Neoprávněný vstup na území Abcházie a Jižní Osetie by napříště měl znamenat nanejvýš finanční postih. V případě opakovaného provinění by viníkovi hrozilo odnětí svobody v délce od dvou do čtyř let. V současnosti je zákon nastaven tak, že vstup na výše jmenovaná území z oblasti, která není pod kontrolou Gruzie, automaticky znamená kriminální čin spojený s hrozbou uvěznění. Novelu zákona předložila náměstkyně ministra pro reintegraci Keti Tsikhelashvili. Během svého projevu na půdě parlamentu uvedla příklad, kdy byli zatčeni dva arménští studenti, kteří se z výletu po jižním Rusku chtěli vrátit do své země přes Abcházii. Přestože o nezákonnosti svého jednání nevěděli, v souladu s platnou legislativou museli strávit ve vězení 1,5 roku. S návrhem zmírnění trestů zásadně nesouhlasí menšinová Sjednocená národní strana, kterou založil aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili. Její členové se snažili za pomoci obstrukcí oddálit i začátek samotného projednávání legislativní novely. Ústupky v této oblasti považují za vítězství Ruska.
Archiv autora: Martin Pejřimovský
Ruského prezidenta Vladimira Putina podpořilo 90 000 lidí
Takový byl počet účastníků průvodu, který organizovala politická strana Jednotné Rusko a Všeruské lidové hnutí v centru Moskvy u příležitosti oslavy prvního května, svátku jara a práce. Minulý rok se na podobnou akci dostavil přibližně dvojnásobný počet podporovatelů ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se, na rozdíl od loňského roku, průvodu nezúčastnil. Nedorazil ani premiér Ruska Dimitrij Medveděv, který loni prezidenta doprovázel. Nejvýše postaveným veřejným činitelem, který na akci přednesl projev, byl moskevský starosta Sergei Sobyanin. Ve své řeči zmínil, že nezaměstnanost v hlavním městě Ruské federace údajně dosahuje hodnoty 0,4 %, což představuje světový unikát. V Moskvě bylo na 1. květen ohlášeno dalších 14 průvodů a veřejných shromáždění. Své setkání ve městě pořádali například komunisté, jejichž počet policie odhadla na 5000. S nacionalistickými transparenty, které nesly hesla jako „Rusko Rusům“, pochodovalo přibližně 1000 lidí. Na bezpečnost během dne dohlíželo na 10 000 policistů. Zadrželi celkem 15 osob pro rušení veřejného pořádku.
V Kazachstánu bude založeno národní centrum pro boj s desertifikací
Jeho úkolem bude koordinovat činnost ekologických iniciativ a místních i zahraničních nevládních organizací, které se tématem úbytku obdělavatelné půdy ve střední Asii dlouhodobě zabývají. Desertifikace představuje pro ekonomiku Kazachstánu velikou hrozbu. Tímto jevem jsou ohroženy celé dvě třetiny jeho území. Vláda proto chystá komplexní strategii s výhledem na 10 let, která by měla rozšiřování pouští zabránit, nebo je alespoň zpomalit. Konkrétní opatření, z nichž některá již byla realizována, zahrnují například výsadbu nových lesů a regulaci toku řeky Syrdarja. První výsledky se začínají projevovat na stavu Aralského jezera, jehož hladina v severní části stoupla o 3 metry.
Zákrok proti ruským demonstrantům prověří mezinárodní komise
Zkoumanou událostí bude policejní operace z 6. května minulého roku, kdy byly na předem ohlášené demonstraci proti ruské vládě policií zadrženy desítky lidí. Více než 25 z nich poté bylo obviněno z organizování protizákonných nepokojů. Někteří, jako například člen organizačního týmu Maxim Luzyanin, již byli odsouzeni k trestu odnětí svobody. Další na své rozsudky teprve čekají. Komise, do které patří také zástupci mezinárodních lidskoprávních organizací Amnesty International a Human Rights Watch, nyní budou analyzovat materiály pořízené na demonstraci, reakci policejních sil a jednotlivé soudní procesy. Podnět k ustavení tohoto orgánu vzešel z iniciativy novinářů a občanských aktivistů, kteří požadují nezávislé posouzení celého soudního řízení.
