Poslanci ČSSD podpoří Rusnokovu vládu

Vedení ČSSD jednomyslně doporučilo svým poslancům, aby vyjádřili důvěru vládě premiéra Jiřího Rusnoka. Podle sociální demokracie by se tak mohla otevřít cesta k předčasným volbám nebo alespoň oddálit návrat zkompromitované pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. S návrhem přišel předseda Bohuslav Sobotka, který úřednický kabinet odmítal podpořit a opakovaně jej kritizoval. Rusnok tak vedle 11 hlasů od VV může počítat i s 54 hlasy ČSSD. Podle předsedy Sobotky podpora úřednického kabinetu neznamená podporu krokům, které by do budoucna oslabovaly parlamentní systém vlády v zemi a vedly k zavedení prezidentského systému“. Sociální demokracie hodlá zahájit jednání s dalšími stranami o nezbytných úpravách ústavy, které zpřesní pravomoci jednotlivých ústavních institucí, tak aby zde zůstal zachován parlamentní systém.

Rusnokova vláda může vládnout i bez důvěry v Poslanecké sněmovně

Premiér Jiří Rusnok uvedl, že i bez získání důvěry v Poslanecké sněmovně může úřednický kabinet podle ústavy vládnout dál. Podle Rusnoka legitimita jeho vlády vyplývá z Ústavy České republiky i z hlediska ústavních zvyklostí, jelikož pokud od poslanců jeho kabinet nedostane důvěru, podá demisi a může vládnout dál. Premiér Rusnok argumentoval například vládou Mirka Topolánka, která fungovala v demisi přes čtyři měsíce. Politické kroky je podle něj možné po určitou dobu provádět i bez mandátu z voleb či od Poslanecké sněmovny. Poslanci budou jednat o důvěře Rusnokově vládě 7. srpna. ODS a TOP 09 budou podle svých zástupců hlasovat proti, ČSSD, KSČM i VV budou o podpoře kabinetu ještě jednat.

 

Přechodná egyptská vláda složila slib

Nový egyptský přechodný kabinet pod vedením premiéra Hazem al-Beblawiho složil do rukou přechodného egyptského prezidenta Adly Mansoura slib. Jednou z hlavních postav nové vlády je ministr obrany a místopředseda vlády generál Abdel Fattah al-Sisi, který post ministra obrany zastával i za prezidenta Mursího a který stál v čele armády při jeho sesazení na začátku července. Na svém místě zůstal i staronový ministr vnitra Mohammed Ibrahim. Další tři ministerské posty byly svěřeny ženám, které v kabinetu exprezidenta Mursiho žádný post nezastávaly. Na vládě se naopak nepodílí členové Muslimského bratrstva, kteří nabízená křesla odmítli a vládu po složení jejího slibu ihned označili za „nelegitimní“. Nová vláda má v nejbližších dnech zahájit diskuzi o změnách v ústavě a také stanovit harmonogram budoucích parlamentních a prezidentských voleb.

Může být vyhlášení nedůvěry vládě příště složitější?

Dnes již bývalý premiér a předseda strany ODS Petr Nečas. Autorem snímku je Aktron.

Dnes již bývalý premiér a předseda strany ODS Petr Nečas. Autorem snímku je Aktron.

Politická situace, která je v současné době k vidění v České republice, zde není poprvé. Sesazení vlády premiéra Petra Nečase a pokusy o sestavení nové úřednické vlády Česká republika již několikrát zažila. Pokud bude úřednické vládě Jiřího Rusnoka vyjádřena důvěra, půjde již o třetí úřednickou vládu v historii České republiky.

