Po 4 měsících, kdy Francie začala na severu Mali vojenskou operaci proti islamistickým skupinám, začala stahovat své jednotky ze západoafrické země. Současný francouzský kontingent tvoří 4 000 jednotek, na konci roku by v Mali zůstat jen 1 000 jednotek. Během července by naopak OSN měla vyslat do země mírové jednotky, které by měly dohlížet na uspořádání celostátních voleb. Přestože se během operace podařilo získat většinu severu země pod kontrolu vlády, přesto zůstávají skupiny rebelů v horách a v poušti, odkud podnikají izolované útoky. Minulý týden se zavázalo mezinárodní společenství k poskytnutí pomoci Mali v hodnotě 4 miliard USD.
Archiv rubriky: BBC
Ekvádorský prezident Rafael Correa byl inaugurován potřetí do úřadu
V pátek prezident Ekvádoru Rafael Correa přísahal na ústavu při inaugurační ceremonii v hlavním městě Quito, čímž začalo jeho třetí funkční období v úřadu prezidenta země. Strana prezidenta Correy v současnosti ovládá dvě třetiny parlamentu. Poprvé byl prezident Correa zvolen za prezidenta v roce 2007, pak byl znovu zvolen v roce 2009 a naposledy si ho lidé vybrali v únoru tohoto roku.
V Istanbulu jedná syrská opozice
Pod mezinárodním tlakem začala ve čtvrtek jednat syrská opozice, která se sdružuje v Sýrské národní koalici. Mezi hlavní body patří účast na připravované mezinárodní konference v Ženevě v červnu. Mluvčí Koalice Khaled Saleh řekl, že podporují jakoukoliv konferenci, která pomůže zemi se zbavit diktátora, ale nevědí, zda má smysl se účastnit setkání, pokud nebudou žádné známky, že prezident al-Assad je na odchodu. Haitham al-Maleh prohlásil, že syrská opozice nahrává prezidentovi al-Assadovi tím, jak je slabá. Dále zmínil, že prezident al-Assad zintenzivňuje boje kvůli tomu, aby mohl přijít na konferenci a říci, že vzpoura je u konce. Koalice nemá od březnové rezignace Moaz al-Khatib, významného damašského klerika, předsedu. Mezi možnými kandidáty je George Sabra, který vedl prodemokratické demonstrace na začátku povstání. Během jednání odstupující lídr Moaz al-Khatib představil podrobný plán přechodu k demokracii, který počítá s tím, že prezident al-Assad odejde s rodinou do bezpečí. Je pravděpodobné, že návrh prezident al-Assad a Rusko odmítnou.
Povstalecká organizace FARC odmítla odpovědnost za únos španělských turistů
Podle prohlášení představitelů povstalecké organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) není nikdo z její příslušníků zapojen do únosu dvou španělských turistů, kteří zmizeli na severovýchodě země. Vedení FARC vydalo totiž rozkaz pro všechny své členy nezadržovat rukojmí a z únosu obviňují jiné zločince. Počet unesených v Kolumbii za poslední léta výrazně klesl díky závazku povstalců nevyužívat obyvatelstvo ve svém boji proti vládě. Nicméně si ponechali právo unášet příslušníky bezpečnostních sil.
Automobilka Ford plánuje uzavřít veškerou australskou produkci
Americká automobilka Ford Motor by do října 2016 měla uzavřít všechny výrobní haly v Austrálii, k přerušení produkce tak dojde po 85 letech, kdy byly v Austrálii vozy vyráběny. Na 1 200 zaměstnanců by mělo přijít o práci. Důvodem uzavření je podle automobilky deficit v hodnotě 580 milionů USD v rámci australské pobočky. Náklady v Austrálii jsou podle generálního ředitele Ford Australia Boba Graziano dvakrát tak vyšší než v Evropě a čtyřikrát vyšší než v Asii. Australská vláda přitom v minulém roce oznámila, že podpoří automobilový průmysl v zemi hodnotou 5,4 miliard USD, z čehož 34 milionů USD měla získat do roku 2016 i automobilka Ford.
Prezident Obama požaduje vytvoření právního rámce pro použití bezpilotních letounů
Prezident Barack Obama během svého projevu o boji proti terorismu uvedl, že chce vytvořit právní rámec pro použití bezpilotních letounů, čímž by se zvýšila transparentnost jejich nasazení. Vyjádření přichází den poté, co USA oficiálně oznámily, že bezpilotní letouny zabily 4 americké občany. Během projevu na Univerzitě národní obrany ve Washingtonu prezident Obama také podepsal „prezidentský návod“ na to, kdy mohou být bezpilotní letouny použity. Dokument výrazně omezí využití bezpilotních letounů v regionech, které zjevně nejsou válečnou zónou, jako je například Jemen, Pákistán nebo Somálsko.
