Poslední zpráva vyšetřovací komise OSN, které mapuje události v Sýrii za posledních 6 měsíců, uvedla, že jak vládní jednotky, tak protivládní síly páchají válečné zločiny včetně zabíjení a mučení a používání teroru proti civilistům. „Vládní jednotky a přidružené milice prováděly nezákonné popravy porušující mezinárodní humanitární právo,“ uvedla zpráva OSN. Protivládní jednotky podle zprávy OSN zase „ohrožují civilisty tím, že umisťují vojenské objekty do blízkosti civilních zón“. Podle vydané zprávy je však intenzita zločinů páchaných vládními silami mnohem větší než intenzita zločinů, které mají na svědomí rebelové. Vedoucí vyšetřovací komise OSN Paulo Pinheiro vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby jednala a ujistila se, že příslušní lidé se budou za své zločiny zodpovídat, eventuálně i před Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Archiv rubriky: Sýrie
Izrael „výjimečně“ přijal syrské uprchlíky
Izraelské jednotky na okupovaných Golanských výšinách, kde Izrael sousedí se Sýrií, dovolily překročil hranici 7 zraněným Syřanům. Podle izraelské armády jim vojáci poskytli první pomoc a následně je transportovali do nemocnice. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu na schůzce své vlády následně uvedl, že „budeme dále střežit hranici, abychom zabránili komukoli vstoupit na území Izraele. Výjimky budou tvořit pouze izolované a výjimečné případy, které budou posuzovány každý samostatně.“ O osobách, které překročily izraelskou hranici, nejsou známy žádné bližší informace, například ani to, zda náleží k syrské opozici či provládním silám.
Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí považuje pád syrského prezident za nevyhnutelný
Libanonský opoziční vůdce Saad al-Harírí, syn někdejšího premiéra Rafíka al-Harírího, ve čtvrtek oznámil, že režim syrského prezidenta Bashara al-Assada dlouho nevydrží. Svá slova uvedl k 8. výročí otcovy smrti, ze které obviňuje právě vládu prezidenta Assada. Na tehdejšího premiéra byl 14. února 2005 v Bejrútu spáchán atentát. Po tomto incidentu proběhly v zemi rozsáhlé politicko-vojenské změny, například stažení syrských vojsk. Vůdce Saad al-Harírí z obavy o svůj život žije v exilu. Libanonci se obávají nárůstu sektářského násilí, kvůli válce se libanonsko-syrské vztahy ocitly v krizi. Mezníkem se staly loňské říjnové atentáty na místní křesťany, při kterých zahynul také generál Wissam al-Hassan, velitel libanonské vnitřní bezpečnosti.
Pohřeb generála iránských Revolučních gard
Přední iránští politici a náboženští vůdci kráčeli v čele truchlících při pohřbu generála iránských Revolučních gard. Generál Hassan Shateri byl zabit ve středu během své cesty ze Sýrie do Libanonu. Iránský ministr zahraničí Ali Kabar Salehi označil zabití za „teroristický akt,“ ačkoli detaily o smrti generála Shateriho nejsou známy. Není například jasné, zda byl zabit ještě na území Sýrie, či již na území Libanonu, ani kdo za smrtí stojí. Mluvčí Revolučních gard generál Ramazan Sharif uvedl, že za zabití jsou odpovědní „žoldáci a posluhovači“ Izraele, neuvedl však, koho konkrétně se jeho výrok týká. Izraelská armáda se k incidentu nijak nevyjádřila.
Syrští rebelové obsadili důležité ropné město
Syrští islámští bojovníci z organizace Al-Nusra Front obsadili město Al-Shaddada v provincii Hasaka, která je centrem syrské ropné produkce. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) bylo při bojích zabito 100 syrských vojáků, 30 bojovníků z Al-Nusra Front a zhruba desítka civilistů, patrně státních zaměstnanců tamního ropného zařízení. Syrští rebelové dosáhli tento týden i dalších úspěchů, když obsadili leteckou základnu poblíž města Aleppo i největší syrskou hydroelektrárnu Thawra.
