Vlády Pákistánu a Indie se opět vzájemně obviňují ze záměrného vyvolání ozbrojeného konfliktu na společných hranicích. Již několikátým dnem zde pokračují přestřelky mezi indickou a pákistánskou armádou, obě pochopitelně obvinění odmítají. Postiženou oblastí je stejně jako mnohokrát v předchozích letech Kašmír. Podle informací kašmírské vlády bylo během samotné přestřelky, která trvá od pátku, zraněno několik osob, o několik dnů dříve ale mělo být v konfliktech mezi indickými a pákistánskými vojáky zabito pět z nich a další zraněni. Situaci řešili generální ředitelé vojenských operací obou zemí, výsledkem ale bude nanejvýš krátké období relativního klidu. Kašmír, který je rozdělený mezi Indii a Pákistán již několik desítek let, zůstává neuralgickým bodem vzájemných vztahů a řešení je v tuto chvíli v nedohlednu.
Archiv štítku: hranice
Irán zadržel rybářské lodě Spojených arabských emirátů
Iránské námořní jednotky zadržely 12 občanů Spojených arabských emirátů (SAE) na dvou rybářských lodích, které vpluly do oblasti okolo ostrova Abu Musa, kterou Irán prohlašuje za své výsostné vody. Diplomatické vztahy SAE a Iránu jsou napjaté kvůli sporům o strategické ostrovy Abu Musa a Velký a Malý Tunb v Perském zálivu poblíž vstupu do Hormuzské úžiny. Všechny 3 ostrovy jsou od roku 1971 pod kontrolou Iránu, který je obsadil krátce před vznikem SAE.
Irácký premiér navštívil Kurdistán, cílem je snaha urovnat vzájemné spory
Po více než 2 letech zamířil v neděli irácký premiér Nuri al-Maliki do Kurdistánu, kde bude jednat o dlouhotrvajícím sporu ohledně ropy a hranicím. Naposledy navštívil premiér Kurdistán v roce 2010, kdy došlo k uzavření tzv. Arbil dohody, na základě níž byla vytvořena vláda mezi většinovými šiítskými muslimy, sunnity a Kurdy. Dohoda nicméně nikdy nebyla plně dodržována, spor tak zůstává především v otázce ropy a sporných území podél společné hranice, Neočekává se, že by nedělní jednání situaci změnilo. Kurdistán k transportu ropy využívá ropovod, který patří irácké vládě, v prosinci minulého roku došlo k přerušení transportu vlivem poplatků.
Kriminalita v indicko-nepálském pohraničí je neúnosná, země hledají řešení
Indie a Nepál se rozhodly řešit neblaze proslulý fenomén jejich pohraničí, kterým je vysoká kriminalita. Téměř 1 700 kilometrů dlouhá hranice skýtá obrovské možnosti pro pašeráky, převaděče, dealery drog, hlavním problémem je její otevřenost a absence kontroly. Kvůli narůstající intenzitě násilných činů i jejich počtu byla na červen dohodnuta jednání ministrů obou zemí, řešení kriminality bude klíčovým tématem, avšak nikoli jediným. V čele nepálské delegace se objeví ministr vnitra Nabin Ghimire, za indickou stranu se zúčastní jeho protějšek RK Singh. Přesné datum konání dosud není známo, k jeho zveřejnění ale podle informací nepálského ministerstva vnitra dojde v nejbližších dnech.
Indie a Srí Lanka diskutovaly otázky spojené s námořní hraniční linií
Podle informací zveřejněných srílanským námořnictvem spolu Srí Lanka a Indie vedly intenzivní rozhovory ohledně námořní hraniční linie. V druhé polovině dubna se konala dvaadvacátá Schůze o mezinárodní námořní hraniční linii, indická a srílanská delegace se sešly na palubě lodi Gharial patřící indickému námořnictvu. Za indickou stranu se jej zúčastnili důstojníci indického námořnictva a pobřežní stráže. Zasedání se konají dvakrát ročně střídavě na lodích indického a srílanského námořnictva a jejich účelem je posilování vzájemných námořních vztahů. Hlavními tématy byl boj proti pašování narkotik a rybářské aktivity v Mannarském zálivu. S oběma jsou totiž spojeny komplikace, v hraničních vodách byli v nedávné době zadrženi indičtí a srílanští pašeráci marihuany a rovněž se velmi často objevují nařčení ze strany indických rybářů proti srílanskému námořnictvu. Podle rybářů vůči nim srílanské námořnictvo údajně podniká neoprávněné a přehnané kroky.
