V příštím roce by se výdaje Evropského parlamentu mohly zvýšit o 3,3 % navzdory vysoké nezaměstnanosti, úsporných škrtů a recesi. Alespoň to požadují evropští poslanci. Rozpočet na výdajové stránce Evropského parlamentu by se tak navýšil o 73 milionů USD, celkově by výdaje pro příští rok dosáhly 2,5 miliardy USD. Podle britského deníku The Telegraph by jeden poslanec EU byl třikrát dražší než jeho britský kolega. Přitom v minulém roce došlo k 6% snížení evropského rozpočtu po kritice Velké Británie a dalších zemí, aby ke škrtům přistoupila i EU, nikoliv jen jednotlivé státy.
Archiv rubriky: Tel
Další energetické společnosti získaly práva na průzkumné vrty v Arktidě
Energetické koncerny Centrica, E.ON a RWE získaly licence na výzkumné vrty pro těžbu ropy v Arktidě v norských vodách. Zmíněné společnosti na výzkumu spolupracují s dalšími světovými energetickými koncerny. Například Centrica spolupracuje s ruským Lukoil a E.ON podobně spolupracuje s ConocoPhillips, Statoil a Petoro. Stále častěji se ozývají kritické hlasy především ze strany environmentálních organizací, jako jsou Greenpeace či Bellona. Ale i další instituce jsou proti rozšiřující těžebním výzkumům. Norský institut mořského výzkumu (NIMR) se vyjádřil k nejkontroverznějšímu těžebnímu bloku, který se nachází v Barentsově moři. NIMR tvrdí, že by se neměl vůbec otvírat pro těžbu především kvůli vysokému riziku pro mořský život včetně největší populace tresek.
Politická krize v Egyptě vrcholí, armádní ultimátum vypršelo
Armáda vyzvala k urychlenému řešení politické krize v severoafrické zemi, termín byl stanoven na pět hodin odpoledne středoevropského času. Vojáci již obsadili státní televizi v hlavním městě. Během odpoledne navrhl prezident Mursí vytvoření nové koaliční vlády, kterou by měla tvořit i současná opozice. Vláda by následně měla dohlížet na nové parlamentní volby. Statisíce lidí protestují proti současné hlavě státu již od neděle, nepokoje mají za následek nejméně 39 mrtvých a stovky zraněných. Podle plánu armády by mělo dojít k sesazení prezidenta Mursího armádou na 9 až 12 měsíců vytvoření „neutrální vlády“ v čele s armádním představitelem, poté by byly vyhlášeny prezidentské a parlamentní volby.
USA a Afghánistán potvrdily pozastavení jednání s Talibanem
V úterý napadl Taliban několik budov nedaleko prezidentského paláce v Kábulu, kde sídlí i středisko americké CIA. Během útoku zahynuli tři afghánští členové bezpečnostních sil a čtyři příslušníci Talibanu. Americký prezident Barack Obama a jeho afghánský protějšek Hamid Karzai potvrdili, že jednání s Talibanem zůstanou přerušená. Útok ze strany Talibanu přitom přichází jen týden poté, co se zástupci USA a Talibanu měli v katarské Doha sejít k mírovému jednání, to bylo ale zrušeno po kritice Afghánistánu. Mírové jednání tak i nadále má být vedeno pouze na úrovni Afghánistánu a Talibanu. Americké jednotky by zemi měly opustit na konci roku 2014, pro příští rok jsou naplánované volby.
