Předseda vlády Turecka Tayyip Erdogan odložil svou cestu do Pásma Gazy na konec května. Předtím bude jednat s prezidentem Barackem Obamou v USA. Gazu měl navštívit již tento měsíc, ale na žádost USA cestu odložil z obav, aby vztahy mezi Tureckem a Izraelem, které se zlepšily po izraelské omluvě z března za zabití 9 tureckých občanů v roce 2010, znovu nezhoršily. V Gaze se má premiér Erdogan setkat s představiteli Hamásu, s čímž nesouhlasí prezident Palestinské samosprávy Mahmúdovi Abbásovi, který údajně plánuje cestu do Ankary, aby premiéra Erdogana přesvědčil, aby do Gazy nejezdil.
Archiv rubriky: Izrael
Několik izraelských vládních webových stránek čelilo útoku
Webové stránky izraelského parlamentu Knessetu a volební agentury byly v neděli napadeny hackery. Yitzhak Ben Yisrael, vedoucí Izraelského národního kybernetického ředitelství, řekl, že útok nepřinesl reálnou škodu, neboť „hackeři nemají nástroje, aby způsobili škodu na důležité infrastruktuře“. Stránky, které podporovaly kybernetický útok na Izrael, byly také nabourány a místo proti-izraelských hesel tam hrála izraelská hymna. Skupina hackerů, kteří sami sebe nazývají Anonymous Arab, vydala minulý týden zprávu prostřednictvím videa na YouTube, že připravuje kybernetický proti-izraelský útok rozdělený do tří fází. Nejprve má být odstraněna sionistická entita z internetu. V druhém kroku chtějí odhalit plány svého protivníka a jeho zločiny. O třetí fázi hovoří jako o daru, jenž není blíže specifikován.
Americký ministr Kerry se sešel s představiteli Palestiny a Izraele
Americký ministr zahraničí John Kerry se na své již druhé návštěvě Blízkého východu ve 2 týdnech sešel se zástupci Izraele a Palestiny. Ministr Kerry se snaží přimět obě strany k uzavření míru, který je podle něj možný v případě, že budou obě země ochotné řešit své zásadní zájmy. Za 2 hlavní otázky považuje ministr Kerry bezpečnostní potřeby Izraele a státní aspirace palestinského lidu. Šéf americké zahraniční politiky se snaží obnovit mírová jednání, která poslední dobou opadla. V neděli se ministr Kerry setkal s palestinským prezidentem Mahmoudem Abbasem a schůzka s izraelským prezidentem Šimonem Peresem a izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem byla naplánována na pondělní večer.
Prezident Assad: pád syrské vlády destabilizuje region
„Celý svět ví, že pokud bude Sýrie rozdělena, nebo zde zvítězí teroristé, problémy se rychle rozšíří do okolních zemí,“ uvedl v rozhovoru pro turecká media syrský prezident Assad. „Znamenalo by to nestabilitu regionu na celé roky, možná desítky let,“ dodal. V rozhovoru s tureckou televizí Ulusal a deníkem Aydinlik kritizoval prezident Assad Turecko, zejména premiéra Recep Tayyip Erdogana. „Premiér Erdogan spolupracuje s Izraelem na zničení Sýrie, syrský stát ale nepadl a jeho obyvatelé vytrvali,“ dodal prezident Assad, premiéra Erdogana také obvinil z „přímé podpory zabíjení syrských obyvatel.“ Turecká média však ujistil, že „nenecháme hlupáka a nezkušeného vůdce, aby zničil vztahy mezi Turky a Araby“. Prezident Assad zároveň zdůraznil svou ochotu k dialogu se syrskou opozicí, pokud bude vyhověno jeho „jediné podmínce: nezasahování ze zahraničí.“
Izraelská vláda má zájem urovnat vztahy s Beduíny
Vláda státu Izrael usiluje o vyřešení problému s menšinovými Beduíny prostřednitvím nového zákona o vlastnictví půdy. Předchozí vlády pod vedením tehdejšího ministra bez portfeje Bennyho Begina se situací zabývaly vícekrát, avšak bez úspěchu. Usedlé venkovské rodiny v oblasti Negevu nyní mohou rozšiřovat své polnosti a s tím spojený životní prostor, který ovšem neodpovídá standardním hygienickým podmínkám a moderní infrastruktuře. Navíc špatně využívaná půda může vést ke škodám na životním prostředí. Vláda premiéra Netanyahu plánuje sestěhovat beduínské rodiny do větších a snadněji kontrolovatelných sídel a nabízí finanční kompenzaci. Návrhy jsou beduínskými aktivisty odmítány s tím, že se lidé obávají vyvlastnění.
