Bahrajnský král Hamad bin Issa al-Khalifa nařídil uplatňování tvrdších trestů na pachatele „teroristických činů“. Podle nového zákona mohou být pachatelé teroristického útoku, který si vyžádá oběti, odsouzeni k doživotnímu vězení, či k trestu smrti. Zpřísňují se i tresty za pokus o teroristický čin, nebo za financování teroristických organizací. Zpřísnění trestů je spojeno s očekávanými protesty, které šíitská opozice svolala na polovinu srpna. Sunnitská vládnoucí vrstva již protesty oficiálně zakázala a pohrozila trestem všem, kteří se budou účastnit. Podle vládních úřadů v Bahrajnu narůstá počet střetů mezi občany a policií, zejména na šíitských předměstích hlavního města Manamy. Vláda z těchto činů obviňuje „teroristy“. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International opatření přijatá bahrajnskou vládou povedou k „dalšímu porušování mezinárodních závazků ohledně lidských práv“.
Archiv štítku: sunnité
Násilí v Iráku nepolevuje
Série výbuchů bomb v autech si v pondělí vyžádala více než 50 lidských životů a téměř 200 lidí je zraněno. V okolí Bagdádu vybuchlo 13 náloží v autech v převážně šíitských čtvrtí. Další bomby vybuchly v centru Basry a u terminálů taxíků v Kutu. Od začátku roku tak násilí v Iráku zabilo již 4000 lidí, jen v červenci bylo mrtvých v důsledků útoků 810. Panují obavy, že se navrátí do Iráku plnohodnotný konflikt. OSN tvrdí, že se jedná o největší násilí od roku 2008. Zvyšuje se napětí mezi většinovou šíitskou společností a menšinovou sunnitskou, která se cítí na okraji zájmu vlády Nuri al-Maliki. Ministr vnitra řekl, že násilí je inflitrováno ve společnosti a bez pomoci občanů se ho bezpečnostním silám nepodaří zastavit.
V kuvajtských volbách utrpěli porážku šíité
Kuvajtští šíité, kteří tvoří 30 % populace, získali v nových volbách do kuvajtského 50 členného parlamentu pouze 8 křesel oproti 17, které drželi po posledních prosincových volbách. V novém parlamentu naopak získali 3 křesla liberální poslanci a svou pozici z 5 na 7 křesel posílili i zástupci kuvajtských sunnitů. Nejvíce křesel, 24, získali tradičně zástupci lokálních kmenových skupin. Část opozice, složená z liberálů, islamistů i lokálních kmenů, nové parlamentní volby bojkotovala na protest proti volebnímu zákonu, který podle ní umožňuje vládnoucí rodině manipulovat s výsledky. Bojkot však nebyl tak rozsáhlý, jako v případě předešlých voleb v prosinci 2012.
V Bahrajnu explodovala bomba
V Riffě, jižně od bahrajnského hlavního města Manamy, explodovala bomba v autě před sunnitskou mešitou ve chvíli, kdy se věřící účastnili pozdní modlitby ve středu. Nejsou hlášeni žádní zranění, bylo zničeno několik aut. V oblasti žijí i členové královské rodiny. Ministerstvo vnitra pátrá po vinících. Útok odsoudila hlavní šíitská skupina Wefaq, stejně tak vláda a král Hamad bin Issa al-Khalifa, který žádá tvrdý zásah proti násilí. V roce 2011 propukly nepokoje v Bahrajnu, kde šíitská většina žádala demokratické reformy. Od února letošního roku probíhají rozhovory národního usmíření, ale dosáhly malého pokroku.
Sebevražedný atentátník zaútočil v Jemenu
V městě Saada, které leží 130 km severně od hlavního města Sanaa, zaútočil sebevražedný útočník na motorce na trhu. Zabil minimálně 2 lidi a zranil 8 dalších. Saada je většinově šíitské město, které bylo dlouhou dobu pod kontrolu rebelů, kteří se nyní účastní národního dialogu. V posledních měsících ale roste v zemi napětí mezi vládou, která je většinově sunnitská, a šíitskými rebely. Vláda je obvinila ze spolupráce s Íránem.