Saúdská Arábie buduje plot na hranici s Jemenem
Plot o délce 1 800 kilometrů má stát po celé délce společné hranice: od pobřeží Rudého moře k hranicím s Ománem. První část plotu na pobřeží Rudého moře je již hotova. Podle příslušníka saúdskoarabské pohraniční stráže plukovníka Hamed al-Ahmariho se bezpečnostní situace na vzájemné hranici dramaticky zhoršila po odstoupení dlouholetého jemenského prezidenta Ali Abdullaha Saleha. Podle plukovníka Ahmariho se z chudého Jemenu do Saúdské Arábie pokouší přejít tisíce imigrantů, drogových pašeráků a obchodníků se zbraněmi. Střety saúdskoarabské pohraniční stráže s těmito ozbrojenými pašeráky si v poslední době vyžádal životy 5 saúdskoarabských pohraničníků. Saúdská Arábie se v současné době snaží snížit podíl cizinců v ekonomice, což silně dopadá právě také na Jemence.
Egyptský prezident Mursi poprvé navštívil Súdán
Egyptský prezident Mohammed Mursi v pátek jednal v Chartúmu se súdánským prezidentem Omarem al-Bashirem. Hovořili zejména o společných hospodářských a zemědělských projektech. Súdán se snaží přilákat egyptské podnikatele do své země. Mezi oběma zeměmi má být brzy otevřena první přeshraniční silnice. Státy mají být propojeny i železnicí. Analytici ve spolupráci vidí snahu Egypta zachovat si svůj současný podíl vody z Nilu, o nějž měl začít obávat po odpojení Jižního Súdánu.
Ministryně obrany Ekvádoru se setká s ministrem obrany Kolumbie, důvodem je bezpečnost hranic
V pondělí se v Bogotě setkala ministryně obrany Ekvádoru María Fernanda Espinosa se svým protějškem z Kolumbie Juanem Carlosem Pinzónem s cílem najít společnou strategii a koordinovat aktivity při obraně hranic. Ministři jednali o podrobnostech dohody, kterou uzavřeli mezi sebou prezidenti Kolumbie Juan Manuel Santos a Ekvádoru Rafael Correa během setkání v prosinci minulého roku. Mezi hlavní body byla zařazena kontrola hranic, její ilegální přecházení a posilnění bezpečnosti.
Prezident Peru Humala prosadil „zákon návratu“ Peruánců v zahraničí
V rámci zákona nazývaného „zákon návratu“, který prosadil prezident Ollanta Humala, budou Peruáncům žijícím více než 4 roky za hranicemi jejich vlasti nabídnuté motivační programy a zjednodušený postup při návratu do Peru. Potřebu takového zákona prezident Humala zdůvodnil tím, že Peruánci vracející se ze zahraničí se mnohokrát potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Nový zákon jim má ulehčit návrat odložením splatnosti daní nebo poskytnutím podpory pro začátek podnikání. Zákon taky představuje nové programy, jako například Stipendium 18, Penze 65 nebo Pracuj v Peru.
Transport ropy z Jižního Súdánu by se mohl během tří týdnů obnovit
Jižní Súdán a Súdán uzavřely dohodu ohledně hranic, které byly dlouhodobým sporem mezi oběma východoafrickými státy. Transport jihosúdánské ropy přes území Súdánu by podle agentury Reuters mohl být obnoven do tří týdnů. Produkce ropy se zastavila v lednu minulého roku kvůli sporu obou zemí nad výši transportních poplatků. Zastavení produkce mělo výrazně negativní dopad na obě ekonomiky. Súdán a Jižní Súdán se rovněž dohodly na stažení jednotek z hranic do 5. dubna. Další jednání ministrů vnitra by se mělo uskutečnit 17. března.
