Státní prokurátorka Solange Huerta, jenž vyšetřuje okolnosti spojené s tsunami z února v roce 2010, vyslýchala exprezidentku Michelle Bachelet. Bývalá prezidentka se mohla dopustit pochybení při varování před tsunami, jimž předcházelo zemětřesení o síle 8,8 stupňů Richterové škály. Exprezidentka Bachelet se na jednání, jež trvalo přibližně 2 hodiny, dostavila dobrovolně. Soudní proces začal z iniciativy pozůstalých, jejichž rodinní příslušníci zemřeli důsledkem zemětřesení nebo tsunami. Přírodní katastrofa připravila o život 525 lidí a ekonomika země utrpěla ztrátu ve výši 15 až 30 miliard USD.
Archiv rubriky: Globální
Boje mezi nigerijskou armádou a islamistickou skupinou si vyžádaly dalších 14 životů
Při přestřelce v nejlidnatější africké zemi ve městě Maiduguri byl zabit 1 voják nigerijské armády a 13 členů islamistické skupiny Boko Haram, která prosazuje na severu Nigérie islámské právo šaría. Boko Haram stále zintenzivňuje boj s nigerijskou vládou, od roku 2009 provedla řadu pumových atentátů a ozbrojených útoků, které si již vyžádaly přes 1000 životů.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
OSN: nepokoje v Sýrii si vyžádaly už na 60 000 obětí
Podle studie provedené komisařkou OSN pro lidská práva Navi Pillay, která čerpá údaje ze 7 různých zdrojů (včetně vládních i opozičních), je počet obětí syrského konfliktu k listopadu 2012 na čísle 59 648, v současnosti pravděpodobně překročil hranici 60 000. Nicméně se podle komisařky Pillaye jedná spíše o minimální počet, neboť nezahrnuje oběti, jejichž smrt nebyla zdokumentována. Podle studie bylo 76 % obětí mužského pohlaví. Nejhůře zasažené oblasti jsou předměstí Damašku a provincie Homs. Samotné odhady syrské opozice se opozice se pohybovaly okolo 45 000 obětí. „Počet obětí je o mnoho vyšší, než jsme čekali. Je to skutečně šokující,“ uvedla komisařka Pillay.
Izrael zmírnil omezení dovozu stavebních materiálů do Gazy
Izrael tímto krokem měl ocenit trvající příměří, které od listopadu panuje mezi ním a Pásmem Gazy. Podle vyjádření jednoho z palestinských představitelů Raeda Ghalbana je však tento krok nedostatečný. „To, co Izrael dovoluje dovézt, není dost na obnovu Pásma Gazy, není to ani dost pro soukromý sektor. Některé materiály, jako např. železo nebo cement, se navíc stále dovážet nesmějí,“ uvedl Raed Ghalban. Podle mluvčího izraelské armády Maj Guy Inbara se ale jedná o dlouhodobý proces. „Čím déle bude panovat klid a mír, tím více budeme ochotni uvolňovat podobná omezení,“ prohlásil armádní mluvčí Inbar. Izrael se obává, že stavební materiály mohou být v Gaze využívány na výrobu opevnění a zbraní. Přísná omezení na dovoz do Pásma Gazy panují zejména od roku 2007, kdy ze zde moci chopilo hnutí Hamas.
V Pákistánu bylo zabito 7 humanitárních pracovníků
Neznámí ozbrojenci zastřelili 6 žen a 1 muže pracujících pro dětské středisko. Útok byl proveden na automobil, ve kterém se humanitární skupina vracela z komunitního střediska pro děti provozovaného pákistánskou charitou Ujala, uvedl místní policejní důstojník Abdur Rašíd Khan. Řidič vozidla je těžce zraněn. Podobný útok se v Pákistánu stal již v prosinci, kdy ve městech Karachi a Peshawar bylo zabito 6 dobrovolníků OSN, kteří pracovali na kampani na očkování proti dětské obrně.