V roce 2009 úřednická vláda Jana Fischera nahradila vládu Mirka Topolánka, jíž byla vyslovena nedůvěra. Česká ústava nestanovuje povinnost mít po „svržení vlády“ alternativní plán. Jinými slovy ti, kteří stojí za vyjádřením nedůvěry vládě, nemusí mít připravené řešení politické krize. Těmto situacím předchází tzv. konstruktivní vyjádření nedůvěry, které je zakotveno v některých zemích. Čtěte dále ->

Egyptská armáda sesadila prezidenta Mursího

Vrchní velitel egyptských ozbrojených sil generál Abdul Fattah al-Sisi oznámil ve středu večer v televizním projevu, že Mohammed Mursí již nezastává post prezidenta Egypta. Armáda rovněž pozastavila platnost ústavy a prezidentské pravomoci svěřila předsedovi egyptského ústavního soudu Adli Mansourovi. Kroky armády podpořili vůdce egyptských koptských křesťanů i vůdce hlavní opoziční frakce Muhammed ElBaradei. Plánem egyptské armády je podle projevu generála Sisiho ustanovení přechodné vlády, která dovede zemi k předčasným prezidentským i parlamentním volbám. Odpůrci Mohammeda Mursího krok vlády oslavují, jeho podporovatelé naopak události považují za vojenský puč. Stejným způsobem, tedy za „vojenský puč“, označil situaci i příspěvek na facebookové stránce nyní již bývalého prezidenta Mursího.

ČSSD zvažuje změnu ústavy

Ve středečním rozhovoru pro Hospodářské noviny se předseda ČSSD zmínil o možné změně ústavy. Inspiraci hledá zejména v německém politickém systému, ve kterém je nutné nejprve zvolit nástupce odstupujícího premiéra, a poté ho teprve jmenuje prezident. K tomuto návrhu se vyjádřil také ústavní právník Jiří Kysela, kterému se změna nepříčí, nicméně muselo by se jednat o změnu v širším kontextu, neboť podle jeho slov nelze aplikovat pouze jeden prvek německého modelu na český politický systém. Změna by se měla týkat především toho, zda-li bude politický systém preferovat spíše silnějšího premiéra nebo prezidenta. Navíc, jak nepřímo dodal, ani návrh ČSSD nemusí nutně vést ke stabilitě politického systému.

Maďarská demokracie v rukou Viktora Orbána s přízviskem „nedemokratická“

Přelomovým obdobím se pro Maďarsko stalo jaro roku 2010, kdy parlamentní volby výrazně pozměnily zastoupení politických stran v jednokomorovém parlamentu. Ve volbách konaných 11. a 25. dubna 2010 došlo k  volebnímu vítězství středopravé aliance Fidesz a KDNP, která získala 68,14 % parlamentních křesel. 

Volby znamenaly konec osmiletého vládnutí socialistů a do parlamentu se nedostaly také strany, které hrály dominantní roli při změně režimu v roce 1989 (SZDSZ a MDF). Současně do parlamentu poprvé prosadila extrémně pravicová strana Jobbik a LMP, což je strana se zeleným programem. Vláda začala ihned provádět rozsáhlé reformy, které se dotkly dokonce i ústavy. Čtěte dále ->

Egyptský ústavní soud považuje horní komoru parlamentu za neplatnou

Shura, neboli horní komora egyptského parlamentu, která byla ustanovena na základě prezidentského výnosu, je podle ústavního soudu neplatná. Po nových volbách by tedy měla být komora rozpuštěna. Shura byla ustanovena prezidentem Mohammedem Mursím, aby vypracovala novou verzi ústavy. Ústava byla přijata navzdory mezinárodní kritice i domácím protestům v referendu v prosinci. Přitom se nejedná o první případ prohlášení neústavnosti legislativního orgánu v Egyptě.  Prozatím není jasné, jak se vláda k rozhodnutí ústavního soudu postaví. Podle soudce by činnost komory měla zůstat minimálně do nových parlamentních voleb, jejichž datum konání zatím nebylo stanoveno.

První bolivijský prezident má šanci vládnout 3 volební období

Bolivijská vláda schválila v pondělí zákon, podle kterého by současný prezident země Evo Morales mohl potřetí v řadě kandidovat na prezidentský úřad. Nyní naplňuje své druhé volební období. Nejbližší prezidentské volby se mají konat koncem příštího roku. Podle bolivijské ústavy je sice možné být prezidentem jen po dobu 2 volební období, ale když prezident Morales poprvé vykonával prezidentský úřad (2006-2010), došlo ke změně ústavy, která je nyní důvodem, proč by se první volební období nemělo do celkového součtu započítávat. Přijatý zákon se zakládá na stanovisku ústavního soudu. Podle opozice však ústavní soud pochybil a nový zákon je v rozporu s ústavou. Někteří poslanci uvažují, že se obrátí na Organizaci amerických států (OAS), aby situaci prošetřila.

