Příčinou dočasného zastavení fungování indického parlamentu je vypjatá situace na jeho půdě, kterou způsobily výrazně odlišné postoje jednotlivých stran k nedávnému incidentu hromadného znásilnění pětileté dívky, ke kterému došlo v Novém Dillí. Opoziční Indická lidová strana (BJP) vznesla poměrně radikální požadavek na rezignaci ministra vnitra Sushi Kumar Shindeho, spolu s ostatními opozičními stranami pak vyvolala v parlamentu značný povyk, kvůli kterému byla pozastavena veškerá činnost. K tomu došlo v okamžiku, kdy se již po několikáté jednalo o kontroverzním státním rozpočtu. K požadavku na rezignaci ministra vnitra vedly Indickou lidovou stranu údajné pokusy policie uplatit rodinu oběti, aby o celém případu mlčela.
Archiv autora: Tereza Sedláková
V Pákistánu sílí agresivní předvolební kampaň Talibanu
Severozápadní oblasti Pákistánu zaznamenaly v posledních dnech výrazný nárůst intenzity pokusů Talibanu o získání voličů, především v případě předvolebních kampaní. Spolu s tím vykazuje region i zhoršení bezpečnostní situace, množí se útoky islámských fundamentalistů proti dominující politické sekulární straně. V uplynulých dnech bylo zaznamenáno minimálně 5 bombových nebo granátových útoků proti Národní straně Awami, kterou do voleb vede Shahid Khan, guvernér provincie Khyber-Pakhtunkhwa. Jeho hlavní politické vize a cíle jsou silně v rozporu se záměrem Talibanu zavést v Pákistánu islámský chalífát. Během jednoho z útoků minulý týden zemřelo nejméně 19 osob, další byly zraněny. Podle informací bývalého člena ředitelství Inter-Services Intelligence je prozatím nejefektivnější kampaní kampaň Talibanu, Národní strana Awami utrpěla velkou kritiku kvůli korupci a neschopnosti fungovat ve vládě. Taliban v nedávné době varoval veřejnost před podporou kterékoli ze sekulárních kandidujících stran.
Bangladéšská vládnoucí koalice vybrala prezidentského kandidáta
Předseda Národního shromáždění Abdul Hamid byl jmenován prezidentským kandidátem vládnoucí koalice. O jeho nominaci jednala strana premiérky Sheikh Hassinové na nedělním mítinku poslanců Bangladéšské ligy Awami. Prezidentské volby jsou v Bangladéši naplánované na 29. dubna 2013, uzávěrka nominačních listin byla stanovena na 21. dubna. Volby byly vyhlášeny poměrně narychlo, důvodem je neočekávané úmrtí prezidenta Zillur Rahmana, který zemřel v důsledku zdravotních komplikací 20. března 2013 v singapurské nemocnici Mount Elizabeth. Dočasným prezidentem Bangladéše byl krátce poté jmenován právě Abdul Hamid. Dá se očekávat jeho vítězství, na rozdíl od dřívějších prezidentských voleb má sice protikandidáta, jeho Bangladéšská liga Awami avšak disponuje dvoutřetinovou většinou v 300 členném parlamentu. Hamid je rovněž velkou nadějí na zlepšení vztahů mezi opozicí a vládnoucími stranami.
Kambodžský premiér hrozí vnitřní válkou
Pokud opoziční koalice Kambodžská národní strana osvobození v čele s exilovým politikem Sam Rainsym vyhraje parlamentní volby, propukne podle současného premiéra Hun Sena v zemi vnitřní válka. Premiérovo varování přišlo po oznámení opozičního lídra Sam Rainsyho, že pokud zvítězí v červencových volbách, umožní zvláštnímu tribunálu stíhat všechny členy současné vlády, kteří jsou podezřelí z páchání válečných zločinů khmerského režimu v letech 1975–1979. Stávající premiér Hun Sen je znám svou neochotou spolupracovat s tribunálem, spojení s vládou Rudých Khmerů lze totiž objevit nejen u velké části současných kambodžských politiků, ale i u něj samotného. Sam Rainsy, který nyní žije v USA, nejmenoval nikoho z členů vlády, nepřímo však ale naznačil, že se jedná o některé ministry a jejich náměstky. Premiér Hun Sen v reakci na Rainsyho prohlášení uvedl, že případné rozpoutání vnitřní války bude pouze důsledkem obrany Kambodžské lidové strany a vlády země.
