Izraelské ministerstvo zemědělství se snaží omezit šíření obrovských hejn sarančat, které by mohly zničit velkou část tamní úrody. Terénní pracovníci se pokouší leteckou i pozemní aplikací pesticidů zastavit šíření hmyzu. Ministerstvo zemědělství v pondělí vyhlásilo stav pohotovosti poté, co během víkendu řádila hejna sarančat v Egyptě. Ministerstvo také zřídilo speciální horku linku, kam mohou farmáři blížící se škůdce hlásit. Podle deníku The Telegraph zasáhla invaze sarančat Izrael naposledy v roce 2004.
Archiv rubriky: Tel
Izrael povolil těžbu ropy na Golanských výšinách
Původem americká firma Genie Energy dostala od izraelského ministerstva energie a vodních zdrojů exkluzivní povolení na průzkum ropných ložisek na území zhruba 250 km2, nalézajícího se na jihu Golanských výšin. Izrael získal kontrolu nad Golanskými výšina při válce se Sýrií v roce 1967. Od té doby území okupuje, v roce 1981 jej sice oficiálně anektoval, mezinárodně avšak tento krok nebyl uznán. Zákaz těžby ropy v Golanských výšinách byl předmětem jednání Sýrie a Izraele již před 20 lety, rozhovory však nedošly k žádnému závěru. S blížící se jarní návštěvou prezidenta Obamy v Izraeli vyvolává podle deníku The Telegraph udělení povolení k těžbě obavy, že by tento krok mohl být odsouzen mezinárodním společenstvím.
Prezident Assad: V Sýrii zvítězíme
Při rozhovoru s libanonským politikem údajně syrský prezident Bashar Assad prohlásil: „Jsme si jistí, že zvítězíme. Utvrzuje nás v tom poslední vojenský i politický vývoj situace.“ Syrský prezident Assad připustil, že vše ještě není urovnáno, Sýrie nicméně podle něj má vůli a nakonec porazí „spiknutí“, které je proti ní vedeno. Současně probíhají jednání ministrů zahraničí EU, kteří diskutují o zmírnění embarga na dovoz zbraní do Sýrie, aby tak mohla proudit účinnější pomoc bojujícím rebelům. Podle deníku The Telegraph zmírnění embarga podporuje zejména Velká Británie, zatímco několik zemí je spíše proti.
Oslava výročí založení vězeňského tábora z dob stalinismu se stala terčem kritiky
Dozorci Usolského pracovního tábora, založeného sovětskou tajnou policií NKVD v oblasti přilehlé uralskému pohoří, uspořádali koncert u příležitosti 75. let existence tohoto nápravného zařízení. Událost doprovázely projevy současných i bývalých zaměstnanců, ve kterých kromě plánů do budoucna často zněly pojmy jako „tradice“ a „vlast“, kladně byly i hodnoceny dosahované výsledky v těžbě dřeva jakožto příspěvku k budování země. Kritikům vadí především to, že byly zcela opomenuty nesčetné osudy lidí, kteří nepřežili důsledky extrémních pracovních podmínek, a také těch, kteří byli v tomto táboře během vlády komunistické strany z politických důvodů vězněni nespravedlivě.
Irán odvysílal video získané ze špionážního letadla CIA
Iránská státní televize odvysílala záběry, které byly údajně extrahovány z bezpilotního letadla americké CIA, sestřeleného roku 2011 nad územím Iránu. Na videu lze vidět záběry letiště, patrně v Afghánistánu, kde stroj startoval a dále neurčité záběry z jeho přístání a z přeletu pravděpodobně nad východním Iránem. USA sestřel svého letounu v roce 2011 nejprve popíraly, poté však jeho ztrátu potvrdily. Irán následně obvinil USA špionážních aktivit. Později pak prohlásil, že iránští vědci byli schopni podle vzoru amerického stroje zbudovat vlastní bezpilotní letoun. Od incidentu v prosinci 2011 Irán několikrát oznámil další úspěšné sestřely amerických bezpilotních strojů, USA to však nepotvrdily.
Ministryně Clintonová: izraelské volby jsou příležitost pro mír na Blízkém východě
Končící ministryně zahraničních věcí USA Hillary Clintonová se vyjádřila optimisticky ohledně vlivu výsledku izraelských voleb na mírový proces na Blízkém východě. „Myslím si, že výsledky otevírají dveře,“ prohlásila ministryně Clintonová. „Vím, že prezident Obama a můj nástupce John Kerry budou hledat každou příležitost, která by se naskytla,“ uvedla dále. Izraelský premiér Nentanyahu ztratil ve volbách do izraelského parlamentu (Knessetu) 11 mandátů oproti předešlému období. Podle deníku The Telegraph by ho tento výsledek mohl donutit sestavit koalici s umírněnějšími středovými stranami.
Soudní proces se zesnulým právníkem Sergejem Magnitským byl odložen
Obhájci Sergeje Magnitského, který zemřel ve vězení v roce 2009, odmítli účast na soudním přelíčení, kde se měl projednávat jeho údajný podíl na organizování daňových úniků ve firmě Hermitage Capital. Termín projednání byl přesunut na 18. února. Sergej Magnitsky byl vzat do vazby poté, co na rozsáhlé daňové úniky firmy sám upozornil. Po roce ve vazbě zemřel, jeho smrt vyvolala ve světě vlnu pobouření, USA v reakci na ní přijaly tzv. Magnitsky act, který zakazuje osobám, spojeným s touto kauzou, vstup do země a možnost zakládat si ve Spojených státech amerických bankovní účty.
