Až 7000 lidí žijících v Oklahomě bylo úřady upozorněno na možnost, že je jejich zubař W. Scott Harrington nakazil virem HIV nebo žloutenkou typu B a C. Pacienti zubaře, který ordinoval ve městě Tulsa, byli vyzváni k podstoupení bezplatného testu krve na klinice, která byla speciálně za tímto účelem zřízena. Zdravotní inspektoři nalezli na klinice doktora Harringtona zrezivělé přístroje a žalostné hygienické podmínky. K prohlídce kliniky došlo díky hledání zdroje nákazy pacienta, u něhož byl potvrzen vir HIV i žloutenka typu C, aniž by byly u pacienta zjištěny související rizikové faktory. Zubař Harrington kliniku dobrovolně uzavřel a vzdal se své licence.
Archiv rubriky: Zdravotnictví
Vědkyně z Kolumbie, Kuby a Argentiny dostanou vědecké stipendium od UNESCO
Argentinská vědkyně Florencia Linero, její kolumbijská kolegyně Lina Gallego a taky výzkumnice z Kuby Ariana Barbera dostanou tří stipendia od Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), která v spolupráci se společností L´Oréal podporují ženy ve vědě. Vědkyně dostanou na rok 20 000 USD s možností prodloužení spolupráce na další rok a navíc budou mít možnost získat místo na prestižních institutech za hranicemi. Všechny 3 vědkyně pracují v oblasti medicíny.
Brazilská doktorka mohla zabít až 300 lidí
Brazilská doktorka Virginia Helene Soares de Souza, která je momentálně obviněna z vraždy 7 pacientů trpících na nevyléčitelné nemoci, mohla zabít podle zprávy BBC celkem až 300 lidí. S cílem uvolnit lůžka jednotky intenzivní starostlivosti v nemocnici v městě Curitiba na jihu země doktorka Soares de Souza a její tým 7 doktorů podávali uklidňující látky pacientům a následně jim snížili přísun kyslíku, čím zapříčinili jejich smrt. Speciální vyšetřovatel zatím našel 20 podobných případů, nicméně celkový počet obětí může dosáhnout až 300 lidí.
Severní Dakota přijala nejtvrdší zákon o potratech v USA
Severní Dakota přijala zákon, který zakazuje provedení interrupce od chvíle, kdy je znatelný srdeční tep plodu – tedy zhruba od 6. týdnu těhotenství. Pokud by byl proveden potrat plodu, u něhož byl srdeční tep znatelný, provádějícímu lékaři by hrozilo 5 let vězení a pokuta 5 000 USD. Ženě by v takovém případě stíhání nehrozilo. Další zákon zakazuje interrupci na základě zjištěné genetické abnormality. Zároveň doktoři, kteří potraty provádějí, musí mít podle nového zákona oprávnění od nemocnice. Opatření se vztahují bez výjimky na všechny případy bez ohledu na znásilnění, incest či ohrožení zdraví matky. Zákony vstoupí v platnost 1. srpna.
Hlavní město Kolumbie chce vyměnit kokain za marihuanu
Již více než 40 let se snaží kolumbijská vláda bojovat s ilegálním obchodem s drogami, přesto počet závislých na kokainu neustále narůstá. Představitelé hlavního města Kolumbie Bogoty přišli s plánem snížit závislost na kokainu tím, že by se tvrdé drogy zaměnily za marihuanu. Očekává se, že marihuana by mohla omezit abstinenční příznaky po vysazení tvrdých drog. Plánu před uvedením do praxe bude předcházet dvouměsíční výzkum a odsouhlasení ministerstvem zdravotnictví. V současnosti je v Kolumbii dovoleno přechovávání malých dávek drog pro vlastní terapeutické účely.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger plánuje zrušit regulační poplatky za děti
Regulační poplatky za děti by se v brzké době mohly přestat platit. Ministerstvo zdravotnictví změnu chce totiž prosadit v rámci svého balíčku zákonů o veřejném zdravotním pojištění. Ministr zdravotnictví Leoš Heger uvedl, že u některých praktických lékařů se poplatky za děti již nyní neplatí, a proto chce jejich snížení nebo úplné zrušení v oblasti hospitalizační péče a tím by se tak ulevilo rodinám s nízkými příjmy. Ministerstvo chce naopak prosadit poplatky za amalgámové plomby, které dosud hradí pojišťovna.
