Nová italská vláda složila přísahu v prezidentském paláci Quirinal v Římě. Náměstek Demokratické strany (PD) Enrico Letta se stane premiérem velké vládní koalice, která je tvořena středo-pravou stranou Lid svobody (PDL) Silvio Berlusconiho a středo-levicovou Demokratickou stranou (PD) Pier Luigi Bersaniho. Předseda Berlusconi nebude zastávat žádný ministerský post, ale do vlády na nejvyšší pozice se snažil protlačit osobnosti z jeho strany. Berlusconiho nejbližší spolupracovník a sekretář PDL Angelino Alfano stal místopředsedou nové vlády a ministrem vnitra. Další významnou osobností ve vládě je generální ředitel Bank of Italy Fabrizio Saccomanni, který se postavil do čela ministerstva hospodářství a financí. Vláda je také posílena o ženské zastoupení, kdy se bývalá evropská komisařka Emma Bonino stala ministryní zahraničních věcí. Dalšími ženami jsou kajakářka Josefa Idem, která se stala ministryní rovných příležitostí a sportu, bývalá ministryně vnitra Anna Maria Cancellieri se stala ministryní spravedlnosti a lékařka původem z Demokratické republiky Kongo Cecile Kyenge se stalo novou ministryní pro mezinárodní spolupráci a integraci. Prezident Giorgio Napolitano oznámil, že vláda má podporu obou komor parlamentu. Třetí nejsilnější strana v únorových parlamentních volbách Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grilla se odmítla podílet na koalici s těmito stranami.
Archiv rubriky: Itálie
Nová italská vláda by měla složit slib v neděli
Italský premiér Enrico Letta v sobotu oznámil italskému prezidentovi Giorgiovi Napolitanovi, že sestavil novou vládu. Tím by mělo být ukončeno politické napětí, které v zemi panuje. Nový kabinet složí přísahu v neděli v 11:30, parlament by měl o udělení důvěry vlády hlasovat v pondělí. Novým italským ministrem vnitra bude Angelino Alfano, viceguvernér centrální banky Fabrizio Saccomanni se stane ministrem hospodářství a ministerstvo zahraničí povede Emma Boninová.
Důvěra v Evropskou unii rekordně klesla
Podle průzkumů Eurobarometru, organizace Evropské unie (EU) pro výzkum veřejného mínění, v šesti největších zemích EU, tj. Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Polsku, od roku 2007 vzrostl dramaticky euroskepticismus. Mínění je ovlivněno především tři roky trvající finanční a dluhovou krizí, úspornými opatřeními a obavami o bruselskou a měnovou politiku. V některých zemích se míra euroskeptického smýšlení až ztrojnásobila.
Nový italský premiér zahájil jednání o sestavení koaliční vlády
Designovaný italský premiér Enrico Letta (46) zahájil jednání ohledně utvoření nové koaliční vlády a ukončení dvouměsíční politicky patové situace. Premiér Letto je bývalý místopředseda středolevé Demokratické strany (PD), která z celé situace vyšla nejhůře, a proto bylo překvapením, že prezident Giorgio Napolitano zvolil do čela vlády právě jeho. Koaliční vláda bude složena z Demokratické strany (PD) předsedy Maria Montiho a strany Lid svobody (PDL) předsedy Silvia Berlusconiho. Oba zástupci stran prohlásili, že budou novou vlády podporovat. Premiér Letta konzultuje i s malými stranami jako Levicová ekologie a svoboda (SEL). Hnutí 5 hvězd (M5S) předsedy Beppe Grillo uvedlo, že bude sice v opozici, ale bude podporovat konkrétní reformy. Bývalý spojenec předsedy Berlusconiho strana Liga severu (LN) se nepřipojí, ale bude spolupracovat s některými reformami. Ve svém prohlášení řekl, že hospodářská politika EU se zaměřuje příliš na úsporná opatření a nikoliv na růst a že hodlá změnit přístup k EU.
