Kvůli násilí a nepokojům byl v Barmě vyhlášen stav nouze

Již čtyři dny se město Meiktila v centrální části Barmy potýká s násilím. Po počátečním úspěchu policie, kdy se podařilo situaci částečně uklidnit, se konflikt vyvolaný sporem mezi místními buddhisty a muslimy rozhořel naplno. Vážná situace si vyžádala zásah prezidenta země Thein Seina, který v Meiktile vyhlásil stav nouze. Jeho krok by měl napomoci barmské armádě zajistit ve městě pořádek. Podle místních zdrojů si incident vyžádal již nejméně 20 mrtvých, oficiální potvrzená čísla však zatím nejsou známa. Na místo byly povolány stovky policistů, kteří mimo jiné pomáhali evakuovat ostatní obyvatele města. Vztahy mezi buddhistickou a muslimskou částí barmské populace se dlouhodobě zhoršují, od loňského incidentu v Rakhine jde o nejvážnější událost.

Německá automobilka stahuje část svých vozů z Číny

Firma Volkswagen v pátek oznámila, že z čínského trhu stahuje přes 300 000 automobilů a to z důvodů vadné převodovky. Německá automobilka byla nucena stáhnout své produkty z čínského trhu a reagovala tak na kritiku, která minulý týden zazněla z čínské státní televize, týkající se vozidel právě této německé značky. „V jednotlivých případech elektrické selhání v ovládací jednotce nebo nedostatek oleje vháněného dovnitř mechaniky převodovky mohou mít za následek přerušení její funkce,“ uvádí se v oficiální zprávě automobilky. Volkswagen v minulém roce na čínském trhu prodal 2,81 miliónů vozidel a plánuje obrat v následujících pěti letech znásobit až na počet 4 miliónů vozů. Podle deníku The Wall Street Journal se robustní zakázkou v Číně podařilo automobilce uniknout z evropské krize v automobilovém průmyslu.

Afghánský prezident Karzáí mluví o zahraničních spojencích jako o „přítěži“

Na konci svého mandátu označil afghánský prezident Hamíd Karzáí přítomnost Američanů v zemi jako přítěž. Podle svých slov spojenci využívají případných útoků ze strany Talibanu jako záminku k delší vojenské působnosti. Prezidentův tiskový mluvčí Aimal Faizi uvedl, že mise v Afghánistánu je „bezcílná a zbytečná“, čímž pobouřil místní politickou třídu. Na 20 politických uskupení podepsalo prohlášení, ve kterém prezidentovi výroky označují za ohrožení ekonomické budoucnosti. Opozice tvrdí, že prezident již nemá podporu parlamentu a je označován za loutku, která „drží“ s Talibanem i Západem. Severoatlantická aliance (NATO) vyplácí roční sumu ve výši 4,1 miliardy USD afghánským armádním silám, na čemž se dohodla na summitu v Chicagu. I po odchodu NATO v roce 2014 bude Afghánistán pravděpodobně potřebovat jeho pomoc k zajištění stability.

Čínský prezident Xi Jinping navštívil Moskvu

Během pátku stihl se svými protějšky podepsat 35 bilaterálních dohod. Nejdůležitější z nich se týkaly energetiky: země například budou spolupracovat na budování ropné rafinerie v čínském přístavu Tianjin a ruská státní firma Rosněft v průběhu následujících let zvýší objem exportované ropy do Číny na 45 – 50 milionů tun ročně, což je trojnásobek aktuálního množství. Podle očekávání však nebylo uzavřeno jednání o ceně ruského zemního plynu, za který Gazprom požaduje více, než je Peking ochoten platit. Státy se poté dohodly na tom, že do roku 2020 zdvojnásobí současný objem vzájemných obchodních aktivit, což by znamenalo každoroční výměnu zboží a služeb v hodnotě 200 miliard USD. Čínský prezident Xi Jinping na závěr jednání označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „dobrého přítele“. Rozhodnutí učinit Moskvu cílem své první zahraniční cesty odůvodnil „pevnými a nadstandardními vztahy“ mezi oběma zeměmi.

