Boeing žádá americký Federální úřad pro letectví (FAA), aby dal společnosti povolení ke zkušebním letům dopravních letadel Boeing 787 Dreamliner. Všech 50 Dreamlinerů má od minulého měsíce zakázán provoz kvůli vyšetřování opakujících se problémů, jež vedly k nouzovým přistáním letounů. Expert na letectví Chris de Lavigne BBC sdělil, že žádost o zkušební lety je „znamením toho, že Boeing identifikoval problém a mohl nalézt i řešení. Logickým krokem je uskutečnit zkušební lety a ověřit, zda řešení funguje.“
Archiv rubriky: Amerika
Chilský soud odsoudil 19 bývalých policistů
Bývalí členové policie byli v pondělí uznáni vinnými z únosů, a mučení a zabíjení osob, které započalo po státním převratu v Chile roku 1973, kdy se k moci dostal generál Augusto Pinochet, a trvalo do roku 1990. Během té doby mělo zmizet v provincii Osorno více než 3 000 lidí, zejména odpůrci nového chilského vůdce. Nejvyšší trest vyměřený soudem je 15 let odnětí svobody pro Adriána Fernándeze Hernándeze, dále 12 let pro Rolanda Beckera Solize a rovněž pro Rafaela Péreze Torrese.
V Ekvádoru byl vyhlášen poplach kvůli vulkanické aktivitě
V 3provinciích Ekvádoru byl vyhlášen žlutý stupeň pohotovosti poté, co byla zpozorována sopeční činnost vulkánu Reventador, který chrlí popel do výšky několika kilometrů. Geofyzický institut Národní polytechnické univerzity, který je odpovědný za hlídání aktivity sopek v zemi, považuje vulkán za schopný erupce v blízké budoucnosti. Vyhlášení pohotovosti žlutého stupně v Ekvádoru znamená mobilizaci pohotovostních složek jednotlivých provincií a lokalit, které musí být připraveny reagovat na hrozbu výbuchu.
Zakladatel firmy Dell koupí společnost zpátky
Michael Dell, zakladatel americké firmy vyrábějící počítače, odkoupí po 25 letech firmu nesoucí jeho jméno zpět za 24,4 miliard USD. Michael Dell, jeden z nejbohatších Američanů, v současné době vlastní 14 % společnosti, která představuje 3. největší počítačovou firmu na světě. Zakladatel firmy Dell spolu s druhým investorem budou nabízet 1 akcii společnosti za 13, 65 USD. Odkoupení společnosti bude financováno prostřednictvím úvěrů ze 4 bank a dvoumiliardovou půjčkou od firmy Microsoft.
Po dobu 60 dnů se ceny v Argentině nebudou zvyšovat, důvodem je inflace
Vláda oznámila, že ceny veškerého zboží v největších supermarketech a hypermarketech zůstanou od 1. února do 1. dubna neměnné. K tomuto kroku se zavázala Asociace spojených supermarketů, která sdružuje dvě třetiny argentinských obchodních řetězců. Opatření přišlo 3 dny po kritice Mezinárodním měnovým fondem (MMF) za nepřesné zveřejňování údajů o inflaci. Podle argentinské vlády byla inflace v roce 2012 10,8 %, podle soukromých dat inflace však překročila 25 %. MMF hrozí Argentině vyloučením z organizace, pokud v oficiálních statistikách neopraví data do konce září. Prezidentka Argentiny Cristina Fernández s ministrem financí Hernánem Lorenzinou se staví ke kritice MMF negativně. „MMF trestá ty, kteří dělají věci odlišně. Doporučení MMF jdou přesně opačným směrem proti tomu, který posune ekonomiku země vpřed“, prohlásil ministr Lorenzina.
Německo se zapojilo do řešení únosu dvou německých občanů v Kolumbii
Ministr zahraničních věcí Německa Guido Westerwelle oznámil vytvoření krizového kabinetu, jehož úkolem bude pomoci při vyšetřování únosu dvou německých občanů povstaleckou organizací Národní osvobozenecká armáda (ELN). Členové kabinetu jsou podle slov ministra Westerwelle již v kontaktu s příslušnými kolumbijskými úřady. Již v pondělí představitel ELN potvrdil zadržení dvou Němců členy povstalecké organizace. I když kolumbijský prezident Juan Manuel Santos žádal propuštění zajatců, zástupci ELN na jeho výzvu nereagovali.
