Třiatřicet nepálských opozičních stran v čele s Komunistickou stranou Nepálu vyslovily požadavek, aby se mezinárodní společenství postavilo proti hlasování o volbách do druhého ústavodárného shromáždění. Informace jsou oficiální, pocházejí z tiskového prohlášení opozice. Volby by měly proběhnout 19. listopadu 2013, jejich termín byl ale již několikrát posunut a tento termín tedy lze považovat za definitivní jen s velkou rezervou. Opozičním stranám se nelíbí hlavně sílící tlak mezinárodních aktérů a jejich zasahování do celé záležitosti. Dohodu o ustavení dalšího ústavodárného shromáždění a voleb do něj podepsalo více než sto politických stran Nepálu, na samotném jednání se ale podílejí pouze čtyři. I to je důvod nevole opozice. Celá záležitost bude mít pravděpodobně značný vliv na celé jednání, opozice požaduje jeho ukončení a rozpuštění parlamentu.
Archiv štítku: volby
Turecký premiér Erdogan odmítá komunikovat s novou egyptskou vládou
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan odmítl mluvit s egyptským viceprezidentem Mohamedem ElBaradeim. „Jak bych s Vámi mohl mluvit? Nebyl jste nikým zvolen, pouze dosazen těmi, kdo zosnovali puč,“ prohlásil ve středu na adresu viceprezidenta Baradeiho turecký premiér. Pokračuje tak zhoršování vztahů mezi novou přechodnou egyptskou vládou a Tureckem. Premiér Erdogan, který vede tureckou islamistickou stranu Spravedlnosti a Rozvoje (AKP), označuje bývalého egyptského prezidenta Mursího za jediného legitimního prezidenta Egypta. Za jeden rok Mursího vlády v Egyptě byly egyptsko-turecké vztahy na velmi dobré úrovni.
Ruský opoziční představitel Navalny se měl dopustit podvodu
Ruský soud uznal vinného Alexei Navalnyho z korupce, rozsudek znamená, že se Navalny nemůže účastnit zářijové volby o post starosty Moskvy, přestože byl ve středu zaregistrován jako kandidát. Rovněž se tak nemůže účastnit prezidentských voleb v roce 2018. V roce 2009 měl Alexei Navalny zorganizovat podvod, na základě něhož přišel lesnický podnik Kirovles o 10 000 metrů krychlových dřeva, tj. o 480 000 USD. Navalny soudní proces odmítl s tím, že je politicky motivován.
Chilský kandidát na prezidenta odstoupil z kampaně
Konzervativní kandidát Pablo Longueira se již nadále nebude ucházet o post prezident, bývalý ministr financí přitom v primárních volbách konzervativního bloku stran Alianza před 3 týdny porazil exministra obrany Andrese Allemanda. Podle Longueirova syna jsou na vině deprese jeho otce, které se po vyhraných primárkách dostavily. V dubnu z prezidentské kampaně odstoupil i bývalý ministr pro veřejné práce Laurence Golborne z důvodu finančního skandálu. Průzkumy výhru v listopadových volbách předpovídají exprezidentce Michelle Bachelet, která patří mezi nejoblíbenější chilské politiky.
Mali čekají na konci července parlamentní a prezidentské volby
Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
V Japonsku pomalu vrcholí předvolební boj
Volby do horní komory japonského parlamentu se konají za týden od neděle 14. července. Novinkou těchto voleb je historicky první možnost Japonců zvolit si své zástupce formou internetového hlasování. Bulvární japonská média se v několika posledních týdnech zaměřují na konkrétní kandidáty. Aktuálně se zabývají v současné době favorizovaným kandidátem Liberálně demokratické strany (LDP) Miki Watanebem, který se ze 48 místa probojoval na přední pozice v dosavadních předvolebních průzkumech. Watanabe je podnikatelem v oblasti pohostinství a bývalým starostou města Watami. Vlastní síť stylových japonských hospod a několik firem specializující se na cateringové služby. Právě bulvár Watanebeho obviňuje z praktik šedé ekonomiky, zejména v oblasti zaměstnávání.