Neformální vůdce dagestánských Kumyků byl zavražděn
Yusup Ajiev, příslušník třetího nejpočetnějšího etnika Dagestánu, podlehl následkům útoku neznámého pachatele, který se odehrál během dne ve městě Chasavjurt. Na místě činu bylo nalezeno 17 nábojnic. V souvislosti s vraždou se spekuluje ohledně možné role dagestánských policejních sil. Bodyguard Yusupa Ajieva byl totiž krátce před útokem zadržen kvůli blíže neurčenému provinění. Dagestán v současnosti obývá přes 30 etnických skupin. Vztahy mezi některými z nich sou velmi napjaté. Obecně panuje nevraživost především vůči nejpočetnějším Avarům, kteří se snaží obsazovat mocenské pozice ve státním aparátu. Kumykové jsou terčem zášti kvůli tomu, že v zemi vlastní rozsáhlé množství obdělávatelné půdy. O tu mají dlouhodobě zájem členové ostatních národnostních skupin, kteří se kvůli nezaměstnanosti stěhují z hornatých částí Dagestánu do nížin. Kumykové jí však odmítají prodávat.
Gruzie možná trénovala protiruské povstalce
Prohlásil to gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili během rozhovoru s televizní stanicí Rustavi 2. Tématem bylo vyšetřování přestřelky poblíž obce Lopota, která se nachází nedaleko státních hranic mezi Gruzií a ruským Dagestánem. Během této události zemřeli 3 gruzínští vojáci a 11 příslušníků blíže neurčené paramilitární skupiny, která se údajně připravovala na protiruskou činnost v regionu severního Kavkazu. Případ se odehrál v srpnu 2012 a od té doby se kvůli panujícím nejasnostem vyšetřuje. Premiér Gruzie Ivanišvili se domnívá, že byli povstalci v zemi tajně cvičeni na příkaz jeho hlavního politického oponenta, kterým je současný gruzínský prezident Michail Saakašvili. Ten označil premiérovy výroky za „extrémně nebezpečné“ a doplnil, že připomínají „ruskou propagandu“. Veřejnost poté ujistil, že „se jeho země na výcviku teroristů nikdy nepodílela“.
Druhá největší ruská banka VTB se chystá poskytnout vlastní akcie k prodeji
Cílem je získat kapitál, který by následně mohla začít půjčovat domácím podnikům. Zájemcům má být nabídnut podíl v hodnotě 3,3 miliardy USD. Konkrétní datum zveřejnění nabídky aktuálně není známo, v zákulisí se ale hovoří o polovině května. Podle analytika ruské Alfa Bank Jasona Hurwitze by část akcií mohl koupit ruský stát, který jich v současnosti vlastní 75 %. Tento scénář je však spíše nepravděpodobný, jelikož se během aktuálního funkčního období ruského prezidenta Vladimira Putina státní podniky spíše privatizují. Akcie banky VTB ztratily od svého uvedení na burzu v roce 2007 polovinu hodnoty.
Japonský premiér se chystá oficiálně návštívit Moskvu
V rámci pobytu, který se uskuteční v průběhu příštího týdne, bude předseda japonské vlády Šinzó Abe s ruským prezidentem Vladimirem Putinem projednávat detaily spolupráce v širokém spektru oblastí. Mezi ně patří například otázka zapojení japonských firem do výstavby plynového potrubí z východní Sibiře do přístavního města Vladivostok. Diskutovat se také bude o založení společného investičního fondu s rozpočtem 1 miliardy USD, jehož práce by měla spočívat v podpoře expanze japonských podniků do východních oblastí Ruska. Japonský premiér Šinzó Abe také vyjádřil ochotu jednat o teritoriálním statutu Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval v roce 1945. Japonsko v reakci na tento krok odmítlo se Sovětským svazem uzavřít příměří.