Japonci protestovali proti chystané změně jejich ústavy

Stovka japonských občanů v pátek protestovala v centru Tokia proti změnám ústavy, kterou chystá premiér Shinzo Abe a jeho vláda. Opozice, odbory, náboženské organizace i někteří jednotlivci pochodovali za zvuku bubnů a hlasitých protestů z parku poblíž císařského paláce až k obchodní čtvrti Ginza. Změny japonské ústavy by se především měly týkat schvalovacího procesu ústavních dodatků. V budoucnu by měla být upřednostňováno pravidlo dvoutřetinové většiny, získané v obou komorách japonského parlamentu před referendem. Oponenti zdůrazňují, že tato změna ústavy bude oslabovat občanské svobody. „Ústava by měla především chránit lidská práva, ale vládě jde o to tento stav zvrátit,“ řekl Hiroshi Honna, jeden z kritiků ústavní změny.

Barmský prezident rezignoval na funkci předsedy vládnoucí strany

Vládnoucí barmská Strana solidarity a rozvoje Svazu prodělala personální změnu na nejvyšších pozicích, na předsednický post rezignoval současný prezident Barmy Thein Sein. Do čela strany tak byl jmenován dosavadní místopředseda Shwe Mann. Jedním z důvodů prezidentovy rezignace byla i častá kritika výkonu obou nejvyšších funkcí, prestože v rámci strany působil spíše pasivně – ústava z roku 2008 totiž zakazuje podílet se na aktivitách strany během výkonu prezidentské funkce. Nový předseda Shwe Mann ve svém prvním prohlášení potvrdil současné směřování strany i zachování vícestranického demokratického systému a tržně orientované ekonomiky. Ke dnešnímu dni existuje v Barmě 58 povolených politických stran, jimž dominuje vládnoucí Strana solidarity a rozvoje Svazu a opoziční Národní liga pro demokracii.

Kuvajt: opoziční vůdce uvězněn za urážku emíra Ahmada al-Sabaha

Kuvajtský opoziční vůdce a bývalý poslanec Mussallam al-Barrak byl odsouzen v hlavním městě Kuvajtu k 5 letům vězení za urážku panovníka, šejcha Sabaha al-Ahmada al-Sabaha, ke které došlo loni v říjnu. Urážkou bylo míněno „podkopávání“ emírovy autority jako hlavy státu. Al-Barrakův právní zástupce je rozhodnut se odvolat, neboť verdikt je podle něj v rozporu s justicí. Kuvajtská opozice hrozí pouličními nepokoji, nebude-li tento případ řádně prošetřen. K soudu kvůli výpovědi se chystají současný kuvajtský premiér Jaber al-Mubarak al-Hamad al-Sabah a 2 bývalý opoziční poslanci, jejichž jména však nebyla zveřejněna. Souzený poslanec al-Barrak byl zbaven poslanecké imunity v dubnu 2012 Kuvajtským Národním Shromážděním (KNA).

Mexický senát schválil reformu omezující zadlužení jednotlivých států, poslanci nesouhlasí

Senátoři v Mexiku úterý schválili ústavní reformu, která má umožnit větší kontrolu zadlužení mexických států. Reforma má zabránit tomu, aby guvernéři jednotlivých mexických států, mohli dluh státu mnohonásobně znásobit. Bývalý guvernér státu Chiapas z let 2006 až 2012 Juan Sabines zvýšil za 6 let státní dluh o 5 000 %. Poslanecká sněmovna tvrdí, že Senát nemůže zahájit prosazování reformy týkající se zadlužení. Senát oponuje, že ústavní reforma může vzniknout v obou komorách. Sedm zástupců stran v Poslanecké sněmovně požádali poslance, aby návrh zákona schválený Senátem odmítli.

