Počátkem července odstoupilo pět ministrů z konzervativní strany Istiqlal, která do té doby vládla v koalici s islamistickou Stranou spravedlnosti a rozvoje. Istiqlal se nelíbilo rychlé snižování dotací na jídlo a pohonné hmoty, které postihuje chudé. Král Mohammed VI požádal o setrvání ministrů v úředech, dokud nebude nová vláda. Premiér Abdelilah Benkirane má nyní možnost začít vyjednávat o nové vládě. Řekl, že bude jednat se všemi stranami ve snaze nalézt nového koaličního partnera. Dotování potravin a pohonných hmot vyjde Maroko ročně na 6,4 % HDP, vláda tyto výdaje chce snížit na pětinu. Maroko je kritizováno Mezinárodním měnovým fondem za pomalé přijímání reforem.
Archiv štítku: dotace
Německo přestane dotovat solární energii pravděpodobně od roku 2018
Německá vláda předpokládá, že do roku 2018 celkový výkon fotovoltaických elektráren dosáhne 52 gigawattů (GW). Podle zákona schváleného minulý rok by to znamenalo ukončení dotací pro nová zařízení. Jde o další krok, jak kontrolovat růst solárních zařízení. V minulém roce byly spuštěny solární elektrárny o celkovém výkonu 7,6 GW a předloni o 7,5 GW, čímž čísla překračovaly vládou prosazovaný limit 3,5 GW ročně. V roce 2012 proto německé vláda omezila státem garantovanou výkupní cenu solárního proudu u nových solárních elektráren. Fotovoltaická zařízení rostla téměř nekontrolovatelně hlavně kvůli štědrým státním dotacím a snižujícím se pořizovacím nákladům.
Marocká strana Istiqlal vystoupila z vládní koalice
Sekulárně středo-pravicová strana Istiqlal již dále nechce pokračovat ve vládní koalici, důvodem jsou spory ohledně 20% škrtů v dotacích a celková ekonomická politika vlády. Jejích 5 ze 6 ministrů odstoupilo, v současnosti není jasné, jestli se ministerského křesla vzdá i ministr školství Mohammed el-Ouafa. Istiqlal je druhou největší stranou v parlamentu po Straně spravedlivosti a rozvoje (PJD), která vyhrála volby v roce 2011. Úkolem PJD je nyní najít nového koaličního partnera, anebo vyhlásit předčasné volby. V roce 2011 Maroko zasáhla vlna protestů, důvodem byla nezaměstnanost a vysoké náklady na bydlení.
Obnovitelné zdroje mají do roku 2018 tvořit ¼ celosvětové energetiky
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) porostou v příštích pěti letech až o 40 %, přičemž v roce 2011 OZE tvořily 20 % celosvětové energetiky. IEA predikuje, že do roku 2016 bude OZE na druhém místě světového energetiky za uhlím a předběhne i stále rostoucí zemní plyn. Pozitivní předpoklady OZE spočívají v současných nákladech, které se vyrovnávají běžným zdrojům. OZE zaznamenávají obrovský boom v Číně a dalších rozvíjejících se ekonomikách, čímž se výrazně navyšuje podíl OZE na celosvětové energetice. Přes pozitivní předpoklady se OZE musejí potýkat s malou podporou vlád především evropských států, které omezují dotace kvůli ekonomické krizi.
Indonésie ruší příspěvky na paliva, očekává se zvýšení cen
Po měsících politického jednání a debat indonéský parlament ruší dotace na pohonné hmoty, podle analytiků je možné očekávat až 33% nárůst cen. Rozhodnutí parlamentu může zvýšit inflaci, v zemi již protestují desítky lidí. Důvodem pro zrušení dotací byla snaha o snížení rozpočtu, přepracovaný rozpočet na příští rok představil v pondělí parlament, z uspořených peněz za příspěvky chce vláda poskytnout pomoc ve výši 910 milionů USD nejchudším rodinám. Datum, kdy k zrušení dotací na pohonné hmoty dojde, zatím nebylo stanoveno, očekává se, že ministr financí Chatib Basri svolá tiskovou konferenci během úterý.
EU chce řešit zvyšující se nezaměstnanost mladých lidí
Téměř každý čtvrtý mladý člověk v eurozoně je bez práce, v Řecku a Španělsku je to dokonce každý druhý. Evropská unie v čele s Německem a Francií chtějí zvyšujícímu se trendu nezaměstnanosti mladých lidí zabránit. Na základě tzv. Nové dohody pro Evropu by měly být uvolněny finanční prostředky pro jazykové kurzy a dotaci na dopravu při hledání práce v evropských zemích. Evropská investiční banka (EIB) by měla podpořit vznik nových pracovních míst v malých a středních podnicích. Německo má přitom nejmenší nezaměstnanost mladých lidí v eurozoně. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala členské státy k jednání v Berlíně, které by se mohlo uskutečnit v červenci.
