Jako reakce na projednávání přísných sankcí proti KLDR, které dnes bude řešit Rada bezpečnosti OSN a které prosazují USA i Čína, pohrozila Severní Korea preventivním jaderným útokem proti USA. „Dokud Spojené státy americké podněcují jadernou válku, budeme využívat své právo na preventivní útok,“ citovala ČT24 severokorejské ministerstvo zahraničí. Rada bezpečnosti OSN bude ve čtvrtek jednat o sankcích, které mají být reakcí na jaderný test KLDR z minulého měsíce. Americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová uvedla, že se bude jednat o jedny z nejtvrdších sankcí, které kdy OSN uvalila. Sankce zároveň odůvodnila slovy, že musí být zřejmé silné odhodlání mezinárodního společenství naplnit jaderné odzbrojování.
Archiv rubriky: USA
Prezident Obama: Chceme konstruktivní vztahy s Venezuelou
Americký prezident Barack Obama reagoval na smrt venezuelského prezidenta Huga Cháveze krátkým prohlášením, ve kterém uvedl, že USA by chtěly s touto latinskoamerickou zemí navázat konstruktivní vztahy. Podle prezidenta Obamy začíná nová éra dějin Venezuely. „V tomto složitém čase po smrti prezidenta Huga Cháveze potvrzují Spojené státy americké svou podporu venezuelskému lidu a svůj zájem navázat konstruktivní vztahy s venezuelskou vládou,“ citovala slova amerického prezidenta ČTK.
Americký ministr zahraničí Kerry navštívil Katar
Americký ministr zahraničí John Kerry vyjádřil ve svém projevu v katarském Doha přesvědčení, že zbraně, dodávané do Sýrie, končí v rukou umírněných skupin syrské opozice. Na společné tiskové konferenci s katarským premiérem Sheikh Hamad bin Jassim bin Jaber al-Thanim ministr Kerry také prohlásil, že obě země spolupracují na posílení a sjednocení syrské opozice. Premiér Hamad al-Thani se dále vyjádřil optimisticky k syrské situaci, na druhou stranu zdůraznil, že pokud by všechny země pracovaly na řešení problému svědomitěji, vláda prezidenta Assada už mohla být minulostí. Katar a Saudská Arábie patří mezi největší zastánce zásobování syrských rebelů zbraněmi, přinejmenším Saudská Arábie je pravděpodobně podle stanice Al-Jazeera rebelům tajně prodává již dnes.
Americkým lékařům se podařilo vyléčit dítě s virem HIV
Dvouleté dítě z Mississippi, které se narodilo s virem HIV, se americkým lékařům podařilo vyléčit s využitím standardních medikamentů. Jedná se teprve o druhou případ vyléčení pacienta s virem HIV na světě, který způsobuje AIDS. V současné době uzdravená holčička nebere už rok žádné léky. Dítě s virem HIV se narodilo matce, jíž byl vir diagnostikován chvíli před porodem. Jelikož nebyla matka po dobu těhotenství léčená, pravděpodobnost že dítě bude infikováno, byla vysoká. Lékaři nyní doufají, že děti s virem HIV půjde vyléčit, nicméně dosud není zcela jasné, proč léčba u dvouleté americké holčičky zabrala.
Amerika čelí další silné sněhové bouři
Sněhová bouře zasáhla především americký středozápad a v současné době míří na východ. Kvůli bouři, která sebou přinesla více než 30 centimetrů sněhu, bylo na letišti v Chicagu zrušeno 1100 letů a na dalších letištích bylo mnoho letů zpožděno. V Minnesotě, Wisconsinu a Illinois byly zavřeny školy. Silná sněhová bouře, která začala v Montaně, je během letošní zimy už několikátá v řadě. V únoru se přes východní pobřeží USA a Kanady přehnala bouře, která si vyžádala i několik životů.