Al-Kaida vyzvala syrské rebely k ustanovení proti-západního státu
Jeden z vůdců Al-Kaidy Ayman al-Zawahiri vyzval syrské rebely k vytvoření proti-západního státu poté, co svrhnou režim prezidenta Bashara Assada. Podle deníku The Telegraph je tím potvrzeno, že sunnitská Al-Kaida současnou situaci v Sýrii vidí jako největší příležitost ke změně pro-šíitského assadovského režimu. Vůdce Al-Kaidy Zawahiri zároveň varoval syrské rebely, aby na popud „Ameriky, jejích spojenců a agentů, neprolévali svou krev a krev svých žen a dětí s cílem svrhnout současný režim, který by pak nahradila vláda loajální Americe a odhodlaná chránit bezpečnost Izraele“. Tato zpráva dál zvýrazňuje stopu Al-Kaidy v syrském konfliktu a komplikuje tak rozhodnutí západních států vyzbrojit syrskou opozici.
USA nabízejí odměnu za vůdce pěti militantních skupin
Odměna ve výši 23 milionů USD byla vypsána za zatčení představitelů 5 militantních skupin na západě Afriky. Nejvyšší odměna je 7 milionů USD za vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, skupina působí na severu Nigérie, kde chce založit islámský stát s právem šaría. Odměnu USA rovněž nabízejí za vůdce militantní Al-Kaidy islámského Maghrebu (AQIM) v západní Africe. USA se zaměřily i na Mokhtara Belmokhtara, který stál za lednovým útokem na alžírskou rafinérii, při níž bylo 37 zahraničních pracovníků zabito. Na 5 milionů USD nabízí USA za vůdce AQIM Yahya Abou Al-Hammama a a 3 miliony USD za mluvčího malijského Jednotného hnutí pro džihád v západní Africe (MUJAO) Oumar Ould Hamaha.
Novým šéfem FBI se mohl stát James Comey
Někdejší náměstek ministra spravedlnosti James Comey by se pravděpodobně mohl stát novým šéfem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Jestliže nominaci schválí i Senát, do úřadu by mohl nastoupit v září, kdy post opouští jeho dosavadní ředitel Robert Mueller, který stál v čele od září 2001. Bílý dům nicméně nominaci James Comeye zatím nepotvrdil.
Syrský prezident Assad souhlasí s účastí na konferenci o Sýrii
Syrský prezident Bashar Assad „v principu“ souhlasí s účastí zástupců syrského režimu na mírové konferenci o konfliktu v Sýrii. Po jednání zástupce syrského ministerstva zahraničí Faisala al-Mokdada v Moskvě to uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Rusko se snaží zabránit USA a západním státům, aby z odchodu prezidenta Assada udělaly podmínku dalšího řešení syrské krize. USA i Velká Británie už opustily od zdůrazňování své dřívější podmínky v podobě odchodu prezidenta Assada, nicméně syrská opozice zřejmě bude na prezidentově odchodu dále trvat, protože v minulosti se zástupci syrského režimu odmítala vůbec jednat.
EU chce řešit zvyšující se nezaměstnanost mladých lidí
Téměř každý čtvrtý mladý člověk v eurozoně je bez práce, v Řecku a Španělsku je to dokonce každý druhý. Evropská unie v čele s Německem a Francií chtějí zvyšujícímu se trendu nezaměstnanosti mladých lidí zabránit. Na základě tzv. Nové dohody pro Evropu by měly být uvolněny finanční prostředky pro jazykové kurzy a dotaci na dopravu při hledání práce v evropských zemích. Evropská investiční banka (EIB) by měla podpořit vznik nových pracovních míst v malých a středních podnicích. Německo má přitom nejmenší nezaměstnanost mladých lidí v eurozoně. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala členské státy k jednání v Berlíně, které by se mohlo uskutečnit v červenci.
Čína nabízí vyslání jednotek do Mali pod záštitou OSN
Více než 500 čínských jednotek by podle deníku Telegraph mohlo pod vedení OSN bojovat proti islámských militantním skupinám na severu Mali, jednalo by se o nejvyšší počet vojáků, které kdy Čína v rámci misí OSN vyslala. Vojenskou operaci v Mali začala Francie v lednu letošního roku, v současnosti je v západoafrické zemi na 6 500 afrických jednotek, OSN by ráda vyslala ještě 3 000 mužů. Čína dlouhodobě blokuje mise OSN, které považuje za zásah do státní suverenity zemí. Poprvé vyslala jednotky až v roce 1992, tj. více jak 20 let po svém vstupu do OSN.