Rusko-čínské dohody v oblasti bankovnictví a energeticky byly podepsány

Náměstek ruského premiéra Dmitrij Rogozin a jeho čínský protějšek Wan Yang v pátek podepsali dohody o spolupráci v bankovnictví, energetice a zemědělství. Čínská rozvojová banka se tak stala spolu-partnerem ruské petrochemické firmy Sintez Group, Olega Deripaska a těžařské společnosti MBC. K velmi těsné spolupráci by pak mělo dojít mezi ruskými firmami Uralvagonzavod, leasingovou společností VTB a čínskou společností Honghua. Jde tak o první a zásadní krok nové spolupráce mezi Čínou a Ruskem především na poli bankovnictví a energetiky.

Jihokorejské počítačové sítě ve středu napadli hackeři

Počítačové sítě tří největších jihokorejských bank a dvou televizních stanic se staly terči středečních kybernetických útoků. Podle oficiálního vyjádření jihokorejských úřadů byly útoky na jihočínské weby směřovány z čínské IP adresy. Středeční kybernetický útok přišel den poté, co vláda Severní Koreje obvinila Jižní Koreu a Spojené státy americké z útoku na její weby. Severokorejská zpravodajská agentura v reakci na domnělé jihokorejské a americké počítačové útoky minulý týden prohlásila, že „Severní Korea nikdy nezůstane pasivním divákem útoků na své počítačové systémy a vyvine veškeré možné úsilí k jejich potlačení“.

Syrskou opozici povede Ghassan Hitto

Syrskou opozici povede člen Muslimského bratrstva (MB) Ghassan Hitto. Rozhodnutí přišlo v pondělí na summitu Syrské národní koalice v tureckém Istanbulu. Tento bývalý manažer v oblasti telekomunikací, který žil ve Spojených státech amerických (USA), bude mít za úkol sjednotit syrské povstalecké skupiny. V listopadu 2012 opustil svůj pracovní post v Texasu a začal se věnovat boji proti současnému syrskému režimu. Ghassan Hitto prosazuje postoj „humanitárního“ jednání s nepřítelem a je vedoucím humanitární pomoci se sídlem v Turecku. Ačkoliv si mezinárodní společenství přeje, aby byla sestavena přechodná opoziční vláda, odborník na Sýrii a Východní Středomoří Fabrice Balanche poukazuje na fakt, že rebelové nejsou složeni z jedné frakce a bývají financováni z různých zemí. Zatímco Saúdská Arábie podporuje Salafisty, Katar zase Muslimské bratry.

Japonsko se připojí k asijsko-americkému obchodnímu dialogu

Japonsko se podle čtvrtečního prohlášení premiéra Shinzo Abeho připojí ke společným obchodním aktivitám asijských a západních zemí, známé jako Trans-pacifické partnerství (TPP), jehož cílem je stabilita a budoucí prosperita asijsko-pacifického regionu. Japonsko se tak přidá ke státům jako USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, Chile, Peru, Vietnam, Malajsie a Brunej. Čína vidí v aktivitách uskupení ohrožení svých zájmů v asijsko-pacifickém regionu. „Číně je pravděpodobně mnohem bližší uzavřený způsob obchodování než otevření se novým příležitostem, které Transpacifické partnerství nabízí,“ pronesl přední americký podnikatel Calman Cohen.

Rosněft dokončil akvizici TNK – BP

Operace v hodnotě 55 miliard USD učinila z ruské státní firmy největšího producenta ropy na světě. Na 20 % akcií a 2 místa ve správní radě bude kontrolovat těžařská organizace British Petroleum (BP). Ředitel Rosněftu  Igor Sechin již přemýšlí o způsobu, jakým svou pozici na světovém trhu využije. Primárním cílem je údajně zvyšování dodávek ropy do Číny. Využito by při tom mělo být ropovodu z východní Sibiře, dálněvýchodního přístavu Kozmino a možná i potrubní soustavy, která vede přes území Kazachstánu.