Hazem el-Beblawi je novým premiérem Egypta
Prozatímní prezident Egypta Adly Mansour jmenoval dočasným premiérem Hazem el-Beblawi, liberálního ekonoma a bývalého ministra financí. Mohammed el-Baradei, nositel Nobelovy ceny za mír, byl jmenován viceprezidentem pro zahraniční záležitosti. Jméno el-Baradei se v minulých dnech skloňovalo i v souvislosti s funkcí premiéra, ale odmítla ho salafistická strana Nour. Prezident Mansour představil harmonogram nových voleb. Ústava by měla být pozměněna do 15-ti dnů, dána ke schválení referendem do 4 měsíců a parlamentní volby by mohly být začátkem roku 2014. Muslimské bratrstvo nadále odmítá uznat prozatímního prezidenta Mansour a jeho rozhodnutí, vyzývá k dalším protestům.
Druhá nejsilnější francouzská politická strana se ocitla v krizi
Politická strana bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho Unie pro lidové hnutí (UMP) se již od voleb předsedy strany na počátku letošního roku potýká s vnitrostranickou krizí způsobenou názorovým rozštěpením strany. V současné době UMP navíc čelí i krizi finanční, způsobené jednak neúspěchem v legislativních volbách, jednak rozhodnutím francouzské obdoby ústavního soudu ve věci prezidentské kampaně Nicolase Sarkozyho z roku 2012. Podle verdiktu, který dává za pravdu dřívějšímu rozhodnutí Speciální komise pro kontrolu financování kampaní z prosince 2012, francouzský stát neproplatí neúspěšnému kandidátovi účty za vedenou kampaň z důvodu překročení finančního limitu. Účty tak bude muset uhradit sama strana, jejich výše přitom tvoří více než polovinu příjmů UMP, očekávají se proto problémy s financováním dalších aktivit strany.
Mali zrušilo výjimečný stav
Od ledna platil v západoafrické zemi po zahájení intervence ze strany Francie výjimečný stav, ten nyní představitelé Mali zrušili. Rozhodnutí přichází poté, co armáda ovládla město Kidal, které bylo dlouhou dobu v držení Tuaregů. Ti souhlasili se vstupem vojsk do města v rámci mírové dohody, jež má umožnit konání prezidentských voleb. Tuaregové bojují za autonomii na severu Mali již od vyhlášení nezávislosti země v roce 1960, kritizují vládu z marginalizování jejich problémů. Prezidentské volby se mají konat 28. července. Do voleb kandiduje 28 představitelů, mezi nimi 4 bývalí premiéři a jedna žena. Předseda volební komise Mamadou Diamoutani pochybuje, že volby budou spravedlivé a svobodné.
Soud v Zimbabwe odmítl odložení červencových voleb
Dlouhodobí rivalové prezident Robert Mugabe a premiér Morgan Tsvangirai společně navrhli odložení voleb, které jsou naplánované na 31. července. Důvodem je údajně nízká připravenost na spravedlivé a svobodné volby, proto požádali ústavní soud o odklad. Ten jejich žádost nicméně zamítl, podle soudců nejsou splněny žádné zákonné důvody pro vyhlášení odkladu voleb. Po volbách v roce 2008 ustanovili po dlouhých sporech prezident Mugabe a premiér Tsvangirai z opozičního Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) křehkou koalici.
Volby do horní komory japonského parlamentu se budou konat v červenci
Japonská vláda v pátek odhlasovala definitivní termín konání voleb do horní komory japonského parlamentu. Ty by se měly uskutečnit 21. července letošního roku. Podle průzkumu veřejného mínění má největší šanci na výhru strana dosavadního japonského premiéra Shinzo Abeho. Oficiální kampaně by měly být spuštěny už 4. července. Strana premiéra Abeho už minulou sobotu zaznamenala první vítězství v Tokiu, kde konzervativní Liberálně demokratická strana (LPD) zvítězila ve volbách do městského metropolitního shromáždění. Volby v Tokiu byly podle pozorovatelů přípravou na celostátní volby do horní komory. I přes posledních pět týdnů ekonomické nejistoty na akciových trzích a nestálé hodnoty domácí měny Japonci premiérově ekonomické reformě v drtivé převaze stále důvěřují.
V Moskvě začal proces s demonstranty, kteří protestovali proti nástupu ruského prezidenta Putina k moci
Dvanáct lidí, kteří jsou obžalování z vyvolávání nepokojů po znovuzvolení ruského prezidenta Vladimira Putina, stanulo před moskevským soudem. Hrozí jim až osmiletý trest ve vězení za rvačky s policisty v předvečer prezidentovy inaugurace. Obžalovaní odmítli přiznat vinu a prohlašují, že právě oni byli oběti policejního zákroku. Povolený opoziční „Pochod milionů“ proti návratu Vladimira Putina do čela Ruska se uskutečnil 6. května 2012 v Moskvě, ovšem zvrhl se v tvrdé potyčky mezi demonstranty a těžkooděnci. Zranění utrpěly desítky lidí a policie zatkla přes 400 demonstrantů. Opozice označuje proces za snahu úřadů zastrašit lidi před dalšími demonstracemi proti režimu současného prezidenta Vladimira Putina.