Do amerických Skautů budou přijímáni i homosexuálové, dlouholetý zákaz byl zrušen
Na 60 % přítomných hlasovalo pro návrh zrušit pravidlo, které zakazovalo přijetí těch, kteří se veřejně přihlásili ke své homosexuální orientaci, do skautské Boy Scouts of America, na každoročním setkání organizace v Texasu. Zákaz přijímání gayů do řad skautů zkoumal i americký Nejvyšší ústavní soud, podle něho se ale jedná o soukromou organizaci, která si své členy může vybírat podle specifických kritérií. Změna bude platná od 1. ledna příštího roku. Američtí Skauti byli založeni v roce 1910 a v současnosti mají na 2,6 členů a na 1 milionů dospělých vedoucích a dobrovolníků.
USA přesouvá na 200 námořníků do Sicílie, zabránit mají případným útokům v Libyi
Na 200 námořníků a 2 letadla vyšlou Spojené státy americké na základnu Sigonella v Sicílii, důvodem je zabránění podobným útokům, které zažila americká ambasáda v Libyi minulý rok, při kterém zemřel velvyslanec Chris Stevens a 3 další Američani. Podle italské ministryně zahraniční Emma Bonino budou jednotky v jihoafrické zemi působit na základě bilaterálních dohod mezi oběma státy. Vojenská základna Sigonella slouží jako námořní základna Spojených států amerických a jako letecká základna Itálie. Vojáci budou přesunuti ze základny ze Španělska.
Iránský prezident Ahmadínežád zřejmě porušil volební zákon
Prezident Ahmadínežád doprovodil svého spolupracovníka a kandidáta na post iránského prezidenta Esfandiara Rahima Mashaeiho k registraci do prezidentských voleb, které proběhnou 11. června. Prezident Ahmadínežád ho prosazuje jako svého nástupce ve funkci prezidenta Iránu, což kritizuje Iránská rada dohlížitelů – orgán podřízené iránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Khameneimu, který vede s končícím prezidentem Ahmadínežádem dlouholeté spory. Iránská rada dohlížitelů může veřejnou podporu prezidenta Ahmadínežáda jednomu z kandidátů klasifikovat jako porušení volebního zákona. Podle deníku The Telegraph je ale pravděpodobnější příčinou Mashaeiho obvinění spor mezi ajatolláhem Khameneim a prezidentem Ahmadínežádem. Prezidentský kandidát Mashaei se navíc znelíbil iránským konzervativním kruhům prohlášením, že „Iránci jsou přáteli všech lidí na světě, dokonce i Izraelců“.
Sýrie prodělala výpadek internetové sítě
Sýrie byla podruhé za šest měsíců odříznuta od internetového připojení. Výpadek, který zaznamenalo americké ministerstvo zahraničí, Google i další počítačové firmy, začal v úterý odpoledne a trval několik hodin. Příčiny výpadku zatím nejsou zcela jasné, jedná se ale už o druhý případ za posledních šest měsíců, podobná situace totiž nastala i v listopadu 2012. V minulosti přerušovaly syrské vládní úřady telefonická i internetová spojení ve vybraných územích s cílem narušit komunikaci rebelů, kteří v dané oblasti prováděli ozbrojené operace.
Izrael pozastaví výstavbu židovských osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu údajně nařídil ministrovy Urimu Arielovi, který má výstavbu osad na starosti, aby nezadával vládní tendr na výstavbu 3 000 nových domů ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Toto rozhodnutí představuje ostrý obrat v politice izraelského premiéra Netanyahua, který před parlamentními volbami výstavbu nových domů podporoval. Podle izraelského deníku Haaretz pramení tento obrat ze slibu, který dal premiér Netanyahu americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu, že minimálně do června „přibrzdí“ výstavbu osad. Podle izraelské aktivistky bojující proti výstavbě osad Hagity Ofranové, se premiér Netanyahu nechce stát viníkem případném neúspěchu izraelsko-palestinských mírových rozhovorů, proto ustupuje ze své předvolební rétoriky.
