V úterý to uvedl černohorský ministr zahraničí Igor Luksic, nicméně jako požadavek stanovil, aby byli kosovští Černohorci uznání jako menšina a mohli mít své zastoupení v kosovském parlamentu. Kromě Černohorců nemají statut menšiny v Kosovu také Chorvaté, kosovská vláda avšak slíbila, že statuty obou minorit budou změněny. Černá Hora uznala nezávislost Kosova již v říjnu 2008.
Archiv rubriky: Černá Hora
Evropská komise v týdnu rozhodne o rozšiřování EU
Šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashtonová v tomto týdnu navštíví západní Balkán, aby se mohla Evropská komise rozhodnout, zda doporučí zahájení nových jednání o členství v EU. Srbsko si přístupová jednání zkomplikovalo odmítnutím dohody zprostředkované EU na řešení etnického rozdělení v bývalé provincii Kosovo. Další kandidátem, se kterým by mohla být zahájena jednání, je Černá Hora a případně Makedonie, která si úsilí o vstup do EU i NATO zablokovala kvůli sporům se sousedním Řeckem. Albánie má prozatím odepřen status kandidátské země EU, jelikož neprovedla potřebná právní opatření. Kosovo také hodlá požádat o přistoupení. Nabídka Bosny a Hercegoviny podle evropského komisaře pro rozšíření Štefana Füleho je odložená kvůli naléhavým reformám ústavy.
Černá Hora čeká na oficiální výsledky prezidentských voleb
Černá Hora stále čeká na oficiální výsledky nedělní volby prezidenta, přestože kandidát a současný prezident Filip Vujanović i jeho protikandidát bývalý diplomat Miodrag Lekic zveřejnili dnes své vítězství. Prezident Vujanović uvedl, že vyhrál s 51,3 % a jeho protivník Lekic získal 48,7 %. Opozice tvrdí, že zvítězit bývalý diplomat Lekic s 50,5 % a současný prezident Vujanović obdržel 49,5 % hlasů. Státní volební komise v úterý v 8 hodin ráno oficiálně oznámí výsledek. Vůdce opoziční Demokratické fronty Lekic v prohlášení uvedl, že pokud vyhraje prezident Vujanović, neuznají ho jako hlavu státu i za cenu bojkotování koalice v parlamentu. Podle předsedy Lekice znovuzvolení stávajícího prezidenta by mohlo vyvolat nestabilitu v zemi a jeho vítězstvím přirovnává k nároku na „státní převrat“. Černá Hora v současnosti prochází mnoha reformami kvůli probíhající procesu jednání o členství v EU.
Ruské námořnictvo si buduje pozice ve Středomoří
V oblasti má v budoucnu operovat až 10 válečných a podpůrných lodí. Jejich vybavení by jim kromě standardních ofenzivních akcí mělo umožnit vyhledávání nepřátelských ponorek a podmořských min. Údržbu budou moci provádět v přístavech Kypru, Sýrie, Černé Hory a Řecka. První lodě v čele se 163 metrů dlouhým torpédoborcem Admiral Panteleyev na místo určení připlují z Jihočínského moře v polovině května. Ruský ministr obrany Sergei Shoigu oznámil, že jejich úkoly budou souviset s ochranou státních zájmů.
NATO podpořilo reformy v Černé Hoře, do roku 2014 by se země mohla stát členem
Na jednání v úterý v Bruselu podpořilo NATO Černou Horu v reformách a dalším úsilí, aby se Černá Hora mohla stát členem severoatlantické aliance, po setkání generálního tajemníka Anderse F. Rasmussena se černohorským premiérem Milem Djukanovicem. Černá Hora chce být připravena na vstup NATO do jejího příštího summitu v roce 2014, který se má týkat otázky rozšíření členské základny. Černá Hora se zaměřuje při plnění reforem na posílení právního státu a bezpečnost. Podle veřejných průzkumů se nicméně více než 50 % Černohorců v pondělí vyslovilo proti vstupu do NATO.
Podle statistik vede v předvolebním klání na post hlavy státu v Černé Hoře současný prezident
Prezidentské volby v Černé Hoře jsou naplánovány na 7. dubna, podle veřejného mínění, které bylo prováděno od 16. do 22. března, vede v předvolebním boji současný prezident Filip Vujanovic s 54,7 % hlasů. Vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic získal 45,3 % hlasů. Demokratická fronta označila výsledek předvolebních průzkumů jako pokus odradit potencionální voliče Lekice, aby jej volili.
Před prezidentskými volbami má neplatné občanské průkazy na 30 000 Černohorců
Pokud nezažádají Černohorci s prošlým občanským průkazem o vydání nového průkazu, nebudou se moci zúčastnit nadcházejících prezidentských voleb 7. dubna podle černohorského ministerstva vnitra. Oprávnění volit v prezidentských volbách má přes 500 000 z asi 1 milionu celkového obyvatelstva Černé Hory. O křeslo prezidenta se utkají pouze 2 kandidáti současný prezident Filip Vujanovic a vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic. Předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic nezískal pro kandidaturu potřebný počet 7 500 podpisů. Poslanec Demokratické fronty obvinil po komunálních volbách v Černé Hoře místní úřady, že se dopustily manipulace voleb pomocí neplatnosti občanských průkazů, kdy voličům opozice mělo být zabráněno vyměnit si staré občanské průkazy za nové.