Iráčtí Kurdové si připomněli 25 let od chemického útoku na jejich domovy
Kurdové ve městě Halabja na severovýchodě Iráku si u Památníku mučeníků připomněli uplynutí 25 let od 16. března 1988, kdy ke konci irácko-iránské války použila irácká armáda na město obsazené kurdskými rebely chemické zbraně, zejména yperit a nervové plyny. Při útoku irácké armády tehdy bezprostředně zemřelo okolo 5 000 lidí, zejména žen a dětí. Mnoho dalších následně onemocnělo závažnými chorobami jako důsledek kontaminace půdy a vody. U příležitosti tohoto výročí navrhl premiér regionální oblasti Irácký Kurdistán Nechirvan Barzani, aby se 16. březen stal mezinárodním dnem proti chemických zbraním. Hlavní strůjci této akce, bývalý irácký prezident Saddám Hussajn a jeho bratranec Ali Hassan al-Majid, byli mimo jiné i za tento zločin popraveni.
Při autobusové nehodě v jihozápadním Jordánsku zemřelo 14 Palestinců
V sobotu došlo v jordánském regionu Adsiyeh k vážné nehodě autobusu s nákladním vozem, při které přišlo o život 14 Palestinců vracejících se domů na Západní břeh Jordánu ze Saúdské Arábie. Dalších 32 poutníků je zraněných. „Nevylučujeme možný nárůst obětí, neboť mnoho lidí je raněných vážně,“ řekl mluvčí jordánské civilní obrany plukovník Farid al-Shareh. Palestinci se v Saúdské Arábii účastnili oslav náboženského svátku, muslimské malé pouti zvané Umrah.
Guatemalský představitel Národního svazu zdravotnických pracovníků byl zavražděn
V pátek ráno byl zastřelen Carlos Hernández, tajemník Národního svazu zdravotnických pracovníků v Guatemale. Událost tentýž den oznámila Národní fronta boje (FNL), která sdružuje guatemalské syndikáty, skupiny původních obyvatel a komunitní a studentské organizace. K vraždě došlo v departamentu Chiquimila, blízko hranic s Hondurasem. FNL žádá, aby byl případ prošetřen a viníci potrestáni. Podle Guatemalské unie pracovníků v Guatemale mezi lety 2007 a 2012 násilně zemřelo 63 vedoucích syndikátů, aniž by byli pachatelé dopadeni.
Peníze za doplatky na léky se zřejmě vracet nebudou
Vláda má v plánu ve středu zamítnout návrh stíhaného poslance Davida Ratha, který se týká proplácení doplatků za léky pro určité skupiny lidí. Doplatky by vracela pojišťovna a týkaly by se chronicky nemocných do 18 let, lidí nad 70 let a lidí v hmotné nouzi. Podle názoru vlády není možné řešit sociální situaci penězi ze zdravotního pojištění. Vláda namítá, že podpora sociálně znevýhodněných osob je plně v kompetenci systému sociálního zabezpečení, ne v systému veřejného zdravotního pojištění.
Americkým lékařům se podařilo vyléčit dítě s virem HIV
Dvouleté dítě z Mississippi, které se narodilo s virem HIV, se americkým lékařům podařilo vyléčit s využitím standardních medikamentů. Jedná se teprve o druhou případ vyléčení pacienta s virem HIV na světě, který způsobuje AIDS. V současné době uzdravená holčička nebere už rok žádné léky. Dítě s virem HIV se narodilo matce, jíž byl vir diagnostikován chvíli před porodem. Jelikož nebyla matka po dobu těhotenství léčená, pravděpodobnost že dítě bude infikováno, byla vysoká. Lékaři nyní doufají, že děti s virem HIV půjde vyléčit, nicméně dosud není zcela jasné, proč léčba u dvouleté americké holčičky zabrala.
Spor o zisk pojišťovny nemusí Slovensko prohrát
Arbitráž mezi rakouskou Euram Bank, která je bývalým akcionářem zdravotní pojišťovny Apollo, a Slovenskem může pro sousední stát dopadnout dobře. Podle ministerstva financí je arbitráž pro zákaz zisku s akcionáři zdravotní pojišťovny Apollo pro Slovensko částečně úspěšná. Arbitrážní soud totiž rozhodl, že ve většině bodů žaloby nemá pravomoc rozhodnout, může rozhodovat jen v částech, které se týká volného pohybu plateb a investic. Společnost Euram požaduje nahrazení škody, jež vznikla poté, co přes slovenskou dceřinou společnost E.I.C. získal v roce 2007 51 % akcií zdravotní pojišťovny Apollo. Firma po Slovensku žádá odškodnění ve výši 170 milionů USD. Ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská nedávno předložila vládě návrh zákona na vyvlastnění soukromých zdravotních pojišťoven, Slovensko preferuje vznik jedné velké státní zdravotní pojišťovny.
