž Merkel nakonec souhlasila.
V Německu skončila éra drogistického řetězce Schlecker
Včera v 15.00 hodin bylo definitivně uzavřeno 2800 poboček drogistického řetĕzce Schlecker. Při konkurzu přišlo o práci 25 000 lidí. Činnost podniku byla věřiteli ukončena počátkem června poté, co se insolventnímu koncernu nepodařilo zajistit investory pro nezbytné ozdravení firmy, která podala v lednu návrh na konkurz. Naději na další existenci má pouze dceřinná společnost Ihr Platz, o kterou se zajímá rakouský a mnichovský investor. Výsledky jednání budou známy v následujících dnech.
Německá inflace v červnu klesla na 1,7%
Inflace tento měsíc klesla na nejnižší úroveň od prosince 2010. Přičinou byly dále klesající ceny benzínu a topného oleje. Podle předběžných výpočtů Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu inflace klesla na 1,7%. Spotřebitelské ceny klesly od května do června o 0,1 %.
Německá kancléřka Angela Merkel: „Krize nebude mít rychlý konec“
Spolková kancléřka Angela Merkel (CDU) před vrcholným sumitem EU zdůraznila, že rychlé a jednoduché řešení dluhové krize eurozóny neexistuje. Včera během vládního prohlášení ve Spolkovém sněmu uvedla, že k trvalému zvládnutí krize je zapotřebí procesu na sebe vzájemně navazujích kroků, které budou řešit problémy u jejich kořenů. Cestou k jejich řešení je především důkladná analýza jejich příčin, mezi které patří zejména nedostatečná konkurenceschopnost a masivní státní zadluženost. Angela Merkel dále uvedla, že eurobondy považuje za špatnou cestu řešení krize a připomněla, že EU již v minulosti učinila zásadní strukturální chybu tím, že měnová a hospodářská unie nebyla plánována také jako unie politická.
Společnost Roche Holding AG zruší 1000 pracovních míst na americkém trhu
Stane se tak díky zrušení 80 let starého podniku v oblasti New Jersey, ve kterém bylo mimo jiné poprvé vyprodukováno Valium. Dojde zároveň k výměně na postu vedoucího farmaceutického výzkumu, společnost opouští Jean-Jacques Garaud, na jeho místo nově nastupuje dosavadní vedoucí v oddělení přípravků určených pro léčbu rakoviny Mike Burgess. Dále dojde v rámci snahy o snížení nákladů při vývoji k přestěhování výrobního závodu, který nyní leží v městské části Nutley, New Jersey do Německa a Švýcarska, kde by naopak mělo být podle zástupců firmy vytvořeno 80 nových pracovních míst.
Energetický koncern RWE nebude v budoucnu stavět žádné nové atomové elektrárny
Po té, co se RWE rozloučil s výrobou jaderné energie v Německu, hlásí odchod z mezinárodní scény, jak před nedávnem uvedly Süddeutsche Zeitung. Koncern hodlá podstatným způsobem změnit svou dosavadní strategii. Nový šéf energetického koncernu Peter Terium, který od července nahradí končícího Jürgena Großmanna, ohlásil tuto změnu minulý týden na setkání vedoucích manažerů v Istanbulu. Důvodem odchodu z „jaderného obchodu“ jsou neodhadnutelná finanční rizika velkých jaderných projektů v budoucnosti, což ukazují např. problémy při stavbě jaderných elektráren ve Francii a ve Finsku. Koncernům z těchto důvodů hrozí snížené ohodnocení ratingových agentur, což by mohlo způsobit vážné finanční problémy. RWE se oproti původnímu záměru nebude dále angažovat při stavbách nových jaderných elektráren ve Velké Británii a v Nizozemí. V budoucnosti chce stavět nové sluneční elektrárny a rovněž vstoupit do obchodu se soukromými osobami i s jednotlivými obcemi a městy. Investovat hodlá i v zahraničí, např. v marocké poušti. I u konkurenta RWE – firmy Eon -rostou pochybnosti ohledně úspěšnosti starého modelu.
Nĕmecko nebude mít po dlouhé dobĕ problémy s rozpočtovým deficitem
Německo přestane být po letech kritizováno pro vysoký deficit svého státního rozpočtu. EU v uplynulých dnech zastavila trestní řízení, které z tohoto důvodu probíhalo od roku 2009. Díky dobré hospodářské situaci se podařilo podstatně snížit deficit státního rozpočtu. Ten v roce 2011 činil 1%, v tomto roce by neměl překročit 0,5% HDP. Horní hranici 3% povoleného státního zadlužení pro státy s jednotnou měnou se tak podaří jednoznačně dodržet. Pro rok 2016 je poprvé po 40 letech plánován vyrovnaný státní rozpočet bez nového zadlužení. Tyto informace vycházejí z právě zveřejnĕného návrhu státního rozpočtu pro rok 2013. V příštím roce plánuje německá vláda zadlužení ve výši 18,8 miliard EUR. Z toho je 8,7 miliard EUR určeno pro Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Podle německého ministra financí by Řecko mělo rychle a bez dalšího prodlení schválit dohodnutý program reforem
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble to uvedl ve svém rozhovoru pro německý nedělník Bild am Sonntag. Dále uvedl, že v Evropě Řecko během dluhové krize ztratilo velikou část důvěry a nyní to má Řecko ve svých rukách, aby získalo důvěru zpět. Podle německého ministra financí toho Řecko může dosáhnout pouze konkrétními činy a skutky a ne vyjednáváním o odkladu plnění dohodnutých cílů.