Americká TSA povolí kapesní nože na palubách letadel
Americká Správa dopravní bezpečnosti (TSA) zveřejnila svůj záměr povolit nosit malé kapesní nože v příručních zavazadlech na palubách letadel amerických letů. Povolení začne platit od 25. dubna a vztahuje se na všechny nože, jejichž čepel je kratší než 6 centimetrů. Dále si cestující budou smět vzít na palubu některé sportovní vybavení, jako hokejové a lakrosové hole nebo kulečníková tága. Ostatní nože nebo holící strojky zůstávají nadále zakázané. Rozhodnutí TSA se nelíbí leteckému personálu, který se obává o bezpečnost cestujících i posádky. Veškeré nože byly na palubách letadel zakázány po útocích z 11. září 2001.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos byl nominován na Nobelovou cenu za mír
Na seznamu 259 kandidátů na Nobelovou cenu za mír na rok 2013 figuruje i jméno kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose. Jeho nominace byla odůvodněna hlavně jeho úsilím dosáhnout trvalý mír s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), se kterou momentálně vláda vyjednává v Havaně. Na seznamu jsou uvedeni také další osobnosti z politického života, jako například bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton nebo představitel Myanmaru Thein Sein. Nominace na Nobelovu cenu za mír jsou jediné, které netvoří Nobelova komise. Vítěz tohohle ocenění bude známy v říjnu.
USA a Saudská Arábie sjednotily své postoje k Sýrii a Iránu
Ministr zahraničí USA John Kerry navštívil v pondělí Saudskou Arábii. Ve svém projevu připomněl Iránu, že prezident Obama se zavázal nepřipustit výrobu iránské jaderné zbraně, a že ve hře jsou všechny možnosti, včetně vojenského řešení. K jeho slovům se přidal i saudský ministr zahraničí princ Saud al-Faisal, který zdůraznil, že „jednání nemohou pokračovat donekonečna“. Na stejné téma se ministr Kerry sešel v Rijádu i s ministry zahraničí Kuvajtu, Bahrajnu a Ománu. Na společné tiskové konferenci po vzájemném jednání také americký a saudský ministři zahraničí zdůraznili, že syrský prezident Assad ztratil v jejich očích nárok být legitimním syrským vůdcem.
Americké deníky informují o žalobě na prezidenta Klause
ČTK dnes informovala o reakcích amerických i jiných světových denících na rozhodnutí Senátu České republiky podat žalobu na odcházejícího prezidenta Václava Klause za velezradu. Deník Wall Street Journal uvedl, že žaloba může snížit politický vliv prezidenta Klause. Deník New York Times zase tvrdí, že i kdyby byl prezident Ústavním soudem shledán vinným, rozsudek by měl jen malý praktický efekt. Deník Washington Post označil amnestii za kontroverzní. Britská stanice BBC považuje žalobu prezidenta za politický útok na nejkontroverznějšího politika České republiky.
Čína a USA souhlasí s předběžným návrhem uvalení sankcí na KLDR
Čína a USA se dohodly na nových sankcích, které mají být uvaleny na KLDR za její v pořadí již třetí jaderný test, který byl uskutečněn 12. února. Návrh o usnesení má být předložen v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Další podrobnosti o tom, co je obsahem dohod mezi oběma aktéry prozatím není známo. Čína je jediným spojencem KLDR a jeho hlavním obchodním partnerem, doposud se Peking zdráhal použít proti KLDR přísnější sankce s odvoláním na možné způsobení nestability uvnitř země, po nedávném testu avšak Čína obrací.
Mexický magnát Carlos Slim je i nadále nejbohatším člověkem světa
Podnikatel Carlos Slim se i v tomto roce umístil na čele žebříčku nejbohatších lidí světa. Podle časopisu Forbes má mexický podnikatel Slim na svém kontě 73 miliard USD. Slim je vlastníkem telekomunikačního impéria v Mexiku. Druhé místo obsadil Američan Bill Gates, zakladatel informatické společnosti Microsoft, s majetkem 67 miliard USD. Časopis Forbes publikoval seznam lidí s majetkem vyšším než 1 miliardu USD.
Občané Venezuely v Spojených státech amerických mohou dostat trvalý pobyt
Člen Sněmovně reprezentantů za stát Florida Joe García oznámil svůj záměr prezentovat návrh zákona, podle kterého by dosavadní občané Venezuely, kteří utekli z vlasti po nástupu prezidenta Huga Cháveze do Spojených států amerických, mohli dostat oprávnění k trvalému pobytu. Tím by chtěl poslanec García vyřešit komplikovanou situaci emigrantů bez dokumentů. Na rozdíl od podobného návrhu pro kubánské emigranty by se budoucí zákon uplatňoval jenom na ty občané, které se již nacházejí na území Spojených států amerických. Nevztahoval by se na nových přicházejících.