Prezident Obama chce zamezit plošným škrtům, navrhuje krátkodobý rozpočtový plán
Americký prezident Barack Obama se chce vyhnout automatickým celoplošným škrtům, které podle jeho názoru budou mít negativní dopad na národní obranu a celkově zpomalí americkou ekonomiku. Prezident Obama proto navrhl Kongresu, aby schválil krátkodobý rozpočtový balíček, který obsahuje výdajové škrty a zvýšení daně z příjmu. Zároveň prezident Obama zdůraznil, že je stále zapotřebí pracovat na snížení celkového dluhu o více než 1 bilion USD během příštích 10 let.
„Rajčatová válka“ končí, Mexiko se dohodlo s USA
Vlády Mexika a Spojených států amerických se dohodly na podmínkách dovozu mexických rajčat. Minimální cena, za kterou bude možné rajčata v USA prodávat, se zvýší. Dohoda by měla vstoupit v platnost 4. března. Obchodní konflikt začal v září 2012, když byl zrušen bilaterální pakt regulující ceny potravin z roku 1996, který přestal platit kvůli stížnostem floridských pěstitelů. Nová dohoda rozlišuje 4 kategorie rajčat a stanovuje odlišné ceny pro léto a zimu. Rajčata jsou jedním z hlavních zemědělských produktů, které Mexiko vyváží do USA, ročně mu přináší zisk 900 milionů USD.
Brazílie se potýká s největším obchodním deficitem od roku 1959
Obchodní měsíční deficit za leden byl pro Brazílii 4 miliony USD, což je nejvíce od roku 1959, tedy od chvíle, kdy tato data Centrální banka registruje. Zpomalení světové ekonomiky omezilo poptávku po klíčových surovinách, jako je sója nebo železná ruda. Nejvíce pokles poptávky poškodil drobné vývozce. Prezidentka Dilma Rousseff považuje vývoz za důležitý, a proto chce výrobcům poskytnout dotace v řádech milionů USD. Import oproti lednu 2012 klesl o 1,1 %, naopak dovoz vzrostl o 14,6 %.
Nový americký ministr zahraničí Kerry nabídnul prezidentu Abbásovi setkání
Ministr zahraničních věcí John Kerry, který byl v pátek uveden do úřadu, poprvé telefonicky hovořil s představitelem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Ministr Kerry plánuje se s prezidentem Abbásem v blízké budoucnosti osobně sejít a podílet se na udržení mírového procesu v regionu. Oba politici se v minulosti již několikrát setkali. ČTK informovala o tom, že ministr zahraničí John Kerry hovořil také s izraelským prezidentem Shimonem Peresem a rovněž s premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Írán bude pokračovat v jaderných rozhovorech v Kazachstánu
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi oznámil na bezpečnostní konferenci v Německu, že v nepřímých rozhovorech o Teheránském jaderném programu bude Írán pokračovat už 25. února v Kazachstánu. Nepřímé rozhovory s Íránem prostřednictvím 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa byly zatím neúspěšné a nedostatkem pokroku v jednání je vyvíjen tlak na amerického prezidenta Baracka Obamu, aby přehodnotil diplomatický přístup Spojených států amerických. Minulý měsíc ministerstvo financí USA uvalilo sankce na islámskou republiku, zaměření na firmy a jednotlivce, kteří poskytují materiály a technologie jadernému programu Teherán. Írán tvrdí, že jaderný program je určen pro civilní energetické účely, ale OSN zpochybňuje mírový záměr programu. Americký viceprezident Joe Biden na konferenci řekl, že USA jsou ohledně jaderného programu otevřené k bilaterální dohodě s Íránem.
