Předseda nepálského Nejvyššího soudu povede prozatímní vládu

Khil Raj Regmi, předseda Nejvyššího soudu Nepálu, povede dočasnou vládu. Oficiální nabídku přijal počátkem tohoto týdne na jednání v Baluwataru. Jeho nominace byla řešením přijatelným pro všechny parlamentní strany. Nepál se nachází v politické krizi, nemá vládu a dočasná ústava již nevyhovuje. Jejím hlavním nedostatkem je absence institutu volené vlády. O nápravu se snažilo Ústavodárné shromáždění, nebylo však úspěšné a svou činnost ukončilo v květnu 2012. Zformování prozatímní všestranické vlády je klíčové pro realizaci voleb do druhého Ústavodárného shromáždění. O nové vládě a jejím předsedovi definitivně rozhodne Nejvyšší soud, podle jeho prohlášení by se avšak neměly vyskytnout žádné komplikace.

Nepál zvolí Ústavodárné shromáždění

Vládnoucí i opoziční strany Nepálu se shodly na termínu voleb do druhého Ústavodárného shromáždění, vyhlášeny byly na 5. května 2013. Dočasnou vládu povede nejvyšší soudce Khil Raj Regmi. Nové shromáždění bude mít 491 členů, část bude zvolena přímo a část poměrně. Funkční období je stanoveno na 5 let. Hlavním úkolem Ústavodárného shromáždění bude vypracování nové ústavy, poté se shromáždění přemění v parlament. Největším problémem je zahrnutí institutu volené vlády, stávající prozatímní ústava podobné právo nezná. První Ústavodárné shromáždění bylo rozpuštěno loni v květnu, aniž by vyhlásilo novou ústavu.

Volby by v Zimbabwe měly proběhnout v červenci

Podle premiéra Morgan Tsvangirai by se všeobecné volby měly uskutečnit v červenci. Příští měsíc proběhne v zemi referendum o nové ústavě, po jejím schválení by měly být vyhlášeny volby. Termín referenda byl předběžně stanoven na 16. března. Novou podobu ústavy schválil minulý týden parlament. Změny ústavy nejsou veřejnosti prozatím známy, předpokládá se, že nová ústava omezení setrvání prezidenta na dvě období. Schválení ústavy předcházely dlouhodobé spory mezi prezidentem Robertem Mugabem, který stojí  v čele od roku 1980, a premiérem Morganem Tsvangirai.

Další střety v Egyptě

Opoziční egyptské skupiny svolaly v pátek do ulic protesty nazvané „pátek důstojnosti“, které měly vyzvat egyptského prezidenta Mursího, aby naplnil cíle revoluce, která ho vynesla do jeho funkce. Na 38 opozičních skupin svolalo shromáždění s požadavky na novou jednotnou vládu, dodatky k ústavě a záruku nezávislosti soudů. V několika městech se demonstranti střetli s policií, která k jejich rozehnání použila slzný plyn, několik desítek lidí bylo zraněno. Podle stanice Al-Jazeera napadli demonstranti vládní budovy a policie, která měla za úkol budovy chránit proto zasáhla. Egyptské demonstrace se vyostřily po smrti opozičního aktivisty v policejní vazbě a odvysílání záběrů, jak pořádková policie bije účastníka protivládní demonstrace.

Rumunská vláda oznámila záměr změnit Ústavu

Vládní koalice Sociální liberální unie (USL) oznámila v prohlášení záměr zřídit komisi, která by se zabývala změnou Ústavy. Vedoucím komise by se měl stát lídr Národní liberální strany (PNL) Crin Antonescu, která je součástí vládní koalice. Vzhledem k tomu, že vládní koalice disponuje dvěma třetinami hlasů v parlamentu, mohla by bez problémů vyhrát referendum o změně Ústavy, jehož uskutečnění je naplánované do konce října. Změna Ústavy se týká především omezení role prezidenta, včetně jmenování předsedy vlády prezidentem. Dále by mohlo v případě změny Ústavy nahradit 41 krajů 8 regionů, nicméně tento návrh naráží na odpor početné maďarské menšiny, která požaduje přerozdělení země na 15 autonomních regionů, a to na základě etnického rozdělení. V současné době asi 1,37 miliónu z celkového počtu 19,5 miliónů jsou etničtí Maďaři.