Prezident Obama obsazuje další posty
V pondělí nominoval prezident Barack Obama několik dalších představitelů, kteří doplní jeho současnou administrativu. Do čela ministerstva energetiky nominoval nukleárního fyzika Ernesta Monize a do čela Agentury pro ochranu životního prostředí expertku na kvalitu ovzduší Ginu McCarthy. Oba tyto kandidáty musí schválit americký Senát. Zároveň prezident Obama nominoval Sylvii Burwellovou, která je ředitelkou Úřadu pro řízení a rozpočet. Prezident Obama učinil z klimatických změn a ochrany životního prostředí priority pro své druhé volební období.
Stoupá role USA v operaci v Mali
Spojené státy americké se stále více zapojují do Francií vedené operace v Mali proti tamním rebelům. USA prostřednictvím svých letounů poskytují Francii důležité údaje o základnách rebelů, které Francie využívá pro letecké útoky. Zároveň americké bezpilotní letouny sehrály zásadní roli při spojeném útoku Francie a Kanady na základnu militaristů v horách na severu země u hranic s Alžírskem. Rozhodnutí, že USA budou poskytovat informace o cílech útoku přímo francouzským jednotkám, vzešlo z dlouhé diskuze.
USA a EU jednají o dohodě o volném obchodu
Spojené státy americké a Evropská unie jednají o dohodě o volném obchodu, která by podle předních evropských odborníků zvýšila ekonomický růst o 1 % a vytvořila nová pracovní místa. Pokud dojde k vytvoření dohody, jednalo by se o největší dohodu volného obchodu na světě. Záměrem EU je uzavření jednání do konce roku 2014, než dojde k obměně v Evropské komisi. Pokud k vytvoření dohody o volném obchodu mezi USA a EU skutečně dojde, zmenší se obchodní bariéry mezi největšími světovými ekonomikami.
Syrský prezident Assad poskytl rozhovor západním médiím
Syrský prezident Bashar al-Assad poskytl rozhovor britskému listu Sunday Times. V něm označil politiku britské vlády, usilující o ukončení embarga na dovoz zbraní syrským rebelům, za „naivní, zmatenou a nerealistickou“. Pokud chce podle prezidenta Assada britská vláda hrát v syrském konfliktu významnější roli, musí se začít chovat zodpovědněji a rozumněji. „Britská vláda chce poslat vojenskou pomoc umírněným skupinám syrské opozice, i když ví, že takové skupiny neexistují. Všichni víme, že nyní v Sýrii bojujeme s odnožemi Al-Kaidy a jinými extremisty,“ komentoval prezident Assad politiku britské vlády. Reagoval také na oznámení americké pomoci pro syrskou opozici v hodnotě 60 milionů USD. Pomoc má být „civilního charakteru“, prezident Assad avšak upozornil, že prostředky civilního charakteru byly využity i během teroristických útoku 11. září 2001. Zároveň však oznámil, že je připraven jednat s kýmkoli, včetně rebelů, kteří odloží zbraně.
USA přislíbily finanční podporu Egyptu
Americký ministr zahraničí John Kerry přislíbil Egyptu finanční pomoc ve výši 450 milionů USD, oznámil to po schůzce s egyptským prezidentem Mohammedem Mursím. Oznámení však doprovodil slovy, že „Egypťané se musí semknout a začít řešit problémy své ekonomiky“. USA prozatím Egyptu poskytnou 190 milionů USD z celkové částky. Ministr Kerry již během současné návštěvy v Egyptě naléhal na uzavření dohody mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a egyptskou vládou o půjčce 4,8 miliardy USD. Dohoda byla skoro uzavřena, kvůli nepokojům v Egyptě avšak byla odložena. Během svého rozhovoru s prezidentem Mursím ministr Kerry rovněž naléhal, aby nadcházející egyptské parlamentní volby byly „svobodné, spravedlivé a transparentní“.