Bosna a Černá Hora podepíší brzy smlouvu o hranicích
V úterý se sešel bosenský předseda vlády Vjekoslav Bevanda se svým protějškem z Černé Hory Milem Djukanovicem, aby projednali sporné území na hranicích mezi zeměmi, nicméně nikdo přesně neví, kde se na 240 kilometrů dlouhé hranici sporné území přesně nachází. Kromě sporného území státníci jednali o zlepšení hospodářské situace v zemích, společné infrastruktury a možnostech prohloubení obou zemí v evropské integraci.
Protest s kandidaturou Vujanovice na prezidenta Černé Hory skončil u Ústavního soudu
Partner černohorské vládní koalice Sociálně demokratická strana (SDP) ve čtvrtek podal odvolání k Ústavnímu soudu kvůli kandidatuře současného prezidenta Filipa Vujanovice na další volební období. Státní volební komise (DIK) již ve středu potvrdila kandidaturu Vujanovice na prezidenta na základě souladu se zákonem o volbách prezidenta Černé Hory, jak následně DIK uvedla. Zbylí 2 možní kandidáti vůdce opoziční Demokratické fronty Miodrag Lekic a předseda politického klubu Spravedlivá Černá Hora Rade Bojovic musí nejprve získat nad 7 500 podpisů, Vujanovic jich předložil na 13 000.
OBSE vyzvala balkánské státy, aby se spojily v boji proti válečným zločincům
Vedoucí mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Fletcher Burton poukázal na zásadní roli regionální spolupráce mezi balkánskými zeměmi ohledně stíhání válečných zločinců. Zásadní krok již přijala Bosna se Srbskem, které minulý týden podepsaly protokol na stíhání válečných zločinců, OBSE chce podobnou dohodu zajistit v Chorvatsku a Černé Hoře.
Černohorská vládní koalice je nejednotná ohledně kandidatury Vujanovice na prezidenta
Sociální demokratická strana (SDP) se distancovala od podpory současného prezidenta Filipa Vujanovice na jeho možné znovuzvolení. Podle oficiální zprávy SDP nesouhlasí s podporou prezidenta Vujanovice, protože podle Ústavy z roku 2007 může prezident vykonávat prezidentský úřad pouze dvakrát, pro Vujanovice by to bylo již třetí prezidentské období. Protože Černá Hora vyhlásila samostatnost až v roce 2006, výklad Ústavy je pro mnohé sporný. SDP je součástí každé vládní koalice s Demokratickou stranou socialistů (DPS) ministerského předsedy Mila Djukanovice od roku 1998.
Výstavbu elektráren v Černé Hoře a Srbsku již provázejí problémy
Nevládní organizace z Černé Hory a Srbska se dohodly na jednání v černohorském městě Bijelo Polje, že zablokují výstavbu 2 elektráren na řece Lim v obou zemích, které by podle nich mohly rapidně zhoršit okolní prostředí, přestože Černá Hora i Srbsko chtějí výstavbou pomoci špatné hospodářské situaci v zemích. Kanadská společnost REV se zavázala investovat 198 miliónů USD do nových elektráren.
Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice
Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.
V Černé Hoře protestovaly odbory proti mimořádným daním
Před černohorským parlamentem se minulý týden sešli zástupci Svazu svobodných odborů (UFTUM), aby protestovali proti mimořádnému zvýšení daní z příjmu o 3 % z hrubé mzdy přesahující 539 USD. UFTUM již byla zapojena do demonstrací, které probíhaly v Černé Hoře v roce 2012. Podle černohorských médií byl předložen v Parlamentu návrh na zvýšení daně z 9 % na 15 % u čistých mezd vyšších než 646 USD. Černá Hora chce zlepšit hospodářský stav země, který se zhoršil v důsledku ekonomické krize.
Černá Hora pravděpodobně změní zákon o cizincích
Pokud schválí černohorský parlament návrh na změnu zákona o cizincích, bude moci na 10 000 uprchlíků z Bosny, Chorvatska a Kosova požádat do konce roku 2013 o statut cizince s trvalým pobytem a zajistit si tak právo na práci, vzdělání, sociální a zdravotní péči. Původní lhůta pro podávání žádostí o statut cizince s trvalým pobytem byla do konce roku 2012. Černá Hora patří k zemím, které zastávají nejpřísnější režim ohledně občanství a uprchlictví.