Amnesty International: Svět je více nebezpečný pro uprchlíky
Ve své výroční správě Amnesty International varuje před zhoršující se situací uprchlíků. Vlády se stále více zajímají o ochranu svých hranic než o práva migrantů. Ve své zprávě se věnuje syrskému konfliktu, kvůli němuž své domovy již opustila čtvrtina Syřanů. Přes 1,5 milionů uprchlo mimo zemi a dalších 4,5 milionů jsou vysídleni uvnitř. Amnesty International obviňuje mezinárodní společenství, že nedokáže zabránit masakru. „Nečinnost ve jménu respektování státní suverenity je neomluvitelná.“ V Sýrii dochází k válečným zločinům. Jak armáda, tak v menším měřítku povstalci mučí a zabíjejí zadržené. Ve zprávě se píše, že po celém světě jsou migranti zadržování v záchytných střediscích, jsou využíváni k nuceným pracím a sexuálnímu zneužívání. Zpráva říká, že 101 zemí potlačuje svobodu projevu lidí. Upozorňuje, že mnohé státy neřeší zneužívání žen. Jediné pozitivní ve zprávě je zahájení stíhání za porušování lidských práv v Argentině, Guatemale a Uruguaji.
Světová banka uvolní 1 miliardu USD na následky bojů v Demokratické republice Kongo
Rozvojová pomoc v hodnotě 1 miliardy USD z fondu Světové banky (SB) by měla být použita na zmírnění dopadů bojů na východě Demokratické republiky Kongo, kde proti sobě u města Goma stojí vládní vojáci a rebelové. Peníze budou určeny pro výstavbu projektů v oblasti vzdělání, zdravotnictví, mezihraničního obchodu a hydroelektrických projektů. Do země OSN vyšle i dalších 3000 jednotek, které mají ukončit nedávno znovu rozpoutaný konflikt. „Rozvojová pomoc má nastartovat ekonomický vývoj, vytvořit pracovní místa a zlepšit život obyvatel,“ řekl ředitel SB Jim Young Kim.
Island chce uspořádat referendum o vstupu do EU, Islanďané jsou spíše proti
Nová vláda Islandu, složená ze středové Pokrokové strany a pravicové Nezávislé strany, by ráda uspořádala referendum, v němž by občané rozhodli, zdali se k Evropské unii chtějí připojit. Do té doby vláda odvolá jednání ohledně členství s Bruselem, která začala již před 3 lety. Podle průzkumu veřejného mínění jsou Islanďané spíše proti vstupu do EU. V roce 2008 na Island tvrdě dopadla finanční krize, na 70 % exportu ostrova tvoří rybolov. Právě otázka rybolovu patří k nejčastěji vyjednávaným tématům vstupu země do EU.
Prezident Ahmadínežád bojuje za účast svého chráněnce ve volbách
Iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nesouhlasí s rozhodnutím nejvyššího ústavního orgánu – Rady dohlížitelů – neumožnit prezidentskému kandidátovi Esfandiar Rahim Mashaeimu účast v červnových prezidentských volbách. Prezident Ahmadínežád, který kandidáta Mashaeiho podporuje, prohlásil, že rozhodnutí Rady dohlížitelů je akt útlaku a Mashaei se stal „obětí nespravedlnosti“. Prezident Ahmadínežád proto chce celou záležitost dále řešit s hlavním iránským duchovním vůdcem ajatolláhem Khameneim, jemuž je Rada dohlížitelů loajální. Podle BBC je však nepravděpodobné, že Rada své rozhodnutí změní, protože při svém rozhodnutí se pravděpodobně držela pokynů ajatolláha Khamaneiho, který s odcházejícím prezidentem Ahmadínežádem vede mocenské spory.
Opoziční lídr Henrique Capriles má v Latinské Americe nejvíc fanoušků na sociální síti Twitter
Téměř 3,5 milionu fanoušků sleduje činnost a aktivity opozičního lídra Venezuely a gubernátora státu Miranda Henrique Caprilese na sociální síti Twitter. Podle agentury AFP tímto počtem překonal gubernátor Capriles všechny prezidenty či jiné vůdce z latinskoamerického regionu. Jenom z neděle na pondělí narostl počet „následovatelů“ o 15 000. Současný prezident Venezuely Nicolás Maduro má o více než 2 miliony fanoušků méně než opoziční lídr Capriles. Nicméně bývalého prezidenta Huga Cháveze do momentu jeho smrti 5. března 2013 následovalo až 4,2 milionu lidí.