Česká republika bude žádat od EU 47 miliard korun
Na velké národní projekty nad 50 milionů eur bude ČR žádat o 47 miliard korun z fondů EU. Ministerstvo pro místní rozvoj přesto některé z projektů hodnotí jako rizikové. Zejména z důvodu, že některé z nich nemají stavební povolení nebo jejich realizace se může protáhnout až za horizont roku 2015. V roce 2015 totiž skončí dvouletá lhůta, během níž je možné evropské peníze za sedmileté období čerpat. Již v roce 2007 obdržela ČR z evropských fondů 82 miliard korun směřujících na investice do infrastruktury. Pokud Evropská komise bude s žádostí o dotace souhlasit, vzroste počet odsouhlasených velkých projektů z nynějších 30 na 55.
Jordánský král jmenoval novou vládu
Jordánský král Abdullah jmenoval novou vládu vedenou proreformním premiérem Abdullahem Ensourem. O složení vlády se král Abdullah poprvé radil s parlamentem, neboť ho k tomu zavazují ústavní změny, které byly přijaty na začátku protestů spojených s Arabským jarem. Podle vůdce opozičního Muslimského bratrstva (MB) Zaki Bani Rsheida však byly konzultace pouze „kosmetické“ a vláda proto nepředstaví žádné demokratické reformy. Jordánsko se potýká s vysokým deficitem veřejných financí, který letos dosahuje 3 miliard USD. Pro ekonomiku země je zátěží dovoz pohonných hmot a vysoké sociální výdaje, jenž mají zabránit propuknutí nepokojů podobných těm v okolních arabských státech. Premiér Ensour, který do teď sloužil jako prozatímní premiér, již omezil vládní dotaci na ceny pohonných hmot, čímž vyvolal v zemi nepokoje.
Bulharsko chce pomoci nejchudším bulharským rodinám milionovými dotacemi
Na 25,6 miliónů USD chce bulharská vláda investovat do programů, které by měly zlepšit zaměstnanost v Bulharsku a přinést různé benefity a výhody nejchudším bulharským obyvatelům. Prozatímní ministryně práce a sociálních věcí Deyana Konstadinova uvedla, že celkovou sumu 25,6 miliónů USD poskytnout dohromady všechna bulharská ministerstva na úkor svého ročního rozpočtu. Jak se jednotlivé částky rozdělí do programů, by se mělo rozhodnout do pátku, uvedla ministryně Konstandinova.
Zmocněnec pro romské komunity Pollak na Slovensku chce zefektivnit využívání eurofondů
Slovenský ministr práce a sociálních věcí Ján Richter (Smer) předpokládá, že by Slovensko mohlo dostat v příštím programovém období 2014 až 2020 z eurofondů zhruba 394 milionů USD přímo na řešení otázky romské menšiny. Podle zmocněnce vlády pro romské komunity Petra Pollaka (OľaNO) se Slovensko musí zaměřit na jejich efektivní využívání. V současném období bylo podle zmocněnce Pollaka pro oblast vyčleněno zhruba 294 milionů USD, jejich výsledkem avšak byly spíše projekty, které se na romskou otázku nezaměřovaly. Zmocněnec Pollak například navrhuje povinnou předškolní výchovu, zlepšení infrastruktury či vyřešení nevyrovnaných pozemků pod romskými osadami. „V budoucnu chceme udělat vše pro to, abychom nastartovali program svépomocné výstavby – Evropská komise nám dá peníze například na materiál a Romové si svůj dům postaví sami,“ vysvětlil zmocněnec Pollak.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil posílení armády
Jako hlavní hrozby ruské národní bezpečnosti označil rozšiřování NATO východním směrem, výstavbu amerického protiraketového štítu v Evropě a postupnou militarizaci Arktidy. Ruskou armádu se pokoušel reformovat předchozí ministr obrany Anatolij Serdjukov. Ambiciózní plán odstartoval v roce 2007, kdy mu byly přislíbeny dotace ve výši 750 miliard USD. Ty měl resort inkasovat rovnoměrně do roku 2020. Ministrův postup byl však vnímán jako příliš radikální, především kvůli zeštíhlování důstojnického sboru, a tak byl v listopadu 2012 na jeho místo dosazen konzervativnější Sergej Šojgu. Někteří analytici tvrdí, že reformní snahy by měly směřovat jiným směrem, než jaký určil ruský prezident Vladimir Putin. Upozorňují především na všudypřítomné šikanování nováčků staršími vojáky a korupci, která vede až k 20% ztrátám přidělených finančních prostředků.