Věci veřejné mají nového předsedu, je jím Vít Bárta

V sobotu se konala konference strany Věci veřejné (VV), kde její členové volili nového šéfa strany. Podle očekávání se jím stal poslanec Vít Bárta. Ten byl za neformálního lídra strany označován již od doby, co předchozí předseda VV Radek John odstoupil ze své funkce, aby se mohl věnovat novinářské práci. Bývalý ministr dopravy Vít Bárta byl zvolen počtem 80 z 98 hlasů. Ve svém projevu představil 10 nových bodů, kterými by se strana měla řídit. Mezi ně patří například pokračování v boji proti korupci, nižší daně, boj proti oligarchickým strukturám, záchrana regionálních nemocni či v neposlední řadě posílení práva na ochranu majetku.

Lékařské odbory se připojí k březnovým protestům

K protestní akci lékařů, která je naplánována na 1. března se připojí také Lékařský odborový klub (LOK). Svou podporu ve čtvrtek vyjádřil České lékařské komoře (ČLK), jejíž členové akci organizují. LOK vyzve místní organizace, aby nemocnicemi a prostřednictvím odborového klubu dále šířila petice za záchranu kvalitního zdravotnictví. Protestní akce je namířena proti reformám ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Prvního března budou uzavřeny ordinace praktických lékařů a nemocnice budou přijímat pouze akutní případy.

Ústavní soud bude kompletní nejdříve na konci května

Schůzka nastupujícího prezidenta Miloše Zemana a předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského se konala ve čtvrtek. Hovořili o kritické situaci uvnitř ÚS, kdy namísto 15 ústavních soudců, jich v současné době pouze 12, což je ústavní minimum. Budoucí prezident Miloš Zeman slíbil, že ihned po své inauguraci promluví se všemi možnými kandidáty. Nicméně i kdyby byl seznam možných kandidátů na ústavní soudce předložen senátu ihned po březnové inauguraci, senátoři mají 60 dní na to, aby návrh projednali. O kompletním počtu ústavních soudců se tak bude moci hovořit až koncem května.

Sněmovna schválila novelu zákona rušící doživotní imunitu zákonodárců a ústavních soudců

Ve středu se v dolní komoře Parlamentu ČR vyslovilo 148 poslanců z 216 přítomných pro zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců.  Imunita by tak měla trvat jen po dobu mandátu. Nadále bude ale platit, že poslance bude možné vydat k trestnímu stíhání pouze se souhlasem komory, jejímž je členem. Přísnější verzi novely předkládal ministr financí Miroslav Kalousek, který požadoval omezit imunitu pouze na parlamentní projevy. Nehlasoval pro ni však dostatek poslanců. Předloha ústavní novely se nyní bude projednávat v Senátu.

Ústavní soud zamítl návrh pražského Městského soudu na zrušení amnestie

V úterý rozhodlo plénům ústavních soudců, že zamítne návrh Městského soudu v Praze na zrušení celé amnestie, která byla vyhlášena na Nový rok prezidentem Václavem Klausem. Podle ÚS neměl Městský soud právo podat takový návrh. Další důvod zamítnutí se týkal skutečnosti, že jako první napadli sporný článek, který zastavuje některá trestná stíhání, senátoři. O této stížnosti budou ústavní soudci teprve rozhodovat.

Čeští představitelé církve považují rezignaci papeže za překvapivou

Překvapivé reakce i projevy úcty vyvolalo u českých představitelů církve oznámení, že papež Benedikt XVI. hodlá 28. února opustit svůj úřad. Shodují se na tom, že se nejedná o časté řešení, což dokládají i někteří odborníci. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner se domnívá, že papežovo odstoupení je velkým gestem úcty k samotnému úřadu. Papež Benedikt XVI. Odstupuje kvůli zdravotnímu stavu, které mu nedovoluje řádně vykonávat úřad.