Bahrajn zadržel vůdce opozice napojené údajně na Irán
Bahrajnské úřady oznámily, že zadržely vůdce šíitské opoziční skupiny Koalice revoluce 14. února. Koalice 14. února je hlavní hybnou silou za povstáním proti sunnitské menšině, která řídí stát. Zadržení členové Koalice 14. února jsou podle bahrajnských úřadů napojeni na Irán a měli se podílet na „kriminálních činech“ a „teroristických“ aktivitách. Po dalších členech Koalice 14. února bahrajnské úřady dále pátrají, 13 členů vedení řídí Koalici údajně také ze zahraničí. Většina zadržených osob je podezřelá hlavně ze shánění finanční i morální podpory pro šíitskou opozici v zahraničí, zejména v Iránu, Iráku nebo u libanonského Hizballáhu. Irán jakékoli obvinění ze zapletení do nepokojů v Bahrajnu odmítá.
Nejméně 70 lidí zemřelo během pondělí kvůli útokům v Iráku
Vlna násilí v centrálním a severním Iráku si v pondělí vyžádala nejméně 70 lidských životů a další desítky lidí jsou zranění. Výbušniny ve dvou autech a sebevražedný atentátník zaútočili na trhu ve městě Judaida al-Shat, zemřelo 13 lidí. V Mosulu zemřelo 24 lidí, když auta s bombami najely na kontrolní stanoviště. Desítky lidí byli zabiti při oddělených útocích v Kirkúku, Taji, Tikrit a Tuz Khurmato. Protože útoky jsou každý den, roste obava, že země se vrací k sektářskému násilí. Napětí mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity se od konce loňského roku stupňuje. Nicméně k pondělním útokům se nikdo nepřihlásil.
V Bejrútu protestovali proti účasti Hizballahu ve válce v Sýrii, jeden člověk byl zabit
Asi 30 demonstrantů se sešlo k pokojnému protestu v Bejrútu před íránskou ambasádou proti účasti Hizballahu ve válce v Sýrii. Pokojný protest se změnil, když na ně zaútočili podporovatelé Hizballahu. Propukla střelba a jeden člověk přišel o život. Není jisté, kdo střílel. Zdá se, že demonstranti byli podporovatelé šíitského politika Ahmed Asaad, který se postavit proti Hizballahu. Spory tedy nejsou jen mezi šíity a sunnity, ale i uvnitř šíitů. Poté co Hasan Nasrallah, vůdce Hizballahu, vyjádřil plnou podporu syrskému prezidentovi al-Assadovi, narostl počet incidentů v Libanonu. Existuje obava, že se válka ze Sýrii přesune k jejímu sousedovi.
Al-Kaida vyzvala syrské rebely k ustanovení proti-západního státu
Jeden z vůdců Al-Kaidy Ayman al-Zawahiri vyzval syrské rebely k vytvoření proti-západního státu poté, co svrhnou režim prezidenta Bashara Assada. Podle deníku The Telegraph je tím potvrzeno, že sunnitská Al-Kaida současnou situaci v Sýrii vidí jako největší příležitost ke změně pro-šíitského assadovského režimu. Vůdce Al-Kaidy Zawahiri zároveň varoval syrské rebely, aby na popud „Ameriky, jejích spojenců a agentů, neprolévali svou krev a krev svých žen a dětí s cílem svrhnout současný režim, který by pak nahradila vláda loajální Americe a odhodlaná chránit bezpečnost Izraele“. Tato zpráva dál zvýrazňuje stopu Al-Kaidy v syrském konfliktu a komplikuje tak rozhodnutí západních států vyzbrojit syrskou opozici.