OSN jmenovala nového zástupce Guiney-Bissau
Novým zástupcem se stane José Ramos Horta, bývalý prezident Východního Timoru a držitel Nobelovy ceny z roku 1996 za práci na mírovém řešení konfliktu ve Východním Timoru. Funkci převezme po rwandském diplomatovi Josephu Mutaboba 31. ledna. José Ramos Horta působil v čele země od roku 2007 do roku 2012. Rada bezpečnosti OSN žádá, aby v Guiney-Bissau vznikla přechodná vláda, na jaře minulého roku v zemi proběhl vojenský převrat.
Asijské akciové trhy výrazně vzrostly po schválení fiskálních opatření v USA
Asijské akciové trhy pozitivně zareagovaly na schválení opatření, která v USA odvrátila pád z tzv. fiskálního útesu. Hongkongské akcie po oznámení o schválení fiskálních opatření v americkém kongresu vzrostly o 2,9 %, jihokorejský burzovní index KOSPI zaznamenal růst 1,7%, singapurský Straits Time Index (STI) zaznamenal růst 1,3%. Podle odborníků stoupal na asijských trzích strach z důsledků pádu USA z tzv. fiskálního útesu, který by způsobil úbytek spotřebitelských výdajů. To by mělo hluboký vliv na východoasijský průmysl, jehož významným exportním trhem je právě trh USA.
Barma podniká vojenské operace proti rebelům ve státě Kachin
Ve státě Kachin, který leží na severu Barmy v blízkosti čínských hranic, se v posledních 5 dnech opět rozhořely boje mezi vládními jednotkami a jednotkami vzbouřenců. Potvrdila to humanitární organizace Free Burma Rangers (FBR), která situaci v regionu dlouhodobě sleduje. Barmská civilní vláda Theina Seina, která se od svého nástupu k moci po pádu vojenské junty na jaře předminulého roku potýká s několika etnickými konflikty na svém území, rozšíření vojenských aktivit ve státě Kachin dementovala, avšak podle odborníků je zřejmé, že se barmská armáda připravuje na zahájení komplexní ofenzívy směřující na povstalecké centrum ve městě Laiza. Boje mezi vládními a povstaleckými jednotkami znovu propukly v roce 2011 po 17letém příměří.
Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se sejdou k dalšímu jednání
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir přijali nabídku k pátečnímu jednání v hlavní městě Addis Ababa, mezi oběma státy jsou dlouhodobé spory ohledně území a ropy. Naposledy se oba prezidenti sešli v září minulého roku. Žádná ze zemí doposud nestáhla své vojáky z 10 kilometrové vzdálenosti od hranic, která má sloužit jako tzv. nárazníková zóna, vytvoření zóny je podmínkou pro znovu obnovení transferu ropy.
Portugalský rozpočet na rok 2013 přezkoumá ústavní soud
Portugalský prezident Anibal Cavaco Silva uvedl, že hodlá poslat kontroverzní rozpočet na rok 2013 k přezkoumání k ústavnímu soudu, zabývat se má jeho spravedlivostí. Vláda rozpočet obhajuje a tvrdí, že zvýšení daní bylo nutné, jestliže má země splnit podmínky pro pomoc od eurozony. Pro většinu Portugalců se s 1. lednem navýšily daně. Jde o druhý případ, kdy prezident poslal schválený rozpočet k ústavnímu soudu. V minulém roce zamítl ústavní soud snížení platů úředníků a vláda tak musela hledat část peněz do státního rozpočtu jinde.
Prezident Středoafrické republiky žádá rebely o dokončení svého funkčního období
V posledních týdnech rebelové v tzv. Selekově koalici postupují směrem k hlavnímu městu Bangui, v současnosti se nachází necelých 75 kilometrů. Prezident Francois Bozize poté, co rebelové odmítli jeho nabídku na vytvoření společné vládní koalice, vyzval v úterý rebely, aby ho nechali dokončit funkční období v prezidentském křesle, které končí v roce 2016. Zároveň prezident Bozize ve svém novoročním projevu zkritizoval armádu, jež obsazení měst dopustila. Středoafrická republiky patří mezi světově nejchudší státy navzdory nerostnému bohatství v podobě uranu, zlata a diamantů.