Rusko plánuje umístit stíhací letouny v Bělorusku
V zemi by se měly objevit ještě letos. Následovat by poté mohla výstavba ruské letecké základny. Rusko a Bělorusko zahájily rozhovory o společném vzdušném defenzivním štítu v roce 2009. Ruský ministr obrany Sergej Šoigu se domnívá, že by měl být plně akceschopný do roku 2015. Podle Ruslana Pukhova, ředitele moskevské analytické organizace CAST, bude mít tento krok jen nepatrný vliv na obranyschopnost Ruské federace a ze strany četných evropských států bude vnímán velmi negativně. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozatím situaci veřejně nekomentoval.
Napětí mezi Čečenskem a Ingušskem se zvyšuje kvůli sporným pohraničním územím
Minulý týden vpochodovalo do příhraniční ingušské vesnice Aršty 300 čečenských policistů a začalo zde prohledávat domy a okolní pozemky. Oficiálním důvodem bylo pátrání po kavkazském vůdci islámských povstalců Doku Umarovi. Do cesty se jim však postavila ingušská policejní hlídka a v následné potyčce utrpělo několik osob lehká zranění. Ingušové událost považují za provokaci, neboť policejní síly jednotlivých republik Ruské federace mohou operovat pouze na vlastním území. Ingušský prezident nařídil zesílení hlídek v okresech, které s Čečenskem sousedí. Pohraniční spory mezi těmito zeměmi trvají od počátku 90. let, kdy se spolu se Sovětským svazem rozpadla také sjednocená Čečensko-Ingušská autonomní sovětská socialistická republika.
3 z 5 nejbohatších obyvatel Velké Británie se narodili v Sovětském svazu
Vyplývá to ze žebříčku, který představil magazín The Sunday Times. Na první místo se probojoval Alisher Usmanov, podnikatel narozený v Uzbecké sovětské socialistické republice. Jeho majetek se odhaduje na 20,3 miliardy USD. Vlastní většinový podíl v ocelárenské společnosti Metalloinvest a fotbalovém klubu Arsenal FC, kromě toho mu také patří akcie širokého spektra mediálních, telekomunikačních a internetových firem. První výdělky mu údajně přinesla výroba plastových tašek. Etnický rus obsadil i druhé místo v žebříčku. Hodnota majetku Lena Blavatnika, který ze země emigroval v roce 1978, dosahuje necelých 17 miliard USD. Vlastní například hudební vydavatelství Warner Music. Celkově pátý v pořadí je bývalý gubernátor Čukotky a majitel fotbalového klubu Chelsea FC Roman Abramovič, který zbohatl obchodováním s ropou. Celkový počet miliardářů žijících v Británii se od roku 1989 zvýšil z 9 na 88.
Rusko a USA posílí spolupráci v oblasti boje proti terorismu
Podle prohlášení Bílého domu se na tom shodli nejvyšší představitelé obou zemí během dnešního telefonického rozhovoru. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Barack Obama prý označili intenzivnější kooperaci svých speciálních protiteroristických jednotek za krok správným směrem. Konkrétnější informace zveřejněny nebyly. Ruský prezident Vladimir Putin v posledních dnech opakovaně sděloval médiím, že jeho země důrazně odsuzuje veškeré teroristické činy bez ohledu na jejich motiv. Na závěr sobotního telefonátu s americkým prezidentem nadto „vyjádřil jménem ruského lidu upřímnou soustrast všem pozůstalým, kterých se události v Bostonu dotkly“.
Evropský soud pro lidská práva uznal čečenské matce nárok na odškodnění
Podle zveřejněného verdiktu by měla obdržet v přepočtu 80 000 USD kvůli událostem z roku 2009, kdy jejího syna unesli příslušníci čečenské policie. Od té doby je pohřešován. Představitelé místních lidskoprávních organizací se obávají, že byl unesený Abdul-Yazit Askhabov policisty zavražděn. Dva z jeho bratrů byli zabiti během protiteroristických operací v letech 2000 a 2009. Ruské úřady zmíněné okolnosti vyšetřovaly, avšak nikdy nedošly k žádným konkrétním závěrům pro údajný nedostatek důkazů. Na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se od první vláky v Čečensku obrátily se svými žádostmi stovky místních obyvatel. S ruskými státními orgány kvůli hluboké nedůvěře ve většině případů nespolupracují.