Prezident Obama naléhá na reformy v Bahrajnu
Bahrajnský korunní princ Salman navštívil v tomto týdnu Washington a setkal se jak s poradcem pro národní bezpečnost Tony Blinkenem, tak s prezidentem USA Barackem Obamou. Podle mluvčí Rady pro národní bezpečnost Caitlin Haydenové, „prezident vyjádřil podporu USA pro bahrajnskou stabilitu a bezpečnost“. Zároveň prezident Obama také zdůraznil, že „významné reformy, dialog a respekt pro univerzální lidská práva jsou nejlepší cestou pro zajištění míru a bezpečnosti, které si všichni bahrajnští občané zaslouží“. Bahrajnský korunní princ Salman, který se jednání zúčastnil, je považován za příznivce reformního hnutí, a nedávno byl jmenován prvním zástupcem premiéra. Má tak v Bahrajnu, zemi hostící americkou 5. flotilu, pomoci zklidnit napjatou situaci mezi většinovou šíitskou populací a vládnoucí sunnitskou menšinou.
Vůdce Hizballáhu slíbil vítězství v Sýrii
Hassan Nasrallah, vůdce militantního libanonského šíitského hnutí Hizballáh, přislíbil v televizním projevu svým následovníkům, že v Sýrii zvítězí. „Bitva je naše a slibují vám vítězství,“ prohlásil Nasrallah. Zároveň dodal, že pokud by v Sýrii zvítězili sunnitští muslimové, což je většina členů syrské opozice i bojujících rebelů, znamenalo by to ohrožení pro všechny Libanonce, včetně sunnitů, šíitů i křesťanů. Vůdce Hizballáhu Nasrallah navíc prohlásil, že jeho hnutí se nikdy nespojí se syrskými rebely, neboť jsou podporováni USA a Izraelem. Desítky bojovníku Hizballáhu už padly v řadách syrské armády bojující za prezidenta Assada. Podle ministra zahraničí USA Kerryho operují v Sýrii další tisíce bojovníku Hizballáhu, které navíc podporuje Irán. Ten však toto tvrzení odmítá.
Bahrajnci protestují proti zásahu v domě šíitského duchovního
Desetitisíce Bahrajnců se sešly k pokojnému protestu v reakci na noční razii do domu vysokého šíitského duchovního Sheikha Qassima. Člen opoziční skupiny al-Wefaq, která protest svolala, Jasim Husain uvedl, že šíitská komunita se zásahem v Qassimově domě cítí „hluboce uražena“. Bahrajnské bezpečnostní jednotky vstoupily minulý týden v noci za nepřítomnosti duchovního Qassima do jeho domu a údajně zabavily určité dokumenty. Podle části sunnitských politických aktivistů jedná duchovní Qassim podle pokynů Iránu a je tak zodpovědný za nepokoje v zemi. V Bahrajnu již dva roky trvají nepokoje mezi většinovým šíitským obyvatelstvem a sunnitskou menšinou, která kontroluje i vládní funkce.
V Iráku narůstá násilí
Počty mrtvých za poslední dny v Iráku vyrázně narůstají, pozorovatelé říkají, že násilí připomíná odvetné útoky mezi sunnity a šíity z let 2006 a 2007. Premiér Nuri al-Maliki vyzval ke společným modlitbám sunnitů a šíitů. Řekl, že někdo se snaží zemi zavléct do sektářských bojů. V pátek bomby v blízkosti sunnitské mešity v Baquba zabily nejméně 41 lidí. Pátek byl nejkrvavějším dnem za posledních několik měsíců, celkově počet zabitých přesáhl 60. O den později sebevražedný atentátník zabil 12 lidí v blízkosti šíitské svatyně v Kirkúku. V posledních dnech bylo zabito či uneseno několik policistů především v oblasti Anbar. V pondělí násilí pokračuje, útoky hlásí Bagdád s 20 mrtvými a Basra s 11 zabitými. V obou městech jsou desítky zraněných.
Při přestřelce v Iráku zemřelo 23 lidí
Při úterní přestřelce mezi iráckými vojáky a protestujícími přišlo o život 23 lidí. Na 50 lidí z řad vojáků a demonstrantů bylo zraněno. Stalo se tak v improvizovaném táboře sunnitské opozice v Hawiji nedaleko Kirkúku. Střety jsou nejhorší od počátku rozkolu v prosinci 2012, kdy sunnité požadovali odchod šiítského premiéra Nuri al-Malikiho z čela vlády. Reakcí na úterní masakr je zvažovaná demise ministra školství sunnity Mohammeda Tamimiho. V Iráku panuje dlouhodobě sektářské násilí. Pod odchodu armády Spojených států amerických v roce 2011 nebyla irácká vláda schopna se dohodnout na rozdělení politické moci, jež by měla být dělena mezi strany sunnitské, šiítské a kurdské.