Žádné sjednocování levice se nechystá

Místopředseda strany ČSSD Lubomír Zaorálek v nedělních Otázkách Václava Moravce oznámil, že sjednocování levicových stran není reálné. Spíše by uvítal, kdyby se malé levicové strany, jako NS-LEV 21 a SPOZ, rozpustily a jejich členové vstoupili do ČSSD. Myšlenka o sjednocování české levice přišla poté, co se nastupující prezident Miloš Zeman setkal s místopředsedkyní ČSSD Marií Benešovou, která poté sdělila, že prezident Zeman je k myšlence integraci levice nakloněn. Pro deník Právo pak oznámil, že by levice měla spolupracovat, ale ve volbách by každá strana měla kandidovat sama za sebe. S integrací však nesouhlasí jak předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, tak předseda KSČM Vojtěch Filip.

Letecké spojení mezi Ruskem a ČR se posílí

Ministerstvo dopravy dalo souhlas Českým aeroliniím k posílení spojení mezi ČR a Ruskem. ČSA zprovozní 5 nových destinací v Rusku a linky z ČR budou létat z letiště v Karlových Varech. Všechno je však zatím v začátcích, neboť ještě není mezi ruskými dopravci a ČSA žádná dohoda. Důvodem posílení spojů je především slabší konkurence oproti jiný, evropským destinacím.

Opoziční ČSSD zkritizovala výsledek summitu EU o rozpočtu

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka spolu s místopředsedou strany Lubomírem Zaorálkem zkritizovali premiéra Petra Nečase za výsledek summitu EU pri jednání o unijním rozpočtu. Nesouhlasí s tím, že ČR dostane na období 2014 – 2020 o 160 miliard korun méně a Nečasovo pohrození právem veta tak bylo bezvýznamné. Domnívají se, že peníze budou v české ekonomice chybět. Premiér Petr Nečas však upozornil, že i přes bude částka určená pro ČR v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší v EU.

Nezaměstnanost v ČR v lednu vzrostla

Počet nezaměstnaných za leden vzrostl oproti předchozímu měsíci o 0,6 procentního bodu. Bez práce tak bylo 585 809 lidí. Pokud nejde o místa s extrémní nezaměstnaností, na jedno volné místo připadá 17 zájemců. Podle analytiků jsou důvody zvyšující se nezaměstnanosti různé. Domnívají se, že za to může recese ekonomiky, která snižuje místa ve stavebnictví a v průmyslu. Situace se zřejmě z dlouhodobého hlediska v dohledné době nezlepší, nicméně na jaře, kdy by měly začít sezónní práce, by se situace mohla lehce zlepšit.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se sešel s budoucím prezidentem Milošem Zemanem

Další setkání nastupujícího prezidenta Miloše Zemana a hlavních představitelů politických stran se uskutečnilo v pátek, kdy byl na jednání pozván předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Oba politici spolu jednali zejména o otázkách týkající se zahraničí politiky. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg po skončení schůzky sdělil, že v otázkách Evropy si oba budou rozumět. Shodnou se i na postoji k Izraeli. Rozdílné názory se mohou objevit při jednání o Kosovu. Jedním z bodů setkání bylo i obsazení postu velvyslance v Moskvě. Favoritem Miloše Zemana je Vladimír Remek, kdo se skutečně velvyslancem stane, zatím není jasné.

Země EU se dohodly na rozpočtu pro období let 2014 – 2020

Na summitu EU se země po celonočním jednání dohodly na rozpočtu na léta 2014 – 2020. Česká republika a některé další země pohrozily ještě před startem summitu použitím práva veta. Pro ČR byla důležitá zejména kohezní politika. Z evropských fondů dostane ČR na stanovené období méně peněz než v období 2007 – 2013, nicméně i tak bude dostávat od EU více peněz, než bude odvádět. Představitelé vlád či státu se na summitu dohodly na celkovém rozpočtu ve výši přibližných 957 miliard eur. To je téměř o 100 miliard nižší rozpočet než v předchozím období. Nyní je k potřeba vyčkat, zda Evropský parlament bude s dohodnutým rozpočtem souhlasit.