Prezidenta Dagestánu nebudou volit občané
Namísto toho jej bude vybírat ruský prezident. Přímá volba byla dagestánským parlamentem zrušena poměrem hlasů 74 ku 9. Oficiálním důvodem jsou obavy z jejich průběhu. Severokavkazskou republiku obývá přes 30 etnik, jejichž vzájemné vztahy jsou velmi komplikované. Společnost rozdělují i odlišné postoje k islámu. Především kvůli vyznavačům jeho radikální formy je současný Dagestán nejnebezpečnější oblastí Ruské federace. Aktuálním prezidentem země je Ramazan Abdulatipov, který započal své čtyřleté funkční období v lednu 2013.
Rosněft odsouhlasil koupi podílu v italské rafinérské společnosti Saras
Pod kontrolu může ruská energetická firma získat až 21 % akcií. Majoritním akcionářem zůstane italská rodina Moratti, která vlastní například i fotbalový klub Inter Milán. Rosněft bude moci díky spolupráci s technologicky vyspělou společností rozšířit spektrum nabízených ropných produktů. Italský Saras věří, že se mu tímto krokem podaří zastavit propad ceny svých akcií, který je důsledkem rostoucí konkurence ze strany efektivních asijských a blízkovýchodních rafinerií. Roli hraje také rozvoj těžby břidlicové ropy v USA, která nasytila tamní trh. Někteří analytici odhadují, že Rosněft bude s postupem času svůj vlastnický podíl v Sarasu navyšovat. Investice do evropských rafinerií nejsou pro tuto organizaci novou zkušeností, v roce 2010 koupila 50% podíl v německé rafinérské firmě Ruhr Oel.
Ruský premiér Medveděv hodlá investicemi pozvednout východní část země
Do roku 2018 je údajně ochoten vynaložit za tímto účelem přes 3 miliardy USD ročně, celková výše investic by mohla dosáhnout až 16 miliard USD. Finance by měly mířit hlavně na Sibiř a do Dálněvýchodního federálního okruhu, kde žije přibližně 6 z celkových 142 milionů obyvatel země. Prioritou je zlepšit stav místních letišť, dálnic, přístavů, železnic a také elektráren. Vynaložené peníze by měly pocházet ze státní pokladny, ruského penzijního fondu a vkladů soukromých investorů. Obecný plán byl ruské vládě poprvé představen 21. března, nyní bylo nařízeno vypracování jeho konkrétní podoby.
Gazprom jedná s japonskými firmami o spolupráci v oblasti LNG
Na výstavbě terminálu pro zkapalňování zemního plynu ve Vladivostoku by se mohly podílet společnosti Itochu a JGC. Zájem údajně projevily i další firmy, například Mitsui a Mitsubishi, které již mají s energetickými projekty v Rusku dřívější zkušenosti. Výkonný ředitel polostátního Gazpromu Alexei Miller bude s představiteli japonských korporací jednat o bližších aspektech případné spolupráce ve čtvrtek. Zahájení výstavby LNG terminálu u dálněvýchodního města Vladivostok je plánováno na rok 2018. Odhady finančních nákladů se pohybují okolo 7 miliard USD. U projektů podobného rozsahu je zapojení více investorů obvyklé. Japonské organizace o participaci usilují ze strategických důvodů, země vycházejícího slunce je největším konzumentem LNG na světě.
LNG z ruského poloostrova Yamal by mohl být v zimě exportován do Evropy
Cílovými destinacemi by měla být především Velká Británie a severozápadní státy kontinentu. Tato varianta by však připadala v úvahu jen tehdy, pokud by kvůli příliš silnému ledu nebylo možné zkapalněný zemní plyn ze Sibiře vyvážet do asijských zemí, které jsou v současnosti ochotny platit za dodávky vyšší cenu. Přepravu by mělo zajišťovat 14 ledoborců, jejichž výrobní cena se odhaduje na 185 – 205 milionů USD. V evropských terminálech by svůj náklad mohly buď poskytnout k místní spotřebě, nebo přesunout na lehčí a úspornější tankery, které by jej transportovaly na vzdálenější trhy. V současnosti je však tento plán stále ve fázi vyjednávání. Zařízení, produkující na Yamalu kapalný metan, má být plně funkční nejdříve v roce 2016.