Katar předává syrskou ambasádu syrské opozici
Syrská národní rada (SNC) uvedla, že Katar se chystá předat syrské velvyslanectví v Doha do její správy. SNC již jmenovala i svého nového velvyslance v Kataru. Katar byl jednou z prvních zemí, která uznala SNC jako oficiálního zástupce syrského lidu a nyní je první zemí, která předává syrskou ambasádu do rukou syrské opozice. SNC má v současnosti velvyslance i v ostatních zemích, které její mandát uznaly, jako jsou například Velká Británie, či Francie, v těchto zemích má však paralelně zastoupení i syrský režim prezidenta Assada. Další ranou pro syrský režim je emigrace bývalého mluvčího syrského ministerstva zahraničí Jihad Makdissiho, který byl výraznou tváří režimu téměř na všech tiskových konferencích. Bývalý mluvčí Makdissi se podle BBC zřekl syrské vlády, protože „jeho naděje na reformy se ukázaly jako liché„.
Ruský ministr zahraničí navštívil Alžírsko
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel v pondělí do Alžíru. Diskutovat bude jak s alžírským prezidentem Abdelazizem Bouteflikou, tak se svým protějškem Mouradem Medelcim. Obě země mají v plánu zaměřit se na vzájemnou spolupráci ve všech oblastech společného zájmu. Ministr Lavrov přijel i za účelem vyslechnout si názory na probíhající válečné konflikty v regionech Sahelu a Sýrii. Alžírsko i Moskva upřednostňují nevměšovat se do vnitřních záležitostí země a ponechání na samotných syrských orgánech, jakým způsobem se s konfliktem vypořádají. Nicméně předseda ruského parlamentu Sergej Naryškin v Paříži deklaroval ruskou podporu mezinárodního kontingentu v Mali.
V syrské vládě byly provedeny změny
Syrský prezident Bashar Assad provedl změny ve svém kabinetu. Jmenoval celkem 7 nových ministrů, všechny na ministerstva spojená s ekonomikou. Podle stanice Al-Jazeera je důvodem snaha podpořit ekonomiku země, která vinou dlouhotrvajícího konfliktu strádá. Silová ministerstva, jako jsou ministerstvo obrany a vnitra, zůstala beze změny. Jako svůj první oficiální krok potvrdila nová vláda nabídku dialogu pro syrskou opozici. „Zvu všechny opoziční skupiny a syrské bojovníky, kteří odloží své zbraně, k dialogu,“ prohlásil syrský ministr informací Omran al-Zoubi.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
V Damašku probíhají tvrdé boje
V hlavním městě Sýrie a jeho okolí probíhají tuhé boje mezi provládními silami a syrskými rebely. Ti v poslední době dobyli další území v různých částech Sýrie, hlavní město je však dosud pevně v rukou syrské armády. Během posledních 3 dnů zahájili rebelové operace v okolí města a obklíčili jeho centrum, o další postup svádějí tvrdé boje se syrskou armádou. Podle opozičních aktivistů odpálila syrská armáda proti rebelům další raketu, která usmrtila 6 lidí, 12 dalších zranila. Podle syrských státních médií naopak minometná palba rebelů usmrtila na autobusové zastávce 6 osob, včetně 3 dětí. Podobně tuhé boje probíhají i ve městě Homs, kde rebelové drží centrum a jsou v obklíčení vládních jednotek.
Americký ministr obrany podporuje vyzbrojení syrských rebelů
Při slyšení v Kongresu oznámil americký ministr obrany Leon Panetta, že podporuje plán na vyzbrojení syrských rebelů, bojujících proti režimu syrského prezidenta Assada. Podle BBC je to poprvé, co takto vysoce postavený člen americké administrativy zaujal k otázce vyzbrojení rebelů souhlasné stanovisko. Plán na vyzbrojení syrské opozice byl vypracován bývalou ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou a bývalým šéfem CIA Davidem Petraeusem. Později byl ale zamítnut v Bílém domě. Odpůrci plánu se obávají, aby americké zbraně nepadly do rukou neprověřeným skupinám rebelů, z nichž někteří jsou napojeni na Al-Kaidu.
Egyptský prezident Mursí se vyjádřil k syrské krizi
Egyptský prezident Mursí, který předsedá probíhajícímu summitu Organizace islámské spolupráce, se vyjádřil k probíhající syrské krizi, která je jedním z témat jednání zástupců islámských států. Egypt má podle prezidenta Mursího silný zájem na ukončení krveprolití. Prezident Mursí cílil svůj výrok na přední představitele syrského režimu a vyzval je, aby se poučili z historie a nekladli své zájmy nad zájmy svého národa. „Ti, kteří upřednostňují vlastní zájmy před zájmy lidu musí odejít,“ uvedl prezident Mursí. Na váze jeho slovům dodává i přítomnost iránského prezidenta Ahmadínežáda na summitu, neboť Irán je dosud jedním z hlavních spojenců syrského režimu.