Političtí představitelé Mali a Tuaregové podepsali mírovou dohodu
Malijská vláda uzavřela mír s Tuaregy, otevřela se tak cesta k prezidentským volbám, které by se měly konat příští měsíc. Mírová dohoda nařizuje okamžité příměří a stažení vládních jednotek z města Kidal na severu země, které ovládají Tuaregové. Dohodu oznámil francouzský prezident Francois Holland po skončení summitu G8. Jednání mezi malijskou vládou a tuarežskou MNLA probíhala skoro dva týdny v hlavním městě Burkiny Faso Ouagadougou. Tuaregové prosazují svou nezávislost na severu země od získání nezávislosti Mali na Francii v roce 1960 a obviňují centrální vládu v Bamaku z marginalizace severu země. Do Mali by před červencovými volbami mělo celkem dorazit na 12 600 mírových jednotek OSN.
Volby v Guiney se pravděpodobně znovu odloží, a to již poněkolikáté
Podle volební komise není možné ustanovit volby do stanoveného data, kterým je 30. června. Jednalo by se o několikáté odložení voleb, které znemožní definitivní přechod od vojenské vlády k civilní. Opozice tvrdí, že se prezident Aplha Conde snaží připravit netransparentní volby, proto vyzývala k odložení voleb, aby mohly být připraveny opravdu demokratické volby. Více než 50 lidí zemřelo během tříměsíčních protestů. Podle prezidenta Conde je pravděpodobné odložení voleb, neboť opozice nezaregistrovala žádného kandidáta. V současnosti se mluví o odsunutí voleb o měsíc na 28. července. V Guiney proběhl vojenský převrat v prosinci 2008, od roku 2010 se země snaží o vyhlášení voleb, které jsou opakovaně odkládány.
Kuvajtský nejvyšší soud rozpustil parlament
Poslední volby do parlamentu, které se konaly v prosinci, bojkotovala opozice kvůli volebním pravidlům. V zemi poté protestovaly masy lidí. Soud udělal rozhodnutí o rozpuštění parlamentu poté, co emír nařídil změnu volebního systému. Analytici říkají, že je to ukazuje na změny v Perském zálivu. Nové datum voleb ještě nebylo stanoveno. Před rokem také rozpustil nejvyšší soud parlament, který ovládala současná opozice.
Představitelé států jižní Afriky žádají odložení voleb v Zimbabwe
Na summitu Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), které se konalo v sobotu, žádali představitelé států odložení voleb v Zimbabwe. V zemi narůstá napětí mezi prezidentem Robertem Mugabe a opozičním premiérem Morganem Tsvangirai, který odmítl termín konání voleb. Volby by se měly konat po rozhodnutí ústavního soudu na konci července, nicméně opozice tvrdí, že jde o příliš brzké konání voleb, které zastaví reformy médií a bezpečnostních sil. Zároveň se očekávalo, že na summitu bude diskutována možná pomoc s přípravou voleb v Zimbabwe a finanční pomocí ve výši 132 milionů USD, což se nestalo.
Volby do nepálského ústavodárného shromáždění proběhnou v listopadu
Nepálská prozatímní vláda se usnesla na snad již definitivním termínu voleb do ústavodárného shromáždění, proběhnou 19. listopadu 2013. Úspěšná realizace těchto voleb je nutná ke stabilizaci nepálského politického systému a politiky samotné, vláda proto vyzvala všechny relevantní aktéry k maximálnímu úsilí. Kromě stanovení volebního data kabinet řešil i související otázku volebních zákonů, v níž rovněž došel shody a nabídl opozičním stranám účast ve volbách. I přes snahu vlády dosáhnout co nejširšího konsenzu se proti jejímu usnesení vymezilo 42 politických stran, ve svých prohlášeních k tomuto kroku však odrazují své voliče od bojkotu voleb či agitaci proti nim. Je tak více než jasné, že otázka ústavodárného shromáždění a především pak vytvoření řádné ústavy je prioritou všech. Nepál již jedno ústavodárné shromáždění svolal, po jeho neúspěchu bylo ale v květnu 2008 rozpuštěno. Původní datum voleb do toho druhého byl stanoven na 5. května 2013.
