V případě splnění plánu by těžba dosahovala objemu 120 milionů tun ročně. Požadovaný nárůst má umožnit zahájení provozu vrtné plošiny na Kašaganském poli, které se rozkládá v severovýchodní části Kaspického moře. Podle vědeckých odhadů se v něm nachází od 3 do 5 miliard tun surové ropy, což z něj činí jedno z největších ložisek na světě. Těžba v této oblasti však představuje technologicky náročnou operaci. Naleziště je těžko dostupné vzhledem ke svým geologickým specifikům, jako například nadprůměrně vysoký tlak v podobě 770 atmosfér, v zimě navíc klesá teplota okolního vzduchu k hranici -35 °C. I z těchto důvodů byl plánovaný začátek těžby dlouhá léta odkládán. O ropu z Kašaganského pole již projevila zájem Čína.
Archiv autora: Martin Pejřimovský
Ruský opoziční aktivista Alexei Navalny hodlá kandidovat na prezidenta
Pokud by se mu podařilo zvítězit, rád by využil nerostného bohatství země k pozvednutí životní úrovně obyvatel. Prezidentské volby se uskuteční v roce 2018, v současnosti ale není jasné, zdali se jich Alexei Navalny bude moci zúčastnit. 17. dubna jej totiž čeká soudní přelíčení, ve kterém se bude zodpovídat z údajného podílu na krádeži státního dřeva v hodnotě 515 000 USD. Podle obžaloby se činu dopustil v roce 2009, kdy vykonával funkci poradce starosty města Kirov. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až 10 let vězení. Ačkoli blogger Alexei Navalny jakoukoli vinu popírá, vzhledem ke své dlouhodobé kritice ruského prezidenta Vladimira Putina se očekává minimálně podmíněný trest.
Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří
V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.
Gazpromněft a Shell chystají společné projekty na Sibiři a v Arktidě
Finální podoba spolupráce má být upřesněna příští týden během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Nizozemsku. Gazpromněft se touto cestou snaží získat přístup k vyspělým technologiím, které by mu umožnily těžit ropu i z obtížně dostupných ložisek. Kromě zástupců firmy Royal Dutch Shell se představitelé Ruské federace setkají i s vedením nizozemské energetické společnosti Gasunie. S ním budou vyjednávat o možné kooperaci v oblasti dostavby plynovodu Nord Stream, který by jednou mohl být protažen až do Velké Británie.
Ázerbájdžán stupňuje perzekuci občanských aktivistů
V úterý 26. března byl kvůli údajnému držení drog zatčen pravidelný účastník protestních akcí a člen Lidové fronty Ázerbájdžánu (AXCP) Dasqin Malikov. Na přelomu března a dubna poté skončili ve vazbě 3 členové studentského hnutí NIDA, kteří byli obviněni z neoprávněného vlastnictví zbraní. Razie proti neziskovým společnostem nebyla cílena pouze na domácí aktivisty, krátce byl zadržen i jeden ze zaměstnanců místní pobočky amerického Národně demokratického institutu. Vlně zatýkání předcházel projev ředitele prezidentské kanceláře, ve kterém byly lidsko-právní organizace označeny za hrozbu národní suverenitě. Aktuální události pravděpodobně souvisí s prezidentskými volbami, které se uskuteční v říjnu letošního roku. O znovuzvolení bude usilovat současný první muž Ázerbájdžánu Ilham Aliyev, který se k moci dostal v roce 2003. V roce 2009 byla na jeho návrh přijata novela ústavy, která mu umožňuje vládnout neomezený počet funkčních období.