Výstavba ropovodu z Kanady do USA neohrožuje životní prostředí
Americká vláda vydala zprávu hodnotící projekt výstavby ropovodu Keystone XL, který by přiváděl kanadskou ropu až do amerického Texasu. Podle zprávy, která měla 2000 stránek, by nový ropovod měřící přes 2700 kilometrů nijak neohrozil životní prostředí. Projekt výstavby nejvíce kritizují environmentalisté, kteří proti projektu protestovali před Bílým domem. Ropovod Keystone XL by naopak přivítal americký průmysl. Výstavbu musí schválit státní oddělení, jelikož ropovod by protínal americkou hranici.
Odcházející prezident Klaus se stane spolupracovníkem v Cato Institute
Prezident Václav Klaus, jenž 7. března definitivně opouští Hrad, se ve stejný den stane spolupracovníkem významného amerického think tanku Cato Institute. Od 11. března pak povede akci s názvem „Evropská krize pokračuje: žádné řešení v dohledu„. Cato Institute byl založen v roce 1974 a sídlí ve Washingtonu. Svým zaměřením sleduje a zabývá se otázkami svobody, trhu a hospodářské politiky. Prezident Václav Klaus se již několikrát zúčastnil nejrůznějších akcí a konferencí tohoto think tanku.
Americký a ruský prezident se shodli na nutnosti rychlé změny režimu v Sýrii
Se stále pokračujícím násilím v Sýrii se americký prezident Barack Obama a prezident Ruské federace Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru shodli, že je nutné intenzivně spolupracovat na rychlé změně syrského režimu. Otázka Sýrie je jedním z hlavních témat, které řeší i ministr zahraničí USA John Kerry na své cestě po Evropě a Blízkém východě. Ministr Kerry navštívil Turecko a vedl, že Turecko je důležitou zemí, která podporuje syrskou opozici, proto bude nutná i jeho aktivita po pádu režimu prezidenta Bashara al-Assada.
Demonstranti v Moskvě podpořili zákaz adopcí ruských dětí občany USA
Policie odhadla počet účastníků průvodu na 12 000. Vlnu rozhořčení způsobil případ tříletého chlapce jménem Max Shatto, který se narodil v Rusku a minulý měsíc zemřel adoptivním rodičům z Texasu. Příčinou bylo podle lékařské zprávy vnitřní tepenné krvácení. Většina demonstrantů se domnívá, že zranění vzniklo v důsledku fyzického napadení ze strany některého z rodičů. Požadují, aby byl rodině odebrán Maxův mladší bratr Kris, který byl adoptován spolu s ním. Od rozpadu Sovětského svazu údajně zemřelo v amerických pěstounských rodinách 20 ruských dětí. Celkový počet adopcí za uplynulou dobu přesahuje 60 000. Zákaz občanům USA adoptovat mladé Rusy vstoupil platnost v prosinci minulého roku jako reakce na „Magnitsky act“ a způsobil vlnu pohoršení napříč ruskou i světovou veřejností.
Bílý dům vyjádřil podporu homosexuálním sňatkům
Administrativa prezidenta Obamy obhajuje právo homosexuálů na sňatek. Bílý dům uvedl, že americký Nejvyšší soud by měl zrušit kalifornský zákaz na manželství homosexuálních párů. Podle Ministerstva spravedlnosti USA je zákaz protiústavní. Sám prezident Barack Obama nabídnul už v roce 2012 vlastní zapojení do kampaně na podporu homosexuálů v podobě účasti v televizním interview. O zákazu, který se označuje „Proposition 8“, rozhodla většina voličů v Kalifornii v roce 2008.
Americký ministr zahraničí Kerry je na návštěvě Egypta
Americký ministr zahraničí John Kerry na své návštěvě Egypta prohlásil, že „je prvořadé a nezbytné, aby egyptská ekonomika zesílila a postavila se zpátky na nohy.“ Vyzdvihl také důležitost půjčky od Mezinárodního měnového fondu (IMF), o kterou se Egypt uchází. Během své dvoudenní návštěvy Egypta má ministr Kerry vést rozhovory z předními představiteli egyptské vlády, stejně jako s lídry opozice. Někteří opoziční činitelé však již schůzku s ministrem Kerrym odmítli, neboť je pobouřila jeho výzva, aby přehodnotili plánovaný bojkot egyptských parlamentních voleb. Podle BBC však od pádu egyptského exprezidenta vliv USA v zemi velmi zeslábl, není proto jasné, jak velký bude mít návštěva ministra Kerryho dopad.