Pákistánská policie zatkla exprezidenta Musharrafa
Den poté, co Nejvyšší soud v Islámábádu nařídil zatčení exprezidenta Perveze Musharrafa, byl bývalý politik zadržen pákistánskou policií. Podle jeho obhájce Qamar Afzala se exprezident dostavil před jednoho z islámábádských soudců a formálně se nechal zatknout. Soudce Abbas Shah rozhodl o dvoudenní vyšetřovací vazbě, během ní bude Musharraf podroben výslechům ve věci neoprávněných kroků proti soudcům, které údajně podnikl v roce 2007, když v zemi vyhlásil výjimečný stav. S největší pravděpodobností bude z bezpečnostních důvodů bývalý prezident Pákistánu Pervez Musharraf umístěn, alespoň dočasně, do domácího vězení. Ze stejných bezpečnostních důvodů jeho obhájce požaduje, aby byl exprezident podroben pouze soudnímu výslechu a nikoli policejní vyšetřovací vazbě. Exprezident Musharraf byl zatčen za vyhlášení výjimečného stavu v roce 2007, o dalších obviněních budou soudy teprve rozhodovat.
Indický soud vynesl rozsudek smrti nad mužem obviněným z terorismu
Soud v západoindickém městě Pune vynesl konečný verdikt nad Himayat Baigou obviněným z teroristického útoku, který měl spáchat v roce 2010. Při útoku na podnik German Bakery v Pune v únoru 2010 zahynulo 17 lidí, mezi oběťmi byli kromě místních i osoby cizí státní příslušnosti. Více než 60 dalších osob bylo zraněno. Indičtí mudžahedíni, k nimž odsouzený patřil, jsou zodpovědní i za řadu dalších útoků v této oblasti. Po dvou letech vyšetřování a soudních procesů byl Himayat Baiga 18. dubna 2013 odsouzen k trestu smrti.
Pákistánský soud nařídil zatčení exprezidenta Musharrafa
Na bývalého pákistánského prezidenta a generála Pervez Musharrafa se již nevztahuje ochrana soudů, pozastavené stíhání bylo obnoveno a Nejvyšší soud v Islámábádu nařídil jeho okamžité zatčení. Obvinění zůstávají stejná – nepřiměřená opatření vůči soudcům a jejich protiprávní zadržování během výjimečného stavu v roce 2007 a s ním spojená velezrada, spoluúčast na vraždě někdejší premiérky Benazir Bhuttové a zabití balúčského vůdce Nawab Akbar Bugtiho. Exprezident Musharraf přesto od soudního slyšení svobodně odešel a to v doprovodu ochranky, přísná bezpečnostní opatření provázela i jeho příjezd – neprůstřelný vůz, ochranka polovojenského charakteru, přítomnost policie. Důvodem byly obavy z možného střetu exprezidentových příznivců s jeho odpůrci. Bývalý prezident Musharraf popírá veškerá obvinění a hodlá se proti nim bránit. Do země se z exilu ve Spojených arabských emirátech (SAE) vrátil po čtyřech letech kvůli kandidatuře v parlamentních volbách, ta mu avšak byla příslušnými autoritami zamítnuta.
Po ničivém zemětřesení v Pákistánu zasahuje armáda, do oblasti je vysílána potravinová pomoc
Při zemětřesení o síle 7,9 Richterovy stupnice, které zasáhlo pákistánskou jihozápadní provincii Balúčtistán, přišlo o život nejméně 40 lidí, zraněných je několik set. Nejničivější bylo zemětřesení v oblasti Mashkel, kde postihlo a zdevastovalo odhadem 90 % území. Na místě zasahuje armáda, kromě záchranných a likvidačních prací její pomoc spočívá i v dodávkách potřebného materiálu, především zdravotnického. Podle odhadů bude zapotřebí do Mashkelu dopravit více než 900 kg léků a jiného lékařského materiálu a 500 tun potravin. Situace v oblasti je stále vážná, navzdory neustálé činnosti armádních lékařů se místním Pákistáncům dostává jen minimální potřebné péče, v oblasti navíc chybí nemocnice. Zemětřesení zasáhlo i sousední Írán.
