Na přístupové konferenci EU s Černou Horou v Bruselu byla v úterý uzavřena první kapitola o vědě a výzkumu z celkově 35 právních předpisů, které musí Černá Hora provést před vstupem do EU. V 23. kapitole o soudnictví a základních právech a 24. kapitole o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti shledala EU pokrok a požádala Černou Horu, aby přijala akční plán pro boj s organizovaným zločinem a korupcí. Kapitoly 23 a 24 pak budou uzavřeny těsně před vstupem Černé Hory do EU.
Archiv rubriky: Černá Hora
Vítězná strana parlamentních voleb v Černé Hoře mění svého předsedu
Do čela Demokratické sociální strany (DPS) se postaví současný místopředseda strany Svetozar Marović namísto dosavadního předsedy Mila Djukanoviće, který bude zastávat funkci premiéra poté, co DPS zvítězila minulý týden v parlamentních volbách. Místopředseda DPS Marović působí v politice od pádu komunismu, v letech 2003 až 2006 navíc působil jako první a poslední prezident Státního svazu Srbska a Černé Hory, než Černá Hora vyhlásila v roce 2006 nezávislost a Svaz se rozpadl na dvě samostatné republiky.
Makedonie po vzoru Bulharska nabídne zahraničním investorům občanství
Občanství v Makedonii by mělo být přístupné pro každého cizince, který v zemi investuje alespoň 517 tisíc USD a zaměstná nejméně 10 osob. Tyto podmínky avšak nebudou platit pro investory, kteří podnikají v pohostinství nebo obchodu. Pokud cizinec vlastní nemovitost v Makedonii nad hodnotu 52 tisíc USD, získá přechodný pobyt v Makedonii na 1 rok. V současné době je pro cizince maximální doba přechodného pobytu 3 měsíce. Makedonie chce opatřeními reagovat na prudký pokles zahraničních investic v zemi během roku 2012 v důsledku světové hospodářské krize. Bulharsko zavedlo minulý měsíc občanství pro cizince, kteří investují nejméně 650 tisíc USD. K podobným zákonům chtějí přistoupit i Rumunsko a Černá Hora.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Do čela vlády Černého Hory se znovu postaví Mijo Djukanović
Předseda Demokratické sociální strany (DPS) Mijo Djukanović byl již po sedmé jmenován premiérem. Naposledy zastával post premiéra do prosince roku 2010. Jeho vládní koalice, tvořená Sociální demokratickou stranou (SDP) a zástupci etnických menšin Černé Hory, bude disponovat 43 mandáty z 81-členného parlamentu. Nově zvolený premiér se chce zaměřit na boj s organizovaným zločinem, zlepšení životní úrovně nebo boj s korupcí. Mezi další cíle jeho vlády patří například členství v EU nebo v NATO.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Evropská unie poskytla Černé Hoře datum o zahájení přístupových rozhovorů
Ministři zahraničí EU se shodli na tom, že Černá Hora může začít přístupová jednání s EU 29. června. Rada přijala posouzení Evropské komise, že Černá Hora dosáhla potřebnou míru shody s kritérii pro členství v EU. Blok dále vyzval zemi, aby zvýšila své úsilí v boji proti organizovanému zločinu a korupci.
Generální tajemník NATO ocenil reformy Černé Hory
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen ocenil ekonomické, politické a armádní reformy Černé Hory. Černá Hora kráčí podle něj směrem k silnějšímu partnerství s NATO a směřuje k získání členství. Ocenil také přínos Černé Hory v misi NATO v Afghánistánu. Požádal také černohorskou ministryni obrany Milicu Pejanovic-Djurisic, aby Černá Hora neredukovala výdaje na obranu ani v časech ekonomické krize a přispěla tak k větší bezpečnosti Balkánu.
Ministři EU doporučili zahájit přístupové rozhovory s Černou Horou
Úterní doporučení ministrů EU tak nejspíše předurčí rozhodnutí hlavních představitelů členských států EU během summitu, který proběhne koncem pracovního týdne. Zprávu potvrdil komisař pro rozšíření EU Štefan Fule. Černá Hora by se tak mohla stát dalším potenciálním členem bloku.
Pokud Černá Hora nyní získá datum zahájení přístupových rozhovorů s EU, parlamentní volby v zemi proběhnou na podzim
Potvrdil to prezident Černé Hory Filip Vujanović, jenž také uvedl, že krok má podporu vládnoucích i opozičních stran. Evropská komise doporučila zahájení vstupních rozhovorů s Černou Horou minulý měsíc a ministři zahraničních věcí zemí EU budou o této věci diskutovat ještě v červnu.