Polsko by mohlo čekat referendum o přijetí eura a ústavní změny

Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci uvedl, že se nebrání uskutečnění referenda ohledně přijetí eura, kterému se dříve snažil vyhnout. S referendem o jednotné měně premiér Tusk souhlasí výměnou za potřebné ústavní změny. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina obyvatel bude pravděpodobně hlasovat proti přijetí. Vláda premiéra Tuska má nepatrnou většinu v parlamentu, a tudíž bude potřebovat podporu pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS), aby dosáhl dvou třetinové většiny v dolní komoře a mohlo dojít k nutným ústavním změnám včetně jednotné měny. Strana PiS již dříve oznámila, že je proti přijetí eura a referendu. Analytici pro agenturu Reuters uvedli, že EU očekává, že největší východní ekonomika přijme euro v roce 2019.

Rebelové ve Středoafrické republice chtějí po převratu rozpustit parlament a zrušit platnost ústavy

Poté, co o víkendu rebelové v tzv. Selekově koalici, obsadili hlavní město Bangui a do čela země se jmenoval jejich vůdce Michel Djotodia, prohlásili, že platnost ústavy bude pozastavena a parlament bude rozpuštěn. Důvodem je podle jejich představitele Djotodi přechod k demokratickému zřízení prostřednictvím „věrohodných a transparentních voleb“. Nové volby by se měly konat během 3 let. Podle OSN uprchly desítky tisíc obyvatel do sousedního Kamerunu, kam se uchýlil i prezident Francois Bozize, a Demokratické republiky Kongo.

EU pozastavila sankce proti úředníků a firmám v Zimbabwe

EU se rozhodla pozastavit platnost sankcí proti 81 úředníkům a 8 firmám v Zimbabwe, kvůli „mírovému, úspěšnému a důvěryhodnému“ referendu o nové ústavě. Podle zdrojů EU sankce zůstanou platné proti 10 lidem, včetně prezidenta Zimbabwe Roberta Mugabeho. Sankce EU uvalila v roce 2002 v reakci na porušování lidských práv a politické násilí v rámci vlády prezidenta Mugabeho. Příznivci prezidenta Mugabeho tvrdí, že sankce by měly být bezpodmínečně odstraněny, protože mají negativní dopad na ekonomiku země. Prezident Mugabe a  předseda vlády Morgan Tsvangirai z opoziční strany si rozdělili moc v zemi po sporných volbách v roce 2008. Nová ústava, schválená v referendu 16. března, rozšiřuje občanské svobody. Nové všeobecné volby by se měly konat v tomto roce. 

V referendu byla v Zimbabwe schválena nová ústava

Na 95 % registrovaných voličů, kteří přišli k referendu, vyjádřili souhlas s navrhovanou ústavou, která například omezuje funkční období prezidenta na dvě a rozšiřuje občanská práva. Ústava měla podporu obou hlavních politických stran, které se o politickou moc dělí od roku 2009. Nové volby podle schválené ústavy by se měly v červnu letošního roku. Jelikož ústavní omezení dvou funkčních období u prezidentského postu nejde vynutit zpětně, může současný prezident Robert Mugabe, který stojí v čele země od roku 1980, kandidovat. Mezi další hlavní změny ústavy patří zrušení prezidentského práva veta na legislativní zákony, decentralizace vlády do 10 provincií, rozšíření občanských práv a svobody médií a umožnění dvojího občanství.

Návrh na revizi barmské ústavy prošel parlamentem

Barmská ústava bude revidována, s definitivní platností o tom rozhodla dolní komora parlamentu, když schválila návrh poslanců vládnoucího Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. V nejbližší době tak dojde k ustavení všestranické komise, která v ústavě z roku 2008 provede patřičné změny. Ústava, které je vyčítána nedemokratičnost, vešla v platnost poté, co ji schválilo celonárodní referendum. To však vyvolalo rozsáhlé spekulace, údajně totiž bylo zmanipulováno tehdejší vládou. Od roku 2010 dochází v Barmě k uvolňování poměrů, vojenská vláda se změnila v polocivilní a v neposlední řadě byly povoleny další strany, z nichž nejdominantnější je nyní opoziční Národní liga pro demokracii vedená Aung San Suu Kyi. Změna ústavy je výrazným posunem v barmském vývoji, tím spíše, že návrh na revizi základního dokumentu byl podán členy vládnoucí strany.