V Kyrgyzstánu byli za přípravu puče uvězněni tři opoziční poslanci
Udělené tresty nepřesahují hranici 18 měsíců, přestože žalobce požadoval odnětí svobody ve výši 10 let. Mírné rozsudky byly patrně důsledkem obav z případných nepokojů, které by mohla vyvolat protivládně naladěná část veřejnosti. Uvěznění zákonodárci stáli minulý říjen v čele demonstrací, jejichž cílem bylo donutit vládu znárodnit zlatý důl Kumtor, který v současnosti vlastní kanadská společnost Centerra Gold. Důl má pro místní ekonomiku strategický význam, jeho zisky v současnosti generují 5,5 % kyrgyzského HDP. „Chtěli jsme vyslyšet hlas lidu“, prohlásil po vyřčení verdiktu Kamchibek Tashiyev, jeden z trojice odsouzených.
Ruské ministerstvo financí nechce měnit systém zdanění ropných společností
Navrhovaná změna vypočítávání daňové zátěže by údajně mohla ohrozit příjmy do státního rozpočtu. Částka, kterou těžařské společnosti státu platí, se aktuálně odvozuje od množství vyprodukované a exportované ropy. Zástupci ropného průmyslu však prosazují nový způsob, podle kterého by se daně odvíjely od čistého finančního zisku. Ministerstvo financí namítá, že by tento krok usnadnil daňové úniky, jelikož se celkové zisky dají uměle snižovat. Těžaři namítají tím, že by takto nastavené zdanění vedlo k větším investicím do výzkumu a následnému rozšíření těžby do obtížně přístupných oblastí.
Gruzie vyjádřila znepokojení nad cvičením Ruské armády v Černém moři
Ačkoli se země podle gruzínského ministra obrany necítí přímo ohrožena, nesouhlasí s formou a rozsahem probíhajících manévrů. Podle ministerstva zahraničí se představitelé Gruzie obávají především zvýšené možnosti provokativních akcí v separatistické Abcházii a Jižní Osetii, jejichž nezávislost Rusko uznalo v roce 2008.
Obchodní komora USA v Rusku bude mít nového ředitele
Jméno jeho nástupce ještě není známo, výběrové řízení by mělo být ukončeno na sklonku roku 2013. Odstupující ředitel americké obchodní komory Andrew Somers odchází ze svého postu po 13 letech. Podle dostupných informací má nyní namířeno do soukromé poradenské firmy Teneo Holdings, kterou v roce 2011 založili poradci bývalého prezidenta USA Billa Clintona a dřívějšího premiéra Velké Británie Tonyho Blaira. Andrew Somers během kariéry těžil především z blízkých vztahů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a premiérem Dmitrijem Medveděvem. Alexander Ivlev ze společnosti Ernst & Young Russia tvrdí, že „hrál klíčovou roli při utváření vztahů mezi americkými podniky a Ruskou federací“.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vojenské cvičení v Černém moři
Manévrů by se mělo zúčastnit 36 válečných lodí a blíže nespecifikovaný počet letadel. Silná armáda je častým tématem projevů ruského prezidenta. Představitelé armády dostali minulý měsíc za úkol maximalizovat snahy o modernizaci ozbrojených složek, aby mohly čelit „pokusům západního světa o vychylování rovnováhy moci na svou stranu“. Prezident Ruské federace Vladimir Putin také řekl, že by vojenská cvičení měla být avizována s minimálním předstihem, aby se zvýšila flexibilita a připravenost mužů ve zbrani. Černomořské loďstvo hrálo klíčovou úlohu během války proti Gruzii v roce 2008. „Demonstrace síly ale může mít spojitost spíše s událostmi v Sýrii než se situací v okolí Černého moře“, domnívá se Fyodor Lukyanov, analytik serveru Russia in global affairs. V tamním přístavu Tartús má Rusko jedinou námořní základnu mimo teritorium bývalého Sovětského svazu.
