Američané pátrají po 2 podezřelých osobách, které byly zachyceny kamerami těsně před výbuchy na bostonském maratonu. Oba muži se nacházeli poblíž cílové pásky závodu a měli černé tašky, ve kterých byly údajně umístěny bomby. Je známo, že alespoň jedna z bomb byla vyrobena z tlakového hrnce a byla naplněna kovovými předměty, jako jsou hřebíky nebo kovový odpad. Dvě exploze zabily 3 lidi a více než 180 dalších bylo zraněno. Police kromě podob obou podezřelých zatím nemá jiná vodítka a nezná ani jejich jména. Pachatelé útoku nejsou v současnosti známí. K uctění památky obětí útoku se ve čtvrtek koná bohoslužba, na které promluví i prezident USA Barack Obama.
Archiv rubriky: ČN
Národní galerie bez ředitele, odvolala ho ministryně kultury
Ve středu odvolala ministryně kultury Alena Hanáková ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela, který byl ve funkci necelé dva roky. Svůj krok ministryně odůvodnila slovy, že Vladimír Rösela „neprokázal, že poslání galerie rozumí“. S tím odvolaný ředitel nesouhlasí. Dočasně v čele galerie stane současný ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas, než bude zvolen nový ředitel. Hlavním úkolem odvolaného ředitele měla být konsolidace rozpočtu Národní galerie, za poslední 3 roky se státní dotace snížily skoro o 130 milionů korun.
Podle Pentagonu KLDR není schopná odpálit jadernou raketu
Americké ministerstvo obrany stejně jako Bílý dům je přesvědčeno, že Severní Korea není schopná odpálit raketu s jadernou hlavicí. KLDR podle Pentagonu i Jižní Koreje zatím nedisponuje dostatečně malými hlavicemi. Jihokorejské ministerstvo obrany uvedlo, že „Severní Korea uskutečnila tři jaderné testy, ale existují pochyby, zda je tak daleko, aby mohla snížit váhu a rozměry natolik, aby se bomba dala namontovat na raketu„. Pentagon svým prohlášením reagoval na zprávu americké vojenské rozvědky, v níž se uvádí, že KLDR je schopná odpálit jadernou raketu, která by ale pravděpodobně nebyla spolehlivá.
Rusko přistoupilo k odvetě a zakázalo vstup 18 americkým představitelům do země
Moskva v reakci na rozhodnutí USA přijmout diplomatické sankce, v rámci kterých byl zakázán vstup 18 ruských činitelů na americkou půdu, přistoupila ke stejnému opatření. Rusko se rozhodlo zakázat vstup 18 americkým představitelům do země. Ruský seznam nevítaných osobností, stejně jako ten americký, který je znám pod názvem Magnitského seznam, neobsahuje jména vysoce postavených představitelů. Zákaz vstupu amerických činitelů, mezi které patří například soudci, prokurátoři či tajní agenti, je odůvodněn „porušováním práv a svobod ruských občanů v zahraničí„.
Kněz s českými kořeny dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání
Velké poctě se posmrtně dostalo knězi s českými kořeny Emilu Kapaunovi, který působil jako římskokatolický kaplan u americké armády. Emil Kapaun se zúčastnil korejské války, ve které v roce 1951 zahynul v severokorejském zajetí ve věku 35 let. Emil Kapaun obdržel na základě rozhodnutí Kongresu Medaili cti, což je nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Na slavnostním ceremoniálu v Bílém domě medaili převzal synovec vyznamenaného Ray Kapaun. Poctu životu a poslání Emila Kapauna složil i prezident Obama.
Americké ministerstvo obrany představilo úsporný rozpočet na příští rok
Pentagon představil rozpočet na fiskální rok 2014, který počítá s výdaji 526,6 miliard USD. To je zhruba o 10 % méně, než ministerstvo obrany původně plánovalo. Kvůli šetření budou uzavřeny některé základny, ukončeny některé programy a mzdy porostou pomaleji. Podle ministra obrany Chucka Hagela nesmí škrty ohrozit silnou pozici a úlohu USA ve světě. Rozpočet Pentagonu je součástí rozpočtového plánu, který Kongresu předložil prezident Barack Obama.