Společnost Air France musí zaplatit za diskriminaci
Francouzský soud rozhodl, že Air France musí zaplatit 17 000 USD aktivistce Horia Ankour za to, že ji vyloučila z letu do Izraele kvůli tomu, že není Židovka. Horia Ankour chtěla v dubnu loňského roku letět z francouzského Nice do Tel Avivu, kde se chtěla podílet na pro-palestinské kampani, ale byla z letu vyloučena poté, co záporně odpověděla na otázky zaměstnance letecké společnosti, zda má izraelský pas a zda je Židovka. Soud rozhodl, že případ byl zřejmou rasovou diskriminací. Air France se hájila, že Horia Ankour byla na černém listě Izraele a letecké společnosti dle mezinárodní úmluvy nemají na lety vpouštět osoby, které by nebyly přijaty v místě příletu.
Irán je ohledně svého jaderného programu neústupný
V kazachstánském městě Almaty pokračují rozhovory mezi světovými mocnostmi a Iránem ohledně jeho jaderného programu. Irán znovu silně obhajuje své právo na využití jaderné energie. Hlavní iránský vyjednavač Saeed Jalili při jednání prohlásil: „Domnívám se, že naše jednání se může posunout vpřed jednoduchým způsobem, a to uznáním iránských práv, zejména práva na obohacování uranu. Jedná se o mírové využití jaderné energie,“ zdůraznil hlavní iránský vyjednavač Jalili. Dále také hovořil o „hrstce zemí“, které se pokouší „odejmout právo na obohacování ostatním.“ Při předchozím kole rozhovorů se západní státy pokoušely odradit Irán od obohacování uranu na 20 %, což je důležitým krokem k výrobě jaderné zbraně. Výměnou za to nabídly uvolnění tuhých ekonomických sankcí, které byly na Irán uvaleny. Izrael také upozornil, že pokud ostatní prostředky selžou, zastaví iránský jaderný program vojenskými prostředky.
Ministr zahraničí USA John Kerry navštíví Turecko a Izrael
Americký ministr zahraničí John Kerry se o víkendu potřetí ve své funkci vrátí na Blízký Východ. Měl by navázat na jednání prezidenta Baracka Obamy, která proběhla před 2 týdny a která měla napomoct ke sblížení Izraele a Turecka. Ministr Kerry by měl nejprve sejít s představiteli Turecka v Istanbulu a poté by měl jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem v Jeruzalémě a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem v Ramalláhu. Cílem schůzek není předložení mírového plánu, ale vyslechnutí obou stran a hledání možných východisek. Ministr Kerry se také bude zabývat situací v Sýrii. Návštěva Blízkého východu byla včleněna do již připravené cesty do Asie, kde ministr zamíří do Číny, Jižní Koreji a Japonska.
Mezi Gazou a Izraelem byly zaznamenané rakety
Palestinští ozbrojenci vyslali dvakrát během 2 dnů rakety na izraelské území. O několik hodin později zareagoval Izrael, jehož letadla bombardovala severní území Pásma Gazy. Rakety nikoho nezranily. Jednalo se o první oboustranný útok od příměří z listopadu 2012. Ozývají se obavy o možném znovu odstartování odvetných útoků z obou stran. V listopadu zemřelo během osmidenního konfliktu na 160 Palestinců a 6 Izraelců.
Smrt palestinského vězně rozpoutala nepokoje v izraelských věznicích
Zpráva o smrti Maysara Abu Hamdiyeha, 64letého doživotně odsouzeného Palestince, rozpoutala nepokoje mezi palestinskými vězni v izraelských věznicích. Palestinci obviňují izraelskou stranu, že Abu Hamdiyehovi neposkytla adekvátní léčbu po tom, co mu byla diagnostikována rakovina. Mluvčí palestinského prezidenta Nabil Abu Rudeina řekl, že „pokračující zadržování vězňů a zanedbání lékařské pomoci vede k nebezpečným důsledkům“. Izraelská vězeňská služba použila k uklidnění situace ve věznicích slzný plyn.