Bangladéšský vydavatel opozičního listu byl odsouzen k odnětí svobody
Po uplynutí sedmidenní vazby byl vydavatel listu s opozičním obsahem Mahmud Rahman přesunut na základě soudního verdiktu do věznice, obvinění proti němu vznešená zahrnovala bránění Mezinárodnímu tribunálu pro válečné zločiny ve vyšetřování. Rahman byl zadržen 11. dubna ve své dhácké kanceláři v obchodní čtvrti Karwanbazaar, kde pobýval od prosince loňského roku. V Karwanbazaaru se pokoušel vyhnout zatčení, v prosinci 2012 proti němu totiž bylo zahájeno trestní řízení. Vydavatel listu Amar Desh Rahman je dále obviněn z pobuřování a hackerství. Rahman patří mezi nejostřejší kritiky bangladéšské vlády, tribunál pro vyšetřování válečných zločinů z roku 1971 ustavila v roce 2010 premiérka Sheikh Hasinová. Rahman zveřejnil informace o spojení mezi vládou a soudcem tribunálu, který následně rezignoval. Vláda tehdy měla tlačit na co nejrychlejší vynášení verdiktů.
Počet obětí nášlapných min v Kambodži oproti předchozímu roku klesl
Za první dva měsíce roku 2013 ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 klesl počet obětí nášlapných min v Kambodži o 51 %. V zemi se avšak stále nachází odhadem 4 až 6 miliónů nevybuchlých min a další munice, které jsou pozůstatkem více než třicetiletého období válek a vnitřních konfliktů. Od roku 1979 je evidováno téměř 65 tisíc obětí. Během ledna a února 2013 bylo zaznamenáno 21 obětí nášlapných min, ve stejném období v roce 2012 to však bylo o 22 více. Podle generálního ředitele kambodžské nevládní organizace Cambodian Mine Action Center Heng Ratany bylo v loňském roce zneškodněno na 3 milióny nášlapných min, země však nadále zůstává tímto problémem vážně postižena. Podle expertních odhadů by se mělo podařit zlikvidovat zbývající munici přibližně do roku 2020, celý proces je však finančně velmi náročný – Kambodža bude muset vynaložit ročně asi 30 miliónů USD.
Pákistán odsoudil útoky amerických bezpilotních letounů
Ministerstvo zahraničních věcí Pákistánu ostře odsoudilo útoky amerických bezpilotních letounů, které počátkem tohoto týdne narušily pákistánský vzdušný prostor. Jejich následkem přišly o život nejméně čtyři osoby. Bezpilotní letouny – drony – byly lokalizovány nad Severním Vazíristánem, kmenovým územím na severozápadě Pákistánu, kde posléze vypálily rakety na dům ve vazíristánské metropoli Datta Khel. Podle ministerstva zahraničí jsou podobné jednostranné útoky v rozporu s mezinárodními konvencemi i právem a narušují stabilitu země. Vláda k celé věci dodává, že útoky bezpilotních letounů narušují teritoriální integritu a suverenitu Pákistánu. Jejich následkem by mohlo být výrazné ochlazení vzájemných vztahů. Pákistánská vláda se již obrátila na americkou vládua na základě vzájemného respektu a mezinárodních norem požaduje okamžité zastavení útoků bezpilotních letounů.
V Pákistánu rostou kvůli blížícím se volbám obavy z Talibanu
Radikalizující se postoje Talibanu vůči pákistánským politikům vyvolávají v zemi čím dál větší obavy. Vyhrocené reakce a útoky na některé politické lídry by mohly negativně ovlivnit průběh a výsledky blížících se voleb. Jen tento měsíc spáchal Taliban již pět útoků na politické skupiny. K přinejmenším dvěma posledním se přihlásil prostřednictvím svého pákistánského mluvčího Ehsanullah Ehsana. Během nich byl na severozápadě země zabit tamní politický lídr, další byl zraněn. Taliban veřejně varoval před útoky následující politické subjekty – Pákistánskou lidovou stranu (strana prezidenta Zardárího), paštunskou nacionalistickou Lidovou národní stranu a urdské Hnutí Mutahida Qaumi. Strany podpořily vládu a bezpečnostní síly v právě probíhajících operacích proti militantům a jejich politiky jsou výrazně sekulárního charakteru. Veřejnosti bylo doporučeno neúčastnit se kterékoli z akcí pořádaných výše zmíněnými stranami.