V Káhiře probíhá summit islámských států
Summit sdružuje vůdce 26 států z celkových 57 členů Organizace islámské spolupráce (OIC). Hlavní agendou jednání bude současná situace v Sýrii a v Mali. Egyptský prezident Muhammed Mursí, na jehož zemi právě přešlo rotující předsednictví OIC, již ve svém úvodním projevu vyzval k lepší spolupráci států, většímu důrazu na vědu a vzdělání a také na využívání přírodních zdrojů. Rovněž se vyjádřil k palestinské otázce, jejíž řešení označil za základ stability v regionu i na světě. Summit netradičně navštívil i iránský prezident Ahmadínežád, jeho příjezd avšak nebyl vítán všemi stranami.
Íránský prezident přijel do Egypta
Prezident Mahmúd Ahmadínežád přijel v úterý do Egypta. Jedná se o 1. oficiální návštěvu íránské hlavy státu od Íránské islámské revoluce v roce 1979. Prezident Ahmadínežád se zúčastní středečního summitu Organizace islámské spolupráce (OIC) v Káhiře. Tématem rozhovorů se svým egyptským protějškem Mohammadem Mursím je řešení konfliktu v Sýrii. Zatímco Írán stojí po boku dosavadního prezidenta Assada, Egypt spolu se státy Perského zálivu, jako je Katar, Saúdské Arábie, a Turecka, je v opozici. Oba prezidenti dále budou hovořit o prohloubení ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi a vztazích vůči Izraeli.
Prezident Assad se vyjádřil k izraelskému útoku v Sýrii
Ve svém prvním vyjádření k izraelskému leteckému útoku v Sýrii minulý týden uvedl syrský prezident Assad, že takto akce „odhalila skutečnou roli Izraele, který spolupracuje se zahraničními mocnostmi a agenty na syrském území s cílem destabilizovat a oslabit Sýrii“. Syrská státní televize odvysílala záběry z údajného místa útoku, spolu s výpověďmi očitých svědků. Podle USA byl cílem vzdušného úderu, provedeného minulý týden, konvoj vozidel, který pravděpodobně převážel do Libanonu rakety SA-17. Úder pravděpodobně provedlo izraelské letectvo, naznačil to i izraelský ministr obrany Ehud Barak.
Vůdce syrské opozice byl pozván do Moskvy
Generální tajemník Národní koalice sil revoluce a syrské opozice Moaz al-Khatib se setkal během mezinárodní Mnichovské bezpečnostní konference s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Po setkání generální tajemník al-Khativ uvedl, že „Rusko má určitou vizi jak řešit konflikt v Sýrii, ještě však musí být projednáno mnoho detailů. Vítáme proto rozhovory, které pomohou zmírnit krizi“. Jednalo se o první rozhovor ministra zahraničí Lavrova s představitelm Syrské národní koalice, po jeho ukončení byl generální tajemník al-Khatib pozván na další jednání do Moskvy. Rusko je dlouhodobě oporou syrského prezidenta Assada, nicméně v poslední době se od něj začíná odklánět. Spolupráce Ruska, jako stálého člena Rady bezpečnosti OSN, je nutná pro jakékoli akce OSN v Sýrii.
Evropská policie zatkla 103 pašeráků a narušila jejich hlavní organizaci
Evropská policie zatkla více než 100 lidí v 10 zemích, což se označuje za největší zásah na pašeráctví imigrantů v celé historii Evropské unie. Překupníci, kteří se specializují na převážení imigrantů ze Blízkého východu, zejména pak z Libye, Sýrie a Iráku do Evropy. Policie v Maďarsku uvedla, že pašeráci pocházejí z Kosova a mají spojení s tureckým podsvětím. Za osobu si účtovali i několik tisíc dolarů a imigranti, včetně dětí, byli převáženi ve stísněných prostorech turistických autobusů, nákladních automobilů nebo lodích. Více než 1200 policistů z 12 zemí se zúčastnilo razie na 117 místech, kterou plánovali rok a půl a díky ní významně narušili hlavní organizaci.
Rusko vyjádřilo znepokojení nad zprávami o izraelském útoku v Sýrii
Ruská federace oznámila, že je velmi znepokojena zprávami o izraelském leteckém útoku uvnitř Sýrie poblíž Damašku. Ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že se jedná o bezdůvodné útoky na cíle na území suverénního státu, které porušují Chartu OSN a jsou tedy nepřijatelné bez ohledu na motivy, jež by jej ospravedlnily. Podle zdrojů agentury Reuters izraelské letouny bombardovaly konvoj v blízkosti hranic Sýrie a Libanonu, cílem byly zřejmě zbraně určené pro hnutí Hizballáh. Rusko dlouhodobě blokuje případné sankce na syrský režim a mezinárodní společenství kritizuje za vměšování se do vnitřních záležitostí země.