V Zimbabwe probíhá referendum o ústavě

O nové podobě ústavy, která například omezuje vládu prezidenta pouze na dvě funkční období, hlasují občané v Zimbabwe. Podle BBC si mnozí obyvatelé neuvědomí možné změny ústavy, proto je prozatím účast nízká. V čele země stojí prezident Robert Mugabe již od roku 1980. Nová ústavy by měla zajistit i svobodu projevu, decentralizaci na lokální vlády, zrušení prezidentského veta na přijaté zákony a zastavení procesu přerozdělení půdy. Ústava naopak zachovává zákaz manželství stejnopohlavních párů a trest smrti, který byl nicméně omezen na muže v rozmezí věku 21 až 70 za vraždy spáchané za přitěžujících okolností.  Pokud by byla nová ústava schválena, volby se by se měly konat v druhé polovině letošního roku.

Poslanci vládnoucí barmské strany přišli s návrhem na revizi ústavy

Barmský parlament bude  jednat o možné změně ústavy platné od roku 2008. Ústava je mnohými pokládána za nedemokratickou, mimo jiné výrazně znevýhodňuje prezidentské a viceprezidentské kandidáty, jejichž příbuzní žijí v zahraničí. Barmská ústava je velmi často kritizována i kvůli garanci čtvrtiny poslaneckých mandátů armádě. Poslanci z řad vojáků pak nejsou voleni, nýbrž dosazováni nejvyšším velením. S návrhem na revizi ústavy paradoxně přišli bývalí generálové Aye Myint a Thein Zaw, kteří jsou vysoce postavenými členy vládnoucí strany Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. Ta má své zázemí právě v armádě. Vojenská junta předala vládu v roce 2011, kdy byl prezidentem zvolen Thein Sein, v témže roce získala Národní liga pro demokracii vedená disidentkou Aung San Suu Kyi v doplňovacích volbách 43 mandátů. Suu Kyi považuje revizi ústavy za klíčový krok směrem k plnohodnotné demokracii.

Amnestie je nezrušitelná, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) uvedl v pátek ve svém odůvodněném usnesení, že novoroční amnestie je nezrušitelná, a to z toho důvodu, že nepodléhá soudní moci. ÚS zdůvodnil své úterní zamítnutí návrhu senátorů na zrušení sporného druhého článku amnestie, který měl zastavovat kauzy trvající více jak 8 let, u nichž hrozí sazba až 10 let odnětí svobody. ÚS také zdůraznil skutečnost, že případný přezkum amnestie nevyplývá ani z ústavy.

Podle venezuelské ústavy se mají konat nové prezidentské volby do 30 dnů

Venezuela musí po smrti svého prezidenta Huga Cháveze podle ústavy vyhlásit nové volby do 30 dnů. Panují avšak pochybnosti, od kdy se daných 30 dnů počítá a zdali je vůbec z technického hlediska možné volby uskutečnit v tak krátké době. Volby vyhlásí Národní volební rada (CNE). „Pokud budeme počítat 30 dnů od smrti Huga Cháveze (5. března) a volby mají být v neděli, pak by připadly na poslední březnovou neděli (31. března), která je den před Velikonocemi. Zbývají 3 týdny a CNE dosud volby nevyhlásila, proto bude velmi složité splnit danou lhůtu,“ řekl vysokoškolský profesor práva José Ignacio Hernánde. Dodal, že Venezuela je rozlohou velká země a přístup do některých regionů je obtížný.

Norští Barmánci přivítali barmského prezidenta protestem

Příjezd barmského prezidenta Thein Seina do Osla provázel protest Barmánců žijících v Norsku. Ti nesdílejí celosvětový názor o proreformním založení barmského nejvyššího představitele a civilní vládu země považují za nedostačující změnu. Svůj protest vedli proti ústavě z roku 2008, občanské válce, ale i korupci. Apelovali na prezidenta Seina i na barmskou vládu, jíž stále dominují představitelé bývalého vojenského režimu, aby ukončili etnický konflikt v zemi a revidovali ústavu, neboť ta garantuje přílišnou moc armádě. Podle hlavního organizátora protestu Myit Ayeho je změna ústavy zásadním krokem pro další reformy. Aye se později sešel s předsedou Kabinetu Soe Theinem a náměstkem ministra informací Ye Htutem, aby vysvětlil požadavky protestujících – především dodržování lidských práv a práv etnických menšin.