Každý den mizí v Česku 13 hektarů polí

Za den zmizí půda o rozloze 13 Staroměstských náměstí, tedy 13 hektarů. Rozloha polí a volné krajiny se snižuje důsledkem výstavby domů, továren, skladů nebo jiných objektů. Staví se dál, přestože i rozlehlé sklady zůstávají podle ČT24 mnohdy nevyužité. V roce 2011 se zvýšily poplatky za povolení ke stavbě, nyní ale senátoři navrhují, aby se za rozšiřování průmyslových zón opět platilo méně. Vláda se zatím k návrhu nevyjádřila. Často stavby vznikají na hodnotné zemědělské půdě, která v době klimatických změn bude v budoucnosti možná opět potřebovat.

Začalo společné vojenské cvičení USA a Jižní Koreje

Bez ohledu na zvyšující se napětí na Korejském poloostrově bylo zahájeno každoroční společné vojenské  cvičení USA a Jižní Koreje. Společné cvičení bude trvat 2 týdny a je do něj zapojeno přes 13 000 vojáků. Severní Korea cvičení odsuzuje a považuje za provokaci. Vojenské cvičení bylo zahájeno několik dnů poté, co OSN schválila přísné sankce proti KLDR za únorový jaderný test. KLDR v reakci na přijetí rezoluce vyhrožuje zrušením příměří, které mezi Severní a Jižní Koreou trvá od konce korejské války. Mírová smlouva nebyla nikdy přijata a obě korejské země tak byly stále oficiálně ve válečném stavu. Podle Soulu se KLDR tento týden chystá uspořádat vlastní vojenské cvičení.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer čelí podezření, že svou kampaň nezákonně financoval

Podle informací týdeníku Respekt čelí neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Fischer podezření, že peníze na prezidentskou kampaň získával nezákonný způsobem. Fischer měl údajně na svém transparentním účtu zobrazovat pouze jeho příjmy a výdaje. Podle zákona, který upravuje prezidentskou volbu, měli prezidentští kandidáti detailně informovat všech svých finančních krocích. Podle anonymního zdroje z okolí kanceláře Jana Fischera, který poskytl informace týdeníku Respekt, však mělo existovat další konto, na které bylo veřejnosti skryto a ze kterého se financovaly další Fischerovo výdaje. Tento účet měl spravovat Jan Novák, šéf kanceláře Jana Fischera, který takové podezření odmítá. Stejně se vyjádřil i expremiér Jan Fischer, který dodal, že financování kampaně probíhalo legálně skrz transparentní účet.

Pákistán hostil mezinárodní námořní cvičení

Během uplynulého týdne se v Pákistánu konalo pětidenní námořní cvičení zaměřené na boj proti terorismu a pirátství. Zúčastnilo se jej na 30 zemí z celého světa, včetně Austrálie, Číny, Velké Británie či USA. Cvičení proběhlo pod názvem Aman 13, zakončení poslední fáze se jako divák zúčastnil i generál Khalid Shameem Wynne, nejvyšší představitel Pákistánských ozbrojených sil. Do cvičení byly včetně lodí zapojeny i vrtulníky, ponorky a zařízení speciálních jednotek. Speciální jednotky následně předvedly protipirátské operace, střídání personálu a doplnění materiálu z lodi na loď, přistání komand nebo protiponorkové manévry. V neposlední řadě byly simulovány i pátrací a záchranné akce, na závěr cvičení pak byla uspořádána letecká přehlídka.

Saudská Arábie zvažuje zrušení veřejných poprav stětím

Saudskoarabská ministerská komise se zabývá změnou způsobu veřejných poprav v Saudské Arábii. Ty jsou dosud prováděny stětím hlavy na veřejnosti, proti tomuto způsobu se však objevují protesty, které požadují provádění poprav pomocí smrtelných injekcí aplikovaných ve vězení, jak je tomu např. v určitých státech USA. Ministerská komise však jako alternativu navrhuje popravu zastřelením. V Saudské Arábii je možno udělit rozsudek smrti za vraždu, ozbrojenou loupež, znásilnění a pašování drog. Letos už bylo v zemi popraveno 15 osob, za rok 2012 jich bylo celkově 76.

Nový občanský zákoník ruší tabulky určující ceny za zranění nebo smrt

S novým občanským zákoníkem, který začne platit od příštího roku, přestanou platit ceníky, které určují výši náhrady za ublížení na zdraví či smrt. Podle nového zákoníku musí soudy zohlednit všechny okolnosti případu, jednotné ceníky tak přestanou platit. Zohlednit bude nutné například to, zda bylo poškozenému nehodou znemožněno dále se věnovat své kariéře nebo to, jak blízký vztah k usmrcené osobě měli pozůstalí, kteří mají dostat náhradu.

