V neděli proběhly po celé Francii oslavy nejvýznamnějšího francouzského svátku – pádu Bastily. Začátek tradičního svátku byl letos doprovázen dohady o prezidentském projevu, ke kterému současný prezident François Hollande svolil až dva dny před počátkem oslav. Během projevu, jenž byl poznamenaný prezidentovou klesající popularitou, vyjádřil jednak svůj optimismus ohledně vyhlídek francouzské ekonomiky, jednak se pokusil urovnat i vášně ohledně těžby břidličného plynu, které již dlouhou dobu rozdělují francouzskou společnost. Ten se během jeho volebního období těžit nebude. Letošní oslavy byly také ozvláštněny účastí jednotky malijských vojáků, která se podílela na stabilizaci západoafrického regionu, na přehlídce v centru Paříže. Jejich účast symbolizovala celosvětový boj proti terorismu.
Archiv štítku: vojaci
Napětí v Egyptě roste
Ve městě Mansoura po střetech mezi příznivci prezidenta Mursiho a jeho odpůrci zůstali 2 mrtví a 170 zraněných. V Káhiře před ministerstvem obrany demonstranti volali protivládní gesta. Vojáci byli povoláni na ochranu veřejných budov. Lidé se údajně zásobují potravinami před očekávanými nepokoji. Na víkend je naplánována velká demonstrace opozice, která řekla, že má 13 milionů podpisů žádající odchod prezidenta Mursiho a předčasné volby. Již dříve šéf armády generál al-Sisi řekl, že armáda nenechá padnout Egypt do konfliktu.
OSN nemůže přijmout ruskou nabídku pro misi na Golanských výšinách
OSN řekla, že nemůže akceptovat ruskou nabídku, že jeho vojáci nahradí odcházející rakouské v mírové misi na Golanských výšinách, protože dohoda mezi Izraelem a Sýrii brání, aby stálý člen Rady bezpečnosti OSN byl přítomen u jednotek na Golanských výšinách. Mluvčí OSN dodal: „Vážíme si úvahy, že Ruská federace dala nabídku, že poskytne vojáky na Golany.“ Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant, který tento měsíc předsedá Radě bezpečnosti řekl, že by jednotka měla zůstat na místě, i když bude mít nižší počet vojáků. Budou hledat vojáky v jiných zemích.
Rusko může nahradit Rakousko v mírových jednotkách na Golanských výšinách
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, že jeho země vyšle vojáky do mírových jednotek OSN na Golanských výšinách, až se stáhnou vojáci Rakouska. „S ohledem na složitou situaci, která se dnes vyvíjí v Golanských výšinách, můžeme nahradit odcházející rakouský kontingent v tomto regionu oddělující izraelské síly od syrské armády,“ citovala ruská agentura prezidenta Putina. Navíc Filipíny zvažují setrvání u jednotek.
Irsko udělilo milost dezertérům z druhé světové války
Irský parlament schválil zákon udělující milost tisícům vojáků, kteří opustili armádu, aby ve druhé světové válce bojovali po boku Spojenců. Irská republika totiž byla po celou dobu druhé světové války neutrální. Tisíce vojáků irské armády ale zemi opustili a vstoupili do britských vojenských sil, a proto byli označeni za dezertéry. Po válce se vojáci potýkali s diskriminací, přišli o své důchody. Loni se irská vláda za zacházení s bývalými vojáky omluvila. Návrh zákona byl schválen v úterý a irský prezident by jej měl podepsat během několika dní.
V Iráku se konaly provinční volby
Téměř 14 milionů Iráčanů mohlo v sobotu volit ve volbách do provinčních rad. Dle BBC více než 8 000 kandidátů soutěžilo o 378 křesel. Ve dvou provinciích byly volby odloženy, protože zde nemohla být zajištěna bezpečnost. Výsledky voleb ukážou i podporu stran před parlamentními volbami, které budou v roce 2014. Volební účast by měla být kolem 50 % a výsledky voleb budou známy až za několik dní. Poprvé od odchodu amerických vojáků ze země nad bezpečností dozorovaly irácké síly. Volby byly doprovázeny zvýšeným násilí, ale jen několik útoků se stalo přímo ve volební den. Voliči byli před vstupem do volebních místností prohledáváni dvakrát. Podle analytiků jsou volby testem, zda je v Iráku politická stabilita po 10ti letech od svrhnutí režimu prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003.