V Barmě došlo k násilnostem mezi buddhisty a muslimy

V centrální oblasti Barmy ve městě Meiktila se proti sobě v násilném střetu postavili místní buddhisté a muslimové. Této části Barmy dominuje muslimské obyvatelstvo. Během konfliktu bylo zabito nejméně 10 osob, dále došlo k zakládání požárů, převážně v muslimských domech a mešitách. Kvůli intenzitě násilí byl vyhlášen zákaz vycházení. Jedná se o pravděpodobně nejvážnější nábožensky motivovaný incident od loňského roku, kdy si nepokoje v Rakhine vyžádaly téměř 200 obětí. Od té doby jsou vztahy mezi meiktilskými buddhisty a muslimy napjaté. Podle BBC násilnosti vyvolala hádka ve zlatnictví, situaci se již z větší části podařilo uklidnit.

Kuvajtský parlament schválil udělení občanství až 4 000 osob

Kuvajtští poslanci odhlasovali zákon o udělení občanství 4 000 osobám, které se sice ke kuvajtskému občanství hlásí, ale oficiálně jsou považovány za nelegální obyvatele. Těchto osob, nazývaných Bidun, je v Kuvajtu asi 106 000 a jedná se o ty, kteří při vyhlášení kuvajtské nezávislosti v roce 1961 nezažádali o občanství nebo neměli potřebné dokumenty k tomu, aby jim bylo přiděleno. Jde také o potomky osob bez občanství a osoby, které byly v 60. letech najaty do bezpečnostních složek a v zemi se usídlily. Od 80. let se situace Bidunů zhoršovala a nyní nemohou pracovat ve státní správě, mají omezený přístup k zdravotnictví, vzdělání atd. V posledních dvou letech propukaly mezi Biduny nepokoje, které často potlačovala policie. Nynější zákon označila kuvajtská vláda za „základ pro řešení problému Bidunů“.

Kyperský soud odsoudil člena Hizballáhu za spiknutí proti izraelským zájmům

Údajný člen Hizballáhu Hossam Taleb Yaccoub byl kyperským soudem odsouzen za spiknutí proti izraelským zájmům na ostrově. Yaccoub byl zatčen v loňském roce a žalobci jej obvinili kvůli sledování izraelských turistů na Kypru v oblíbené prázdninové destinaci, což obsahovalo i časy příjezdů izraelských letů, registrační čísla autobusů apod. Soudem byl shledán vinným z účasti na zločineckém spolčení, ze sjednávání a spáchání trestného činu, z legalizace výnosů z nabytých zisků zločineckou organizací. Verdiktem se Kypr podle analytiků pravděpodobně snaží zvýšit tlak na EU, aby libanonskou skupinu zapsala jako teroristickou organizaci. Stejnému tlaku ze strany USA a Izraele EU odolává s argumentem, že by to mohlo destabilizovat libanonskou křehkou vládu a přispět k regionální nestabilitě. Silná vládní frakce ve vládě v Bejrútu Hizballáh uvedla, že obvinění proti němu jsou součástí izraelské pomlouvačné kampaně.

V Sýrii byl údajně proveden útok chemickými zbraněmi

První zprávu o údajném útoku přinesla syrská vládní agentura Sana, která uvedla, že „teroristé odpálili raketu obsahující chemický materiál“ a zabili 16 lidí. Zpráva vládní agentury byla doprovozena fotkami údajných obětí, které však podle BBC nevykazovaly znaky vystavení chemickým látkám. Později obvinili velitelé syrských rebelů ze stejného činu vládní jednotky a citovali výpovědi údajných svědků. Obvinění ani jedné strany se však nepodařilo potvrdit či vyvrátit. Vyslanec syrské vlády při OSN Bashar Jaafari již požádal generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona o důkladné prošetření celého incidentu nezávislou komisí odborníků. Syrský ministr zahraničí Walid Muallem následně obvinil EU a Arabskou ligu z povzbuzování rebelů k páchání takovýchto „ohavných zločinů“ a zdůraznil, že syrská vláda by proti svým lidem chemické zbraně nikdy nepoužila.