Italský prezident nominoval nového premiéra
Italský prezident Giorgio Napolitano dnes nominoval na funkci premiéra místopředsedu Demokratické strany (PD) Enrico Letta a požádal ho, aby sestavil novou koaliční vládu. Dalšími kandidáty byly bývalý premiér Giuliano Amato a starosta Florencie Matteo Renzi. Při výběru předsedy vlády prezident Napolitano spolupracuje s předsedou strany Lid svobody (PDL) Silvio Berlusconim a se současným premiérem úřednické vlády Mario Montim. Prezident Napolitano při svém prvním projevu silně zkritizoval dosavadní úřednickou vládu za jejich nezodpovědnost a prodlužování politicky patové situace. Dále pohrozil, že rezignuje, pokud se strany nedohodnout na koaliční vládě a nebudou spolupracovat v prosazování potřebných reforem.
Italský prezident Napolitano byl znovu zvolen parlamentem do funkce
Italský prezident Giorgio Napolitano si zajistil potřebných 504 hlasů a byl znovu zvolen parlamentem na funkci prezidenta. Poslanci se nakonec po 5 neúspěšných volebních kolech obrátili k široce respektovanému dosavadnímu prezidentovi a prezident Napolitano se tak stal prvním italským prezidentem, který obhájil své sedmileté funkční období. Prezident Napolitano krátce po hlasování uvedl, že si je vědom těžké situace v zemi a pevně doufá, že v příštích několika týdnech budou všechny strany schopné plnit své povinnosti s cílem posílit instituci státu. Předseda Demokratické strany (DP) Pier Luigi Bersani, která získala většinu pouze v parlamentu i po několika měsících nebyla schopna sestavit koaliční vládu. Proto v pátek 19. dubna předseda Bersani slíbil, že po zvolení nového prezidenta podá demisi. Předseda Strany 5 hvězd Beppe (M5S) Grillo odsoudil znovuzvolení prezidenta Napolitano jako puč.
Prezidentské volby v Itálii skončily politicky patovou situací
Italským poslancům se nepodařilo v prvním dvoukolovém hlasování zvolit nového prezidenta. Nejpopulárnější kandidát, bývalý odborář a bývalý mluvčí Senátu Franco Marini s 521 hlasy zdaleka nenaplnil potřebnou dvoutřetinovou většinu (672 hlasů). Nynější italský prezident Giorgio Napolitano hodlá odstoupit na konci svého sedmiletého funkčního období poté, co nedokázal vytvořit novou vládu po patových parlamentních volbách. Povinností nového prezidenta bude utvořit životaschopnou vládní koalici nebo vyhlásit nové parlamentní volby. Stefano Rodotà, kandidát podporovaný populistickým Hnutím 5 hvězd Beppeho Grilla, se umístil na druhém místě s 240 hlasy. Dalším kandidátem je starosta Florencie Matteo Renzi, který měl být největším rivalem panu Marinimu. Bývalý předseda Evropské komise Romano Prodi obdržel 14 hlasů a ministr Massimo D’Alema 12 hlasů. Bývalá komisařka v Bruselu Emma Bonino a nejsilnější proevropská kandidátka získala pouze 13 hlasů.
Rosněft odsouhlasil koupi podílu v italské rafinérské společnosti Saras
Pod kontrolu může ruská energetická firma získat až 21 % akcií. Majoritním akcionářem zůstane italská rodina Moratti, která vlastní například i fotbalový klub Inter Milán. Rosněft bude moci díky spolupráci s technologicky vyspělou společností rozšířit spektrum nabízených ropných produktů. Italský Saras věří, že se mu tímto krokem podaří zastavit propad ceny svých akcií, který je důsledkem rostoucí konkurence ze strany efektivních asijských a blízkovýchodních rafinerií. Roli hraje také rozvoj těžby břidlicové ropy v USA, která nasytila tamní trh. Někteří analytici odhadují, že Rosněft bude s postupem času svůj vlastnický podíl v Sarasu navyšovat. Investice do evropských rafinerií nejsou pro tuto organizaci novou zkušeností, v roce 2010 koupila 50% podíl v německé rafinérské firmě Ruhr Oel.
