Generál a velitel Sdruženého spojeného taktického uskupení – Africký roh Ralph Baker byl 28. března zbaven funkce. Velitelství uskupení, které spadá do amerických ozbrojených sil v Africe (AFRICOM), sídlí v Džibuti a řídí americké operace v celé východní Africe, včetně těch proti mezinárodnímu terorismu. Generál Baker byl zbaven funkce pro ztrátu důvěry. Ukončení působnosti generála bylo nařízeno generálem Carterem Hamem, který je velitelem veškerých amerických vojenských operací v Africe.
Archiv rubriky: východní Afrika
Kambodža poskytne Jižnímu Súdánu druhou vlnu pomoci
V rámci mírových operací OSN poskytne kambodžská vláda druhou vlnu pomoci Jižnímu Súdánu, jde o jednotky armádní policie a lékařů. Skupina vystřídá své kolegy, kteří se po roční službě v Jižním Súdánu vrátí do Kambodži. Kambodžská podpora se bude podle místopředsedy vlády a ministra obrany Tea Banha odvíjet v duchu respektování suverenity a nezávislosti Jižního Súdánu. Jednotkám mají podle ministra vyznávat hodnoty vlasti a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jejímž členem je Kambodža od roku 1999. Hlavními úkoly vojenského personálu bude zajištění veřejného pořádku a bezpečnostní intervence, vojenští lékaři pak budou poskytovat zdravotní péči diplomatům, vojenským jednotkám OSN, členům humanitárních organizací a především Jihosúdáncům.
Političtí vězni v Súdánu mají být propuštěni
Súdánský prezident Omar al-Bashir v pondělí oznámil, že v zemi budou propuštěni všichni političtí vězni. Současně chce zahájit národní dialog, kterého se mají účastnit všechny politické a společenské uskupení, a jehož výsledkem má být řešení všech problémů. V úterý bylo propuštěno 7 vězňů. Prezident Omar al-Bashir, který stanul v čele země v roce 1989 po vojenském převratu, bývá lidsko-právními organizacemi označován za jednoho „z nejrepresivnějších vůdců v Africe“.
Saúdskou Arábii trápí vysoký počet ilegálů
Saúdská Arábie a především její hlavní město Jeddah se potýká s vysokým počtem nelegálních cizinců. Přistěhovalci jsou tolerování, neboť království nemá prostředky, jak dlouholetý stav vyřešit. Přicházející jsou především z chudších částí Afriky, například Burkiny Faso, Somálska a z jižní Asie. Ti živoří ve slumech na okraji měst, případně se živí nižšími druhy zaměstnání, jako jsou pomocníci v domácnostech. Bez nároku na jakékoliv sociálních dávek a statut legálnosti. Nelehká situace s sebou přináší zvýšenou kriminalitu. Mluvčí saúdskoarabského ministerstva vnitra Mansour al-Turki řekl, že média přehánějí v počtu kriminálních deliktů spáchaných ilegály a že sami přispěli k současnému stavu využíváním levné pracovní síly.
Súdánský prezident poprvé navštíví Jižní Súdán
Hlava súdánského státu Omar Hassan al-Bashir poprvé od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011 svého jižního souseda příští týden navštíví, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Během návštěvy s jihosudánským prezidentem Salva Kiirem by mělo dojít k potvrzení dlouho sjednávaných dohod ohledně ropy a bezpečnosti hranic mezi oběma státy. Představitelé obou východoafrických zemí se rovněž dohodli na obnovení transferu ropy přes súdánské území, k uzavření ropovodu došlo v lednu minulého roku důsledkem sporů ohledně výše transportních poplatků. Spory nicméně i nadále přetrvávají ohledně na ropu bohatého území Abyei a několika dalších regionů.
OSN schválila vyslání speciálních jednotek na východ Demokratické republiky Kongo
Na 2 500 speciálních jednotek, které povedou „cílenou vojenskou operaci“ proti ozbrojeným skupinám na východě Demokratické republiky Kongo, schválila Rada bezpečnosti OSN. Jde o první mandát OSN, jež je postaven na ofenzivním cíli. Jednotky, které vyšlou Tanzanie, Malawi, Mosambik a Jihoafrická republiky, by měly v zemi začít působit od července. OSN již více než 10 let v zemi udržuje mírové jednotky, ty jsou dlouhodobě kritizované pro svou neefektivitu.