Pákistánští křesťané požadují lepší ochranu

Po nepokojích v Lahore na východě Pákistánu se křesťanská menšina obává o svou bezpečnost a požaduje po vládě lepší ochranu. Příčinou incidentů se stalo údajné křesťanské rouhání proti islámu. Podobná obvinění jsou brána velmi vážně, obzvláště v Pákistánu, kterému dominuje muslimské obyvatelstvo. Muž, který se měl tohoto činu dopustit, byl ve snaze uklidnit muslimské obyvatele města vzat do vazby, stovky křesťanů přesto z Lahore uprchly. Skupina muslimů, kteří považovali zásah policie za nedostatečný, však následující den zničila a zapálila zhruba desítku křesťanských domů. Křesťané, kteří tvoří necelá 2 % pákistánské populace, po uklidnění výtržností zorganizovali v Lahore a Karáčí protesty  požadují vyšetření celé záležitosti a odškodnění.

Zahraniční turisté přispěli do státního rozpočtu za minulý rok více peněz

Zahraniční turisté, kteří přijeli do České republiky v minulém roce, zde utratili 138 miliard korun. To je o 2,1 miliardy korun více než v roce 2011. Informace přinesla agentura CzechTourism prostřednictvím údajů České národní banky (ČNB). Za zvýšenými příjmy prý stojí rostoucí poptávka ruských a německých turistů, rovněž také poptávka na vzdálených trzích.

Počet syrských uprchlíků by se mohl letos ztrojnásobit

Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antonio Guterrese hrozí, že do konce roku se počet uprchlíků ze Sýrie může až ztrojnásobit. „Pokud bude konflikt dále eskalovat a neobjeví se žádné řešení, do konce roku budeme mít co do činění s mnohem větším počtem uprchlíků, dvoj až trojnásobek současného počtu,“ prohlásil Vysoký komisař Antonio Guterrese. Zároveň také vyzval všechny státy, aby podpořily Turecko, Libanon, Jordánsko a ostatní země, které poskytují uprchlíkům ze Sýrie přístřeší. V neděli podle BBC nově propukly velice intenzivní boje ve městě Homs, které leží u hranic s Libanonem.

Rumunsko jedná o novém zákonu týkajícího se zabavení majetku komunisty po 2. světové válce

Nový restituční zákon by mělo Rumunsko přijmout do dubna na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Na tisíce bývalých vlastníků podalo dosud kvůli navrácení bývalého majetku u ESLP žalobu, i přes jejich vítězství  rumunské úřady verdikt často ignorují. Přijetí nového restitučního zákona by mělo usnadnit proces navrácení majetku plnoprávnému majiteli, v případě, že  majetek z nějakého důvodu nebude moci být vrácen, stát finančně odškodní majitele. Finanční kompenzaci plánuje rumunská vláda začít od roku 2017, při čemž počítá s částkou 117,8 miliard USD, nicméně majitelé si budou v tomto případě na finanční odškodnění počkat možná až do roku 2023. Podle odhadů bude řešit nový restituční zákon, v případě jeho přijetí, ale jen na 15 % celkových restitučních nároků.

Z ŘSD bude akciová společnost, zdražit by se mohly dálniční známky

Plánovaný převod Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z příspěvkové organizace na akciovou společnost by podle ČT24 mohl znamenat zdražení dálniční známky až o 300 korun. Tím by ŘSD získala finance na placení DPH, které by jako akciová společnost musela platit. Cena dálničních známek je stanovena zákonem, takže by se musel změnit i zákon,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Za dálniční známku by se na místo 1 800 korun mohlo platit až 2 034 korun, což odpovídá ceně za známku v Rakousku. Ministr dopravy Zbyňek Stanjura si myslí, že změna se u správce silnic vyplatí, po přechodu na akciovou společnost si totiž bude moci na výstavbu dálnic půjčit u bank a nebude odkázáno pouze na peníze od státu nebo z Bruselu. Podle opozice ale mohou jít peníze mimo rozpočet a tím budou skoro nekontrolovatelné. Vedení ŘSD ubezpečuje, že dálnice bankám do zástavy nedá a bude zastavovat oproti třeba zisku z mýta a z dálničních známek. Převod ŘSD na akciovou společnost by měl být definitivně dokončen do poloviny roku 2014.