Vězni na ostrovech Islas Marías požadují lepší životní podmínky
Více než 600 vězňů v sobotu protestovalo za zlepšení podmínek ve věznici na ostrovech Islas Marías, které se nacházejí zhruba 100 kilometrů severozápadně od mexického pobřeží. Vězni zapálili matrace a deky, aby demonstrovali potřebu zlepšení životních podmínek. Mezi požadavky odsouzených je také lepší strava. Při střetu bylo zraněno 5 dozorců. „Policisté mají zlomeniny a spáleniny na různých místech těla,“ oznámil guvernér mexického státu Sinaloa Mario López a dodal, že strážníci byli dopraveni do nemocnice v Sinaloe. Na protest dohlížela policie i autority z mexických států Nayarit a Jalisco. Byli zde přítomni i zástupci pro lidská práva, kteří budou zkoumat požadavky trestanců. Ve vězení na Islas Marías se nachází zhruba 8 000 vězňů.
USA a Jižní Korea zahájily společné námořní cvičení
V pondělí začalo třídenní společné námořní cvičení Spojených států amerických a Jižní Korejeu východního břehu Korejského poloostrova. Severní Korea společné cvičení považuje za projev síly a provokaci namířenou právě proti KLDR. Cvičení přichází poté, co Pyongyang oznámil, že se chystá na podzemní nukleární test. Pokud k němu skutečně dojde, Washington a Soul to nehodlají nechat bez následků. Cvičení probíhá u východního pobřeží Korejského poloostrova a přítomna je i americká ponorka USS San Francisco s nukleárním pohonem.
Ku-Klux-Klan hlásí návrat
Americké hnutí Ku-Klux-Klan rozjelo velkou náborovou kampaň a v několika státech USA láká nové členy – především prostřednictvím letáků. Aktivita hnutí, které se dnes distancuje od rasismu, je patrná především ve Virginii. Za velký návrat hnutí, jehož symbolem jsou bílé kápě, stojí zvolení prvního černošského prezidenta Baracka Obamy v roce 2008 a současně jeho znovuzvolení v roce 2012. V roce 2008 se počet členů Ku-Klux-Klanu zdvojnásobil, po znovuzvolení prezidenta Obamy ztrojnásobil, uvedl jeden z předních vůdců virginské větvě hnutí.
V Peru byla zadržená skupina snažící se přepašovat děti
Skupina složená z dvou ekvádorských a dvou peruánských žen byla zadržena v Limě při pokusu pašovat 2 ekvádorské děti do Spojených států amerických. Ženy byly v spojení se zaměstnancem na migračním oddělení mezinárodního letiště „Horte Chávez“, kterého úlohou bylo získat falešné pasy pro děti. Obviněné dostaly 20 000 USD za to, že pošlou děti za rodiči, kteří již žijí v New Yorku. Policie ještě pátrá po komplici Juanovi José Canales Durákovi, který pomáhal falšovat dokumenty.
Předseda Googlu považuje Čínu za „IT hrozbu“
Výkonný předseda amerického gigantu Google Eric Schmidt označil Čínu za internetovou a počítačovou hrozbu. To především v souvislosti s počítačovými zločiny se záměrem ekonomických nebo politických zisků a důsledkem nedávných hackerské útoky na americké deníky The New York Times a Wall Street Journal, ze kterých je podezřívána právě Čína, která jakoukoli spojitost s útoky a obvinění odmítá. Schmidt označení převzal z knihy The New Digital Age, která vyjde v dubnu.
Povstalecká organizace FARC propustí dva policisty a jednoho vojáka
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) oznámila, že se chystá propustit na svobodu 2 zadržené policisty a jednoho vojáka, kteří byli uneseni již minulý týden. V prohlášení představitelé FARC uvedli, že rukojmí se nacházejí v dobrém zdravotním stavu a bylo s nimi zacházeno na úrovni. Také prohlásili, že budou nadále pokračovat v podobných krocích na znak své dobré vůle jako doplněk oficiálních mírových rokování s vládou Kolumbie. Policisté Christian Yate a Victor González byli uneseni 25. ledna při průzkumech, které podle slov zástupců FARC mohli poskytnout informace potřebné pro útok na organizaci. O únosu vojáka 29. ledna vláda oficiálně neinformovala.