Human Right Watch: Somálští uprchlíci zažívají různé formy násilí
Mezinárodní lidsko-právní organizace Human Right Watch (HRW) uvedla, že vnitřně vysídlení uprchlíci v Somálsku trpí různými formami násilí, včetně sexuálního znásilňování. Násilí se podle organizace dopouštějí i ozbrojené vládní síly. Vláda, která se ujala moci po dvacetiletém bezvládí minulého července, má zatím jen minimální dopad na zlepšení situace uprchlíků. Mezi uprchlíky má rovněž docházet k diskriminaci na základě jejich etnické příslušnosti.
Čínský prezident je na státní návštěvě Tanzanie
Čínský prezident Xi Jinping a jeho žena Peng Liyuan jsou od neděle na dvoudenní návštěvě Tanzanie. V rámci návštěvy už byly podepsány dohody o ekonomické a kulturní spolupráci mezi Čínou a africkou zemí. Jde již o druhou zahraniční cestu nového čínského prezidenta. „Cílem mé návštěvy je upevnění tradičních přátelských vztahů mezi Čínou a Tanzanií a dojednání budoucí spolupráce, která obě země posune vpřed společnému rozvoji,“ se uvádí v prezidentově prohlášení. „Čína dodržuje zásady přátelství se všemi africkými zeměmi, nehledě na velikost jejich bohatství,“ pronesl prezident Xi Jinping.
Konec března stráví čínský prezident v zahraničí
O víkendu proběhla státní návštěva čínského prezidenta Xi Jinping Ruska. Poté se prezident přesune na dvoudenní návštěvu Tanzanie, a zároveň v pondělí by měl navštívit i Jižní Afriku, kde se zúčastní summitu ekonomického uskupení BRICS, které proběhne od úterý do pátku v jihoafrickém Durbanu. Na konci března pak prezident Xi Jinping navštíví Republiku Kongo. V rámci jednotlivých cest by mělo dojít k podepsání různých strategických smluv upevňující spolupráci s jednotlivými státy především v ekonomické a hospodářské oblasti.
Čína bude i nadále posilovat své vztahy s africkými státy
„Čína doufá v posílení a rozvoj vztahů s africkými státy,“ prohlásila na středeční tiskové konferenci viceministryně zahraničí Zhai Jun. Jde především o Tanzanii, Republiku Kongo a Jihoafrickou republiku. Viceministryně Jun zároveň připomněla prezidentovu plánovanou cestu na setkání ekonomického uskupení BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které se má konat v Jižní Africe. „Čína i Afrika považují své vztahy za příležitost k rozvoji a obě strany mají velkou ochotu k dalšímu posilování vzájemné spolupráce,“ uvedla viceministryně Jun.
Unie arabského Maghrebu a země Sahelu spolupracují v boji proti terorismu
„Maghreb a oblast Sahelu víc než kdy jindy musí spolupracovat na potírání terorismu, ochrana je zapotřebí v rámci celého regionu, netýká se jen jednotlivých zemí. Je nutné vést dialog a vzájemně se informovat o dění,“ řekl na plenárním zasedání Unie arabského Maghrebu (UMA) marocký ministr zahraničí Saad-Eddine El Othmani. Nezapomněl zmínit důležitost při kontrole hranic v souvislosti s konfliktem v Mali. Marocký ministr vnitra Charki Draiss pochválil národní iniciativu v boji s nepřítelem a zmínil, že strategie boje může být účinná pokud má zajištěnu technickou a finanční podporu a opírá se o bilaterální smlouvy. Na třídenní meeting byli pozváni také zástupci Sahelu.
Prezidentské volby v Keni budou mít dohru u Ústavního soudu
Keňské prezidentské volby, které byly považovány za klíčové pro další rozvoj země, skončily těsným vítězstvím vicepremiéra Uhuru Kenyatta, jenž získal 50,07 % hlasů. Na druhém místě skončil premiér Raily Odingy se 43,28 % hlasů, který následně obvinil volební komisi z manipulace a podal proti výsledkům voleb stížnost k Ústavnímu soudu. Volby se konaly pod mezinárodním dohledem, neboť při posledních volbách v roce 2007 zemřelo během povolebního násilí na 1 200 lidí, nově zvolený prezident Kenyatta přitom čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za odpovědnost za povolební násilnosti. Premiér Odingy sice podal stížnost, nicméně vyzývá své příznivce v poklidné jednání. Mezinárodní pozorovatelé považují volby za demokratické a transparentní.