Syrským uprchlíkům se nedostává humanitární pomoci, množí se i případy znásilnění
Studie Mezinárodního záchranného výboru (IRC) nazvala situaci ohledně syrských uprchlíků „ohromnou humanitární katastrofou“. Zemi od začátku bojů opustilo na 600 000 uprchlíků, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy, ale dosud zůstávají na území Sýrie. „Miliony Syřanů jsou v nouzi a mají malý nebo žádný přístup k humanitární pomoci,“ uvedla zpráva pro IRC. Navzdory mezinárodním příslibům se tak do uprchlických táborů v Sýrii nedostává dostatek humanitární pomoci. V Sýrii se rovněž množí případy znásilnění žen ozbrojenými jednotkami, zejména na kontrolních stanovištích u silnic. Zpráva IRC neoznačila žádnou stranu zcela odpovědnou za tyto činy, nejvíce obvinění však bylo oběťmi vzneseno proti vládním silám a zejména milicím Shabiba.
Vyslanec OSN v Sýrii zkritizoval prezidenta Assada
Vyslanec OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimi zkritizoval nedávný veřejný projev syrského prezidenta Assada. Jeho projev označil za více sektářský a jednostranný, než byly ty předchozí. Podle vyslance Brahimiho již minul čas pro takové reformy, jaké prezident Assad ve svém projevu nabídl. „V Sýrii lidé cítí, že 40letá vláda jedné rodiny je již příliš dlouhá. Změna tak musí být opravdová a prezident Assad mohl tyto změny vést, místo aby jim odporoval,“ uvedl vyslanec OSN Brahimi. Syrská opozice uvítala tvrdší linii vyslance Brahimiho vůči prezidentu Assadovi. „Takové prohlášení jsme od vyslance Brahimiho dlouho očekávali, dříve prezidenta Assada nekritizoval. Nyní po prezidentově projevu už neměl jinou možnost, než říci světu, že 40letá vláda jedné rodiny je více než dost,“ uvedl mluvčí syrské opozice Walid Saffour.
Saúdská Arábie se podílí na leteckých úderech v Jemenu
Americká bezpilotní letadla podporují jednotky jemenské vlády v boji proti odnoži Al-Kaidy působící na Arabském poloostrově. Podle zdroje z americké rozvědky, citovaného deníkem The Times, jsou však některé letecké údery ve skutečnosti prováděny armádním letectvem Saúdské Arábie. Počet útoků bezpilotních letadel na území Jemenu se v roce 2012 téměř ztrojnásobil v porovnání s rokem 2011, neboť USA považují jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku celé organizace. Jemenská Al-Kaida využila v roce 2011 slabosti tamní vlády během povstání proti bývalému prezidentovi Ali Abdullahovi Salehovi a získala pod kontrolu rozsáhlá území na jihu Jemenu. Jemenským jednotkám se s pomocí USA a Saudské Arábie podařilo vytlačit bojovníky Al-Kaidy do pouštních oblastí na východě země.
Sýrie by se nepřipojila k iránskému útoku na Izrael
Podle zprávy izraelské rozvědky pro ministerstvo zahraničí se schopnost Iránu odpovědět na izraelský útok na jaderná zařízení dramaticky snížila, zejména kvůli dlouhotrvajícímu konfliktu v Sýrii. Právě syrský režim je spojencem Iránu a v případném konfliktu by syrské území mohlo posloužit jako základna pro útoky proti Izraeli. Současný konflikt v Sýrii rovněž přerušil spojení mezi Iránem a libanonským šíitským hnutím Hizballah, které je dalším iránským spojencem. Irán dodával přes syrské území Hizballahu rakety a střely, které měly být v případě iránsko-izraelského konfliktu odpáleny z Libanonu na Izrael. Sám vůdce Hizballáhu Hassan Nasrallah připustil negativní vliv syrského konfliktu na jeho hnutí a vyjádřil rovněž obavy z dezintegrace Sýrie.
Rusko schválilo zákon, který zakazuje adopci ruských dětí do USA
Dětský fond (UNICEF) v reakci na schválený zákon vyzývá Rusko, aby v rámci své politiky jednalo v nejlepším zájmu dětí. Zákon je údajně odezvou na americké obvinění Ruska z porušování lidských práv a schválení tzv. Magnitsky zákona v USA. Zástupce UNICEF Anthony Lake apeluje na ruskou vládu, aby vytvořila lepší sociální systém pro děti a nezakazovala možné alternativy osvojení dítěte v cizích zemích, podle něj tímto zákonem ztratí řada sirotků možnost získat svůj vlastní domov. Rusko kritiku odmítá a tvrdí, že americké úřady zneužívání ruských adoptivních dětí nedostatečně vyšetřují. Na 110 000 lidí podle listu The Telegraph podepsalo v Rusku petici proti zákonu a na 55 000 lidí peticí požádalo Bílý dům o vydání zákazu ruským poslancům vycestovat do USA.