Německá kancléřka Angela Merkel zvažuje návštěvu finále EURO-2012 v Kyjevu
Zástupci německé opoziční parlamentní frakce Svaz 90/ Zelení vyzvali spolkovou kancléřku Angelu Merkel, aby v případě, že finále fotbalového mistrovství Evropy navštíví, přivezla ukrajinskou ex-předsedkyni vlády Juliji Tymošenko do Berlína a navštívila odsouzené zástupce ukrajinské opozice. V opačném případě bude podle Bundestagu zmařeno veškeré úsilí německé vlády, která opakovaně vyzývala Kyjev k dodržování lidských práv. Zápasů skupinové etapy na ukrajinských stadionech se členové německé vlády neúčastnili na protest proti politice Kyjeva. Julia Tymošenko, odsouzená k sedmi letům vězení na základě obvinění ze zneužití pravomocí při podpisu smlouvy o plynu s Ruskem, se v současné době léčí v nemocnici v ukrajinském Charkově. Západ považuje případ ex-premiérky za politicky motivovaný.
Zástupci čtyř největších ekonomik eurozóny dnes v Římě jednají o krizi
Summitu svolaného italským premiérem Mario Montim se zúčastní německá kancléřka Angela Merkel, španělský premiér Mariano Rajoy a francouzský prezident Francois Hollande. Především Itálie požaduje, aby Evropský stabilizační mechanismus (ESM) pomohl snížit náklady na obsluhu dluhu této země. Tomuto návrhu však není příliš nakloněno Německo. Očekává se také, že klíčové země eurozóny se dnes během schůze pokusí sjednotit své postoje před nadcházejícím summitem EU.
V Rusku začalo nové kolo jednání o íránském jaderném programu
Dvoudennímu setkání mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (USA, Velká Británie, Čína, Rusko, Francie a Německo) předcházela bezvýchodná jednání v Istanbulu a Bagdádu v uplynulých dvou měsících. Velmoci požadují, aby Írán obohacoval uran nanejvýš na 20%, což je dostačující pro energetické a výzkumné účely, avšak znemožňuje případné sestrojení atomové bomby. Na oplátku velmoci prohlásily, že jsou připraveny začít s pomocí s jadernými bezpečnostními opatřeními. Teherán však požaduje zrušení všech sankcí, včetně embarga EU na dovoz íránské ropy a opatření USA proti íránské centrální bance.
Německá centrální banka očekává v 2. polovině roku hospodářský růst
Německá centrální banka Bundesbank předpokládá, že slabnoucí vývoz zboží do zemí eurozóny bude kompenzován poptávkou z domova a ze zemí mimo blok jednotné měny. Hlavním odběratelem zboží by se měla stát Asie, vývoz zboží do těchto zemí vzrostl totiž v dubnu meziročně o více než 10%.
Německá kancléřka Angela Merkel kritizovala výkon francouzské ekonomiky
Během setkání německých podnikatelů kancléřka Angela Merkel hovořila o rostoucím rozevírání nůžek mezi dvěma největšími členy eurozóny, kdy nyní získává Německo, oproti situaci před deseti léty, nad Francii „rostoucí náskok“. Kritika francouzské ekonomiky přichází poté, co se ve středu francouzský prezident Francois Hollande v Paříži setkal s představiteli německé levicové opozice, aniž by předtím Hollandea v Paříži navštívila samotná kancléřka.
V Německu proběhly rozsáhlé zásahy proti islamistům
Německé úřady provedly ve čtvrtek ráno v sedmi spolkových zemích rozsáhlé prohlídky bytů, modliteben a spolkových prostor patřícím radikálním salafistům. Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich bezprostřednĕ poté zakázal činnost salafického spolku „Millatu Ibrahim“ ze Solingenu. Prohlídky probĕhly ve Šlesvicku-Holštýnsku, Dolním Sasku, Bavorsku, Severním Porýní Westfálsku a v Hessensku. Centrem zasáhů více než 1000 státních úředníků byly zemĕ Severní Porýní Westfálsko a Hessensko. Salafismus je náboženské a politické hnutí, které je vyznáváno pouze malou skupinou muslimů. Vyznačuje se úplným odmítnutím západní demokracie. Za jedinou legitimní státní a společenskou formu považuje „islámský pořádek“ s jeho právem šaría. V Německu má skoro 4.000 příznivců. Bezpečnostní orgány salafisty podezírají z toho, že svou propagací podnĕcují násilí nebo sami udržují kontakt s teroristickými sítĕmi. Podle jejich údajů žije v Nĕmecku kolem 130 osob, z toho 24 salafistů, které by byly schopny provést teroristický útok.
Německo a Francie propojí zbrojní projekty
Dle agentury Reuters obě země v nynější době zvažují spolupráci na vývoji bezpilotního letounu, je zde i možnost, že k projektu by přistoupila i Velká Británie. Mělo by také dojít ke spojení projektů vojenských vrtulníků Eurocopter Tiger a NHIndustries NH90. V budoucnu chtějí Francie a Německo také sjednotit nákup vojenské techniky, zvláště pak tanků.