Mladík pobodal v univerzitním kampusu v Texasu 14 lidí
Dvacetiletý student Dylan Quick pravděpodobně pobodal ve vysokoškolském kampusu v Houstonu 14 lidí. Na 2 zranění lidé zůstávají v kritickém stavu. Média informovala o tom, že policisté mladého útočníka zadrželi i s přispěním dalších studentů. Podle policie podezřelý svůj úterní útok plánoval dlouho dopředu a o ubodávání lidí k smrti snil od základní školy. Vysoká škola Lone Star College zaznamenala již druhý podobný incident. V lednu byli na jiném kampusu postřeleni 2 lidé.
Amnesty International vyzývá EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) vyzvala EU, aby zastavila diskriminaci Romů v Evropě. Ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dulhuisen sdělil, že EU musí přijmout opatření a začít uplatňovat sankce na své členské státy, které selhávání v odstraňování diskriminace a násilí proti Romům. Některé praktiky členských států jsou tedy proti zákonům EU, na kterých byla EU vybudována jako instituce. Podle průzkumu odhadovaných 6 miliónů Romů na území EU žije pod národním průměrem ve všech ukazatelích životní úrovně. V zemích, jako jsou Francie a Itálie, má být podle AI stále běžnou praxí násilné vystěhovávání Romů. Podle AI je v České republice, Řecku a Slovensku segregované vzdělávání Romů, což je v rozporu s národními zákony i legislativou EU. Násilné útoky proti Romům a jejich majetku měly proběhnout v Maďarsku, České republice, Bulharsku a Slovensku.
USA odvezly z ČR poslední obohacený uran
V současné době se v ČR již nevyskytuje žádný obohacený uran, který se využívá k výrobě jaderných zbraní, oznámila mluvčí Rady národní bezpečnosti USA Caitlin Haydenová. „Dnes můžeme oznámit, že USA ve spolupráci se svými mezinárodními partnery úspěšně odstranily 68 kilogramů vysoce obohaceného uranu – dostatečného materiálu na dvě jaderné zbraně – z České republiky,“ uvedla v prohlášení mluvčí Haydenová. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové se jednalo o uran z výzkumného reaktoru v Řeží u Prahy, odkud byl odvezen do Ruska, kde bude jeho obohacení sníženo na takovou úroveň, aby nebyl využitelný pro výrobu nukleární zbraně. Převoz materiálu se uskutečnil zhruba před 2 týdny za speciálních bezpečnostních opatření na náklady USA.
Prezident Obama se vzdá 5 % svého platu
Americký prezident Barack Obama se rozhodl vzdát se 5 % svého měsíčního platu ve prospěch státu, tedy 1 700 USD. Každý měsíc tak z prezidentského platu poputuje 1700 USD do federální pokladny. Rozhodnutí bude platit zpětně od března. Prezident Obama reaguje na situaci, kdy se tisíce státních zaměstnanců ocitlo na nucené dovolené a kdy od března začaly platit automatické rozpočtové škrty, díky kterým se vláda USA musí obejít bez 85 miliard USD. Škrty se prakticky týkají všech oblastí veřejného sektoru.
V USA proběhl velký zátah na pašeráky drog
Americké úřady ve středu podnikly velký zátah, při kterém bylo zadrženo až sto pašeráků tvrdých drog, zejména kokainu a heroinu. Drogy směřovaly do USA z Portorika a Dominikánské republiky. Zadržení byli ihned obviněni z pašování drog, někteří i z praní špinavých peněz a dalších souvisejících zločinů a hrozí jim 5 až 10 let vězení. Na zásah, při kterém bylo nasazeno 700 policistů, se úřady připravovaly 15 měsíců. K zásahu došlo najednou ve státech Connecticut, New York, Rhode Island, Massachusetts a v Portoriku.
Podle nové vyhlášky musí mít každá rodina ve městě Nelson zbraň
Rada města Nelson v americkém státě Georgia schválila vyhlášku, podle které bude mít každá rodina povinně doma zbraň. Zastupitelé se domnívají, že se novou vyhláškou zvýší bezpečnost místních obyvatel, kterých ve městě žije 1300. Postih za nedodržení však nehrozí žádný a podle jednoho člena rady má nové opatření jen symbolický význam – vyslovení podpory právu na držení střelných zbraní. Administrativa prezidenta Obamy se v současnosti snaží o opačný posun a zpřísnit zákony o zbraních a omezovat jejich počet ve společnosti. Intenzivní diskuze o kontrole střelných zbraní začala po prosincové střelbě na základní škole v Newtownu, kde zemřelo 26 lidí.