Současný prezident Černé Hory se bude moci ucházet o prezidentský úřad i po třetí
Vládní Demokratická strana socialistů (DPS) ve čtvrtek jednomyslně schválila kandidaturu dosavadního prezidenta Filipa Vujanovice, přestože černohorská Ústava z roku 2007 uvádí, že prezident do úřadu může být zvolen pouze dvakrát. V případě znovu zvolení Vujanovice prezidentem by se jednalo již o třetí volební období. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Kandidatura prezidenta Vujanovice bude ještě řešena na Ústavním soudě. Prezidentské volby se odehrají již na začátku dubna, přestože původní datum bylo stanoveno na květen.
Evropský parlament ocenil přístup Černé Hory v plnění požadovaných reforem
Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu (AFET) ocenil přístup Černé Hory v plnění reforem, které musí země splnit před vstupem do EU. AFET zároveň vybídl Černou Horu, aby se více zabývala mediální svobodou, v současné době jsou zejména kritizovány útoky na černohorské novináře za vyjádření názorů. Problematické je podle AFET i nedodržování práv žen a rovnosti mezi pohlavími. Černá Hora by měla začít přístupová jednání s EU 29. června.
Nejvíce žadatelů o azyl v Německu pochází ze Srbska
Podle údajů německého ministerstva zahraničních věcí v roce 2012 žádalo v Německu o azyl 8 477 Srbů z celkového počtu 64 539 žadatelů. V roce 2012 došlo k nárůstu o téměř 50 % v porovnání s rokem 2011, kdy žádalo o azyl na 4 579 Srbů. Z balkánských zemí následuje za Srbskem v pořadí jako 5. země Makedonie s 4 546 žádostmi, na 9. místě se umístila Bosna a Hercegovina s 2 025, a poté Kosovo s 1 906 žadateli o azyl. V prosinci 2009 byla zrušena vízová povinnost v rámci Schengenu do ostatních zemí EU pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, pokud však země nevyřeší zvýšený počet žadatelů o azyl, mohla by být víza opět zavedena.
V Černé Hoře se jedná o změně Ústavy
Parlamentní ústavní výbor se dnes sešel, aby projednal ústavní změny, které by měly pomoci zemi plnit reformy, požadované EU. Jedním z nejslabších míst podle EU je problém nezávislosti soudů, která je brána jako klíč proti boji s korupcí a organizovaným zločinem. Podle vedoucího delegace EU pro Černou Horu Mitji Drobnice by mohlo neprovedení ústavních změn zastavit proces jednání Černé Hory o vstupu do EU. Vládnoucí koalice bude potřebovat k prosazení ústavních změn i podporu prosrbské opozice.
Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody
V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.
V Černé Hoře budou vyhlášeny prezidentské volby
Před vyhlášením prezidentských voleb se nejprve sejde předseda Parlamentu Ranko Krivokapic se zástupci všech parlamentních stran. Mandát současného prezidenta Filipa Vujanovice vyprší v květnu a podle černohorské ústavy musí být prezidentské volby vyhlášeny nejméně 3 měsíce předtím. Prezident Vujanovic zůstává nejpopulárnější osobností v zemi, nicméně jeho další zvolení je sporné, podle ústavy může být prezident zvolen jen dvakrát, příští volební období by bylo již pro prezidenta Vujanovice však třetí. Vzhledem k tomu, že Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost, jsou někteří názoru, že se jedná teprve o prezidentovo první volební období. Největší opoziční strana Demokratická fronta navrhuje jako prezidentského kandidáta svého dosavadního předsedu Miodraga Lekice.
Srbsko chce znovu přerozdělit jugoslávský majetek
Podle současné srbské vlády by se měly revidovat smlouvy, které se týkají přerozdělení majetku mezi bývalými jugoslávskými státy. Srbská vláda poukázala například na majetek v Turecku, který je nyní ve vlastnictví Bosny, dále se jedná o budovu ambasády v hlavním městě Bulharska Sofii, kterou mělo zakoupit dřívější Srbské království a nyní ji vlastní Makedonie. Dohoda o vlastnických právech mezi bývalými jugoslávskými státy byla podepsána ve Vídni až v roce 2001, především bývalý představitel Srbů Slobodan Milosevic blokoval 10 let jednání o přerozdělení majetku tvrzením, že Srbsko je jediným nástupcem bývalé Jugoslávie. Celková hodnota majetku je odhadována až do výše 2,6 miliard USD. Srbsko dosud získalo 24 budov v hodnotě 82 miliónů USD, Chorvatsko 10 budov ve výši 23 miliónů USD, Bosna získala 8, Makedonie 4 a Slovinsko 3 nemovitosti. Vlastnická práva mnoha občanů na území bývalé Jugoslávie však zůstávají zatím nevyřešena.
Ekonomika balkánských zemí bude v roce 2013 pomalu růst
Podle Světové banky (SB) za rok 2013 budou ekonomiky zemí západního Balkánu růst o 1,6 % oproti roku 2012, kdy očekávaný hospodářský růst má být jen 0,6 %. SB vyzvala balkánské země, aby snížily své zadlužení a zároveň přijaly reformy, které by vedly k vyšší konkurenceschopnosti a produktivitě. Mezi nejvíce problematické země patří podle SB Albánie, Černá Hora a Srbsko.