Saúdskoarabské dívky budou moci na soukromých školách provozovat sporty
Studentky avšak budou muset dodržovat „slušná pravidla oblékání“ a při provozování sportů nad nimi budou dohlížet pouze učitelky. Podle mluvčího saúdskoarabského ministerstva školství Mohammeda al-Dakhiniho pramení povolení provozování sportů na soukromých školách z „výkladu našeho náboženství, které ženám v souladu s právem šaría takovou činnost dovoluje“. Vláda již v minulosti tělesnou výchovu na některých soukromých školách tolerovala, neexistovaly pro ni však žádné oficiální osnovy. Podle profesorky University krále Sauda Azizy Youssefové „už bylo na čase,“ aby vláda s tímto krokem přišla. Krok vnímá jako součást širší změn ohledně ženských práv, které v poslední době v Saudské Arábii probíhají, pokračující restrikce pro ženy v oblasti sportu však považuje za diskriminaci s negativním dopadem na zdraví žen. Sportovkyně v Saúdské Arábii se nemohou stát členkami sportovních klubů ani se zapisovat na závody, tudíž se nemohou ani kvalifikovat na mezinárodní soutěže.
Důvěra v Evropskou unii rekordně klesla
Podle průzkumů Eurobarometru, organizace Evropské unie (EU) pro výzkum veřejného mínění, v šesti největších zemích EU, tj. Německu, Francii, Velké Británii, Itálii, Španělsku a Polsku, od roku 2007 vzrostl dramaticky euroskepticismus. Mínění je ovlivněno především tři roky trvající finanční a dluhovou krizí, úspornými opatřeními a obavami o bruselskou a měnovou politiku. V některých zemích se míra euroskeptického smýšlení až ztrojnásobila.
Diplomatické služby EU požadují vyšší rozpočet
Evropská unie (EU) chce v nadcházejících letech omezit výdaje, přestože baronka Catherine Ashton, která stojí v čele Evropské služby pro vnější činnost (ESVA), žádá pro příští rok navýšení rozpočtu pro diplomatické služby ESVA o 4,1 %. ESVA si uvědomuje vážná ekonomická a finanční opatření, kterým EU čelí, ovšem velmi přísně navržený rozpočet je nutný pro dosažení právních závazků ESVA. Do zvýšených nákladů jsou započteny automaticky rostoucí platy zaměstnanců.
Irán mění svou populační politiku
Irán po 20 letech mění svou restriktivní politiku porodnosti, která reagovala na populační explozi po islámské revoluci roku 1979. Ve snaze předejít strmému nárůstu populace byly v Iránu velmi snadno dostupné antikoncepční prostředky a stát prosazoval politiku plánovaného rodičovství, kterou i finančně podporoval částkou 15 miliard USD ročně. Nová populační politika Iránu naopak nabádá rodiny, aby měly více než jedno dítě. Podle iránského ministerstva zdravotnictví se totiž rodiny s jedním dítětem potýkají se „sociálními a emocionálními problémy“. Iránský duchovní vůdce ajatolláh Ali Khamanei označil předchozí restriktivní politiku za chybnou a vyzval k zdvojnásobení současné iránské populace 75 milionů obyvatel na 150 milionů. Restriktivní populační politika byla kritizována i prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem, podle něhož oslabovala schopnost Iránu konkurovat západu.