Barma a Evropská unie uzavřou trvalé rozvojové partnerství

S ohledem na politické a společenské proměny, jimiž v současnosti země prochází, se Barma a EU zavázaly uzavřít spolu trvalé rozvojové partnerství. K této dohodě došli barmský prezident Thein Sein s předsedou Evropské komise José Manuel Barrosem a předsedou Evropské rady Herman van Rompuyem na jednání v Bruselu. Jednání bylo součástí série oficiálních návštěv, jež podnikl barmský prezident s úmyslem navázat s evropskými zeměmi přátelské vztahy a spolupráci. Jedním pilířem partnerství bude podpora EU v barmských snahách o vytvoření silného a nezávislého soudnictví a posílení postavení lidských práv v Barmě, dále půjde například o obchodní a investiční spolupráci. Nabídka EU podpořit Barmu v jejím rozvoji přišla na konci loňského roku, kdy spolu obě strany podepsaly dohodu o evropské podpoře barmského mírového procesu.

Srbsko udělilo zesnulému venezuelskému prezidentovi Chávezovi nejvyšší státní vyznamenání

Pro zlepšení vztahů mezi Srbskem a Venezuelou udělil srbský prezident Tomislav Nikolic ve středu posmrtně státní srbské vyznamenání venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi. Řád srbské republiky je považován za nejvyšší vyznamenání, které může být uděleno pouze nejvyšším státníkům, jako jsou prezident, premiér nebo monarcha. Poradce prezidenta Nikolice Oliver Antic se měl jako prezidentův zplnomocněnec zúčastnit pohřbu bývalého prezidenta Cháveze ve čtvrtek.

Šéf Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák končí

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba oznámil, že nepodpoří prodloužení mandátu šéfa Českého telekomunikačního úřadu (ČTU) Pavla Dvořáka, kterému končí mandát 30. dubna. Ministr své rozhodnutí zdůvodnil nepovedenou aukcí kmitočtů pro vysokorychlostní internet. Aukce mobilních kmitočtů měla na trh přivést nového operátora, což by vedlo ke snížení cen pro zákazníky. Ministr Martin Kuba také vytýká šéfovi ČTU Pavlu Dvořákovi chyby ve vedení úřadu. ČTU avšak zastává názor, že zastavení aukce bylo na místě, neboť operátoři nabízeli částky přesahující 20 miliard korun, což by bylo pro úřad neúnosné a následně by se to projevilo i v cenách služeb.

Vůdkyně kubánských disidentek navštíví Španělsko, Polsko a Německo

Berta Soler, která reprezentuje skupinu kubánských disidentek Dámy v bílém, navštíví během své zahraniční cesty jako první Španělsko. Pokračovat bude do Polska, Německa a Panamy s cílem informovat tamější veřejnost o útlaku vlády a potřebách její země. Soler, které je 49, bude moct vycestovat díky migrační reformě Kuby. Organizace vznikla v roku 2003, když vláda zadržela odpůrce režimu, kteří byli později známi jako Skupina 75. Jejich ženy se rozhodly sdružit a vytvořily tak Dámy v bílém s cílem mírumilovně bojovat za politické vězně.

Slovenské Harakovce jou již dva roky bez řádně zvoleného starosty, o post není zájem

Víkendové volby na post starosty v Harakovce v okrese Levoča nebudou. Řádné komunální volby se konaly v listopadu 2010, nové volby se měly konat 12. března 2011, další by měly proběhnout loni v únoru. Nikdo se ale nepřihlásil a letos se situace opakuje znovu. V nejmenší obci okresu tak nadále tuto funkci vykonává Božena Melíšková (HZDS), protože podle zákona o obecním zřízení vede obec původní starosta až do dob, dokud nový nesloží slib. Melíšková je starostkou a obecní úřednicí zároveň, neboť na úřadě nemají ani jednoho zaměstnance. Starostka, jíž ke konci roku skončil pracovní poměr a momentálně je nezaměstnaná, pracuje nyní pro obec zdarma. Budoucnost v obci vidí pouze ve spojení se sousední větší obcí Dúbrava, jak to bylo do roku 1989. O přičlenění obou obcí však musí rozhodnout obyvatelé obou z nich ve dvou referendech. Potřebná je i legislativní změna, která by přičlenění umožnila.

Nicolás Maduro složil přísahu a stal se tak dočasným venezuelským prezidentem

Po smrti prezidenta Venezuely Huga Cháveze se do čela země v pátek večer postavil bývalý viceprezident Nicolás Maduro, který v nejvyšší funkci setrvá, dokud občané Venezuely nezvolí nového prezidenta v řádně vyhlášených prezidentských volbách. Prezident Maduro jmenoval do funkce viceprezidenta Jorge Arreaza, venezuelského ministra vědy a technologií. Slavnostního aktu skládání prezidentské přísahy se zúčastnil ekvádorský prezident Rafael Correa a bývalý prezident Paraguaye Fernando Lugo. Prezident Maduro vyzval Národní volební radu (CNE), aby vyhlásil nové prezidentské volby co nejdříve, podle ústavy země  by to mělo být do 30 dnů od smrti prezidenta.