Panama jedná o leteckých dohodách se zeměmi Blízkého východu
Stát Panama si vytyčil cíl uzavřít do konce roku 30 mezinárodních leteckých dohod. Země se nyní zaměřila na region Blízkého východu, jedná s Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Katarem či Tureckem. Dosažení dohod o leteckém průmyslu s Blízkým východem by pro Panamu představovalo příležitost rozvinout obchod. Letecké společnosti z Blízkého východu letos dosahují nejvyšších čísel přepravených osob, Panama jim může nabídnout zajištění logistiky a přepravy nákladů. Panama dosud uzavřela 26 mezinárodních leteckých dohod, navíc má 6 dohod o otevřeném vzdušném prostoru s Curazao, Chile, Guatemalou, Nikaraguou, Peru a USA.
V palestinských volbách by současný prezident Abbás nezvítězil
Kdyby se nyní konaly v Palestině prezidentské volby, voliči by preferovali uvězněného vůdce Fatahu Marwana Barghoutiho před současným prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a premiérem Ismaílem Haníjou. Parlamentní volby by podle průzkumu vyhrál Fatah s 41 % před Hamásem s 29 %. Podle průzkumu Palestinského centra pro politiku a výzkum (PCPSR) přes 60 % respondentů věří, že Izrael chce ovládnout širší území. Více než polovina Palestinců nevěří, že USA uspějí při mírovém jednání.
Nový izraelský ropný vrt byl spuštěn
Nový izraelský ropný vrt Tamar, nacházející se ve Středozemním moři, byl spuštěn. Zemní plyn pocházející z vrtu Tamar by měl podle televize Al-Jazeera pokrýt energetickou spotřebu Izraele na několik desetiletí. „Dneškem začíná nezávislost Izraele na zemním plynu. Je to velký přelom pro izraelskou ekonomiku a začátek nové éry,“ prohlásil jeden z hlavních akcionářů celého projektu Yitzhak Tshuva. Podle izraelského ministerstva energetiky a vodních zdrojů by otevření vrtu mělo vést k s nížení cen elektrického proudu v zemi. Izraelské ekonomice, které je silně závislá na dovozu fosilních paliv, by nový vrt měl ušetřit až 3,6 miliard USD ročně a část plynu by v budoucnu mohla jít i na export. V budoucnu budou pravděpodobně otevřeny další vrty na jiném ložisku s názvem Leviatan, které stejně jako Tamar leží asi 90 km od izraelského pobřeží. Celou pánev se zásobami plynu však Izrael sdílí s Libanonem a Kyprem.
Katarský emír navrhuje fond pro Palestince v Jeruzalémě
Katarský emír Sheikh Hamad Al Thani řekl na summitu Ligy arabských států v Doha , že Jeruzalém je ve „vážném nebezpečí“, a proto je třeba začít konat. „Palestinská, arabská a muslimská práva v Jeruzalémě nemohou být upozaďována, to si Izrael musí uvědomit,“ prohlásil emír Al Thani. „Navrhuji proto, aby tento summit, ve snaze zachránit arabský charakter města, ustanovil fond o velikosti 1 miliardy USD, do kterého Katar přispěje 250 milióny USD a na zbytek se složí ostatní členské státy,“ navrhl emír Al Thani. Nicméně nepřiblížil, jak by prostředky z fondu měly být využity. Palestinská autonomie se k návrhu zatím nevyjádřila, nicméně sama se nachází ve finanční krizi a soustavně žádá o pomoc zahraniční dárce. Emír Al Thani dále navrhl, aby se v Egyptě konal menší summit arabských států, který by podpořil sjednocování dvou palestinských organizací Hamasu a Fatahu.