Indonésie se obává regionálních bezpečnostních hrozeb
Kvůli strategické poloze v regionu i celosvětového hlediska se Indonésie s ohledem na poslední vývoj v jihovýchodní a východní Asii obává bezpečnostních hrozeb, uvedů šéf Indonéských ozbrojených sil (TNI) Agus Suhartono. Během zahajovacího ceremoniálu společného národní vojenského cvičení prohlásil, že se Indonésie nachází v kritickém postavení a armáda tak hraje důležitou roli při obraně země před interními i externími bezpečnostními hrozbami. Indonésie se podle Aguse musí začít orientovat na regionální bezpečnostní témata, jakými jsou teritoriální spory v Jihočínském moři, napětí na Korejském poloostrově, terorismus nebo bezpečnost námořních komunikačních linek. Společné cvičení má za účel otestovat připravenost a schopnosti armády i případné nedostatky. Zúčastní se jej armáda, letectvo o i námořnictvo, celkem asi 17 tisíc osob. Cvičení potrvá 45 dnů, jednotlivé akce budou probíhat ve čtyřech oblastech Indonésie a budou zahrnovat mimo jiné vzdušnou podporu, hromadné námořní manévry nebo obojživelné operace.
Náboženské konflikty v Barmě může ukončit vláda práva
Opoziční vůdkyně Aung San Suu Kyi prolomila více než dvoutýdenní mlčení o nedávném náboženském násilí a promluvila k vůdčím osobnostem muslimské menšiny. Na jednání s představiteli islámských organizací v sídle Národní ligy pro demokracii prohlásila, že „klíčem k řešení problému je nastolení vlády práva a garance bezpečnosti lidu“. Chce zajistit, aby barmská justice přistupovala ke všem stejně a především spravedlivě. Podle muslimských vůdců, kteří se zúčastnili jednání, přislíbila Suu Kyi snahu o posílení právního státu v Barmě, jedině tak lze totiž zajistit potřebnou vládní ochranu menšinám, v tomto případě muslimským komunitám. Aung San Suu Kyi v dolní komoře barmského parlamentu zastává funkci předsedkyně Výboru pro právní stát. I přes ujištění daná muslimským vůdcům se však Suu Kyi nevyhnula kritice, je jí vyčítána údajná neochota angažovat se ve věci náboženských konfliktů a ochrany lidských práv i pro menšiny, kritici tím míří především na situaci Rohingyjských muslimů, kterým vláda dlouhodobě upírá barmské občanství.
Jednou z nejúspěšnějších burz světa je pákistánská Karachi Stock Exchange
Přestože se v pákistánském Karáčí, metropoli provincie Sindh, koncentrují snad všechny problémy, se kterými se země potýká, jde o významné ekonomické centrum. V roce 2012 to potvrdila i místní burza Karachi Stock Exchange (KSE), když se zařadila mezi nejúspěšnější burzy světa. Její růst je zapříčiněn mimo jiné nadcházejícími parlamentními volbami, pokud by totiž díky nim Pákistán získal civilní demokraticky zvolenou vládu, pákistánský trh se otevře mezinárodním investorům. Burza v Karáčí za poslední 4 roky znásobila svou hodnotu o téměř 300 % a pokud se jí podaří nalézt zájemce o podíl, zahraniční investoři budou mít důvod považovat Pákistán za velmi perspektivní trh, tvrdí šéf KSE Nadeem Naqvi. Potenciální obchodní partnery hledá v Německu, Velké Británii a Hong Kongu. Finanční analytici jsou však ve svém optimismu umírnění, objevily se totiž spekulace o původu některých vkladů, které ukazují na obchod s drogami a praní špinavých peněz.