Česká lékařská komora chystá protestní akci

Na 1. března chystají členové České lékařské komory (ČLK) protestní akci. Nesouhlasí totiž s kroky ministra zdravotnictví Leoše Hegera, jimiž se má snížit kvalita, dostupnost a bezpečnost lékařské péče. Připravena bude i petice Zachraňme kvalitu zdravotnictví, která nesouhlasí se snižováním výdajů na veřejné zdravotnictví či vysokou cenou léků. ČLK dále kritizuje práci zdravotních pojišťoven, úhradovou vyhlášku nebo velký odliv lékařů. Ministr zdravotnictví Leoš Heger označil protestní akci za politickou a domnívá se, že nebude mít zásadní dopad.

ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti Albánii

Důvodem, proč skupina ČEZ zahájila proces mezinárodní arbitráže proti Albániii, je snaha o uhrazení škody, kterou způsobila součást českého ČEZ v Albánii – CEZ Shpërndarje. Škoda ve výši 270 milionů USD měla vzniknout v důsledku nechráněné investice CEZ Shpërndarje. Arbitráž může být zahájena poté, co uplyne 6 měsíců od zahájení jednání a strany nebudou schopny dohody. ČEZ bude usilovat o náhradu co největší sumy, kterou vložil do investic v Albánii. Albánská součást CEZ Shpërndarje působí v zemi od roku 2009. Nicméně v posledních měsících se objevily spory o dodávkách a distribuci elektřiny. V lednu 2013 byla skupině ČEZ odebrána licence Albánským regulačním úřadem.

Ministr financí Miroslav Kalousek navrhl omezení imunity zákonodárců

Ve Sněmovně je novela, která by rušila doživotní imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Měla by trvat jen po dobu mandátu. Při úterním druhém čtení navrhl ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, že by se imunita poslanců a senátorů měla omezit jen na jejich projevy v Parlamentu. O návrhu se bude jednat pravděpodobně příští týden.

Budoucí prezident Miloš Zeman se v úterý sešel se současným prezidentem Václavem Klausem

V úterý se setkal vítěz prezidentských voleb Miloš Zeman s prezidentem Václavem Klausem. Oba politici se domluvili na tom, že poslední den ve funkci prezidenta Klause položí společně věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Prezident Václav Klaus prohlásil, že Miloš Zeman byl jeho favoritem v prezidentských volbách, nicméně i nadále bude jeho „odvěkým politickým nepřítelem„. Miloš Zeman se v úterý setkal také s premiérem Petrem Nečase. Jednalo se spíše o pracovní schůzku, kde se řešila témata týkající se domácí i zahraniční politiky.

Trestním oznámením na premiéra Nečase a trojici „rebelujících“ poslanců se žalobci zabývat nebudou

Začátkem ledna podal spolupracovník Transparency International a advokát Václav Láska trestní oznámení na premiéra Petra Nečase a tři „rebelující“ poslance Ivana Fuksu, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Ti rezignovali na svůj post po sporech o vládním daňovém balíčku. Advokát Václav Láska ve svém oznámení argumentoval tím, že trojice poslanců ukončila svůj mandát z důvodu příslibu od premiéra Petra Nečase, že dostanou významná místa ve společnostech s majetkovou účastí státu. Nyní však Pražské státní zastupitelství oznámilo, že se trestním oznámením zabývat nebude, neboť neobsahuje konkrétní důkazy o údajném podplácení a přijetí úplatku. Advokát Václav Láska se nyní může požádat Městské státní zastupitelství v Praze, aby přezkoumalo toto rozhodnutí.

Premiér Petr Nečas vyjádřil podporu plnoprávného členství Turecka v EU

V pondělí přijel do České republiky turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Při své návštěvě se setkal s premiérem Petrem Nečas, se kterým hovořil mimo jiné o obchodu a investicích mezi oběma zeměmi. Český premiér také vyjádřil svou podporu pro plnoprávné členství Turecka v EU. Zároveň bylo také podepsáno prohlášení o česko-turecké spolupráci v kulturní oblasti, přičemž turecký premiér Recep Tyyip Erdogan potvrdil skutečnost, že v Praze začne fungovat turecké kulturní centrum a následné také vyzval ČR, aby i ona měla v Turecku své centrum. Turecký premiér se také setkal s prezidentem Václavem Klausem.