S blížícím se závodem F1 zesilují Bahrajnu protesty
Tisíce Bahrajnců demonstrovaly poblíž hlavního města Manamy. Dav nesl pro-demokratické transparenty s hesly jako „demokracie je naše právo,“ a vykřikoval protivládní hesla. Policie skupinu nerozehnala, ačkoli demonstranti otevřeně kritizovali bahrajnského krále Hamada al-Khalifu a předsedu vlády Khalifa bin Salmana al-Khalifu. Hlavní bahrajnská šíitská opoziční skupina al-Wefaq zorganizovala demonstrace tak, aby vrcholily v době, kdy se v Bahrajnu koná závod Formule 1 a přítomni tak budou zástupci všech světových médií. Vůdce strany al-Wefaq Sheikh Ali Salman uvedl, že protesty nemají nijak narušovat chystaný závod, ale mají podpořit „požadavek Bahrajnců na přechod k demokracii“.
Libanon má nového premiéra
Tamam Salam, pro-západní sunnitský politik, byl jmenován novým libanonským premiérem. Na jeho nominaci se shodly strany napříč politickým spektrem. Předchozí vláda odstoupila před 2 týdny. Libanon čelí ekonomickým problémům, politické krizi a vzrůstající kriminalitě i důsledkem konfliktu v sousední Sýrii. Mnoho sunnitů podporuje syrskou opozici, zatímco militantní šíitské hnutí Hizballáh vyjadřuje podporu syrskému prezidentovi Basharu al-Assadovi. Premiér Salam má zemi dovést k parlamentním volbám.
Syrské letouny zaútočily v Libanonu
Podle očitých svědků přeletěla syrské helikoptéra libanonsko-syrskou hranici a vypálila dvě rakety poblíž předměstí Arsalu, města, kde přebývají syrští uprchlíci. Někteří očití svědci podle agentury Reuters viděli i stíhačku, která údajně také odpálila raketu. Podle BBC nebyl nikdo zraněn, přestože střely dopadly do obydlené oblasti. Syrské vládní jednotky již v minulosti vstoupily na libanonské území, kam pronásledovaly rebely, přes hranice již také několikrát směřovaly minometnou palbu. Oblasti, kde leží i město Arsal, jsou obýváni převážně šíitskými muslimy, jejichž největší organizace, Hizballáh, podporuje vládu syrského prezidenta Assada v boji proti sunnitské opozici a rebelům.
Špióni zadržení v Saudské Arábii údajně náleží k Iránu
Podle saúdskoarabského ministerstva vnitra má několik údajných agentů, zadržených v Saudské Arábii v březnu, přímý kontakt na iránské tajné služby. Podle ministerstva vnitra platila iránská rozvědka agenty „výměnou za informace a dokumenty o důležitých lokalitách“. Podle ministerstva je spojení mezi agenty a Iránem podloženo předběžným vyšetřováním, konkrétními důkazy i výpověďmi zadržených osob. Irán jakékoli spojení s osobami zadrženými v Saúdské Arábii odmítl. K 16 zadrženým, kteří jsou občany Saudské Arábie, se naopak přihlásila tamní šíitská menšina, která prohlašuje, že zadržení pocházejí z jejích řad, a zároveň zpochybňuje jejich obvinění ze špionáže. Ve svém prohlášení 37 duchovních vůdců saudských šíitů obviňuje vládu ze zneužití nařknutí ze špionáže, aby tak rozdmýchávala sektářské napětí a odpoutávala pozornost od jiných témat.