Ve věznici na Guantanamu protestují vězni hladovkou
Proti svému věznění v detenčním zařízení na Kubě, kde jsou drženi lidé podezřelí z terorismu, drží protestní hladovku už 130 lidí. Americké úřady počet hladovějících nepotvrdily. Informaci zveřejnil právník Shakera Aamera, který je ve věznici na americké vojenské základně Guantanamo držen už 10 let bez údajně jediného obvinění. Za propuštění Aamera, který se narodil v Saúdské Arábii, ale žil ve Velké Británii a USA, se zvedla mezinárodní kampaň. Podle slov právníka se vězeňská správa snaží protest prolomit, ale zatím marně.
USA vyslaly k pobřeží KLDR válečnou loď
Spojené státy americké vyslaly k jihozápadnímu pobřeží Severní Koreje torpédoborec USS McCain, který je vybaven technologií k obraně proti balistickým raketám. Spolu s válečnou lodí se ke korejskému pobřeží přiblížila i plošina s radarem, který umožní lepší monitoring dění v KLDR. O dalším postupu Washingtonu informoval zdroj z ministerstva obrany. V rámci společného vojenského cvičení s Jižní Koreou USA do regionu vyslaly nejprve bombardéry B-2, v pondělí pak i neviditelné stíhačky F-22 Raptor. Podle mluvčího Bílého domu Jaye Carneyho nebyla přes ostrou rétoriku KLDR zaznamenána žádná znepokojivá aktivita severokorejských ozbrojených sil. Vůdce Severní Koreje Kim Jong-un v neděli prohlásil, že jaderné zbraně jsou odstrašujícím prostředkem a představují záruku míru a stability země.
V New Yorku budou pokračovat v pátrání po ostatcích obětí z 11. září
Newyorský úřad hlavního soudního lékaře oznámil, že úřady budou pokračovat v pátrání po ostatcích obětí z teroristických útoků na Světové obchodní centrum z 11. září 2001. Pátrání probíhá formou prosívání trosek a půdy z místa, kde 2 budovy stály. Do současnosti byly identifikovány ostatky 1634 lidí z 2752, kteří při útoku v New Yorku zahynuli. Tedy více než 1000 rodin zůstalo bez jakýchkoli ostatků svých blízkých. V následujícím pátrání má být proseto až 451 metrů krychlových. Oznámil to zástupce starosty Caswell Halloway.
Pentagon si uvědomuje vážnost situace s KLDR
Americký ministr obrany Chuck Hagel uvedl, že USA berou vážně severokorejské hrozby a agresivní rétoriku. Zároveň ministr Hagel popřel, že by USA přispěly k vyostření situace vysláním bombardérů B-2 na Korejský poloostrov. Vyslání bombardérů, které jsou díky technologii stealth nezpozorovatelné radary, byla odstrašující mise v rámci společného vojenského cvičení USA a Jižní Koreje. „Bereme vážně všechna provokativní, bojechtivá slova a činy, které nový mladý vůdce (KLDR) dosud podnikl,“ citovala prohlášení ministra Hagela ČTK.
Kypr přijal dohodu o záchranném balíčku
Vláda Kypru odsouhlasila dohodu záchranného balíčku v hodnotě 13 miliard USD, aby zachránila své banky před kolapsem. Předchozí dohoda, která obsahovala jednorázovou daň, byla kyperským parlamentem odmítnuta. V rámci obnovené dohody dojde k rozsáhlé restrukturalizaci bank a uzavírání kyperských bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 130 000 USD. Předseda Euroskupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem řekl, že dohoda představuje šablonu pro řešení bankovních krizí v eurozóně. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že se jedná o „komplexní a důvěryhodný plán“, který může pomoci obnovit důvěru v bankovní systém. Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyvíjela tlak na uzavření dohody, uvedla, že náklady na záchranu byly spravedlivě rozděleny. Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyjádřil obavy o ztráty z uložených velkých vkladů, které jsou z velké části ruské. Kyperský ministr financí Michael Sarris řekl, že se země vyhnula „katastrofálnímu odchodu z eurozóny“. Mluvčí kyperské vlády Christos Stylianides řekl, že dohoda je důležitá k nastartování ekonomiky a k novému začátku.