Na Slovensku je nedostatek léků, většina se totiž vyváží
V lékárnách se již začaly psát pořadníky důsledkem nedostatku medikamentů. Jde hlavně o léky pro pacienty se srdečními, neurologickými a onkologickými problémy. Ústav pro kontrolu léčiv může vývoz zakázat, jestliže léky chybí na domácím trhu. Firmy prodávají část léků do zahraničí za vyšší cenu a část na Slovensko, čímž se země někdy ocitne bez dostatečného množství léků. Čekající pacient si může koupit lék v zahraničí, nicméně tam za něj zaplatí plnou cenu. Léky koupené v zahraničí totiž pojišťovna neproplácí.
Venezuelský prezident Hugo Chávez podstupuje chemoterapii
„Prezident Venezuely Hugo Chávez pobývá ve vojenské nemocnici v Caracasu, kde přijímá léčbu chemoterapií,“ uvedl v pátek večer venezuelský viceprezident Nicolás Maduro. Chemoterapie má být jen doplňková léčba, k níž lékaři přistoupili díky zlepšení zdravotního stavu prezidenta, který je v nemocnici v Caracasu od 18. února letošního roku po operaci na Kubě z důvodu rakoviny v pánevní oblasti. V pátek neúspěšný prezidentský kandidát a vůdce opozice Henrique Capriles Radonski obvinil venezuelskou vládu ze soustavného lhaní o prezidentově stavu.
Na Slovensku ubude sanitek s lékaři
Místo lékařů budou ambulancí jezdit profesionální záchranáři. Lékařů je totiž na Slovensku nedostatek. Od dubna ze sítě záchranářské služby v Bratislavě, Košicích, Šahách nebo Dobšinej ubude 27 sanitek s lékaři a vznikne tzv. Rychlá zdravotnická pomoc (RZP). Ušetřené peníze se mají použít na zlepšení záchranného systému jako celku. Ministerstvo zdravotnictví i asociace záchranářů tvrdí, že na kvalitě pomoci pacientům se to neprojeví. Lidé se však obávají, že se k těžkým případům lékaři nedostanou včas.
V pátek se uskutečnily protesty lékařů
Na 1. března naplánovala Česká lékařská komora (ČLK) a lékařské odbory protesty, které měly upozornit na jejich nesouhlas s reformami ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Vyzváni byli také pacienti, občané, kteří se mohli připojit k protestům podepsáním petice s názvem Zachraňme naše zdravotnictví. Petici nabízeli k podpisu lékaři ve svých ordinacích a ke čtvrtečnímu večeru bylo nasbíráno kolem 15 000 podpisů. Protesty lékařů měly být pouze symbolické. Nic nemělo být namířeno proti pacientům, nýbrž proti vládním krokům, takže ačkoliv se protestovalo ve 14 krajích, ordinace normálně dál fungovaly. Nesouhlas lékařů tak byl vyjádřen prostřednictví plakátů v nemocnicích či ordinacích.
Papírové recepty od lékaře budou nahrazeny elektronickými
V případě že prezident Václav Klaus podepíše právě schválenou novelu zákona o léčivech, budou lidé chodit pro předepsané léky s elektronickými recepty namísto současných papírových. Novela by měla začít platit od roku 2015 a až na výjimky se bude týkat všech lékařských předpisů. Podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv Pavla Březovského by tento systém měla ušetřit až 2 miliardy korun ročně. Lékárníci však tvrdí že současný návrh je připraven moc narychlo.