Finanční ústavě chybí prováděcí zákon, varuje ČSSD

V nedělní diskuzi televize Prima Family hovořil předseda ČSSD Přemysl Sobotka mimo jiné o nutnosti předložení prováděcího zákona k normě o zavedení finanční ústavy. Ta by měla začít platit od roku 2014. Opoziční ČSSD tak bude apelovat na vládu, aby prováděcí zákon k finanční ústavě předložila v nejbližším možném termínu. Ministr financí Miroslav Kalousek souhlasil s přítomností možných obav kvůli absenci prováděcího zákona a připustil možnost takových změn v ústavním zákoně, aby se podařilo získat ústavní většinu pro schválení normy. Finanční ústava byla vládou schválena již loni v říjnu. Jejím obsahem je například dluhová brzda, která má zajistit možnost vyslovení nedůvěry vládě v případě, že veřejný dluh stoupne na 50 % a více procent HDP. Dále má stanovit maximální možnou hranici vládního deficitu a dát za vznik Národní rozpočtové radě.

Strana LIDEM chce pokračovat ve vládě i bez podpisu koaliční smlouvy

Ačkoliv strana LIDEM také nechce připojení ČR k fiskálnímu paktu EU, neboť v něm vidí jistou ztrátu národní suverenity, hodlá být součástí vládní koalice i bez podpisu revidované koaliční smlouvy. S požadavkem o připojení ČR k fiskálnímu paktu, který má přimět země eurozóny a její budoucí členy k rozpočtové odpovědnosti, přišla strana TOP 09. V případě, že by nebyl takový dodatek zanesen do koaliční smlouvy, strana TOP 09 oznámila, že odmítne podepsat koaliční smlouvu, k čemuž také minulý týden došlo.

Pracovní trh České republiky bude otevřenější k cizincům

O zelenou kartu, tedy o povolení k pobytu a zaměstnání, budou moci nyní žádat lidé z více států. Okruh zemí se tak rozroste ze současných 12 zemí na 52. Systém bude od příštího roku přístupný i třetím zemím a to v případě, že nabízené pracovní místo nevezme nikdo jiný z EU. Nynější systém funguje od roku 2009 a zatím tuto možnost využilo kolem 400 cizinců. Kritici však namítají, že získání zelené karty je příliš zdlouhavé a složité a v praxi systém příliš nefunguje.

Český provinční rekonstrukční tým odchází po 5 letech z Lógaru

 Afghánskou provincii opouští po 5 letech český provinční rekonstrukční tým (PRT), který pomáhal s obnovou země zničení válkou. Celý rekonstrukční tým tvořilo 9 civilních odborníků z ministerstva a 292 vojáků. Za celé pětileté období se v zemi vystřídalo téměř 2500 českých vojáků. Tým pomáhal místním s obnovou infrastruktury, výstavbou škol, nemocnic i správních úřadů. Zároveň se podílel na zajišťování bezpečnosti, výcviku tamní policie, tajných služeb a afghánské armády a spolupracoval s tamními úřady na vzdělávacích programech či zemědělských projektech. Na obnovení země do stavu, v kterém byla před válkou, tedy před rokem 1978, by však PRT potřeboval minimálně dvojnásobek času, sdělil zahraniční redaktor ČT Matyáš Zrno, který rok vedl civilní část týmu.

Senátem byl schválen návrh ČSSD na úplné zrušení sKaret

Systém vyplácení sociálních dávek pomocí sKaret byl na návrh bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09) prosazen vládou již minulý rok. Cílem bylo ušetřit náklady za složenky a poštovné. Poté, co se objevila kritika z řad opozice a odborů, vláda souhlasila, že platební funkce karet bude umožněna pouze pro lidi v hmotné nouzi. Navíc byla přijata i možnost, že celý systém bude dobrovolný. Opozice kritizovala systém sKaret již delší dobu. Ministerstvo práce a sociálních věcí pravděpodobně kvůli sKartám dostane pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).