Skotský parlament plánuje vyhlášení možné nezávislosti v březnu 2016

Skotská vláda vypracovala dokument nastiňující přechod k nezávislosti, který by na základě úspěšného referenda z roku 2014 proběhl v březnu 2016. Politici se nyní snaží vyjednat podmínky nezávislost s britskou vládou. Předseda opoziční skotské liberálně demokratické strany (SLD) Willie Rennie řekl, že Skotská národní strana (SNP) podcenila rozsah a složitost požadavku nezávislosti, jelikož budou muset projednat 14 000 mezinárodních smluv, měnu, rozdělení majetku, členství v NATO a v mnoha dalších organizacích. Příprava psané ústavy by měla být zahájena pod záštitou nezávislého skotského parlamentu a měla by odrážet hodnoty skotských obyvatel.

Čína by mohla přistoupit k liberalizaci režimu

Současná čínská ústava byla ratifikována v roce 1982, přesto však mnohé její principy fungují pouze teoreticky. Změnu může přinést nové vedení Čínské komunistické strany. V listopadu loňského roku se generálním tajemníkem stal Xi Jinping a z několika jeho projevů je patrné, že by se strana nemusela bránit částečné liberalizaci režimu. To dodává naděje reformistům a intelektuálům, kteří by v zemi rádi viděli stranicky kontrolovaný systém. Generální tajemník Xi Jinping v jednom svém prohlášení, které podporuje tyto domněnky, poukázal na „nutnost vyhnout se osudové chybě Sovětského svazu“ a „spoutat moc“. Podle analytiků je možnost na změnu reálná.

Černohorská vládní koalice je nejednotná ohledně kandidatury Vujanovice na prezidenta

Sociální demokratická strana (SDP) se distancovala od podpory současného prezidenta Filipa Vujanovice na jeho možné znovuzvolení. Podle oficiální zprávy SDP nesouhlasí s podporou prezidenta Vujanovice, protože podle Ústavy  z roku 2007 může prezident vykonávat prezidentský úřad pouze dvakrát, pro Vujanovice by to bylo již třetí prezidentské období. Protože Černá Hora vyhlásila samostatnost až v roce 2006, výklad Ústavy je pro mnohé sporný. SDP je součástí každé vládní koalice s Demokratickou stranou socialistů (DPS) ministerského předsedy Mila Djukanovice od roku 1998.

Egyptská opozice odmítla prezidentův požadavek na národní dialog

Prezident Mohammed Mursi vyzval představitele opozice k jednání, aby projednala čtyřdenní násilí v zemi. Desítky lidí zemřelo poté, co soud odsoudil 21 lidí za smrt během nepokojů po fotbalovém zápase v roce 2011. Stav nouze byl v posledních dnech vyhlášen ve městech Port Said, Suez a Ismailia. V pondělí vláda schválila zákon, který umožňuje armádě zatýkat a účastnit se policejních akcí. Opozice obviňuje prezidenta Mursiho z autokracie a z omezování svobody a vyznání důsledkem nové ústavy.

Současný prezident Černé Hory se bude moci ucházet o prezidentský úřad i po třetí

Vládní Demokratická strana socialistů (DPS) ve čtvrtek jednomyslně schválila kandidaturu dosavadního prezidenta Filipa Vujanovice, přestože černohorská Ústava z roku 2007 uvádí, že prezident do úřadu může být zvolen pouze dvakrát. V případě znovu zvolení Vujanovice prezidentem by se jednalo již o třetí volební období. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Kandidatura prezidenta Vujanovice bude ještě řešena na Ústavním soudě. Prezidentské volby se odehrají již na začátku dubna, přestože původní datum bylo stanoveno na květen.

Katalánský regionální parlament schválil prohlášení o sebeurčení Katalánců

V debatě o potenciální nezávislosti Katalánska, na severovýchodě Španělska kolem Barcelony, došlo k novému obratu. Katalánský regionální parlament ve středu schválil prohlášení o svrchovanost práv území. Ačkoliv se nejedná o úplné prohlášení o nezávislosti, regionální parlament trvá na tom, že občané Katalánska mají právo na sebeurčení. Přes ostrou kritiku opozice z konzervativní španělské vlády v Madridu, katalánský parlament hlasoval pro prohlášení, jehož součástí je, že „katalánský lid má z důvodu demokratické legitimity charakter suverénní právnické a politické osoby“. To znamená, že Katalánsko bude jednat samostatně se španělskou vládou, evropskými institucemi a mezinárodním společenstvím ohledně vlastního sebeurčení. Španělská vláda trvá na tom, že ústava neumožňuje žádnému ze 17 regionů Španělska jednostranné odtržení.