Hranice mezi Peru a Ekvádorem by měla být odminovaná do konce roku
Podle slov ekvádorské ministryně obrany María Espinosa Garcés země očekávají, že odminování jejich společné hranice bude ukončeno do konce tohoto roku. Ministryně Espinosa potvrdila, že práce v oblasti dešťového pralesu pokračují podle předem určeného harmonogramu. Miny na hranici byly uloženy v roce 1995 během konfliktu mezi státy. Největším problémem při odstraňovaní min jsou klimatické podmínky a těžký přístup do terénu. Odminování oblasti je možné díky zlepšujícím se vztahům mezi Peru a Ekvádorem a taky podepsaní mírové dohody z roku 1998.
Bosna a Černá Hora podepíší brzy smlouvu o hranicích
V úterý se sešel bosenský předseda vlády Vjekoslav Bevanda se svým protějškem z Černé Hory Milem Djukanovicem, aby projednali sporné území na hranicích mezi zeměmi, nicméně nikdo přesně neví, kde se na 240 kilometrů dlouhé hranici sporné území přesně nachází. Kromě sporného území státníci jednali o zlepšení hospodářské situace v zemích, společné infrastruktury a možnostech prohloubení obou zemí v evropské integraci.
Izrael „výjimečně“ přijal syrské uprchlíky
Izraelské jednotky na okupovaných Golanských výšinách, kde Izrael sousedí se Sýrií, dovolily překročil hranici 7 zraněným Syřanům. Podle izraelské armády jim vojáci poskytli první pomoc a následně je transportovali do nemocnice. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu na schůzce své vlády následně uvedl, že „budeme dále střežit hranici, abychom zabránili komukoli vstoupit na území Izraele. Výjimky budou tvořit pouze izolované a výjimečné případy, které budou posuzovány každý samostatně.“ O osobách, které překročily izraelskou hranici, nejsou známy žádné bližší informace, například ani to, zda náleží k syrské opozici či provládním silám.
Libyjský premiér žádá Západ o poskytnutí pomoci
Libyjský premiér Ali Zeidan na mezinárodním setkání o bezpečnosti Libye, které se uskutečnilo v úterý v Paříži, požádal západní velmoci o pomoc v boji s terorismem s tím, že potřebuje vrátit stabilitu země. Zahraniční pomoc by měla spočívat v ochránění 4 tisíc kilometrů libyjských hranic jako zábrana proti islamistům prchajících z Mali. Ve snaze zastavit hrozbu ze Sahelu usnesly se Spojené státy americké (USA), Evropská unie (EU), OSN, Liga arabských států (LAS) a Africká unie (AU) na „plánu rozvoje národní bezpečnosti“ a „plánu rozvoje justice v právním státě“, uvádí se v prohlášení z Orsay. Libyjské orgány popírají, že by samy byly laxní v přístupu k ochránění hranic.
EU schválila misi na pomoc Libyi zpřísnit kontrolu hranic
Ministři zahraničních věcí členských států EU schválili plán na možnou dvouletou misi poskytující pomoc Libyi při zpřísnění kontrol nad svými hranicemi. Podle plánu by EU posílala do Libye poradce a školitele, kteří by poskytli krátkodobou podporu a pomoc při reformě systému hranic. Zájem EU o libyjské hranice trvá již od konce vlády vůdce Muammara Kaddafiho, s nímž EU měla spolupracovat na omezení přílivu migrantů. Po svržení vůdce Kaddafiho v roce 2011 se EU snaží úzce spolupracovat s libyjskými úřady ohledně kontroly hranice u Středozemního moře. Po libyjském povstání má EU podle European Voice obavy, že by zbraně a drogy mohly procházet za hranice Libye, které byly zdůrazněny konfliktem v Mali, který byl údajně zásoben zbraněmi od sil věrných vůdci Kaddafimu.