Šéfka zahraniční politiky EU se setká s představiteli Kosova a Srbska před dalším oficiálním jednáním

Baronka Catherine Ashton by měla jednat během přístího týdne s představiteli Kosova a Srbska před 7. jednáním o normalizaci vztahů mezi zeměmi v Bruselu, které se má uskutečnit 20. března. Na čtvrtek je naplánováno setkání mezi baronkou Ashton a kosovským premiérem Hashimem Thacim a představiteli politických stran. V pátek by mělo následovat setkání v Bruselu se srbským prezidentem Tomislavem Nikolicem, premiérem Ivicou Dacicem a místopředsedou vlády Aleksanderem Vucicem.  Tématem jednání bude pravděpodobně otázka severního Kosova.

Barmská Národní liga pro demokracii zvolila svého lídra

Na celostranickém sjezdu bylo zvoleno nové vedení strany, v jejím čele bude i nadále stát Aung San Suu Kyi. Spolu s ní bylo zvoleno 120 členů Centrálního výboru. Celonárodní sjezd Národní ligy pro demokracii (NLD) je pro barmskou opozici významnou událostí. To dokazuje i skutečnost, že se sjezdu konaného poprvé během 25 let existence strany zúčastnilo 894 členů. Jejich cílem je revitalizovat stranu a připravit ji na příští parlamentní volby, které by by se měly konat v roce 2015. Opoziční Národní liga pro demokracii byla založena v roce 1988 po vojenském převratu v zemi, svou stranickou registraci však získala zpět až v roce 2012. Tehdy se jí v doplňovacích volbách rovněž podařilo získat 43 z 45 poslaneckých mandátů, o které se mohla ucházet.

Soud v Saudské Arábii odsoudil lidsko-právní aktivisty

Saúdskoarabští lidsko-právní aktivisté Mohammed al-Qahtani a Mohammed al-Hamid byli odsouzeni k 10, respektive 11 letům vězení, za založení nelegální organizace a za rebelování vůči autoritě krále. Odsouzení byli také obviněni ze šíření falešných informací prostřednictvím sociální sítě. Soud rovněž zakázal jejich Saudskou asociaci pro občanská a politická práva (ACPRA), která bojovala za demokratizaci země a snažila se dokumentovat údajné porušování lidských práv v Saudské Arábii. Oba aktivisté se proti rozsudku odvolali. Podle BBC probíhal soud na Saudskou Arábii nezvykle transparentně.

Peruánský ministr zahraničních věcí se zúčastní jednání signatářů Paktu ze San José

V pondělí 11. března se uskuteční konference Americké konvence lidských prav, které se zúčastní zástupci všech latinskoamerických signatářů Paktu ze San José z roku 1969. Na schůzku přijede i ministr zahraničních věcí Peru Rafael Roncagliolo. Konference byla původně naplánována na 8. března, kvůli smrti venezuelského prezidenta Huga Cháveze musela být ale přesunuta. Setkání zástupců států Patku ze San José zvolala Unie jihoamerických národů, aby umožnila 24 zemím debatovat o lidských právech a o reformě Jihoamerického systému lidských prav a Meziamerické komise lidských prav.

Ministerstvo dopravy odložilo spuštění nového registru řidičů

Namísto nového registru řidičů poběží od pondělí opět jeho stará verze. Podle informací ministerstva dopravy nedopadly testy napojení řidičů na základní registry podle plánovaných představ. Uskutečněné testy měly být zátěžovou zkouškou, která měla ukázat zda bude nový systém schopen předejít situaci, která nastala minulý rok v prosinci, kdy systém zkolaboval a byl mimo provoz několik hodin. Nyní budou na novém systému registru pracovat technici a pokud půjde vše podle plánu, nová verze by mohla být spuštěna příští čtvrtek.

Guatemalský představitel Národního svazu zdravotnických pracovníků byl zavražděn

V pátek ráno byl zastřelen Carlos Hernández, tajemník Národního svazu zdravotnických pracovníků v Guatemale. Událost tentýž den oznámila Národní fronta boje (FNL), která sdružuje guatemalské syndikáty, skupiny původních obyvatel a komunitní a studentské organizace. K vraždě došlo v departamentu Chiquimila, blízko hranic s Hondurasem. FNL žádá, aby byl případ prošetřen a viníci potrestáni.  Podle Guatemalské unie pracovníků v Guatemale mezi lety 2007 a 2012 násilně zemřelo 63 vedoucích syndikátů, aniž by byli pachatelé dopadeni.