Na Sinaji došlo k únosu 2 cizinců
V pátek došlo na Sinajském poloostrově k únosu 2 občanů Norska a Izraele. Přepadení se stalo mezi rezorty Taba a Dahab, kde cizince v autě zastavili únosci. Ti patří k místním Beduínům, kteří si často vydělávají zadržováním rukojmích a pašeráctvím. Norské ministerstvo zahraničí únos potvrdilo, odmítlo avšak upřesnit, zda se jedná o muže či ženu. Podle egyptské policie má jít o 31letou ženu. Zásahy směřující vůči cizincům se zvýšily po odstoupení exprezidenta Husního Mubaraka. Většinou ale bývají cizinci propuštěni do 48 hodin. Mnoho ambasád proto vyzývá své občany, aby cestovali do Egypta jen v nezbytnosti, případně se zdržovali u hotelových rezortů.
Izrael obnoví platby Palestinské autonomii
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu oznámil, že Izrael začne Palestinské autonomii (PA) opět přeposílat finanční prostředky vybrané jménem PA na jejím území. Izraelská vláda zmrazila finanční transakce minulý rok, když byl Palestinské autonomii v OSN udělen status nečlenského pozorovatelského státu. Jako důsledek musela PA odložit vyplácení mezd 150 000 státních úředníků, což oslabilo tamní ekonomiku. Rozhodnutí o obnovení transakcí přišlo krátce poté, co se na veřejnost dostala zpráva PA varující před „možným institucionálním a politickým kolapsem“. Izrael také nedávno navštívili americký prezident Obama a americký ministr zahraničí John Kerry, není tak vyloučeno, že za obnovu plateb se zasadily i USA.
Izraelské jednotky rozpustily palestinský protestní tábor
V neděli před úsvitem vytlačilo asi 200 izraelských policistů palestinské aktivisty z jejich stanového tábora mezi východním Jeruzalémem a Západním břehem Jordánu. Palestinští aktivisté vybudovali stanový tábor v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Izraeli a na palestinských územích, aby tak upozornili na izraelské plány budování dalších osad. Území, na kterých jsou izraelské osady stavěny, považují Palestinci za součást jejich budoucího státu. Při své návštěvě Izraele označil výstavbu osad za velmi problematickou i prezident Obama.
Izraelský premiér se omluvil Turecku za ztráty na životech po napadení jejich lodě
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se omluvil Turecku za pochybení, které vedlo ke zranění a ztrátám na životech v květnu 2010. Devět tureckých aktivistů bylo zabito na palubě lodi Mavi Marmara poté, co byli zadrženi izraelskými komandy, když se snažili dopravit přes izraelskou námořní blokádu záchranou pomoc do pásma Gazy. Izraelská vláda uznala pochybení, ale stojí si za tím, že komanda použila sílu, protože aktivisté na ně zaútočili. Aktivisté uvedli, že izraelští vojáci zahájili palbu jakmile vstoupili na palubu lodi, která byla v tu dobu v mezinárodních vodách. Incident vyvolal mezinárodní pobouření a vedl k významnému zhoršení vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Premiér Netanjahu souhlasí se svým tureckým protějškem premiérem Recep Tayyip Erdogan ohledně snahy odškodnit ztrátu rodinám aktivistů. Dohoda byla zprostředkována americkým prezidenta Barackem Obamou během jeho návštěvy Izraele.
Iránský duchovní vůdce neodporuje rozhovorům s USA
Ajatolláh Ali Chameneí v úterý prohlásil, že nebrání přímým rozhovorům mezi USA a Iránem ohledně iránského jaderného programu, nevěří však v přínos jednání. Podle Ajatolláha Chameního by přímé rozhovory měly naději na úspěch pouze tehdy, pokud by USA upustily od uvalovaní sankcí na Irán. Iránský duchovní vůdce také požadoval uznání iránského práva na obohacování uranu pro jadernou energetiku. Západní státy obviňují Irán ze snahy o výrobu jaderné zbraně a z blokování přístupu zástupců OSN k jeho jaderným zařízením, Irán jakákoli obvinění odmítá. Izrael vyhrožoval vojenským úderem proti Iránu, pokud svůj jaderný program neopustí, vojenskou akci nevylučují ani USA, i když podle prezidenta Obamy upřednostňují diplomatické řešení situace. V reakci na izraelskou hrozbu vojenského útoku prohlásil ajatolláh Chamaneí, že Irán by odvetně zničil izraelská města Tel Aviv a Haifu.