Při novoročních oslavách v Pobřeží slonoviny zemřelo v tlačenici na 60 lidí
Důsledkem tlačenice při oslavách nového roku v hlavním městě Pobřeží slonoviny Abidjan zemřelo nejméně 60 lidí a přes 200 zraněných, mezi oběti jsou především děti ve věku od 8 do 15 let. Detaily události zatím nejsou známé, vláda nařídila rychlé vyšetření tragédie, která se stala v ranních hodinách poté, co se lidé vraceli z oslav ze stadionu Felix Houphouet Boginy v městské části Plateau. Očekává se, že počet obětí se ještě zvýší.
Američtí senátoři našli shodu, „fiskální útes“ byl prozatím odvrácen
Kongres v pondělí po dlouhých jednáních nalezl dohodu, daně pro bohaté se zvýší, nicméně škrty ve výdajích budou senátoři znovu projednávat během dvou měsíců, aby se mohlo dojít k širší dohodě. Daňové úlevy, které zavedl exprezident George W. Bush, se pro rodiny s příjmy pod 450 000 USD ročně prodloužily. Dohodou senátoři odvrátili tzv. fiskální útes, který by zemi podle analytiků vrátil do recese a který by pro většinu Američanů znamenal zvýšení daní. Dohoda senátorů o 5 let prodlužuje daňové dobropisy určené pro rodiny z nižší a střední třídy a o 1 rok prodlužuje pobírání sociálních dávek v nezaměstnanosti.
OSN uvalila sankce na rebelskou M23 v Demokratické republice Kongo
Od jara probíhá na východě Demokratické republiky Kongo ozbrojený boj mezi rebelskou skupinou M23 pod vedením generála Bosco Ntagandy a vládními jednotkami. Rada bezpečnosti OSN v úterý uvalila sankce v podobě zmrazení majetku a zákazu cestování na skupinu M23 a na rwandskou FDLR. Sankce přišly pouhý den předtím, než se Rwanda stane na další 2 roky nečlenským státem v Radě bezpečnosti OSN, země je dlouhodobě obviňována z podpory rebelských M23, Rwanda to nicméně odmítá.
Ústavní soud v Egyptě přezkoumá legitimnost horní komory parlamentu
Již v červnu egyptský Ústavní soud rozpustil dolní komoru poté, co uznal, že volební zákon, který platil pro obě komory parlamentu, byl nespravedlivý. V neděli zasedal soud poprvé od listopadu, kdy prezident Mursi rozšířil prezidentskými dekrety své pravomoci. Na dalším jednání 15. ledna bude soud projednávat legitimitu ústavodárného sboru, jenž vypracoval návrh ústavy, kterou Egypťané schválili v referendu. Pravomoci horní komory parlamentu byly novou ústavou rozšířeny, pokud by soud tedy rozhodl, že senátoři byli zvoleni nelegálně, musela by být horní komora rozpuštěna. Nové volby by se pravděpodobně konaly spolu s parlamentními, které se musí konat do dvou měsíců od schválení ústavy. Nová ústava rovněž snížila počet soudců Ústavního soudu z 18 na 11, soud podle agentury Reuters opustili největší odpůrci prezidenta Mursího.
Filipínský prezident podepsal zákon umožňující bezplatný přístup k antikoncepci
Po 14 letech byl na Filipínách schválen zákon umožňující bezplatný přístup k antikoncepci, který má snížit mateřskou úmrtnost. Proti zákonu, jehož v sobotu podepsal prezident Benigno Aquino, dlouhodobě protestovala katolická církev. Zákon by měl začít platit v polovině ledna, několik biskupů nicméně pohrozilo, že podá stížnost k Ústavnímu soudu. Filipíny mají nejvyšší míru porodnosti v regionu, na 80 % obyvatelstva se hlásí ke katolické víře.
