Vládní koalice se nedohodla na připojení ČR k fiskálnímu paktu

 Čtvrteční jednání stran vládní koalice skončilo neúspěchem pro stranu TOP 09. Ta v úterý vznesla požadavek, aby se ČR ještě tento rok připojila k fiskálnímu paktu EU. Další dvě vládní strany – LIDEM a ODS – zastávají názor, že je požadavek zbytečně ultimativní a nejprve je potřeba schválit finanční ústavu a ústavní zákon o referendu o přijetí eura. Další jednání o fiskálním paktu a dalším sporných bodech týkajících se nové části revidované koaliční smlouvy se budou řešit na jednáních ve formátu K9.

 

Senát dal souhlas k léčbě konopím

Horní komora navzdory mnohým výhradám schválila novelu zákona o léčivech, která povoluje léčbu konopím. Některým senátorům přijde jeho cena příliš vysoká, čímž si konopí jako medikament nebude moct dovolit každý. Konopí se bude během prvního roku dovážet ze zahraničí a poté se bude pěstovat i v ČR, kdy bude zřízen centrální úřad, který nakoupí veškerou úrodu od registrovaných pěstitelů, jíž dále bude distribuovat do lékáren. Někteří senátoři novelu kritizují, podle nich se léky podraží, neboť bude nutné zavést nový registr, který bude potřeba spravovat. Poslanec Pavel Bém ujistil, že tím nevznikne žádná byrokratická ani finanční zátěž. Schválená novela nyní míří na Pražský hrad k podpisu prezidenta.

Radní Jihočeského kraje Vítězslava Baborová v rezignovala na svůj post

Ve středu obdržel hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola písemnou rezignaci krajské radní pro školství Vítězslavy Baborové, členky KSČM. Ta své odstoupení, platné ke dni 3. února, odůvodnila se slovy, že se jedná o přetrvávající zdravotní problémy. Během listopadu minulého roku se uskutečnilo několik protestů, kdy zejména studenti odmítali zastoupení členů komunistů v krajské radě. Protesty se také v rámci Palachova týdne později přesunuly i do Prahy. Prázdné místo radního pro školství bude prozatím zastupovat Jiří Zimola, nicméně při nejbližším zasedání koaličních stran KSČM a ČSSD se bude tato situace řešit.

Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily

Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.

Dovoz potravin z Polska stále roste, zákaz importu je nepravděpodobný

Od roku 2000 vzrostl dovoz polských potravin na český trh více než čtyřnásobně. Za minulý rok přesáhla hodnota dovezených potravin částku 20 miliard korun. Důvodem zájmu o polské produkty je především jejich nízká cena. Růst jejich prodeje nezastavily ani aféry týkající se nekvalitních polských potravin. Poslední se objevila minulý týden, kdy Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) informovala o možném výskytu jedu na potkany v oplatkách dovezených z Polska. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) sdělil, že ačkoliv se v posledních dnech objevily spekulace o možném zákazu potravin z Polska, byl by tento krok jen obtížně proveditelný. Česká republika může zakázat dovoz pouze těch výrobků, které by byly příslušnými úřady shledány jako zdravotně závadné.

Strana TOP 09 požaduje připojení ČR k fiskálnímu paktu

Strana vládní koalice TOP 09 požaduje, aby do připravované revidované koaliční smlouvy byl zanesen také dodatek o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU během roku 2013, V úterý o tom rozhodlo předsednictvo strany. V případě, že by se tak nestalo, strana je připravena revidovanou koaliční smlouvu nepodepsat. Proti požadavku TOP 09 je premiér Petr Nečas, který doufá, že se nejedná o záminku k vyvolání vládních sporů. Předseda pracovní skupiny pro revizi koaliční smlouvy Zbyněk Stanjura z ODS oznámil, že se na plánované čtvrteční schůzce K9 sporné body zařadí na program a bude se o nich jednat. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg podotkl, že se nejedná o žádné ultimátum, pokud by jejich požadavek nebyl vyslyšen, vláda by pokračovala bez revize koaliční smlouvy. Předčasné volby strana TOP 09 nechce.