Kurdská strana a turecká vláda uzavřely příměří

Uvězněný vůdce kurdských rebelů a zakladatel Strany pracujících Kurdů (PKK) Abdullah Ocalan vyzval svůj lid a své příznivce k dialogu s tureckou vládou po letech války. Ocalan si od roku 1999 odpykává doživotní trest za velezradu a jeho dopis byl předložen tureckému parlamentu a přečten na počest kurdských oslav Nového roku v jejich hlavním městě Diyarbakir. Dohoda je výsledkem několika měsíců mírových rozhovorů mezi PKK a tureckou vládou, jejímž předsedou je Recep Tayyip Erdogan. Předvečer příměří premiér Erdogan odsoudil řadu výbuchů v hlavní městě, které přisuzuje levicovým stranám, které nesouhlasí s rozhovory o příměří s PKK. Před týdnem kurdští rebelové propustili 8 tureckých rukojmí v severním Íránu, což je považováno za projev dobré vůle a důkazem, že kurdská otázka může mít demokratické řešení.  

Indonésie vyzývá k posílení strategické důvěry

Země jižní a jihovýchodní Asie a Oceánie by měly posilovat vzájemnou strategickou důvěru. Vyzývá k tomu Indonésie, stabilita, rozvoj a mír v regionu by podle ní měla být pro všechny zahrnuté aktéry jednou z priorit. Prezident Indonésie Susilo Bambang Yudhoyono považuje strategickou důvěru a spolupráci v současné situaci za nezbytnou, země jižní a jihovýchodní Asie se totiž potýkají s množstvím teritoriálních sporů. Možnost nalézt řešení a posílit vzájemné vztahy mají země tichomořské oblasti Asie již v těchto dnech, v Jakartě totiž probíhá Jakartský mezinárodní obranný dialog. Mezinárodní fórum, které se koná již třetím rokem, je zaměřeno na mezivládní spolupráci a schopnost čelit společným hrozbám a výzvám. Prezident Yudhoyono jako hlavní motivaci ke spolupráci uvedl již zmíněné teritoriální střety a také problémy s uplatněním jurisdikce.

Čínský výrobce solárních panelů Suntech je v bankrotu

Přední výrobce solárních panelů čínský Suntech vyhlásil ve středu bankrot.  Firma není v současné době schopná dostát svým závazkům a v souladu s čínskými pravidly konkurzního řízení byl ve městě Wu – Si poblíž Šanghaje, kde firma sídlí, narychlo ustanoven přechodný, lidový soud, který schválil její úpadek a také kroky vedoucí k uspokojení věřitelů, kteří si nárokují pohledávky ve výši 1,14 miliard USD. Firma se proti rozhodnutí neodvolala.

Prezident Obama navštívil poprvé Izrael

Americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštívil Izrael. Prezident Obama se na letišti setkal s izraelským premiérem Netanyahuem a prezidentem Peresem. Ve svém projevu v Tel Avivu poté ujistil Izrael o přátelství Spojených států amerických. „Spojené státy stojí při Izraeli, protože je to náš základní zájem z hlediska bezpečnosti. Naše spojenectví je věčné, je na věky,“ prohlásil prezident Obama. Ve Spojených státech amerických byl prezident Obama kritizován, že ve svém prvním volebním období Izrael nenavštívil, a že nemá se zemí dobré vztahy. Z nedávného průzkumu mezi Izraelci navíc vyplynulo, že pouze 10 % jich má na prezidenta Obamu příznivý názor. Ve čtvrtek navštíví prezident Obama Západní břeh Jordánu a setká se s prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem. Podle BBC ale nejsou očekávány žádné průlomy v izraelsko-palestinských jednáních.

Saúdská Arábie zadržela 18 údajných špionů

Celkem 18 podezřelých, kteří podle vyjádření saúdskoarabského ministerstva vnitra „shromažďovali informace o klíčových oblastech a zařízeních v zemi a dodávali je rozvědce cizího státu,“ bylo v Saúdské Arábii zadrženo a obviněno ze špionáže. Jedná se o jednoho Iránce, jednoho Libanonce a 16 občanů Saúdské Arábie. Zatýkání podezřelých proběhlo ve 4 různých regionech země, včetně Východní province, kde je koncentrována velká menšina šíitských muslimů. Saúdskoarabské ministerstvo vnitra neuvedlo jméno státu, který podle něj za špionážní sítí stojí, v poslední době má však země nejnapjatější vztahy z Iránem, převážně šíitským státem na druhé straně Perského zálivu.