OSN odmítla vyplatit Haiti kompenzaci za rozšíření cholery
Organizace spojených národů nevyhověla žádosti skupiny 5 000 postižených Haiťanů o vyplacení odškodnění za následky cholery. Pro pozůstalé v petici požadovali 100 000 USD a pro nakažené 50 000 USD. Na nemoc zemřelo od října 2010 zhruba 8 000 obyvatel Haiti, půl milionu je nakaženo. Podle Bostonského Institutu pro spravedlnost a demokracii na Haiti (IJDH) cholera pochází od nepálských dobrovolníků mezinárodních mírových sil OSN. K rozšíření cholery přispělo také zemětřesení v lednu 2010, které zničilo infrastruktury v zemi a narušilo hygienické podmínky. OSN odpovědnost za nemoc popírá a odvolává se na Úmluvu o výsadách a imunitách OSN z roku 1947. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon ve čtvrtek oznámil rozhodnutí organizace haitskému prezidentovi Michellu Martelly.
Uruguayský ministr opouští vládu kvůli sporům o své státní občanství
Senátor opoziční strany Colorado José Amorín Batlle na konci ledna obvinil ministra zdravotnictví Jorgeho Venegase z nesplnění požadavků, které musí cizinci splnit, aby se mohli stát ministry. Podmínkou je vlastnit uruguayské státní občanství po dobu minimálně 7 let. Jorge Venegas pocházející z Chile získal uruguayské státní občanství v roce 2004. Státní občanství však vstupuje v platnost až 3 roky po jeho udělení, proto by Jorge Venegas mohl být ministrem až od roku 2014. Exministr Venegas v pondělí rezignoval na svou funkci. Post ministryně zdravotnictví pravděpodobně obsadí Susana Muñiz, navržená Komunistickou uruguayskou stranou (PCU), se kterou ve středu bude jednat prezident země José Mujica.
Lékařské odbory se připojí k březnovým protestům
K protestní akci lékařů, která je naplánována na 1. března se připojí také Lékařský odborový klub (LOK). Svou podporu ve čtvrtek vyjádřil České lékařské komoře (ČLK), jejíž členové akci organizují. LOK vyzve místní organizace, aby nemocnicemi a prostřednictvím odborového klubu dále šířila petice za záchranu kvalitního zdravotnictví. Protestní akce je namířena proti reformám ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Prvního března budou uzavřeny ordinace praktických lékařů a nemocnice budou přijímat pouze akutní případy.
Srbsko možná nebude muset vyplácet válečné veterány
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Strasbourgu v pondělí rozhodl, že bude možná revidovat svoje rozhodnutí v roce 2009, že válečným veteránům musí být vyplaceno jako náhrada za ušlé mzdy celkem na 22,9 miliónů USD. Skupina válečných veteránu z jižního Srbska žalovala zemi u ESLP za porušení práv a diskriminaci, Srbsko nyní uvedlo, že předložilo ESLP nové důkazy, které by měly právě zajistit revizi dřívějšího rozhodnutí. Přesný počet válečných veteránů v Srbsku není známý, uvádí se počet 500 000 až 700 000 osob.
Libanonci se obávají nadměrného přílivu Syřanů
Obyvatelé Libanonu mají obavy, že země nezvládne pojmout obrovské množství syrských uprchlíků, kteří každodenně přicházejí do země i s početnými rodinami. Demografický šok by mohl Libanon destabilizovat stejně jako v letech 1975-1990, kdy palestinští uprchlíci zde našli azyl. Zatímco v Libanonu se přirůstek novorozenců pohybuje kolem 1200 dětí denně, nápor Syřanů je přibližně 8000. Náhlá vlna masivního přílivu lidí má za následek zvyšující se kriminalitu. Absence solidního bydlení nutí azylanty pobývat ve stanech, garážích, rozestavěných budovách a opuštěných školách. Obavy panují z možného nárůstu xenofobních projevů. Kromě Libanonu bývá nejbližším cílem Syřanů také Turecko a Jordánsko.
Česká lékařská komora chystá protestní akci
Na 1. března chystají členové České lékařské komory (ČLK) protestní akci. Nesouhlasí totiž s kroky ministra zdravotnictví Leoše Hegera, jimiž se má snížit kvalita, dostupnost a bezpečnost lékařské péče. Připravena bude i petice Zachraňme kvalitu zdravotnictví, která nesouhlasí se snižováním výdajů na veřejné zdravotnictví či vysokou cenou léků. ČLK dále kritizuje práci zdravotních pojišťoven, úhradovou vyhlášku nebo velký odliv lékařů. Ministr zdravotnictví Leoš Heger označil protestní akci za politickou a domnívá se, že nebude mít zásadní dopad.