Bomba v Afghánistánu zabila 5 amerických občanů
V jihoafghánské provincii Zabul bylo během sebevražedného bombového útoku zabito 5 Američanů. Při explozi auta naloženého výbušninou přišli o život 3 američtí vojáci a 2 civilisté, kteří sloužili při NATO. S Američany přišel o život i afghánský doktor. Několik dalších Američanů a Afghánců bylo výbuchem zraněno. K explozi došlo uprostřed konvoje, který převážel guvernéra provincie Mohammada Ashrafa Naseryho a další oficiální představitele. Podle guvernéra měl výbuch zasáhnout jeho vozidlo. NATO v současné době předává odpovědnost za bezpečnost v zemi afghánským složkám a v zemi zbývá zhruba 100 000 vojáků mise ISAF, kteří by Afghánistán měli opustit do konce roku 2014.
Evropská mise na podporu malijských vojáků začne v červenci
V Mali v lednu letošního roku byla pod francouzským velením osvobozena města na severu země, ale boje s islamistickými skupinami stále pokračují. Mise na podporu a trénink malijských vojáků, která má pomoci Mali v boji proti islamistické skupinám, se účastní 550 vojáků z 22 zemí EU, z nichž je 150 instruktorů a zbytek představuje další personál. Francie přispívá 207 vojáky, Německo 71 vojáky, Španělsko 54 vojáky, Velká Británie 40 vojáky, Česká republika 34 vojáky, Belgie 25 vojáky a Polsko 20 vojáky. Školení probíhá pod kontrolou francouzského brigádního generála Francois Lecointre, podle něhož malijská armáda musí být zcela zrekonstruována a mise by měla trvat asi 15 měsíců. První plně vyškolený prapor by měl být začít operovat v Mali v červenci na základně Koulikoro, která se nachází asi 60 km od hlavního města Bamako.
Řecko protestuje proti hanobení řeckých hrobů v Makedonii
V jihovýchodním Valandovu v Makedonii byly počátkem týdne poškozeny hroby neznámými útočníky na řeckém vojenském hřbitově ze 2. světové války, řecké ministerstvo zahraničí čin ostře odsoudilo v diplomatické notě adresované makedonskému ministerstvu zahraničí ve čtvrtek. Poškození hrobů může zhoršit již tak napjaté vztahy mezi Makedonií a Řeckem. Makedonie se slíbila poškození hrobů důkladně vyšetřit.
Zbytek českých vojáků je již na misi EU v Mali
Celkem 34 českých vojáků je nyní na misi EU v Mali. Zbylých 24 vojáků v sobotu odcestovalo do západoafrické země, aby tam pomohli malijské vládě v boji proti radikálním islamistům ze severovýchodu země. Hlavním úkolem pak bude pomoc s výcvikem a výstavbou malijské armády. Podle velitele české jednotky nadporučíka Marka Štěpánka jsou vojáci dobře připraveni, neboť většina členů týmu již byla na misi v Afghánistánu.
Nehoda vrtulníku v Afghánistánu si vyžádala 5 mrtvých amerických vojáků
V pondělí večer došlo v jižní části Afghánistánu k nehodě helikoptéry, kterou nepřežilo 5 amerických vojáků. O několik hodin dříve zemřeli další 2 Američané, když je zastřelil afghánský policista. Pondělí se tak stalo dnem, během kterého zemřelo nejvíce amerických vojáků v Afghánistánu od začátku roku. Příčina nehody vrtulníku se zatím vyšetřuje. Podle představitelů koaličních sil NATO v Afghánistánu v době nehody nebyla zaznamenána žádná aktivita nepřítele.