Saúdská Arábie zadržela 18 údajných špionů
Celkem 18 podezřelých, kteří podle vyjádření saúdskoarabského ministerstva vnitra „shromažďovali informace o klíčových oblastech a zařízeních v zemi a dodávali je rozvědce cizího státu,“ bylo v Saúdské Arábii zadrženo a obviněno ze špionáže. Jedná se o jednoho Iránce, jednoho Libanonce a 16 občanů Saúdské Arábie. Zatýkání podezřelých proběhlo ve 4 různých regionech země, včetně Východní province, kde je koncentrována velká menšina šíitských muslimů. Saúdskoarabské ministerstvo vnitra neuvedlo jméno státu, který podle něj za špionážní sítí stojí, v poslední době má však země nejnapjatější vztahy z Iránem, převážně šíitským státem na druhé straně Perského zálivu.
Bahrajn si připomněl 2 roky od intervence Saúdské Arábie
Při této příležitosti vypukly střety mezi policií a demonstranty, které si vyžádaly několik desítek zraněných. Nepokoje se rozpoutaly na předměstích Manamy, kde byla zapalována auta a dočasně zablokována i hlavní dálniční tepna země. Demonstrující se následně střetli s policejními jednotkami, které použily slzný plyn a dělobuchy. Nepokoje měly připomenout dvouleté výročí událostí 14. března 2011, kdy do země vstoupily vojenské jednotky států Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu vedené Saúdskou Arábií. Jednotky převážně sunnitských států, zejména Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů (SAE), pomohly bahrajnským bezpečnostním silám potlačit nepokoje převážně šíitské části obyvatelstva, která požadovala zlepšení svého postavení ve společnosti. Bahrajn je od té doby stále zmítán pouličními střety.
Al-Kaida se přihlásila k útoku na syrské vojáky v Egyptě
Zastřešující organizace Irácký islámský stát, jejíž součástí je i teroristická organizace Al-Kaida, se ve svém online prohlášení přihlásila k přepadení a zabití několika desítek syrských vojáků na iráckém území. Podle Iráckého islámského státu, který vyznává sunnitský islám, dokazovala přítomnost syrských jednotek v Iráku „pevnou spolupráci irácké šíitské vlády se syrským prezidentem“. Povstání proti syrskému prezidentu Assadovi vede na území Sýrie převážně sunnitská většina syrského obyvatelstva.
Syrští rebelové pohrozili úderem proti Hizballáhu
Syrští rebelové pohrozili úderem na libanonské území s cílem zasáhnout pozice Hizballahu. Jednotky syrských rebelů se již několik dní střetávají poblíž libanonských hranic s bojovníky Hizballahu. Situaci dále vyhrotilo několik odpálených raket, které podle Svobodné syrské armády (FSA) odpálili bojovníci Hizballahu z území Libanonu na podporu operací syrské armády. „Pokud ostřelování ze strany Hizballáhu nepřestane do 48 hodin od zveřejnění tohoto prohlášení, vezmeme věci do vlastních rukou a palbu zastavíme přímo na libanonském území,“ uvedla Svobodná syrská armáda. Střet syrských rebelů s Hizballáhem by mohl mít dalekosáhlé důsledky, neboť Hizballah je úzce spjat s Iránem, který patří k hlavním podporovatelům syrského prezidenta Assada. Jak Hizballah, tak Irán navíc představují šíitskou odnož islámu, zatímco syrští rebelové a většina jejich podporovatelů se hlásí k islámu sunnitskému.
Nepokoje v Iráku se vyhrocují
Pět protivládních demonstrantů bylo zastřeleno armádou během nepokojů v městě Fallujal v západním Iráku. Sunnitští vůdci v západní provincii Anbar vyzvali iráckou vládu, aby do týdne incident vyšetřila a postavila odpovědné vojáky před soud. Pokud se tak nestane, začnou se sunnitští útočníci podle BBC zaměřovat na armádní cíle. V zemi trvají nepokoje už od půlky prosince, kdy bylo zatčeno několik bodyguardů prominentního sunnitského politika a ministra financí Rafie al-Issawiho. Protesty mají náboženské základy, neboť sunnitská část obyvatel, žijící zejména na západě Iráku, protestuje proti diskriminaci od šíitské vládnoucí vrstvy. Podle demonstrantů jsou sunnité znevýhodňováni při žádostech o zaměstnání a údajně jsou vůči nim zneužívány i zákony, které mají potírat terorismus.