Veřejně prospěšné práce na kratší úvazek pravděpodobně nahradí veřejnou službu

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová v pondělí oznámila záměr ministerstva o znovuzavedení veřejně prospěšných prací na kratší úvazek. Měly by nahradit povinnou veřejnou službu, která však byla minulý rok zrušena Ústavním soudem (ÚS). V rámci veřejných prospěšných prací na zkrácený úvazek by nezaměstnaní chodili maximálně 20 hodin týdně a v případě, že by si nevydělali 4000 korun za měsíc, byli by i nadále v evidenci úřadu práce. Na aktivní politiku zaměstnanosti by mělo být, dle schváleného rozpočtu, vyčleněno 5,44 miliardy korun. O tom, jak velká část peněz poputuje na kratší úvazek veřejně prospěšných prací, zatím ministryně neuvedla.

Funkci ústavního soudce zastává pouze 12 soudců

Namísto 15ti členného Ústavního soudu (ÚS) je nejvyšší soudní instance zastoupena pouze 12 ústavními soudci. V pondělí skončilo 10ti leté funkční období soudci Jiřímu Muchovi. Dvanáct ústavních soudců je ústavní minimum, což znamená, že je to nejmenší možný počet například pro rozhodnutí o návrzích na zrušení zákonů a vyhlášek. Do konce roku navíc vyprší mandát dalším 7 soudcům, ÚS tak přijde celkově o 10 soudců, což by podle předsedy ÚS Pavla Rychetského v podstatě mohlo znamenat, že ÚS přestane existovat. Prezident Václav Klaus do konce svého funkčního období žádného nového ústavního soudce nenavrhne. Jeho mluvčí Radim Ochvat sdělil, že prezident nevěří, že by se Senát jeho návrhem vážněji zabýval. Prezidentovi 2 poslední kandidáti na ústavní soudce byli totiž senátory odmítnuti.

Albánie vytvořila další překážku na cestě do EU

Česká republika pohrozila blokací přistoupení Albánie do EU kvůli jejímu sporu s českou elektrárenskou společností ČEZ. Český premiér Petr Nečas uvedl, že vidí odebrání lincence od ČEZ v Albánii za negativní signál, který by mohl velmi ohrozit dosavadní oboustranné přátelské vztahy. Albánský ministr hospodářství Edmond Haxhinasto ve čtvrtek reagoval na ochlazení vztahů s ČR tím, aby byly spor ohledně ČEZ a integrace do EU posuzovány odděleně. Albánie se nyní především obává ustoupení zahraničních investic do země a odklon od Albánie ze zemí střední a východní Evropy.

Tendr na dostavbu Temelína pokračuje podle plánů

Spekulace o tom, že by se měl tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín zrušit, vzešly z nedorozumění ohledně informací o průběhu projektu. Veřejnou soutěž neohrožují ani nízké burzovní ceny za elektřinu a energetická společnost ČEZ neuvažuje o jejím zrušení. ČTK o tom informoval místopředseda představenstva a finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Po skončení tendru bude mít vybraná firma 4 roky na přípravu detailního designu elektrárny a zároveň budou probíhat povolovací řízení s úřady. ČEZ plánuje vyhlásit vítěze tendru v letošním roce. Stavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny má být dokončena v roce 2025.

Budoucí prezident Miloš Zeman volá po předčasných volbách

Vítěz prezidentských voleb Miloš Zeman by uvítal konání předčasných voleb. Jedním z důvodů podle něj, že strana LIDEM není stranou zvolenou občany. Premiér Petr Nečas avšak oponuje, že podle ústavy je vláda odpovědná Parlamentu ČR, nikoliv prezidentovi. Proto je pro setrvání své vlády ve funkci. Stejný názor v neděli vyjádřili v České televizi i ministr financí Miroslav Kalousek a první místopředseda ODS Martin Kuba. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro server Lidovky.cz sdělil, že se naopak domnívá, že budoucí pan prezident bude usilovat o svržení vlády co nejdříve, zejména kvůli straně LIDEM. Se svržením vlády souhlasí také strana ČSSD, VV a KSČM. V nedělní televizní debatě to oznámili zástupci jmenovaných stran.

Češi by se mohli podílet na velké zakázce v Thajsku

Kvůli pravděpodobnému zpomalení ekonomiky EU se tuzemské firmy snaží orientovat na nová odbytiště mimo země EU. Nyní se rýsuje spolupráce s Thajskem. Češi byli neformálně pozváni do tendru na stavbu rychlovlakové trati a jedná se o zakázku ve výši několik miliard korun. Konkurence v asijské zemi je značná a prosadit se není lehké. Pokud jde o velké zakázky, vyjednávají je vysocí vládní představitelé. Na obchodní cestu, konkrétně do Thajska, Barmy a Vietnamu, pojede ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a zástupci tuzemských podnikatelů.