Čína bude i nadále posilovat své vztahy s africkými státy

Čína doufá v posílení a rozvoj vztahů s africkými státy,“ prohlásila na středeční tiskové konferenci viceministryně zahraničí Zhai Jun.  Jde především o Tanzanii, Republiku Kongo a Jihoafrickou republiku. Viceministryně Jun zároveň připomněla prezidentovu plánovanou cestu na setkání ekonomického uskupení BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které se má konat v Jižní Africe. „Čína i Afrika považují své vztahy za příležitost k rozvoji a obě strany mají velkou ochotu k dalšímu posilování vzájemné spolupráce,“ uvedla viceministryně Jun.

Manželka syrského prezidenta al-Assad se objevila po dlouhé době na veřejnosti

Manželka syrského prezidenta Bashara al-Assada Asma a jejich 3 děti se v rámci svátku Matek zúčastnili benefiční akce v Damašku. Výtěžek získaný z prodeje výrobků je určen pro matky syrských vojáků zabitých v občanské válce. Prezidentova rodina je viděna málokdy, svou přítomností Asma al-Asssad rozptýlila spekulaci o svém odjezdu ze země a přijetí azylu v Rusku. Naproti tomu prezidentova matka Anisa Makhlouf spolu s dcerou Bushrou již nějaký čas pobývají v Dubaji, jejíž manžel generál Assef Shawkat byl v červenci 2012 zabit při bombardování Ústředí Národní bezpečnosti v hlavním městě.

Zemřel současný prezident Bangladéše

Nejvyšší představitel Bangladéšské lidové republiky prezident Zillur Rahman ve středu podlehl zdravotním problémům, oznámil tajemník prezidentské kanceláře. Před dvěma týdny byl prezident hospitalizován v singapurské nemocnici Mount Elizabeth, do které jej převezli z vojenské nemocnice v bangladéšském hlavním městě Dháce kvůli komplikacím v podobě respiračních potíží. Čtyřiaosmdesátiletý prezident Rahman byl slavnostně jmenován hlavou státu v roce 2009 poté, co v parlamentních volbách zvítězila strana Bangladéšská liga Awami  vedená premiérkou Sheikh Hasinovou.

Indická vláda přijde o pět ministrů, podají rezignaci

Ministři strany Dravida Munnetra Kazhagam (DMK), která byla významným partnerem vládnoucí koalice, složí do rukou premiéra Manmohana Singha rezignaci. Jako odůvodnění uvádějí neochotu vlády odsoudit údajné násilí páchané srílanskou armádou na Tamilech během občanské války, která Srí Lanku sužovala téměř 30 let až do roku 2009. DMK má v indickém parlamentu 18 poslanců, z toho 5 ministrů, v jižním státě Tamil Nadu je pak hlavní opoziční stranou. Všech 5 ministrů je rozhodnuto rezignovat na svůj post. Podle nejsilnější strany, jíž je Indický národní kongres, avšak vláda i po tomto kroku zůstane stabilní a na její činnosti se to nijak výrazně neprojeví. Lídři DMK rovněž předali písemné oznámení o ukončení podpory vlády prezidentovi Pranab Mukherjeemu. Rozhodnutí o rezignaci je podle mluvčího strany definitivní, strana však prý bude fungovat jako konstruktivní opozice.

Čínský prezident představil pět bodů čínsko-indické spolupráce

Čínský prezident Xi Jinping v úterý definoval pět bodů, které mají zvýšit vazby s Indií, a zároveň uvedl, že řešení územních sporů, jež země mezi sebou stále mají, nebude jednoduché. Prezident by se chtěl sejít s indickým premiérem Maghmudem Singhem na zasedání hospodářského uskupení BRICS, tedy zemí Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které má proběhnout příští týden. Čína avšak má s Indií vyřešit několik historických otázek, které mají země stále nevyřešené.