Transport ropy z Jižního Súdánu by se mohl během tří týdnů obnovit
Jižní Súdán a Súdán uzavřely dohodu ohledně hranic, které byly dlouhodobým sporem mezi oběma východoafrickými státy. Transport jihosúdánské ropy přes území Súdánu by podle agentury Reuters mohl být obnoven do tří týdnů. Produkce ropy se zastavila v lednu minulého roku kvůli sporu obou zemí nad výši transportních poplatků. Zastavení produkce mělo výrazně negativní dopad na obě ekonomiky. Súdán a Jižní Súdán se rovněž dohodly na stažení jednotek z hranic do 5. dubna. Další jednání ministrů vnitra by se mělo uskutečnit 17. března.
V Keni začaly prezidentské volby, v zemi sílí napětí
Po minulých volbách v roce 2007, kdy v povolebním násilí zemřelo na 1200 lidí, začaly v Keni prezidentské volby, které analytici označují za vůbec nejdůležitější v historii země. Po celé zemi jsou hlášeny útoky, při jednom z nich ve městě Mombasa zahynulo 5 policistů, agentura Reuters uvádí již 15 mrtvých. Vláda vyzývá k poklidnému průběhu voleb. Volební komise má 7 dní na vyhlášení výsledků. Za hlavní favority prezidentských voleb je považován současný premiér Rail Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta, který čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu z válečných zločinů.
OSN: Na 4 milionů Jihosúdánců může letos trpět hladem
Podle OSN až jedna třetina obyvatel Jižního Súdánu se v letošním roce bude potýkat s nedostatkem potravin navzdory vyšší sklizni minulý rok. Důvodem je vysoká cena potravin a nedostatečná infrastruktura. Na 1 milion obyvatel bude pravděpodobně odkázán na potravinovou pomoc Světového potravinového programu (WFP). Země, která svou velikostí se přibližuje Francii, má pouze 4,5 % zemědělské půdy. Jižní Súdán patří k nejméně rozvinutým zemím světa poté, co se v roce 2011 odtrhl od Súdánu.
Mír na východě Demokratické republiky Kongo byl podepsán
Regionální afričtí představitelé za přítomnosti generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona podepsali v etiopské Addis Ababě mír, který by měl přinést uklidnění situace ve východní oblasti Demokratické republiky Kongo. Na 800 000 obyvatel bylo vysídleno poté, co rebelská skupina M23 povstala proti centrální vládě na jaře minulého roku. Mírovou dohodu podepsalo na 11 představitelů zemí, současně bude vytvořena zvláštní vyšetřovací komise pod OSN, která má stabilizovat situaci v regionu. Rebelové, v jejichž čele stál stíhaný generál Bosco Ntaganda, požadovali zlepšení životních podmínek obyvatel.
Začalo soudní jednání v Hague s exprezidentem Pobřeží slonoviny
U Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Hague čelí bývalý prezident Pobřeží slonoviny Laurent Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti během povolebního násilí v roce 2010. Tehdy exprezident odmítl uznat volební vítězství současného prezidenta Alassane Ouattary a během nepokojů zemřelo na 3000 lidí. Bývalý prezident vinu i nadále odmítá, jeho právníci u soudu argumentovali, že by měl být exprezident vyšetřován soudními orgány v Pobřeží slonoviny, nikoliv u ICC. Sám exprezident se zdržel jakýchkoliv komentář během soudního jednání. Před budovou soudu se shromáždilo na 300 prezidentových příznivců, kteří požadovali jeho okamžité propuštění. Bývalý prezident obvinil bývalou koloniální mocnost Francii z politického komplotu proti své osobě.
Keňa má za sebou první prezidentskou debatu
Na 8 prezidentských kandidátů se střetlo v první prezidentské debatě, premiér Raila Odinga a jeho zástupce Uhuru Kenyatta jsou považováni za favority prezidentských voleb. Mezi další kandidáty patří Musalia Mudavadi, Peter Kenneth, Muhamed Abduba Dida, James ole Kiyiapi a jediná žena Martha Karua. Současný prezident Mwai Kibaki již znovu kandidovat nemůže, v čele země stál již dvě funkční období. Debatu sledovaly miliony Keňanů. Po posledních volbách propuklo v zemi násilí, které za sebou nechalo na tisíc mrtvých a 300 000 bylo nuceno opustit své domovy. Prezidentský kandidát Kenyatta, který čelí obvinění z válečných zločinů u Mezinárodního trestního soudu (ICC), v debatě uvedl, že soudní proces by mu nebránil ve výkonu funkce. Další kolo debaty se uskuteční 25. února.