Americký kongres má den na odvrácení „fiskálního útesu“
Nedělní jednání republikánských a demokratických senátorů skončilo bez dohody, jádrem sporu jsou daňové úlevy, které zavedl exprezident Bush mladší, pozemkové daně a škrty v rozpočtu na rok 2013. Pokud se senátoři během pondělí nedohodnou, předpokládá se, že budou hlasovat o nouzovém plánu, který již dříve navrhl prezident Obama a který by měl rozšířit podporu v nezaměstnanosti a zvýší daně pro bohaté s příjmy nad 250 000 USD ročně. Jestliže nebude dosaženo dohody, mohly by se daně zvýšit pro většinu Američanů, neboť právě letos končí daňové úlevy, což by zemi mohlo stáhnout zpátky do recese. Počátek sporů pochází z konce roku 2011, kdy se senátoři nedohodli na snížení státního rozpočtu a ponechali důležitá rozhodnutí o výši výdajů do konce roku 2012.
OSN ukončila svou mírovou misi ve Východním Timoru
V pondělí OSN oznámila, že oficiálně ukončila svou mírovou misi ve Východním Timoru, odkud se začala stahovat již v říjnu, když policie a bezpečnostní složky převzaly zodpovědnost nad bezpečností země. Východní Timor vyhlásil v roce 1999 nezávislost, čímž ukončil 24letou indonéskou okupaci. Od roku 2002, kdy se země oficiálně stala státem, OSN pomáhala se správou země. Jednotky OSN se do země vrátily v roce 2006 poté, co ve Východním Timoru proběhl neúspěšný vojenský převrat. Minulý měsíc byla ukončena i mise Mezinárodních stabilizačních sil (ISF), která začala v roce 2006 a která se zaměřila na tisíce obyvatel, jež důsledkem konfliktu přišly o své domovy.
Kancléřka Merkel: Dluhová krize je jen stěží za námi
Ve svém projevu ke konci roku 2012 německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že ekonomiku země čekají „ještě složitější časy“, Evropa se podle ní stále nachází v dluhové krizi, čímž negovala prohlášení ministra financí Wolfganga Schaeuble, který v minulém týdnu řekl, že země má nejhorší krizi za sebou. Německo je největší ekonomika eurozony, v říjnu vláda snížila odhad hospodářského růstu na rok 2013 ze 1,6 % na 1 %. Naopak nezaměstnanost byla v letošním roce nejnižší od znovusjednocení v roce 1990.
Jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem by se měla obnovit
Již brzy by podle premiéra Hisham Kandila měla začít jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o půjčce ve výši 4,8 miliard USD na obnovu egyptské ekonomiky. Jednání byla přerušena poté, co v Egyptě propukly nepokoje proti návrhu nové ústavy, který byl minulý týden v referendu 63 % hlasů schválen. Ekonomika země se od revoluce, která svrhla exprezidenta Mubaraka, nevrátila na dřívější úroveň, nyní spadla egyptská libra na nejnižší kurz vůči USD, tedy na 6,30 egyptských liber vůči 1 USD.
Prezident Středoafrické republiky připustil možnou koalici s rebely
Na setkání s předsedou Africké unie (AU) Thomasem Boni Yayi prezident Středoafrické republiky Francois Bozize řekl, že je připraven vytvořit koalici s rebely, kteří postupují směrem k hlavnímu městu Bangui. Prezident Bozize by mohl s rebely v tzv. Selekově koalici začít mírová jednání v Gabonu a uvedl, že po skončení mandátu v roce 2016 nebude dále kandidovat. Rebelové podle BBC zvažují prezidentovi nabídku, mezitím obsadili město Damara asi 75 kilometrů od hlavního města.
Vláda podle Řeků dostatečně nebojuje proti daňovým únikům
Výsledky průzkumu agentury Kapa research, které byly v sobotu zveřejněny, ukázaly, že téměř 68 % Řeků je nespokojeno se způsobem řecké vlády, kterým by měla zabránit daňovým únikům. Vládní koalice konzervativního premiéra Antonise Samarase podle dvou třetin Řeků nezavádí dostatečná opatření, která by zadržela daňové neplatiče. Nespokojenost vyvolává i zavádění úsporných opatření, jež mají umožnit získat mezinárodní finanční pomoc zadluženému Řecku. Pro možnost okamžitých voleb se vyslovilo na 28 % Řeků a 59 % lidí uvedlo, že by vláda měla dostat více času v rozhodování týkajících se záchranných fondů.