Výstavba LNG terminálu na Sachalinu může stát až 15 miliard USD
Na projektu by měla podílet ruská polostátní firma Rosněft a americký ExxonMobil. Stanice na zkapalňování zemního plynu by mohla být místo samotného ostrova Sachalin vybudována i v Chabarovském regionu, který se rozkládá na východním pobřeží Ruska. Terminál by měl být schopen produkovat až 5 milionů tun kapalného metanu ročně. Velká část by pravděpodobně mířila do asijských zemí, ve kterých dlouhodobě roste po LNG poptávka. Stavbu vlastního terminálu plánuje také další ruská energetická společnost Gazprom. Měl by být dokončen v roce 2018 a každých 12 měsíců produkovat až 10 milionů tun LNG.
USA obvinily 18 Rusů z porušování lidských práv
V rámci zákona Magnitsky act jim bude zakázán vstup na půdu USA. Pokud v zemi vlastní nemovitosti, popřípadě mají konta v amerických bankách, ztratí k nim až do odvolání přístup. Z celkových 18 jmenovaných osob je 16 spojováno s úmrtím ruského právníka Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení poté, co upozornil na rozsáhlý případ korupce státních úředníků. Původní seznam lidí, jež měli být na černou listinu zařazeni, obsahoval 230 jmen. Podle Bílého domu však stále probíhá šetření, je tedy možné, že se počet obviněných v nejbližších dnech rozšíří. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina na zprávu reagoval konstatováním, ve kterém zdůraznil „negativní dopad tohoto kroku na rusko-americké vztahy“.
Ruská vláda zvažuje prodej části akcií energetické firmy Rosněft
Na 19% podíl by podle vyjádření ruského ministra hospodářství Andreje Belusova mohla odkoupit společnost British Petroleum (BP), která v současnosti vlastní 19,75 % akcií Rosněftu, jehož aktuální tržní hodnota přesahuje 77 miliard USD. Postupný odprodej veškerých akcií polostátní těžařské firmy má být dokončen v roce 2016 a je součástí rozsáhlého privatizačního schématu, v rámci kterého by Rusko mělo poskytnout soukromým podnikům možnost ucházet se o vlastnictví několika významných státních a polostátních subjektů. Patří mezi ně i letecká společnost Aeroflot, telekomunikační poskytovatel Rostelecom a mezinárodní letiště Moskva-Šeremetěvo.
Neziskové organizace v Rusku čelí vážným komplikacím
Důvodem je nový zákon, který jim nařizuje registrovat se jako „zahraniční agenti“ v případě, že přijímají dotace z cizí země. Hnutím, které tento krok odmítají vykonat, hrozí finanční pokuty v maximální výši 16 000 USD nebo pozastavení činnosti. Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti může aktuálně nějaká forma postihu dopadnout na více než 14 000 dobročinných společností. Terčem jsou kromě poboček mezinárodních organizací Human Rights Watch (HRW) a Transparency International (AI) také významná ruská občanská hnutí. Jedním z nich je například Golos (hlas), jehož pracovníci v minulých letech častokrát upozorňovali na neregulérnost prezidentských a parlamentních voleb. Vedení organizace se hájí tím, že žádné finanční dary ze zahraničí nepřijímá, a je připraveno dokázat své tvrzení před soudem.
Tádžičtí podnikatelé plánují založení nové politické strany
První křesla v parlamentu by rádi získali během voleb v roce 2015. Do klání o post prezidenta v listopadu 2013 svého kandidáta nominovat nebudou. Vedoucí postavou rodící se strany Nový Tádžikistán je Zaid Saidov, bývalý ministr průmyslu. Stát podle něj naléhavě potřebuje reformy hospodářství, vzdělání i kultury. Podporu mu v jeho snahách vyjádřili lidé jako Shavkat Bazarov, předseda Národní asociace manažerů, nebo Abdugani Mamadazimov, ředitel Národní asociace politologů. Připojili se i četní novináři, ekonomové a právníci. Tádžikistán má poměrně nevyspělou politickou scénu, což je jedním z důsledků 5 let trvající občanské války, jež skončila v roce 1997. Nový Tádžikistán bude v případě úspěšného založení teprve 9. existující stranou v zemi.