Súdán je kritizován jako země transportu zbraní
V Chartúmu se v pondělí setkal súdánský prezident Omar al-Bashir s předsedou Palestinského Islamistického Džihádu (PIJ) Ramadanem Abdullahem Shallahem, aby hovořili o ilegálním tranzitu zbraní přes Súdán. Oficiálně pro tiskovou agenturu AFP uvedli, že za přesunem stojí Izrael. Židovský stát však loni v říjnu upozorňoval na využívání súdánsko-egyptských cest pro převoz íránských zbraní palestinskému Hamasu a islamistickému džihádu. Ve stejnou dobu došlo k výbuchu chartúmské vojenské továrny, kde podle Izraele měly být uschovány či vyráběny zbraně pro potřeby teroristů. Ten Súdán obviňuje z napomáhání bojovníkům.
Alžírsko nevyšle své vojáky do Mali, základnu mezinárodním silám neposkytne
Na pátečním summitu Rady pro mír a bezpečnost Africké unie (AU), který se konal v etiopské Addis Abebě vystoupil alžírský premiér Abdelmalek Sellal s rozhodnutím nevyslat vojáky alžírské armády na misi do Mali a stejně tak země nebude přijímat zahraniční vojenskou výpomoc. Alžírsko od začátku malijské krize podporuje strategii 3 bodů, tj. zachování celistvosti a jednoty území Mali, návrat k demokracii a legitimitě a boj proti terorismu. Premiér Sellal odsoudil nedávné útoky na město Konna a prohlásil, že aktéři činu musí být potrestáni. Dále zdůraznil, že zavřením alžírským hranic s Mali chce oslabit „černý obchod“ se zbraněmi a organizovaný mezinárodní zločin. „Na prvním místě máme zájem o oslabení pohybu teroristů, pašeráků a tím přispět k účinnějšímu boji s nimi. V sázce je stabilita severoafrického regionu,“ řekl premiér.
Intervence v Mali slaví první úspěchy, armáda obsadila klíčové město Gao
V sobotu malijské jednotky za pomoci Francie znovuzískaly klíčové město na severu země Gao, které bylo od převratu v držení islamistických skupin. Zabezpečit město pomáhaly i nigerské a čadské jednotky. Úspěch vojenské operace přichází v době, kdy představitelé Africké unie (AU) jednají v etiopské Addis Ababě o vyslání více jednotek do země, v současnosti je v Mali na 5 700 mezinárodních jednotek. V sobotu francouzský premiér Jean-Marc Ayrault řekl, že „dobytí Timbuktu se očekává v brzké době“.
Humanitární fond OSN poskytne na pomoc krizí postiženým zemím 100 milionů USD
Finance mají směřovat na podporu 12 finančně poddimenzovaných operací, tj. do Afghánistánu, Alžírska, Burundi, Korejské lidové demokratické republiky (KLDR), Džibuti, Eritrei, Etiopie, Haiti, Libérie, Súdánu, Ugandy a Jemenu. Podle názoru koordinátorky humanitární pomoci Valerie Amos jsou na světě stále miliony lidí, jejichž potřeby jsou opomíjeny a pozornost médií o jejich problematiku slábne. Humanitární fond OSN (CERF) si klade za cíl vyrovnat financování globální humanitární pomoci, poskytovat ji tam, kde je na ní zapomínáno. Fond je financován z dobrovolných příspěvků členských států, nevládních organizací, regionálních vlád, soukromého sektoru či individuálními dárci. Od roku 2006 se prostřednictvím CERF přerozdělilo 900 milionů USD v 40 zemí světa.
OSN apeluje na vojska Africké unie, aby minimalizovaly počty dětských obětí
Zvláštní zmocněnkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojeném konfliktu Leila Zerrougui vyzvala Africkou unii (AU) o navýšení opatření a úsilí k minimalizaci dětských obětí. Leila Zerrougui vyjádřila hluboké znepokojení nad zabíjením dětí, které se uskutečnilo v průběhu vojenských akcí v somálské oblasti Lower Shabelĺe a žádá jednotky, aby plnily své povinnosti v rámci mezinárodního humanitárního práva. Velitel mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) Salvatore Harushimana v reakci na incident zahájil vyšetřování okolností neštěstí, jehož výsledkem mají být opatření, která by do budoucna měla zabránit podobným událostem.