Kyperský soud odsoudil člena Hizballáhu za spiknutí proti izraelským zájmům
Údajný člen Hizballáhu Hossam Taleb Yaccoub byl kyperským soudem odsouzen za spiknutí proti izraelským zájmům na ostrově. Yaccoub byl zatčen v loňském roce a žalobci jej obvinili kvůli sledování izraelských turistů na Kypru v oblíbené prázdninové destinaci, což obsahovalo i časy příjezdů izraelských letů, registrační čísla autobusů apod. Soudem byl shledán vinným z účasti na zločineckém spolčení, ze sjednávání a spáchání trestného činu, z legalizace výnosů z nabytých zisků zločineckou organizací. Verdiktem se Kypr podle analytiků pravděpodobně snaží zvýšit tlak na EU, aby libanonskou skupinu zapsala jako teroristickou organizaci. Stejnému tlaku ze strany USA a Izraele EU odolává s argumentem, že by to mohlo destabilizovat libanonskou křehkou vládu a přispět k regionální nestabilitě. Silná vládní frakce ve vládě v Bejrútu Hizballáh uvedla, že obvinění proti němu jsou součástí izraelské pomlouvačné kampaně.
Prezident Obama navštívil poprvé Izrael
Americký prezident Barack Obama poprvé ve své funkci navštívil Izrael. Prezident Obama se na letišti setkal s izraelským premiérem Netanyahuem a prezidentem Peresem. Ve svém projevu v Tel Avivu poté ujistil Izrael o přátelství Spojených států amerických. „Spojené státy stojí při Izraeli, protože je to náš základní zájem z hlediska bezpečnosti. Naše spojenectví je věčné, je na věky,“ prohlásil prezident Obama. Ve Spojených státech amerických byl prezident Obama kritizován, že ve svém prvním volebním období Izrael nenavštívil, a že nemá se zemí dobré vztahy. Z nedávného průzkumu mezi Izraelci navíc vyplynulo, že pouze 10 % jich má na prezidenta Obamu příznivý názor. Ve čtvrtek navštíví prezident Obama Západní břeh Jordánu a setká se s prezidentem Palestinské autonomie Mahmoudem Abbasem. Podle BBC ale nejsou očekávány žádné průlomy v izraelsko-palestinských jednáních.
Prezident Obama promluvil k iránskému lidu
Ve svém projevu, určeném iránskému lidu k příležitosti oslav perského nového roku, vyzval americký prezident Obama Irán k učinění okamžitých a smysluplných kroků, které by uklidnily obavy mezinárodního společenství z iránského jaderného programu. Prezident Obama dále uvedl, že Iránci platí za neochotu vlády upokojit obavy mezinárodního společenství „vysokou a zbytečnou cenu.“ Prezident Obama zdůraznil, že Iránci by profitovali z lepších vztahů s okolními zeměmi, zatímco současný kurz, který země nabrala, vede pouze do hlubší izolace. Projev je podle BBC předehrou před středeční návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli a Jordánsku, při které bude iránský jaderný program jedním z hlavních bodů agendy.
Nová izraelská vláda složila slib
Nová izraelská vláda vedená staronovým premiérem Benjaminem Netanyahuem složila slib poté, co jí izraelský parlament vyslovil důvěru. Vláda, vytvořená po dvouměsíčním vyjednávání, se skládá ze strany Likud premiéra Netanyahua, dále z pravicové strany Židovský domov (Jewish Home) a ze středové strany Yesh Atid. Poprvé po deseti letech se koalice neúčastní ultra-ortodoxní židovské strany. Ve svém projevu k parlamentu prohlásil premiér Netanyahu, že „Izrael bude připraven učinit s Palestinci, kteří budou chtít vyjednávat v dobré víře, historický kompromis, který navždy ukončí izraelsko-palestinský konflikt“. Palestinci přitom požadují jako předpoklad k jednáním ukončení výstavby izraelských osad na okupovaném palestinském území. Ministerstva obrany a bydlení, která mají výstavbu osad na starost, ale obsadili ministři naklonění další výstavbě.