Senátor Vitaly Malkin opouští ruskou Radu federace
Důvodem jsou nevyjasněné podrobnosti ohledně jeho majetku a rusko-izraelského občanství. Podle blogu protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného ruský senátor Malkin vlastní nezdaněné nemovitosti v Kanadě a USA. Dvojité občanství je navíc podle zákona neslučitelné s jeho funkcí. Jedná se o osmého příslušníka parlamentu Ruské federace, který během posledních měsíců dobrovolně rezignoval. „Vlna odchodů je organizována shora. Cílem rezignací je zvýšit důvěru lidí v upřímnost vládnoucích politiků“, myslí si Alexei Marakin, analytik nezávislého Centra pro politické technologie.
Čečenští policisté podezřelí z únosu a mučení byli propuštěni
Údajně se jedná o členy specializovaného útvaru osobní stráže čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, kteří mají své permanentní sídlo v Moskvě. Jejich úkolem je zajišťovat bezpečnost v průběhu prezidentských cest do hlavního města Ruské federace. Podle listu Novaya Gazeta unesli blíže nespecifikovaného muže, na kterém za pomoci fyzického násilí neúspěšně vymáhali v přepočtu 100 000 USD. Oběť mučení poté nalezla záchranka v moskevské čtvrti Strogino. Muž i přes těžká zranění přežil a své únosce identifikoval. Ti byli krátce zadrženi a poté propuštěni na svobodu kvůli údajnému tlaku vysoce postavených nadřízených. Podle anonymního zdroje skupina příslušníků ruské tajné služby FSB na protest proti tomuto kroku uvažuje o zahájení stávky nebo ukončení kariéry. Relevantnost této informace avšak někteří analytici zpochybňují.
Dolní komora ruského parlamentu schválila novelu volebního zákona
Novela umožňuje zrušit v republikách, krajích, oblastech, autonomních okruzích a federálních městech Ruské federace přímou volbu hlavy těchto správních jednotek. Vedoucí osoby by poté namísto voličů vybírali regionální zastupitelé ze tří kandidátů, které by jim navrhl ruský prezident. Podobně systém fungoval v letech 2004 – 2012, kdy se jej na sklonku svého funkčního období rozhodl liberalizovat tehdejší prezident Dmitrij Medveděv. Oficiálním důvodem navrhované změny je strach z nepokojů, které by svobodné volby mohly vyvolat v neklidných oblastech, jakými jsou například Dagestán nebo Čečensko. „Na severním Kavkaze se volby mění ve střet etnických, náboženských a zájmových skupin. Nerozhodují argumenty, ale finanční zdroje a administrativní základna,“ říká Jana Amelina, analytička státem sponzorovaného výzkumného institutu. Návrh vyvolává četné negativní reakce kvůli obavě z omezování demokracie. Proti novele legislativy hlasovalo 93 poslanců, což je v tradičně loajální Státní dumě nadprůměrný počet. Zákon nyní putuje do horní komory parlamentu. Pokud bude schválen i tam, začne se jeho platnost datovat od okamžiku podpisu ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Do Afghánistánu míří další jednotky gruzínské armády
Úkolem speciálně vycvičených vojáků je vystřídat své kolegy, kteří šestým měsícem operují v jižně položené provincii Helmand. Pod vlajkou Gruzie v zemi původně sloužilo přibližně 170 mužů, od loňského podzimu už jejich počet přesahuje 1500. Ministr obrany Irakli Alasania oznámil, že část z nich možná v Afghánistánu zůstane i po skončení bojů, které je plánováno na rok 2014. V případě zájmu velitelů afghánské armády by se mohli věnovat výcviku místních ozbrojených složek.
Čínský prezident Xi Jinping navštívil Moskvu
Během pátku stihl se svými protějšky podepsat 35 bilaterálních dohod. Nejdůležitější z nich se týkaly energetiky: země například budou spolupracovat na budování ropné rafinerie v čínském přístavu Tianjin a ruská státní firma Rosněft v průběhu následujících let zvýší objem exportované ropy do Číny na 45 – 50 milionů tun ročně, což je trojnásobek aktuálního množství. Podle očekávání však nebylo uzavřeno jednání o ceně ruského zemního plynu, za který Gazprom požaduje více, než je Peking ochoten platit. Státy se poté dohodly na tom, že do roku 2020 zdvojnásobí současný objem vzájemných obchodních aktivit, což by znamenalo každoroční výměnu zboží a služeb v hodnotě 200 miliard USD. Čínský prezident Xi Jinping na závěr jednání označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „dobrého přítele“. Rozhodnutí učinit Moskvu cílem své první zahraniční cesty odůvodnil „pevnými a nadstandardními vztahy“ mezi oběma zeměmi.