Maďarsko podporuje vstup Makedonie a Černé Hory do NATO, zdůrazňuje spolupráci Visegrádské skupiny
Vyjádřil se tak premiér země Viktor Orbán během nedělního zahájení 25. summitu NATO v Chicagu. Zdůraznil také potřebu další kolektivní spolupráce členských států Aliance a úlohu regionální spolupráce členů, především států Visegrádské skupiny (Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko) v rámci NATO.
Několik tisíc Černohorců protestovalo proti vládě
Protestní pochod začal v sobotu v poledne v Podgorici, především kvůli tíživé sociální a ekonomické situaci v zemi. Protestující vyzvali premiéra Igora Lukšiće, aby odstoupil, „protože se ukázalo, že není schopen nebo ochoten bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti“. Toto je třetí velký protest organizovaný odbory od začátku roku.
Premiér poznamenal, že občané by měli posoudit práci současné vlády v příštích parlamentních volbách. Od začátku roku vzrostly ceny elektřiny, spotřebního zboží a ceny pohonných. Občané se obávají, že ceny ostatních výrobků a služeb by také mohly být navýšeny.
Černá Hora se stala 154. členem Světové obchodní organizace
Černohorské ministerstvo financí oznámilo, že Černá Hora se stala 154. členem Světové obchodní organizace (WTO). Protokol o přistoupení Černé Hory byl podepsán 17. prosince 2011 a vstoupil v platnost v neděli. Členství ve WTO umožní Černé Hoře řešení problémů konstruktivním způsobem, například napomůže snížit náklady na bydlení, umožní lepší výběr zboží a služeb, zvýší zahraniční obchod a usnadní boj proti korupci. Země dále čekává, že členství ve WTO bude pozitivním signálem pro zahraniční investory.
Začalo hospodářské forum Polsko- Střední Evropa- Čína
Účast na akci potvrdilo téměř 1000 podnikatelů z Polska, Číny a států Střední Evropy. Jedním z hlavních cílů je přilákat čínské investice do tohoto regionu. Podnikatelé, kteří se účastní zasedání, představují téměř všechny sektory ekonomiky od oblasti stavebnictví, dopravy a informačních a komunikačních technologií přes potravinářský průmysl, ochranu životního prostředí, nemovitostí či poradenství. Zasedání se také zúčastní premiéři Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Makedonie, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Maďarska. Albánie a Bulharsko budou reprezentovat vicepremiéři těchto zemí. Následně dojde k bilaterálním jednáním mezi Polskem a některými zmíněnými státy, tématem bude především evropská integrace. Ve středu, za účasti premiérů Polska a Číny, Donalda Tuska a Wena Jiabao,již došlo k podepsání řady dohod mezi oběma státy, mj. v oblasti spolupráce malých a středních podniků, spolupráce v oblasti udržitelné infrastruktury či kulturní spolupráce.
Ministři zahraničních věcí Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory vyzvali k trvalému řešení otázky uprchlíků
Představitelé těchto států v úterý v Sarajevu zdůraznili, že tento region je zavázán k nalezení trvalého řešení otázky uprchlíků a vyzvali zahraniční dárce k pomoci v tomto procesu. Vše bylo řečeno při zahájení konference mezinárodních dárců pro otázku uprchlíků v Sarajevu, která je spojuje vysoké představitelé OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE), Evropské unie a USA. Konferenci zahájil předseda Rady ministrů Bosny a Hercegoviny Vjekoslav Bevanda, který vyjádřil naději, že událost pomůže k získání 500 milionů eur pro vytvoření domovů pro 27.000 uprchlických rodin.
Komisař EU pro rozšíření zhodnotil situaci v Černé Hoře
Komisař EU pro rozšíření Štefal Fule vyjádřil naději, že Černá Hora vyhoví požadavkům Evropské komise do června tak, aby mohla začít nová přístupová jednání. Opět však varoval Podgoricu, že další práce v boji proti organizovanému zločinu a korupci je nutná. Měla by se zaměřit na efektivní aplikaci práva, zejména ve sledovaných případech. Fule dále řekl, že se nedávno setkal s předsedou vlády Igorem Luksicem a byl povzbuzen jeho odhodláním k reformám a jeho povědomím o otázkách, které potřebují zvláštní pozornost. Během summitu Rady Evropy v červnu by mělo být rozhodnuto o zahájení vstupních rozhovorů Černé Hory do EU.