V Bangladéši byl zatčen editor listu s opozičním obsahem
Dhácká policie zatkla vydavatele listu Amar Desh Mahmudura Rahmana, který svým obsahem podporu opozici. Hlavním obviněním, které proti němu bylo vznešeno, je údajné pobuřování, čelí avšak řadě dalších. Bangladéš je paralyzován demonstracemi a stávkami, které se nezřídka mění v násilné konflikty a komplikují dopravu po celé zemi, většinu akcí zorganizovaly islamistické skupiny napojené právě na opozici. Tyto skupiny rovněž vytvořily seznam 13 požadavků, z nichž nejradikálnějším je požadavek trestu smrti pro ty, kteří zneváží jméno Prorokovo. Míří tím především na blogery kritizující představitele opozičních islamistických stran, během tohoto týdne byli čtyři z nich zatčeni pro urážku islámu. Situace se zhoršuje, bangladéšští blogeři na oplátku požadují trest smrti pro osoby souzené za údajné zločiny spáchané během bangladéšské války za nezávislost před více než 40 lety. Vývoj v zemi může ohrozit i její ekonomiku, po ukončení stávek volají obchodní organizace z textilního průmyslového odvětví, ze kterého zemi plynou nejvýznamnější zisky.
Za rozpoutání náboženského násilí padly v Barmě první tresty
Okresní soud v Mekhtile vynesl první rozsudky za náboženské násilí, 14 lety odnětí svobody a nucených prací potrestal 3 obviněné. Jedná se o majitele a zaměstnance zlatnictví, v němž došlo k roztržce, která byla příčinou nábožensky motivovaných výtržností a násilí. Podle oficiálních informací měli obvinění fyzicky napadnout zákazníka, který v potyčce utrpěl vážná zranění. Původně málo významný incident přerostl ve vlnu nepokojů šířících se i za hranice regionu Mandalay. O život během série incidentů přišlo 43 Barmánců, 86 osob utrpělo zranění a rozsáhlé jsou i škody na majetku. Kromě 3 okresů ve správní oblasti Mandalay, kde musel být v Mekhtile vyhlášen stav nouze a zasahovala armáda, vtrhla vlna násilí do 6 dalších okresů v oblasti Pegu. Policie zatkla na 7 desítek podezřelých, jejich obviněními a případnými tresty se soudy budou teprve zabývat.
V indickém Západním Bengálsku propukla regionální politická krize
Federální stát Západní Bengálsko ležící na východě Indie zachvátila politická krize, vyvrcholila úterními útoky na předsedkyni vlády Mamatu Banerjee a ministra financí Amit Mitra v Kalkatě. Za útoky stojí studentští aktivisté podporující hlavní opoziční stranu, kteří jsou organizováni ve skupině „Studenti Indické federace“. Jedná se o mládežnickou organizaci Komunistické strany Indie (marxisté), která vládla v Západním Bengálsku dlouhých 34 let, než ji v roce 2011 vystřídal Všeindický trinamoolský kongres. Příčinou útoků na vládní představitele bylo úmrtí dvaadvacetiletého studenta, rovněž aktivisty, během jeho pobytu v policejní vazbě. Ministr financí Mitra byl po útoku hospitalizován, předsedkyně Banerjee vyvázla bez zranění, z obavy před dalšími útoky však preventivně zrušila plánované jednání s indickým premiérem Manmohan Singhem a ministrem financí Palaniappan Chidambaramem.
Indie ujišťuje Maledivy o trvajících přátelských vztazích
Nový vysoký komisař Indie Rajeev Shahare, do jehož agendy spadají vztahy s Maledivami, ujistil maledivského prezidenta Mohameda Waheeda o trvajících silných vazbách mezi oběma státy. Stalo se tak u příležitosti slavnostního předání pověření Shahareho do rukou prezidenta Waheeda. Poté spolu prodiskutovali současný vztah maledivsko-indických vztahů a možnosti jejich dalšího posilování a rozvíjení. Podle oficiální prohlášení maledivské vlády prezentoval komisař Shahare udržování a zlepšování bilaterálních vazeb jako svou prioritu. Otázka vztahů s Indií je pro Maledivy poměrně důležitá, vzájemné vztahy jsou totiž v současné době na historickém minimu, zvláště poté, co Maledivy zrušily kontrakt na modernizaci mezinárodního letiště Ibrahima Nasira v Male, který původně získala indická společnost. Situaci neprospělo ani rozhodnutí Indie poskytnout na svém velvyslanectví azyl bývalému maledivskému prezidentovi Nasheedovi.