Agent FBI zastřelil muže, který byl vyslýchán kvůli spojitosti s Tamerlanem Carnajevem
Agent FBI v Orlandu na Floridě zastřelil muže, který byl vyslýchán kvůli spojitosti s Tamerlanem Carnajevem, jež je podezřelý ze spáchání bombového útoku na maratonu v Bostonu. Mluvčí FBI Dave Couvertier událost okomentoval slovy, že agent zastřelil muže „při výkonu služebních povinností. Podezřelý je mrtvý. V tuto chvíli nemáme žádné podrobnosti.“ Přítel zastřeleného muže lokálním médiím oznámil, že se jedná o Ibragima Todasheva, který byl vyslýchán v rámci vyšetřování dubnového útoku v Bostonu. Tamerlan Carnajev byl zastřelen na útěku před policií. Jeho bratr Džochar je zadržen, a pokud bude z útoku usvědčen, hrozí mu trest smrti.
V Kolumbii byli uneseni dva španělští turisté
Podle informací španělských a kolumbijských médií pravděpodobně povstalecká organizace Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) unesla v úterý dva španělské turisty. Ministr zahraničních věcí Španělska José Manuel García-Margallo potvrdil novinářům, že k únosu došlo, nicméně další podrobnosti nezveřejnil. Nevyjádřil se ani k domněnce, že za tímto činem stojí povstalecká organizace FARC. „Od prvního momentu jsme v kontaktu s kolumbijskou vládou a rodinou unesených. Co se ale týče témata únosu, musíme zachovat absolutní diskrétnost,“ řekl ministr García-Margallo. Španělská informační agentura EFE přinesla informaci o tom, že jeden z unesených je v manželském svazku se soudcem Národního soudu. Nicméně ani tahle informace nebyla oficiálně potvrzena.
V Oklahomě pokračují záchranné práce
Americké záchranné služby pokračují v pátrání po přeživších a obětech, které za sebou zanechalo velké tornádo, jež se přes Oklahomu přehnalo v pondělí rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. Poslední oficiální vyjádření zatím potvrzuje 24 mrtvých, z toho 9 dětí. Tím se vyvrátilo původní tvrzení, které udávalo 51 obětí. Záchranné práce probíhaly po celou noc a nadále pokračuje pátrání po obyvatelích města Moore, které bylo tornádem zasaženo nejvíce. Prezident Barack Obama vyhlásil v Oklahomě stav katastrofy.
Nové boje na východě Demokratické republiky Kongo, hlášeno je 19 mrtvých
Boje mezi vládou a rebely na východě Demokratické republiky Kongo vypukly v pondělí nanovo nedaleko hlavního města provincie Goma. Jde o první střet od minulého roku, kdy se rebelské skupiny stáhly z Gomy. Během bojů zemřelo podle stanice BBC 15 rebelů a 4 vojáci. OSN přitom minulý týden vyslala do země misi, která má „neutralizovat a ozbrojit rebely“. Generální tajemník OSN Ban Ki-monn má tento týden navštívit Demokratickou republiku Kongo, Rwandu a Ugandu. Rwandský prezident Paul Kagame v pondělí uvedl, že zvýšení jednotek OSN v zemi akorát zhoršuje situaci. Rwanda je dlouhodobě obviňována, že podporuje materiální i finančně rebely, země to odmítá.
Zajatci na Sinajském poloostrově byli osvobozeni
Egyptská armáda potvrdila, že 7 zadržovaných bezpečnostních pracovníků bylo osvobozeno a převezeno do egyptského východního města El Arish. Egyptský prezident Mohammed Mursi v pondělí vyslal k jejich osvobození na poloostrov, který se od svržení exprezidenta Mubaraka stal terčem častých útoků a únosů, tanky, když prezident odmítl „vyjednávat s kriminalisty“. Dosud není identita únosců známa, spekuluje se o džihádistických militantních skupinách. Severní část Sinajského poloostrova není plně pod kontrolou centrální vlády, na jeho území tak operují ozbrojené skupiny.
Rozsudek nad bývalým guatemalským velitelem armády byl anulován
Guatemalský Ústavní soud v pondělí anuloval rozsudek, který 10. května odsoudil generála Josého Efraín Ríos Montta, který stál v čele vojenského režimu v Guatemale mezi léty 1982 a 1983, k 80 letům vězení za porušování lidských práv zahrnujících genocidu. Pro anulování hlasovali 3 soudci z 5, důvodem je chyba v procesním postupu, soud řádně neprošetřil stížnosti advokátů bývalého guatemalského generála. Soudní proces s bývalým vládcem Guatemaly José Efraín Ríos Monttem se vrátí do stavu, ve kterém byl 19. dubna. Mnoho svědectví a výpovědí musí být znovu uskutečněno. José Efraín Ríos Monttem brzy opustí nemocnici a zůstane do dalších soudních řízení v domácím vězení.