Americký viceprezident Severoatlantické rady: „Černá Hora se před vstupem do NATO musí zbavit ruského vlivu“
Viceprezident Damon Wilson uvedl pro deník Vijesti, že Černá Hora je dle jeho názoru státem harmonických multietnických vztahů a ze všech států bývalé Jugoslávie má nejlepší vztahy se svými sousedy. Přesto je dle Wilsona potřeba, aby země dokázala svou snahu o boj proti trestné činnosti, zejména korupci a nepotismu. Wilson uvedl, že zde existují otázky o jakési „nadvládě některých jiných států na území Černé Hory, především pak Ruska“. To vše musí být vyřešeno, než země dostane pozvánku na členství v NATO. Černohorští politici počítají s potvrzením perspektivy členství země v Alianci na nadcházejícím summitu NATO v Chicagu.
Stefano Sannino: „Černá Hora má čas k dosažení kýžených výsledků“
Šéf generálního ředitelství Evropské komise (EK) pro rozšíření EU Stefano Sannino uvedl, že Černá Hora má do konce dubna dostatek času pro dosažení kýžených výsledků, které se týkají zlepšování právního státu a boje proti korupci. Dotyčný také potvrdil, že ústavní změny „mají zásadní význam na pokračující evropskou integraci Černé Hory“. Je zde snaha o posílení nezávislosti soudnictví a odstranění politických a jiných vlivů na jednání soudců a státních zástupců. Sannino také pochválil výsledky Černé Hory týkající se ochrany lidských práv, zejména práv zdravotně postižených, Romů a Egypťanů, osob s odlišnou sexuální orientací a práv žen.
V Černé Hoře panuje názorový rozpor o legitimitě možného znovuzvolení nynějšího prezidenta Vujanovice
Většina politiků černohorské vládnoucí Demokratické strany socialistů (DPS) se dle deníku Podgorica domnívá, že by se nynější prezident Černé Hory Filip Vujanović již neměl ucházet o znovuzvolení. Důvody jsou prý politické a právní povahy. Dle ústavy Černé Hory nesmí prezident zastávat funkci po dobu delší než dvě mandátní období. 2. prezidentské období Vujanovice končí na jaře, dle jeho příznivců byl však prezident poprvé zvolen do úřadu v roce 2003, tedy předtím, než Černá Hora získala v referendu v roce 2006 nezávislost, což teoreticky vede k možnosti dalšího znovuzvolení. Dle průzkumu veřejného mínění je prezident nyní nejoblíbenějším politikem v zemi.
Dohoda o volném pohybu mezi Albánií a Černou Horou vstoupila v platnost
Albánské ministerstvo zahraničních věcí v pondělí oznámilo, že dohoda o volném pohybu s Černou Horou vstoupila v platnost, což znamená, že pro překročení hranic mezi oběma státy již nejsou nutné pasy. Pro pohyb mezi zeměmi od nynějška stačí průkaz totožnosti. Albánský místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Edmond Haxhinasto a ministr zahraničních věcí Černé hory Milan Rocen podepsali tuto smlouvu 14. prosince 2011. Albánie podepsala dohodu o volném pohybu také s Makedonii.
Předseda Evropské rady: „V červnu bude zahájeno jednání o přístupu k EU s Černou Horou“
Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy v Bruselu přivítal premiéra Černé Hory Igora Luksice, kde oba představitelé jednali o procesu přistoupení k Evropské unii (EU). Rompuy uvedl, že Černá Hora se v evropské integraci stala šampionem mezi zeměmi západního Balkánu získáním statusu kandidátské země v roce 2010. Oznámil také, že přístupová jednání začnou v červnu. Prvními tématy bude provádění právních předpisů a základních práv. Dále se bude diskutovat o boji proti korupci a organizovanému zločinu.
Černá Hora se připojí k projektu South Stream
Oznámila to dnes tisková služba ruské plynárenské společnosti Gazprom na základě výsledků jednání vedoucího projektového oddělení Gazpromu Leonida Chugunova s černohorským předsedou vlády Igorem Luksicem, ministrem zahraničí Milanem Rocenem a ministrem hospodářství Vladimirem Kavaricem. Účastníci jednání prodiskutovali technické možnosti a perspektivy přistoupení Černé Hory k projektu „South Stream“, o který země projevila zájem na konci minulého roku.
Narůstá podpora v oblasti integrace Černé Hory do EU
Velvyslanci Norska, Finska, Švédska a Dánska během setkání v Podgorici informovali premiéra Černé Hory, jímž je Igor Luksic, že podporují integraci jeho země do EU. Mezi jinými body jednání také diskutovali o ekonomické stabilizaci, zaměstnanosti, finanční stabilizaci a možných zahraničních investicích.