Pákistán otestoval balistickou střelu Hatf IV Shaheen-1
Balistická raketa se středním doletem Hatf IV Shaheen-1, kterou lze doplnit konvenční i jadernou válečnou hlavicí, úspěšně prošla středečním testem. Střela má dosah přes 900 kilometrů a je zdokonalenou verzí své předchůdkyně Shaheen-1. Místem dopadu rakety bylo z bezpečnostních důvodů moře. Testování zařízení byli přítomni bývalý generální ředitel Divize strategického plánování generálporučík Khalid Ahmed Kidwai, předseda Národní inženýrské a vědecké komise Muhammad Irfan Burney a řada dalších – především vyšších důstojníků pákistánské armády, vědců a inženýrů. Podle generálporučíka Kidwaie úspěšný test střely konsolidoval a výrazně posílil pákistánské preventivní schopnosti ve vztahu k potenciálním nepřátelům.
Srí Lanka viní Indii z prodlužování občanské války
Vláda Srí Lanky obvinila dřívější indickou administrativu ze záměrného prodlužování občanské války, která na Srí Lance probíhala mezi lety 1979 a 2009. Odbor informací srílanské vlády uvedl, že je Indie zodpovědná za terorismus a vážnou regionální krizi, mnoho členů militantní nacionální organizace Tygři osvobození tamilského Ílamu (Tamilští tygři) totiž získalo výcvik na jihu Indie. V této části jsou dominantní složkou obyvatelstva Tamilové. Vláda Srí Lanky a zejména pak ministr obrany Gotabhaya Rajapaksa vyjádřením reagují na indické doporučení prošetření událostí ze závěru občanské války, kvůli kterým byla Srí Lanka obviněna z páchání zločinů proti lidskosti. Ministr Rajapaksa rovněž uvedl, že by mezinárodní společenství mělo svou pozornost zaměřit i na Indii a její intervenci. Právě Indie totiž měla způsobit regionální krizi, když v Indii vycvičení Tamilští tygři vpadli na Maledivy.
EU vyšle do Pákistánu více než 100 volebních pozorovatelů
Volební pozorovatelská mise Evropské unie bude mít v nadcházejících parlamentních volbách v Pákistánu své zástupce. Více než stovka expertů bude v průběhu voleb sledovat dodržování demokratických principů a transparentnosti voleb, které jsou vypsány na 11. května 2013. Jádro mise bude tvořit 11 expertů, 52 dlouhodobých a 46 krátkodobých pozorovatelů, kteří budou rozmístěni v různých částech Pákistánu. Volební pozorovatelská mise EU byla k pozorování voleb vyzvána pákistánským Ministerstvem zahraničních věcí, kromě pozorování poskytne neutrální nezávislé vyjádření a doporučení pro budoucí volební reformy. Šéf Volební pozorovatelské mise EU Michael Gahler při oznámení detailů mise rovněž poděkoval Pákistánu za poskytnutí bezpečnosti pozorovatelům během jejich pobytu v zemi.
OSN poskytne Barmě rozvojovou pomoc
V období let 2013 až 2015 obdrží Barma od OSN v rámci rozvojového programu částku 150 miliónů USD. Plán tříletého programu byl podepsán mezi barmským ministrem národního plánování, ekonomiky a rozvoje a Rozvojovým programem OSN (UNDP) v Nay Pyi Taw u příležitosti návštěvy delegace OSN v Barmě, kterou vedl zástupce generálního tajemníka Ajay Chhibber. OSN schválila Barmě rozvojovou pomoc poté, co jí byl v lednu 2013 udělen status „normální země“. Delegát OSN Chhibber se zároveň setkal s předsedou dolní komory barmského parlamentu Shwe Mannem a diskutovali spolu o bilaterální spolupráci agentur OSN a barmského parlamentu.