Česká republika přijde o jeden mandát v Evropském parlamentu
Evropský parlament (EP) ve čtvrtek rozhodl o novém přerozdělení poslaneckých mandátů, které bude při volbách v roce 2014 ovlivněno vstupem Chorvatska do Evropské unie a lisabonskou smlouvou, která omezuje počet členů EP na 751. Česká republika bude mít v dalším volebním období v EP místo současných 22 zástupců pouze 21. O jednoho poslance v EP přijde dalších 11 zemí, Chorvatsko dostane 11 mandátů.
Malijská vláda a Tuaregové dosáhli příměří, volby by se měly uskutečnit v červenci
Obě strany se shodly „v principech“ a uzavřely příměří, které umožní uskutečnit plánované volby v červenci. Jednání začalo v sobotu v hlavním městě sousední Burkiny Faso, sporem mezi Tuaregy a malijskou vládou je oblast na severu země Kidal, která byla navzdory vojenské operace mezinárodního společenství stále pod kontrolou tuarežské MNLA. Tuaregové žádají větší politickou autonomii pro region. Dohoda by měla umožnit vytvoření komise, v níž budou zastoupeny obě strany a která bude monitorovat bezpečnosti oblasti. Volby by se mě uskutečnit 28. července a měl by tak být dokončen přechod od vojenské k civilní vládě.
Protesty v turecké Ankaře pokračují, premiér odmítá předčasné volby
„Nerozhodujeme o předčasných volbách, protože lidé pochodují v ulicích,“ řekl premiér Recep Tayyip Erdogan. Parlamentní volby se budou konat až v roce 2015, prezidentské a komunální v roce příštím. Na 5 000 lidí se v sobotu shromáždilo na protivládní protest na náměstí Kizilay v centru Ankary. Policie při střetech s demonstranty použila slzný plyn a vodní děla. Vládnoucí strana Spravedlnosti a rozvoje (AKP) je v čele země od roku 2002, demonstranti ji obviňují z autoritářství a snahy vnutit sekulární společnosti islámské hodnoty. Protesty v Turecku začaly 31. května, 4 lidé zemřeli, tisíc dalších bylo zraněno a stovky uvězněny.
Egyptský ústavní soud považuje horní komoru parlamentu za neplatnou
Shura, neboli horní komora egyptského parlamentu, která byla ustanovena na základě prezidentského výnosu, je podle ústavního soudu neplatná. Po nových volbách by tedy měla být komora rozpuštěna. Shura byla ustanovena prezidentem Mohammedem Mursím, aby vypracovala novou verzi ústavy. Ústava byla přijata navzdory mezinárodní kritice i domácím protestům v referendu v prosinci. Přitom se nejedná o první případ prohlášení neústavnosti legislativního orgánu v Egyptě. Prozatím není jasné, jak se vláda k rozhodnutí ústavního soudu postaví. Podle soudce by činnost komory měla zůstat minimálně do nových parlamentních voleb, jejichž datum konání zatím nebylo stanoveno.
Libanon odložil volby na konec roku 2014
Libanonský parlament hlasoval o odložení voleb. Poslanci si prodloužili mandát do listopadu 2014, tedy skoro o rok a půl. Odůvodnili to bezpečnostní situací. Napětí v zemi vzrostlo, když se Hizballah zapojil přímo do bojů v Sýrii. Poslanci navíc nedokázali přijmout nový volební zákon. Pověřenému premiérovi Tammam Salam se mezitím již dva měsíce nedaří sestavit vládu. Očekává se, že obnoví svou snahu poté, co bylo parlamentu prodlouženo období. Demonstranti před parlamentem házeli rajčata a provolávali hesla: „Neuspěli jste. Jděte domů.“
Prezident Zimbabwe nemůže otálet se stanovením voleb, rozhodl ústavní soud
Podle ústavního zimbabwského soudu se musí prezidentské a parlamentní volby konat do 31. července, proto musí prezident Robert Mugabe stanovit jejich datum co nejdříve. V prezidentských volbách se proti sobě postaví současná hlava státu za stranu Zanu-PF a opoziční premiér Morgan Tsvangirai ze strany MDC. V březnu byla v referendu schválená ústava, proto by měly být vyhlášeny volby podle nové ústavy. V minulých volbách v roce 2008 měl v prvním kole zvítězit premiér Tsvangirai, nicméně podle oficiálních výsledků byla volba zmanipulovaná, do druhého kola následně odstoupil. Do čela země tak byl zvolen prezident Mugabe, který funkci vykonává od roku 1980.