Írán vyzývá USA ke „skutečnému“ jednání o nukleárním programu
Viceprezident Joe Biden uvedl, že Washington je připraven nastartovat bileterální jednání s Íránem o jeho nukleárním programu. Nabídku USA Írán zváží, přičemž íránský ministr zahraničí Ali Akhbar Salehi uvedl, že Spojené státy americké by se měly vyvarovat „výhružné rétoriky“ a vyzývá USA, aby projevily své skutečné odhodlání a záměr situaci vyřešit. Na Írán je uvalena celá řada sankcí ze strany OSN, která blízkovýchodní zemi podezřívá z vývoje nukleárních zbraní. Teherán to odmítá a tvrdí, že jeho nukleární program je zaměřen na výrobu energie.
Při nehodě helikoptéry zemřel paraguayský prezidentský kandidát Lino Oviedo
Devětašedesátiletý generál ve výslužbě zahynul v sobotu v noci při pádu helikoptéry. Lino Oviedo mířil z města Concepción, v němž se zúčastnil politického setkání, směrem k městu Asunción. Jednou z možných příčin nehody je nepříznivé počasí. „Lino Oviedo byl jedním z těch, kterým Paraguay vděčí za demokracii,“ řekl současný paraguayský prezident Federico Franco, který vyjádřil soustrast pozůstalým. Lino Oviedo se účastnil vojenského převratu 3. 2. 1989, který vedl ke svržení prezidenta Alfreda Stroessnera. Prezidentské volby se v Paraguayi konají letos ve druhé polovině dubna, Lino Asunción byl kandidátem za stranu Národní svaz etnických občanů (UNACE).
Na Kubě probíhají parlamentní a lokální volby
Více než 8, 6 milionů Kubánců bude v neděli volit 612 poslanců do Národního shromáždění lidové moci a 1 269 členů do patnácti Provinčních shromáždění. Voleb se mohou zúčastnit všichni občané starší 16 let. Po volbách bude ustanoven parlament, z něhož vznikne Státní rada (Consejo del Estado) čítající 31 členů. Státní rada zvolí svého předsedu, který je zároveň hlavou státu. Je pravděpodobné, že opět podpoří Raúla Castra, pro kterého by to bylo jeho druhé prezidentské období. Disident Manuel Cuesta Morúa kritizuje absenci více politických stran, na Kubě existuje pouze Komunistická strana Kuby (PCC). Další odpůrce režimu a mluvčí Kubánské komise pro lidská práva a národního usmíření (CCDRHN) Elizardo Sánchez kritizuje Parlament jako orgán, který má mít pouze funkci pouze reprezentativní.
Velkou Británii a Francii znepokojují íránské plány na pokročilou atomovou práci
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton naléhá na Írán, aby odstoupil od záměru urychlit práci při výrobě obohaceného uranu, protože by tím došlo k porušení mezinárodních závazků islámské republiky. Írán zveřejnil plány na instalaci a provoz moderních strojů na obohacování uranu. Tento technologický skok na Západě vyvolal vážné pochybnosti o mírovém charakteru íránského jaderného programu a obavy z rozvoje jaderných zbraní. Írán popírá, že by instalace moderní odstředivky měla vojenský záměr a ujišťují, že jaderný program potřebují na výzkum a energetické účely. Francie a Velká Británie zopakovaly obavy, že íránské oznámení je negativním signálem před možným jednáním mezi Teheránem a Francií, Německem, Velkou Británií, Čínou, USA a Ruskem.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
Výstavbu elektráren v Černé Hoře a Srbsku již provázejí problémy
Nevládní organizace z Černé Hory a Srbska se dohodly na jednání v černohorském městě Bijelo Polje, že zablokují výstavbu 2 elektráren na řece Lim v obou zemích, které by podle nich mohly rapidně zhoršit okolní prostředí, přestože Černá Hora i Srbsko chtějí výstavbou pomoci špatné hospodářské situaci v zemích. Kanadská společnost REV se zavázala investovat 198 miliónů USD do nových elektráren.