Čtyři italští novináři držení v Sýrii jsou volní
Tři muži a jedna žena, kteří natáčeli pro italskou televizi Rai dokument v severní Sýrii a byli v zajetí od 4. dubna, jsou nyní v pořádku v Turecku. Oficiální důvody, proč a kým byli drženi, nejsou. Italská státní tisková agentura Ansa vydala zprávu, že se zadrženými bylo zacházeno dobře a islamistická skupina, která je držela, se domnívala, že jsou špioni. Výbor pro ochranu novinářů řadí Sýrii jako jednu z nejnebezpečnějších zemí pro reportéry. Celkem bylo v konfliktu v roce 2012 zabito 28 novinářů a nejméně 21 uneseno. Obě strany jsou obviňovány z podílu na útocích na novináře.
Libyjská pobřežní policie zachránila imigranty
Libyjská hlídka zachránila téměř 89 ilegálních přistěhovalců že Středozemního moře poté, co se jejich loď potopila. K zásahu došlo u přístavu Zawiya. Dalších 5 lidí však přišlo o život. Přeživší pocházejí ze subsaharské Afriky. „Zraněné jsme převezli do nemocnice,“ řekl mluvčí hlídky Ayub Omar Gacem a dodal, že za 2 týdny se jedná už o druhý případ. Tehdy Libyjci zachránili 34 osob včetně žen a dětí. Severoafrická země byla po dlouhá léta tranzitním bodem pro lidi z vnitrozemské Afriky, kteří směřovali k evropským břehům. Pokud se jim podařilo proniknout přes libyjskou stráž, většinou dopluli do italské Lampedusy.
Několik států EU usiluje o daňovou transparentnost
Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Velká Británie uzavřely dohodu zaměřenou na společný boj proti daňovým únikům a na snahu o větší transparentnost. V úterý 9. dubna zaslali ministři financí 5 největších ekonomik EU dopis Evropské komisi, ve kterém píší o dohodě ohledně pilotního projektu výměny informací a bankovních dat. Ministři financí zapojení do projektu vyzývají všechny členské státy EU, aby se připojili k projektu a pomohli odstranit úkryty pro ty, kteří se snaží vyhnout placení daní. Ministři financí vyvíjejí tlak na Rakousko a Lucembursko, aby se vzdali svého práva o zachování bankovního tajemství pro tuzemské i zahraniční klienty. Lucembursko naznačilo otevřenost k diskuzi o bankovním tajemství a rakouský kancléř Werner Faymann uvedl, že jeho země je připravena k intenzivnímu jednání o výměně informací o mezinárodních investorech, ale dodal, že bankovní tajemství požaduje pro domácí zákazníky.
OECD předpovídá růst velkých světových ekonomik
Podle mezivládní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímiž členy je 34 ekonomicky nejrozvinutějších států světa, většina velkých průmyslových ekonomik zrychluje svůj růst. Podle instituce think tank se sídlem v Paříži kompozitní předstihový indikátor, který předznamenává budoucí průběh vývoje HDP a potažmo celé ekonomiky o několik čtvrtletí, ukazuje růst zpevnění ekonomiky v Japonsku, pozvednutí ekonomiky v Číně a stabilizaci ekonomiky v Itálii a Francii. Růst je patrný i v oslabené Indii a ukazatel pro Rusko, Brazílii a Velkou Británie naznačuje růst tendru, tedy veřejné nabídkové soutěže. Dlouhodobě průměrná hodnota ukazatele členských států OECD 100,0 se za poslední měsíce posunul k hodnotě 100,4 v lednu a k 100,5 v únoru. Průměrná hodnota ukazatele pro eurozónu byla v říjnu 99,4 a v posledních měsících se postupně zvyšovala na hodnotu až 99,9. Nejvyšší růst je zaznamenán v Německu a naopak mírný pokles hodnoty je ve Francii.
V Sýrii došlo k únosu 4 italských novinářů
Na severu Sýrie u hranic s Tureckem byli uneseni 4 novináři italské národnosti. Zprávu potvrdilo italské ministerstvo zahraničí. „Prioritou zůstává fyzické bezpečí rukojmích,“ zní z ministerstva. Jeden z novinářů pracuje pro italskou veřejnoprávní televizi RAI, další 3 jsou na volné noze. Žurnalisté se stávají terčem útoku jednak z důvodu náboženských, jednak politických a čistě finančního zájmu. Výbor na ochranu novinářů označil současnou Sýrii za nejnebezpečnější místo na světě pro zahraniční zpravodaje. I incidentu došlo ve stejné příhraniční oblasti, kde byl loni v listopadu unesen Američan James Foley, novinář působící na volné noze.
Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.
Italský prezident svěřil předsedovi Bersanimu mandát k sestavení vlády
Italský prezident Giorgio Napolitano ukončil rozhovory s vůdci hlavní politických stran a vydal prohlášení, že mandát k sestavení vlády svěřil předsedovi Pier Luigi Bersanimu. Předseda středolevé Demokratické stran (DP) Bersani po volbách minulý měsíc získal většinu hlasů v dolní komoře Poslanecké sněmovně, ale horní komoře v Senátu žádná strana potřebnou většinu nezískala. Od počátku patové situace předseda Bersani odmítá koalici se středopravou stranou Lid svobody (FI) předsedy a bývalého premiéra Silvia Berlusconiho, který ve volbách skončil na druhém místě. Předseda Bersani je ochotný utvořit koalici s Hnutím pěti hvězd (M5S), které získalo ve volbách 25 % voličů, ale návrh předseda Beppe Grillo zásadně odmítá. Nenalezne-li Bersani řešení, bude země čelit novým parlamentním volbám.
Předseda Grillo oficiálně požádal italského prezidenta o svěření mandátu k sestavení vlády
Předseda italské strany Hnutí pěti hvězd (M5S) Beppe Grillo oficiálně požádal italského prezidenta Giorgio Napolitano, aby mu svěřil mandát k sestavení vlády. Strana M5S ve volbách minulý měsíc získala 25 % hlasů a drží rovnováhu politických sil. Předseda Grillo při jednání s prezidentem Napolitano nastínil dvacetibodový řídící program, který obsahuje referendum o setrvání Itálie v eurozóně, nové dotace pro nezaměstnané a více finančních prostředků pro veřejné zdravotnictví a školství. Podle analytiků je nepravděpodobné, že by mandát prezident Napolitano svěřil předsedovi Grillovi, ale mluví se o tom, že mandát nabídne Pier Luigi Bersanimu, jehož středolevá Demokratická strana (DP) vyhrála volby v Poslanecké sněmovně. Na setkání s prezidentem Napolitano bývalý premiér Silvio Berlusconi oznámil, že je ochoten sestavit koaliční vládu, které by pokračovala v úsporných opatřeních.
Indicko-italské vztahy jsou na bodu mrazu
Rozhodnutí Itálie nevydat námořníky obviněné z vraždy indickým soudům způsobilo výrazné ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi. Situace se vyostřila, když Indie odmítla obsadit post velvyslance v Itálii. Diplomatická roztržka tak i nadále pokračuje, italský premiér Mario Monti odmítá ustoupit mezinárodnímu tlaku a indický premiér Manmohan Singh považuje celou situaci za neúnosnou. Dalo by se očekávat, že Itálie zareaguje podobně jako Indie a stáhne svého zástupce, Indický nejvyšší soud se proto uchýlil k nezvyklému kroku – italský velvyslanec Daniele Mancini nesmí bez povolení opustit zemi a úředníci na letištích, hraničních přechodech i v přístavech jsou pověřeni jej při pokusu o odjezd zadržet. Právě Nejvyšší soud umožnil italským námořníkům na 4 týdny odcestovat do vlasti, rozhodnutí ve věci italského diplomata je reakcí na jeho ujištění, že se oba obvinění vrátí do Indie.
Italští zákonodárci si zvolili mluvčí obou komor parlamentu
Italští zákonodárci si v sobotu zvolili mluvčí obou komor parlamentu, ale přesto Itálie stále nemá stabilní vládu. Bývalá mluvčí OSN pro uprchlíky (UNHCR) Laura Boldrini kandidovala za levicovou stranu Ekologie a svoboda (SEL) a byla zvolena jako mluvčí dolní komory Poslanecké sněmovny. Boldrini měla podporu Bersaniho středolevé Demokratické strany (DP), která těsně vyhrála volby v Poslanecké sněmově. Koalici podpořil také bývalý šéf státního zastupitelství v boji proti mafii Pietro Grasso, který byl zvolen mluvčím Senátu. Tradiční strany reflektovaly nespokojenost občanů, a proto předložily nové kandidáty. Podle analytiků nejpravděpodobněji prezident Napolitano předá předsedovi Bersanimu z DP předběžný mandát, aby zjistil, jestli si dokáže zajistit podporu vlády.