Bolivijský prezident Evo Morales vyznamenal vojáky, kteří byli vězněni v Chile
Bolivijští vojáci Alex Choque, Augusto Cárdenasa José Luis Fernández v pondělí dostali od bolivijské hlavy státu Evo Moralese vyznamenání a byli povýšeni. Tři mladí vojáci se nacházeli více než měsíc ve vězení v Chile, protože vstoupili na jeho území se zbraní v ruce a chilské autority je zatkly. Prezident Bolívie Evo Morales řekl, že si vojáci vyznamenání zaslouží za „důstojné služby vlasti a statečné čelení nespravedlivému zatčení“.
Téměř 150 vojáků bylo v Kolumbii odsouzeno za zpronevěru 20 milionů USD
Vojenský tribunál Kolumbie odsoudil na 150 vojáků na různě dlouhé tresty odnětí svobody za zpronevěru 20 milionů USD. V roce 2003 odsouzení vojáci našli peníze pocházející z ilegálního obchodu s drogami zahrabané v lese. Nález nenahlásili, ale rozdělili si ho mezi sebou. Advokáti vojáků se snažili obhajobu postavit na faktu, že jestliže vojáci nevěděli, komu peníze ve skutečnosti patří, nemohli se dopustit trestního činu krádeže. Údajně peníze patřily největší povstalecké organizaci Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).
Poslanecká sněmovna odsouhlasila vyslání českých vojáků do Mali
Poslanci dolní komory v úterý souhlasili s vysláním českých vojáků do západoafrického státu Mali, kde budou působit v rámci mise Evropské unie. V Mali budou nejprve hlídat základnu v hlavním městě Bamaku, jde o misi nebojovnou. Během dalších 6 měsíců se zapojí do výcviku maliské armády a také jí dodají zbraně, které již nepotřebují. Pokud vyslání vojáků schválí také horní sněmovna, bude vysláno na 50 českých vojáků.
Střety s povstalci FARC si vyžádaly smrt 7 vojákům
Přinejmenším smrt 7 kolumbijských vojáků a zranění 5 dalších si vyžádaly střety v agrární oblasti Caquetá s největší povstaleckou organizací země Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Podle prohlášení armády se vojsko v oblasti nacházelo kvůli informaci o plánovaném útoku rebelů. Jeho úlohou bylo akci zabránit, nicméně střet skončil bojem. V posledních měsících se povstalecká organizace a vláda snaží vyjednávat o trvalém míru, který by ukončil již 50 let trvající konflikt. Nicméně napětí mezi povstalci a vládou se zvyšuje po tom, jak FARC ukončila jednostranné příměří minulý měsíc.
Bolívie nevyloučila možnost mezinárodní soudní žaloby Chile
Kancléř Bolívie David Choquehuanca prohlásil, že možnost mezinárodní soudní žaloby Chile kvůli zatčení 3 bolívijských vojáků není vyloučena. Vojáci 25. ledna 2012 vstoupili na území Chile ozbrojeni a byli následně zadrženi v regionu Taparacá vzdáleném téměř 2000 kilometrů severně od hlavního města Santiago de Chile. Jsou obviněni z nelegálního vstupu na území států s útočnou zbraní. Bolívie tvrdí, že vojáci pracovali na tajné misi proti gangům prodávajícím použité automobily. Kancléř Choquenhuanca se nejdřív obrátí na soud v Santiagu, nicméně jestliže se situace nevyřeší, nevyloučil možnost mezinárodní soudní žaloby.
Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali
Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.
Jihoafrická republika chce navýšit počet vojáků v Středoafrické republice
V pondělí uvedla Jihoafrická republika, že do země pošle více vojáků, kteří se mají přidat po bok armády Středoafrické republiky v boji proti rebelům v tzv. Selekově koalici. V současnosti je v zemi na 200 jednotek, podle jihoafrického prezidenta Jacoba Zumy by se počet měl zdvojnásobit. Ve Středoafrické republice se nacházejí i vojáci sousedního Gabonu, Konga, Čadu a Kamerunu, kteří jsou součástí Mezinárodních sil střední Afriky (FOMAC). Před měsícem začali rebelové boj proti prezidentovi Francois Bouzize, v současnosti se nacházejí na 80 kilometrů od hlavního města Bangui.
NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku
NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.