Během druhého kola prezidentské volby přišlo k urnám v USA a Kanadě více Čechů

Druhé kolo voleb o novém prezidentovi ČR proběhlo ve Spojených státech amerických a Kanadě už během čtvrtka. Svůj hlas přišlo na české konzuláty odevzdat kolem 660 Čechů, tedy více voličů než v kole prvním. Vůbec nejvíce voličů odevzdalo svůj hlas na českém konzulátu v New Yorku, kde se zúčastnilo více než 250 lidí oproti 158 v prvním kole volby. I v dalších velkých amerických a kanadských městech přišlo ve druhém kole více lidí. Výjimku představuje pouze kanadské hlavní město Ottawa, kde pravděpodobně kvůli silným mrazům dorazilo na ambasádu méně lidí než před 14 dny.

Vítězem prezidentských voleb je Miloš Zeman

Lidé si ve druhém kole prezidentských voleb zvolili novou hlavu státu. Dalším prezidentem České republiky bude bývalý premiér Miloš Zeman. Pro jeho zvolení hlasovalo 54,8 % lidí, 45,19%  pak obdržel poražený kandidát a současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Volební účast byla jen o několik málo procent nižší než v kole předchozím. K volbám přišlo 59,11 % oprávněných voličů. Lidé, kteří nepřišli k volbám, zdůvodňují nejčastěji své rozhodnutí tím, že pro ně nebyl vyhovující ani jeden z kandidátů. Podle průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněný pro Českou televizi byly hlavními faktory ovlivňujícími volbu občanů informace zprostředkované médii, televizní či rozhlasové debaty. Největší podporu prostřednictvím sociálních sítí získal Karel Schwarzenberg, voliče Miloše Zemana naopak nejvíce ovlivnila doporučení politických stran a doporučení současného prezidenta Václava  Klause. Většina odborníků se shoduje na značně vyostřené volební kampani, zejména v posledních několika dnech před samotnou volbou.

Česká republika dostává od Evropské unie více, než kolik sama platí

Čistým příjemcem EU zůstává Česká republika i nadále, uvedlo ministerstvo financí. To znamená, že ze společného rozpočtu EU dostává země více peněz, než do něj sama vkládá. Česká republika získala za rok 2012 o 73,8 miliard korun více, což je v porovnání s rokem předcházejícím o 43 miliard korun více. Jedná se o nejvyšší získanou částku od vstupu ČR do EU. Ministerstvo financí uvádí jako důvody růstu především příjmy ze strukturální fondů, Fondu soudržnosti, nebo příjmy ze Společné zemědělské politiky. Všechny získané prostředky se za loňsky rok podařilo vyčerpat v souladu s pravidly EU, a tak Česká republika o žádné podle ministerstva nepřišla.

Pátkem začíná druhé rozhodující kolo prezidentských voleb

Během pátku a soboty budou lidé moci rozhodnout o tom, kdo bude zastávat úřad prezidenta po další 5leté funkční období. V závěrečném duelu se utkají současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a bývalý premiér Miloš Zeman. Volební účast se očekává nižší než v kole prvním, nicméně nerozhodnuté voliče mohla přesvědčit některá z posledních uskutečněných televizních debat. Volební místnosti budou otevřeny ve stejný čas, jako během konání prvního kola prezidentských voleb, tedy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Výsledek bude podle analytiků velmi těsný.

Českému exportu se minulý rok dařilo

Čeští vývozci za necelý loňský rok vyvezli zboží za více než 3 biliony korun. Do zemí EU mířilo 80 % výrobků. Zástupci českých exportérů a Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny se však shodují na tom, že je potřeba vymýšlet nové strategie a hledat nová odbytiště, jelikož je pravděpodobné, že se ekonomika zemí EU bude zpomalovat. Klíčem k úspěchu je podle nich hledat nová odbytiště za hranicemi EU. Tuzemské firmy se tak orientují například na Jižní Koreu, Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Nejúspěšnější průmyslovou oblastí u nás je strojírenství, kde mezi exportní špičky patří například Škoda Auto.

Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli zproštěni viny

Obvodní soud pro Prahu 5 ve středu vynesl rozsudek, kterým zprostil viny poslance Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Člen strany Věcí veřejných (VV) Vít Bárta byl loni v dubnu uznán vinným za uplácení stranických kolegů Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky. Úplatek, který měl zajistit jejich loajalitu a podporu prosazování zájmů Víta Bárty, údajně poslanec Jaroslav Škárka přijal a část peněz i použil. Soudem byl pak uznán vinným z podvodu a odsouzen k nepodmíněnému trestu 3 let vězení. Vít Bárta dostal 18měsíční podmíněný trest. Po středečním vynesení rozsudku soudu se ihned odvolala státní zástupkyně a případ tak bude řešit Městský soud v Praze.

Všeobecná zdravotní pojišťovna údajně uzavírala pochybné tendry a smlouvy

Kontrola ministerstva zdravotnictví ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP), která probíhala od minulý rok od června do prosince, zjistila, že měla VZP údajně nehospodárně nakládat s financemi v oblasti prevence. Ministerstvo zdravotnictví hovoří o částce 400 milionů korun. Dále měla pojišťovna pochybit při uzavírání smluv s firmou IZIP, kdy se částka za vzniklé chyby odhadují na několik stovek milionů korun. Bývalý ředitel VZP Pavel Horák uvedl, že pojišťovna závěry ministerstva zdravotnictví vyvrátila. Námitky ale ministerstvo odmítlo. Podle severu iDnes.cz se již obrátilo na policii, antimonopolní úřad, ministerstvo financí a finanční a živnostenský úřad.

Eurozóna může zavést novou daň z finančních transakcí

Na 11 zemí eurozóny odsouhlasilo možnost zavedení daně z finančních transakcí, čímž by se zvýšila odpovědnost bank. Ministři financí členských států chválili novou daň na zasedání v Bruselu, jejíž znění bylo zpracováno na základě 40 let starého návrhu amerického ekonoma James Tobin. Evropský komisař Algirdase Šemety, odpovědný za daňovou politiku, řekl, že zavedení daně z finančních transakcí je významným milníkem v daňové historii.  Hlasování se zdržela Velká Británie, Lucembursko, Česká republika a Malta. Evropská komise předloží návrh na novou daň v únoru a ostatní země EU mají stále možnost do programu vstoupit. Kritici tvrdí, že daň nemůže správně fungovat, pokud nebude globálně rozšířena, minimálně na celoevropské úrovni.

Kraje by mohly od státu dostávat více financí na výkon státní správy

Na pondělním jednání padl mezi ministrem vnitra Janem Kubicem a předsedou asociace krajů a zároveň hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Hašekem návrh o možnosti zvýšení financování krajů. V současné době hradí stát náklady na státní správu krajů z 65 %. V horizontu let 2015 až 2016 by stát mohl pokrývat náklady na státní agendu kompletně. Ministr vnitra Jan Kubice označil tuto možnost za velmi reálnou. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek by uvítal novou právní úpravu, podle níž by byl stát povinen financovat ty činnosti, které nyní musí za stát finančně pokrývat územní samospráva, a tím si brát peníze z krajských rozpočtů a následně doplácet stovky milionů ročně.

Pondělí je posledním dnem, kdy agentury mohu zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů

Až půlmilionová pokuta hrozí agentuře, která v době od úterý do konce prezidentských voleb zveřejní výsledky svých předvolebních průzkumů. Poslední možnost jejich zveřejnění v pondělí využila agentura Ppm factum. Výsledky průzkumu uvádí jako vítěze prezidentských voleb Miloše Zemana, pro kterého by hlasovalo 53,7 % lidí, zatímco druhé místo by obsadil Karel Schwarzenberg s 47,3 %. Jak agentura nicméně dodává, pouze polovina občanů, jež by k volbám šla, byla o své volbě definitivně rozhodnuta. Další předvolební průzkumy prováděly také agentury STEM a CVVM. Své výsledky ale chtějí oznámit až po skončení voleb.

Albánie vybere nového šéfa CEZ Shpërndarje, tamější součásti ČEZ

V pondělí vybere Energetický regulační úřad v Albánii nového šéfa CEZ Shpërndarje. Skupina je přidružena k české společnosti ČEZ. Nový ředitel bude mít za úkol vést firmu, zatímco vláda bude jednat s českou společnosti o dluzích, které albánská skupina nashromáždila. Úřad také rozhodne, zda albánské společnosti ponechá či odebere licenci. Již na konci minulého roku skupina ČEZ oznámila, že vzhledem ke zhoršení výhledů hospodaření albánské CEZ Shpërndarje a k probíhajícím sporům o dovoz a ceny elektřiny, bude pravděpodobně nejlepším řešením její odchod z Albánie.