Italský parlament se snaží sestavit novou vládu
Italský parlament se sešel tři týdny po volbách, které skočily patovou situací, ve snaze sestavit novou vládu. Jednání budou pokračovat 19. března, kdy italský prezident Giorgio Napolitano zahájí konzultace se všemi vůdci stran. První důležitým úkolem je zvolit předsedy obou komor dvoukomorového parlamentu. V dolní komoře Poslanecké sněmovně sice zvítězila středolevá Demokratická strana (DP) Piera Luigiho Bersaniho, ale v horní komoře Senátu žádná strana většinu nezískala. Pokud by třetí nejúspěšnější strana, Hnutí Pěti hvězd (M5S) s lídrem Beppe Grillo, souhlasila se širší dohodou s Bersaniho středolevou DP, mohlo by dojít k vytvoření vlády. Ale od voleb předseda M5S Grillo odmítá opakované návrhy předsedy DP Bersaniho ke spojení svých sil. DP i M5S odmítly jakoukoliv spolupráci s expremiérem Silviem Belusconim.
Bývalý italský premiér Berlusconi je odsouzen za ilegální odposlechy
Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi byl shledán vinným a odsouzen na rok do vězení kvůli ilegálnímu odposlechu telefonních hovorů mezi policií a jedním z jeho politických protivníků. Expremiérovo obvinění pochází z roku 2005, kdy zveřejnil odposlouchané rozhovory v italských médiích navzdory rizikům stíhání. V současné době bývalý premiér čelí další obvinění a v nadcházejících týdnech si vyslechne verdikty ohledně daňových podvodů a sexu s nezletilými prostitutkami.
Česká republika má šestou nejnižší nezaměstnanost v EU
Lednová statistika nezaměstnanosti v České republice se zastavila na 7 %. Jde o věkovou skupinu mezi 15 až 64 let. Více nezaměstnaných je žen (8,3 %), muži tvoří jen 6,1 %. Nezaměstnanost v České republice je šestá nejnižší v Evropské unii, přestože je o 0,2 % větší než v minulém roce. Nižší nezaměstnanost má již jen Nizozemsko, Rumunsko, Lucembursko, Německo a vůbec nejnižší má Rakousko. Slovensko má po Řecku, Španělsku a Portugalsku nezaměstnanost nejvyšší, dosahuje zde až na 14,9 %.
Předsedové Evropské rady a Evropské komise vyjádřili podporu italskému premiérovi a jeho reformní politice
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso zopakovali svou podporu italskému premiérovi Mario Montimu a jeho reformní politice. „Strukturální reformy prováděné dosud v Itálii pomohly obnovit důvěru na trhu a mezinárodní důvěryhodnost,“ uvedl. Premiér Monti jednal v Bruselu s oběma předsedy po nerozhodnutých volbách v Itálii. Předseda Van Rompuy v prohlášení oznámil, že premiér Monti se bude na příštím zasedání Evropské rady zabývat koordinací hospodářských a fiskálních politik a politik zaměstnanosti. Strana premiéra Montiho získala 10,5% hlasů do dolní komory parlamentu a 9,1% do Senát.
Spojené státy americké podpoří syrskou opozici částkou 60 milionů USD
Spojené státy americké rozhodly o zaslání 60 milionů USD na podporu syrské opozice. Zprávu oznámil šéf americké diplomacie John Kerry v Římě na shromáždění Přátel syrského lidu. V Itálii se setkal jednak s evropskými zástupci, jednak s řadou blízkovýchodních ministrů, aby s nimi hovořil o podpoře oponentů syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Z jednání vyplynula nutnost zajistit syrské opozici více politické a materiální pomoci. Na Damašek je vyvíjen stále větší mezinárodní tlak pro nalezení východiska z téměř dvouletého konfliktu. Mezi zahraničními diplomaty je přítomen syrský představitel protivládní politiky Moaz Ahmed Al-Khatib.