V Íránu zůstalo jen 8 kandidátů na prezidenta
Rada dohlížitelů, která sdružuje 12 duchovních a právníků, schválila 8 kandidátů na prezidenta z 686 lidí, kteří se registrovali. Na všech 8 je nahlíženo jako konzervativní a mající úzké vazby na vládnoucí duchovní. Mezi 8 kandidáty na prezidenta jsou hlavní jaderný vyjednávač Saeed Jalili, bývalý vyjednavač Hassan Rohani, bývalý ministr zahraničí Ali Akbar Velayati či starosta Teheránu Mohammad Baqer Qalibaf. Naopak mezi vyřazenými jsou bývalý prezident Akbar Hashemi Rafsanjani a blízký spolupracovník současného prezidenta Ahamedínežáda Esfandiar Rahim Mashaei. Již dříve se mluvčí Rady Abbas Ali Kadkhodai vyjádřil k exprezidentovi Rafsanjani: „Osoba, která se snaží získat vedoucí správní post, ale je jen schopná dělat práci několik hodin během dne, nemůže být schválena ke kandidatuře.“ Mashaei je nahlížen Radou, že se snaží podkopat íránský islámský systém.
V začátku července prezident Obama navštíví několik afrických zemí
Jedním z cílů zahraniční návštěvy amerického prezidenta by měl být Senegal, Jihoafrická republika a Tanzanie, kde by se měl setkat s politickými představiteli a podnikateli. Státní návštěva, která se bude konat v rozmezí 26. června do 3. července, bude již druhá v roli prezidenta. V roce 2009 strávil prezident Obama několik dní v západoafrické Ghaně. Dvakrát během svého funkčního období navštívil africký kontinent i jeho předchůdce Clinton a George W. Bush. Podle prohlášení Bílého domu má návštěva značit „závazek mezi Spojenými státy americkými a lidmi ze subsaharské Afriky, který má vést k regionálnímu i globálnímu míru“.
Oklahomou se prohnalo tornádo, má na svědomí nejméně 51 lidí
Nejhůře dopadl jih města Moore, kterým se prohnalo tornádo s rychlostí 321 kilometrů za hodinu. Na 120 lidí, včetně 70 dětí bylo hospitalizováno, na 51 lidí podle stanice BBC zemřelo. Nejméně dvě školy byly zničeny, více než 200 mužů oklahomské národní gardy bylo povoláno, aby pomohly s následky tornáda, které mělo na dva kilometry na šířku. V květnu 1999 se městem prohnalo několik tornád, která byla označena za vůbec největší na východě Spojených států amerických. Prezident Obama přislíbil okamžitou pomoc.
V Iráku narůstá násilí
Počty mrtvých za poslední dny v Iráku vyrázně narůstají, pozorovatelé říkají, že násilí připomíná odvetné útoky mezi sunnity a šíity z let 2006 a 2007. Premiér Nuri al-Maliki vyzval ke společným modlitbám sunnitů a šíitů. Řekl, že někdo se snaží zemi zavléct do sektářských bojů. V pátek bomby v blízkosti sunnitské mešity v Baquba zabily nejméně 41 lidí. Pátek byl nejkrvavějším dnem za posledních několik měsíců, celkově počet zabitých přesáhl 60. O den později sebevražedný atentátník zabil 12 lidí v blízkosti šíitské svatyně v Kirkúku. V posledních dnech bylo zabito či uneseno několik policistů především v oblasti Anbar. V pondělí násilí pokračuje, útoky hlásí Bagdád s 20 mrtvými a Basra s 11 zabitými. V obou městech jsou desítky zraněných.
Na státní návštěvu do USA míří prezident Barmy Thein Sein
Barmský prezident Thein Sein míří do USA na první oficiální státní návštěvu od roku 1966. Ve Washingtonu se setká s prezidentem Barackem Obamou. Spojené státy americké uvedly, že setkání poukazuje na odhodlání podpořit barmskou „vládu, která učinila důležité rozhodnutí přistoupit na reformy„. USA ocenily i nedávné změny, ke kterým Barma přikročila, včetně propuštění disidentů a uvolnění cenzury. K zásadní změně došlo především v roce 2011, kdy byla po téměř 50 letech vojenské vlády v Barmě nastolena vláda civilní, jež nastartovala řadu reforem. Aktivisté však vyjádřili obavy nad udržitelností reforem a náboženským násilím.
Egyptský prezident Mursi odmítl vyjednávat s únosci, poslal na sinajský poloostrov tanky
Minulý týden bylo na Sinajském poloostrově uneseno několik členů egyptských bezpečnostních sil, prezident Mohammed Mursi v neděli odmítl s únosci vyjednávat, neboť „pro jednání s kriminalisty zde není prostor“. Nařídil proto armádě, aby se osvobození zajatců ujala. Únosci, kteří zajali 3 policisty a 4 vojáky, požadují propuštění politických vězňů. Identita únosců není známa, mluví se o džihadistických milicích. Od lidové revoluce, která svrhla prezidenta Mubaraka, je Sinajský poloostrov častým terčem útoků a únosů.