V Sýrii byl objeven masový hrob
Nejméně 65 mrtvých těl bylo nalezeno na březích řeky Quwaiq v západní části syrského města Aleppo. Většina z nich měla svázané ruce a střelné zranění na hlavě. Těla také vykazovala známky posmrtné ztuhlosti, což značí, že od jejich smrti uplynuly maximálně dva dny. Podle jednoho z velitelů Svobodné syrské armády (FSA) byli někteří z usmrcených ještě teenageři, rovněž nevyloučil, že počet mrtvých ještě vzroste, protože některá těla se stále nacházejí ve vodě. Podle očitého svědka na sobě těla neměla žádné identifikační znaky. Syrští aktivisté tvrdí, že oběti byly popraveny poté, co je zadržely jednotky loajální prezidentu Basharu Assadovi. Syrská vláda naopak tvrdí, že byli uneseni opozičními silami a popraveni na území, které kontrolují rebelové, a celá záležitost teď slouží jako propaganda proti syrskému režimu.
Prezident Obama schválil pomoc ve výši 155 milionů USD pro Syřany
Spojené státy americké poskytnou syrským občanům 155 milionů USD, úterý humanitární pomoc schválil prezident Barack Obama. Celkový objem finanční pomoci, kterou současná administrativa prezidenta Obamy poskytla Sýrii od vypuknutí protestů proti režimu Bashara al-Assada před 2 lety, tak s novou sumou dosáhne 365 milionů USD. Prezident Obama uvedl, že vývoj v Sýrii bude „v dalších dnech stále složitý, ale je zřejmé, že režim neustále slábne„.
Premiér Medveděv: Assadova šance zůstat u moci se zmenšuje
Ruský premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro CNN vyjádřil názor, že šance syrského prezidenta na zachování moci se zmenšují. „Myslím, že každým dnem jsou jeho šance menší a menší, ale opakuji, že to musí být rozhodnuto Syřany a ne Ruskem, nebo USA,“ uvedl premiér Medveděv. Úkolem pro USA a evropské státy je podle něj donutit obě strany, aby zasedly k jednacímu stolu a nejen požadovat, aby prezident Assad odešel. Rusko je největším zastáncem syrské vlády v jejím téměř dvouletém boji proti opozici, premiér Medveděv však patří k nejtvrdším ruským kritikům syrského prezidenta Assada.
Jordánsko je zasaženo přílivem syrských uprchlíků
Jordánsko požádalo o okamžitou pomoc od zahraničních dárců, aby se mohlo lépe vyrovnat s novou vlnou uprchlíků ze Sýrie. Podle jordánského ministerstva zahraničí přišlo za poslední týden do země okolo 20 000 nových syrských uprchlíků. Jediný jordánský uprchlický tábor výrazně překračuje svou kapacitu, neboť je schopen pojmou celkově pouze 60 000 osob. Již dříve tento měsíc jordánské úřady uvedly, že v zemi je okolo 285 000 syrských uprchlíků, tedy téměř polovina všech osob, které před občanskou válkou ze Sýrie uprchly. V posledních týdnech zvažovalo Jordánsko dokonce uzavření hranic se Sýrií, nyní to však mluvčí vlády označil až za „poslední východisko“.
Syrští rebelové by měli být lépe vyzbrojeni
Na ekonomickém fóru v Davosu to prohlásil bývalý šéf saudskoarabské rozvědky princ Turki al-Faisal. Podle něj by syrští rebelové měli dostat účinnější protiletadlové a protitankové zbraně, aby disponovali stejně sofistikovanými prostředky, jako džihádisté, kteří v Sýrii také operují. „Nyní nemají rebelové dostatečné prostředky, těmi disponují naopak extremisté a získávají tak prestiž,“ uvedl princ Turki al-Faisal. V souvislosti s aktivitou džihádistů v Sýrii přistupují západní země k dodávkám zbraní opatrně z obavy, že by mohly padnou do rukou právě náboženským extremistům. Princ al-Faisal již dříve tento týden prohlásil, že arabský svět nemá kapacity, aby syrskou krizi sám vyřešil. Podle deníku The Guardian tak vybízel západ k větší angažovanosti.