Prezident Chile podpoří ústavní uznání původních obyvatelů

Prezident Chile Sebastián Piñera oznámil v souvislosti se stále probíhající krizí mezi kmeny Mapučů a vlastníky půdy v regionu Araucanía, že podpoří oficiální ústavní uznání původních obyvatel Chile v ústavě. Kmeny by měly podle vyhlášení prezidenta Piñery vytvořit radu, která by skutečně reprezentovala jejich zájmy a kulturní tradice. Představitelé vlády jsou nyní v problematickém regionu s cílem zhodnotit rozsah konfliktu mezi zemědělci a Mapuči, kteří podle historických nároků z dob španělské kolonizace žádají  o vrácení milionů hektarů půdy v Araucaníi.

V Černé Hoře se jedná o změně Ústavy

Parlamentní ústavní výbor se dnes sešel, aby projednal ústavní změny, které by měly pomoci zemi plnit reformy, požadované EU.  Jedním z nejslabších míst podle EU je problém nezávislosti soudů, která je brána jako klíč proti boji s korupcí a organizovaným zločinem. Podle vedoucího delegace EU pro Černou Horu Mitji Drobnice by mohlo neprovedení ústavních změn zastavit proces jednání Černé Hory o vstupu do EU. Vládnoucí koalice bude potřebovat k prosazení ústavních změn i podporu prosrbské opozice.

OSN vyzývá Tunisko k vytvoření opatření, která by zaručovala větší rovnost pohlaví

Odborníci OSN apelují na Tunisko, aby ve své ústavě přijalo přísnější opatření, na základě nichž by se dalo bojovat proti gendrové nerovnosti a diskriminaci. Podle pracovnice Komise pro odstranění diskriminace žen OSN Kamala Chandrakirana je současný stav návrhu ústavy nedostatečný a nejasný v otázkách práv žen, zároveň upozorňuje na absenci zmínky o oblasti mezinárodních lidských práv, kterými je Tunisko vázáno. Pracovní skupina, která uskutečnila v zemi pětidenní návštěvu uvádí, že návrh ústavy nezahrnuje žádná ženská občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva. Závěrečné výsledky šetření budou předloženy Radě pro lidská práva OSN.

Egyptští islamisté vybrali nového předsedu

Největší egyptská ultrakonzervativní strana Al Nour si zvolila nového předsedu poté, co se předchozí lídr od strany oddělil a založil si vlastní platformu. Novým předsedou strany Al Nour se stal duchovní Younis Makhyoun. Ke změně ve vedení došlo dva měsíce před očekávanými parlamentními volbami, které má svolat egyptský prezident Mohammed Mursí. Nový předseda Makhyoun prohlásil, že cílem strany bude „očistit zákony od všeho, co odporuje islámskému právu Šaría.“ Předseda Makhyoun byl také členem zákonodárného shromáždění, které vytvořilo novou egyptskou ústavu, kritizovanou za nedostatečnou ochranu lidských práv.

Libyjci se zatím neshodli na podobě nové ústavy

Více než 2 měsíce po vzniku nové libyjské vlády je země stále bez ústavy. Národní shromáždění spolu s předsedou Národní přechodné vlády (GNC) Mohamedem Megaryefem doposud nepodniklo kroky k vytvoření ústavní komise. Pokud budou zákonodárci s ústavou otálet, nezačnou v praxi fungovat zákony, například vymezení postavení žen a menšin ve společnosti, ustanovení národního jazyka či role islámského práva šaría. Ústavní komise se bude skládat ze 60 zástupců všech 3 regionů země, Kyreneiky na východě, Fezzánu na jihu a Tripolska na západě Libye.

Ústavní soud v Egyptě přezkoumá legitimnost horní komory parlamentu

Již v červnu egyptský Ústavní soud rozpustil dolní komoru poté, co uznal, že volební zákon, který platil pro obě komory parlamentu, byl nespravedlivý. V neděli zasedal soud poprvé od listopadu, kdy prezident Mursi rozšířil prezidentskými dekrety své pravomoci. Na dalším jednání 15. ledna bude soud projednávat legitimitu ústavodárného sboru, jenž vypracoval návrh ústavy, kterou Egypťané schválili v referendu. Pravomoci horní komory parlamentu byly novou ústavou rozšířeny, pokud by soud tedy rozhodl, že senátoři byli zvoleni nelegálně, musela by být horní komora rozpuštěna. Nové volby by se pravděpodobně konaly spolu s parlamentními, které se musí konat do dvou měsíců od schválení ústavy. Nová ústava rovněž snížila počet soudců Ústavního soudu z 18 na 11, soud podle agentury Reuters opustili největší odpůrci prezidenta Mursího.