Rosněft dokončil akvizici TNK – BP
Operace v hodnotě 55 miliard USD učinila z ruské státní firmy největšího producenta ropy na světě. Na 20 % akcií a 2 místa ve správní radě bude kontrolovat těžařská organizace British Petroleum (BP). Ředitel Rosněftu Igor Sechin již přemýšlí o způsobu, jakým svou pozici na světovém trhu využije. Primárním cílem je údajně zvyšování dodávek ropy do Číny. Využito by při tom mělo být ropovodu z východní Sibiře, dálněvýchodního přístavu Kozmino a možná i potrubní soustavy, která vede přes území Kazachstánu.
60 členů Jednotného Ruska v Krasnojarském kraji hrozí vystoupením ze strany
Uvedli to v otevřeném dopise, který adresovali předsedovi strany a premiérovi Ruské federace Medvěděvovi. Své setrvání v rámci členské základny podmiňují odvoláním lokálního šéfa vládní strany v Abanském okresu Mikhaila Krivitsky, který na svém postu úřaduje již 13 let. Jeho odpůrci jej obviňují z dlouhodobého přijímání úplatků a spolupráce se zločinci, kteří v rozlehlém středosibiřském regionu nelegálně těží dřevo. Nejedná se o první akci s cílem odvolání stranického šéfa. V září roku 2012 podepsalo takto zaměřenou petici 600 místních obyvatel bez politické příslušnosti, proti jeho setrvání ve funkci je údajně i většina místních zastupitelů.
Rusko plánuje daňové úlevy pro energetické firmy
Úlevy mají být zacíleny hlavně na zvýšení produkce ropy z podmořských ložisek a břidlic. Potřebné zákony by měly vejít v platnost v lednu 2014. V Rusku je aktuální daňová zátěž energetických společností mnohem vyšší než ve většině vyspělých zemích. Na jednu stranu se díky tomu daří udržovat vyrovnaný státní rozpočet, na druhou je však výrazně omezena motivace firem investovat do výzkumu a dobývat suroviny z nalezišť, které jsou vzhledem ke své nedostupnosti méně ziskové. Podle ruského ministra energetiky Alexandra Novaka jsou finanční pobídky zvažovány také v oblasti produkce zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož poptávka na světových trzích dlouhodobě roste.
Čínský prezident bude v Moskvě jednat o dodávkách zemního plynu
Se zástupci Gazpromu však pravděpodobně nenajde společnou řeč. Hlavním důvodem jsou rozdílné představy o ceně. Ruská státní firma požaduje nejméně 300 USD za tisíc metrů krychlových. To je částka přibližně o 100 USD nižší, než jakou v roce 2012 platila Ukrajina. Čina však za stanovený objem hodlá platit maximálně 250 USD. Rozhovory o ceně této suroviny dlouhodobě nepřináší výraznější posun v názorech jednotlivých aktérů. Nástup prezidenta Xi Jinpinga, který se v Číně chopil moci v listopadu 2012, vnímali ruští analytici jako šanci na nový začátek jednání a ze strany dálněvýchodní mocnosti očekávali vstřícné kroky. Momentálně však ochotu činit ústupky nic nenaznačuje.