Saúdskoarabské úřady zasahují proti nelegálním zahraničním pracovníkům
Saúdskoarabské úřady zahájily rozsáhlou razii zaměřenou na nelegální zahraniční pracovníky v zemi. Snaží se tak vyřešit problém s více jak 12% nezaměstnaností domácích občanů a zároveň omezit toky peněz, které zahraniční pracovníci posílají do svých domovských zemí (ročně přes 7 miliard USD). Inspektoři se zaměřují na zahraniční pracovníky, kteří mají neplatná pracovní povolení. Pokud také firma zaměstnává hodně zahraničních občanů, je jí zakázáno přijímat další a v krajním případě může být i sankcionována. Saúdská Arábie je nicméně na zahraniční pracovní síle závislá, v zemi je až 8 milionů zahraničních dělníků. V důsledku zásahů proto již zavřelo na 250 škol a tisíce obchodů, které vedli právě zahraniční pracovníci s neplatným pracovním povolením. Saúdskoarabské úřady se snaží prosadit tzv. „saudizaci“ práce a na volná pracovní místa dosadit vlastní občany.
Prezident Assad: pád syrské vlády destabilizuje region
„Celý svět ví, že pokud bude Sýrie rozdělena, nebo zde zvítězí teroristé, problémy se rychle rozšíří do okolních zemí,“ uvedl v rozhovoru pro turecká media syrský prezident Assad. „Znamenalo by to nestabilitu regionu na celé roky, možná desítky let,“ dodal. V rozhovoru s tureckou televizí Ulusal a deníkem Aydinlik kritizoval prezident Assad Turecko, zejména premiéra Recep Tayyip Erdogana. „Premiér Erdogan spolupracuje s Izraelem na zničení Sýrie, syrský stát ale nepadl a jeho obyvatelé vytrvali,“ dodal prezident Assad, premiéra Erdogana také obvinil z „přímé podpory zabíjení syrských obyvatel.“ Turecká média však ujistil, že „nenecháme hlupáka a nezkušeného vůdce, aby zničil vztahy mezi Turky a Araby“. Prezident Assad zároveň zdůraznil svou ochotu k dialogu se syrskou opozicí, pokud bude vyhověno jeho „jediné podmínce: nezasahování ze zahraničí.“
V Gaze budou žáci segregováni podle pohlaví
Hnutí Hamas, které spravuje Pásmo Gazy, vydalo skrz své ministerstvo školství nařízení, že dívky starší 9 let nesmí být vyučovány muži nebo navštěvovat školy společně s chlapci. Podobné nařízení už platí ve většině škol v Gaze, od příštího školního roku se avšak bude vztahovat úplně na všechny, včetně křesťanských, soukromých nebo těch provozovaných OSN. Poradce ministerstva školství Waleed Mezher krok vlády vysvětlil snahou o ochranu konzervativních muslimských hodnot. Na věc má jiný náhled ředitelka Centra žen v Gaze Hala Qishawi: „Jsou to fundamentalisté, kteří věří, že žena má zůstat doma a nevycházet bez zahalení. Jsou to fundamentalisté, kteří chtějí kontrolovat každou část společnosti, včetně občanské společnosti, mladých a žen.“ Podle deníku The Telegraph jde už o několikáté nařízení chránící „cudnost žen“, které Hamas vydal od uchopení moci v roce 2006.
USA nebudou bránit vyzbrojování syrských rebelů
„Prezident Obama uvedl zřetelně, že USA nebudou stát v cestě zemím, které se rozhodnou dodat syrským rebelům zbraně, ať už se jedná třeba o Velkou Británii nebo Francii,“ sdělil americký ministr zahraničí John Kerry. „Prezident Assad nyní dostává podporu od Iránu, Hizballáhu, a očividně také od Ruska,“ dodal ministr Kerry. V posledních měsících se do Sýrie dostalo velké množství zbraní chorvatského původu, údajně financovaných Saúdskou Arábií. Podle deníku The Telegraph se tak dělo za tichého souhlasu USA. Zástupce Svobodné syrské armády (FSA) Brain Sayers zhodnotil výrok ministra Kerryho jako posun pro rebely sice nedostatečný, ale přesto za „krok správným směrem“.