Premiér Nečas se v Bruselu sešel v bulharským prezident Plevnelievem
Český předseda vlády Petr Nečas se sešel s bulharským prezidentem Rosenem Plevnelievem na summitu Evropské unie v Bruselu. Po návratu premiér Nečas uvedl, že prezident Plevneliev s ním projednával problémy ohledně českých energetických společností v Bulharsku, které prý hodlá řešit v souladu s evropskými předpisy. Bulharská firma ČEZ Bulgaria, která je jednou z distribučních firem České skupiny ČEZ, čelí možnému odebrání licence. Bulharsko se také ocitlo v ohnisku veřejného zájmu zahraničních distributorů elektřiny ČEZu, Energo-Pro a rakouského EVN. Masové demonstrace kvůli vysokým cenám elektřiny a ekonomickým problémům zapříčinily pád bulharské vlády, předčasné parlamentní volby a politickou nejistotu v zemi.
Ministrem obrany bude Vlastimil Picek
Nynější první náměstek na ministerstvu Vlastimil Picek se stane ministrem obrany, kterou dočasně vedl premiér Petr Nečas (ODS). Premiér se na předání úřadu již shodl s ministrem zahraničí a lídrem koaliční TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Předsedkyně Karolína Peake (LIDEM) s touto volbou nesouhlasí, než byla z postu ministryně odvolána, náměstka Picka odvolala. Exministru obrany Alexandru Vondrovi (ODS), který z funkce odešel v loňském roce, se výběr Picka naopak zamlouvá. Podle něj Picek rozumí situaci v resortu a také se podílel na důležitých reformách v minulých letech.
Hackery jen těžko dopátráme, připustil šéf NBÚ
Autora hackerských útoků na zpravodajské weby a internetové stránky bank se nejspíš vypátrat nepodaří, řekl šéf Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Dušan Navrátil. Smyslem útoků byla nejspíše jejich velká medializace. „Není vyloučeno, že došlo k testování českého státu nebo nějaké zkoušce někoho,“ tvrdí šéf NBÚ. Důsledkem napadení některých webů má vzniknout komise ředitele NBÚ pro kybernetickou bezpečnost, která má shromažďovat informace o útocích a pomáhat jejich předcházení.
Příští týden by měl být znán nový prezident NKÚ, mluví se o Miloslavu Kalovi
Prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se pravděpodobně stane kandidát ČSSD a nynější viceprezident NKÚ Miloslav Kala. Podle dohod mezi poslaneckými kluby ho podpoří občanští demokraté i další politické strany. Vládní TOP 09 nominovala do čela NKÚ šéfa Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslava Vaňka, člena ODS. Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že dosadit do čela NKÚ je tajná dohoda mezi ODS, ČSSD a KSČM. Kandidáta na prezidenta NKÚ zvolí Poslanecká sněmovna příští týden, do funkce ho následně jmenuje prezident republiky.
Peníze za doplatky na léky se zřejmě vracet nebudou
Vláda má v plánu ve středu zamítnout návrh stíhaného poslance Davida Ratha, který se týká proplácení doplatků za léky pro určité skupiny lidí. Doplatky by vracela pojišťovna a týkaly by se chronicky nemocných do 18 let, lidí nad 70 let a lidí v hmotné nouzi. Podle názoru vlády není možné řešit sociální situaci penězi ze zdravotního pojištění. Vláda namítá, že podpora sociálně znevýhodněných osob je plně v kompetenci systému sociálního zabezpečení, ne v systému veřejného zdravotního pojištění.
John Brennan bude šéfem CIA
Americký Senát v pátek schválil nominaci prezidenta Baracka Obamy, který na post šéfa CIA nominoval Johna Brennana. Hlasování předcházely obstrukce, ve kterých senátoři řešili používání bezpilotních letounů, o kterých chtějí být Bílým domem více informováni. Pro Brennana nakonec hlasovalo 63 senátorů a 34 bylo proti. John Brennan v čele zpravodajské služby vystřídá Davida Petraeuse, který na post rezignoval v listopadu kvůli aféře.