Stranu Spravedlivé Rusko opustily tři výrazné postavy, možná založí vlastní stranu
Poslanci Gennady Gudkov a jeho syn Dmitry Gudkov byli z provládní strany Spravedlivého Ruska vyloučení kvůli účasti na demonstraci proti zákazu adopcí ruských dětí občany USA. Ze solidarity členství ve straně přerušil i Ilya V. Ponomarev. Dmitry Gudkov se prozatím nevzdal svého poslaneckého mandátu, v nejbližší době o něj ale možná přijde. Někteří zákonodárci totiž požadují přezkoumání jeho nedávné cesty do Washingtonu, kde se měl údajně dopustit zrady nabádáním zástupců USA k ovlivňování blíže nespecifikovaných vnitřních záležitostí Ruska. Poslanec Gudkov v reakci na aktuální události zvažuje založení vlastní sociálně demokratické strany.
Agrární univerzitě v Gruzii byla odebrána akreditace
Příčinou byly výsledky kontroly Střediska pro zvyšování kvality vzdělávání. Odhalila neoprávněné udělení dvou bakalářských titulů, pochybení v procesu náboru některých pracovníků a určité body školního řádu údajně nepřiměřeně omezovaly práva studentů. Podnět k vyšetřování dala skupina bývalých zaměstnanců poté, co s ní byl v prosinci 2012 rozvázán pracovní poměr. Studenti školy se mobilizují a plánují protestní akci před ministerstvem školství. Vedení univerzity kromě toho vytvořilo tým, který bude se zástupci ministerstva v nejbližších dnech vyjednávat o možnostech nápravy sporných bodů a obnovení akreditace. Pochybnosti o aktuálních krocích komise vyjádřil prezident země Saakašvili, připojila se i pobočka nadnárodní neziskové organizace Transparency International (TI) sídlící v hlavním městě Tbilisi. Proces je podle nich politicky motivovaný, majitelem univerzity je totiž bývalý ministr financí Kakha Bendukidze, který je momentálně příslušníkem opozice. Gruzínský premiér Ivanišvili naopak označuje odebrání akreditace za správné a obviňuje média z politizace kauzy a manipulování veřejností.
Evropská kosmická agentura bude na výzkumu Marsu spolupracovat s Ruskem
Původním partnerem měla být americká NASA, která však účast odvolala kvůli rozpočtovým škrtům. Výzkumný projekt nese název ExoMars a jeho cílem bude umístit na povrch naší sousední planety dvě výzkumná zařízení. Prvním z nich bude mobilní stroj podobný vozítku Curiosity, které na Marsu operuje nyní. Bude mít k dispozici výrazně modernější vybavení, které mu umožní získávat vzorky pomocí vrtů hlubokých až dva metry. Společně s ním bude na planetě operovat statický Geofyzikální a environmentální modul, který by měl minimálně 6 let detailně monitorovat změny počasí a seizmickou aktivitu planety. Rusové souhlasili s poskytnutím raket, které oba přístroje dopraví na místo určení. První z nich by měla odstartovat v roce 2016, druhá v roce 2018. Celkové náklady projektu se odhadují na 1,6 miliardy USD.
Premiér Kyrgyzstánu souhlasí s prodejem plynovodné sítě ruskému Gazpromu
Obchod by se měl uskutečnit koncem března. Konkrétní podmínky budou ještě projednávány, hlavním požadavkem středoasijské země je ale souhlas Gazpromu s následnou modernizací plynového potrubí. Kyrgyzstán měl s dodávkami zemního plynu problémy naposledy v prosinci roku 2012, kdy bylo několik týdnů přerušeno zásobování ze strany Kazachstánu i Uzbekistánu kvůli problémům s financováním zvýšené poptávky zapříčiněné hlubokými mrazy. Kyrgyzstán má s Ruskem silné ekonomické a politické vazby. Necelý milion obyvatel středoasijské země v Rusku pracuje a ušetřené finance, které míří na konta rodinných příslušníků, posilují domácí ekonomiku. Moskva aktivně přispívá k modernizaci kyrgyzské armády a má v zemi svou leteckou základnu.