Britský premiér David Cameron slíbil konání referenda ohledně vystoupení z EU na rok 2017

Premiér Velké Británie David Cameron řekl, že britští občané mají právo projevit svůj názor na EU, proto se zavázal, že pokud konzervativci vyhrají volby za 2 roky, uspořádají v roce 2017 referendum o setrvání nebo vystoupení z EU. Premiér ujistil, že se nejdříve pokusí vyjednat výhody a lepší vztahy Velké Británie a EU, doposud je podle premiéra pro zemi výhodnější zůstat v unii. Euroskeptici v jeho straně nicméně uvítali příslib referenda, avšak kritizují jeho pozdní konání. Premiér Cameron si je jistý, že by Velká Británie svou pozici mimo EU ustála, ale odstoupení od smlouvy musí pečlivě promyslet a hlavně zvážit důsledky, které se týkají především prosperity země a její role na mezinárodní scéně. Premiér dodal, že si je vědom nevratitelného vystoupení z EU, proto by nejlepším řešením bylo, aby se ostatní členské země EU dohodly na nové smlouvě, ale premiér je připraven hledat řešení i jenom na straně Velké Británie.

Jordánští islamisté bojkotují parlamentní volby

Ve středu 23. ledna se v Jordánsku konají parlamentní volby. Islamisté je bojkotují a vyzvali občany k neúčasti na nich. Muslimské bratrstvo (MB) požaduje revizi volebního systému a chce, aby premiér byl jmenován parlamentem, nikoliv králem jak tomu je doposud. Šanci na vítězství mají i kmenoví vůdci, osoby blízké současnému králi Abdullahovi II., podobně jako podnikatelská elita. Jordánsko s téměř 7 miliony obyvatel má 2 miliony 300 tisíc aktivních voličů. Demonstrace, převážně ve městech, za lepší životní a pracovní podmínky jsou v království na denním pořádku.

Egypt a Tunisko nesouhlasí s francouzskou operací v Mali

Egyptská a tuniská vláda, kde převládá strana Muslimského bratrstva (MB), nesouhlasí s probíhající francouzskou intervencí v Mali. „Nikdy nebudeme souhlasit s vpádem vojsk do Mali, neboť to rozpoutá ještě větší konflikt v regionu,“ řekl egyptský prezident Mohammed Mursi na své pracovní cestě v Saudské Arábii a uvedl, že by finanční prostředky sloužící k válce měly být raději použity na rozvoj oblasti. Prezident Mursi se obává oddělení severní, arabské Afriky od zbytku kontinentu. „Africké problémy ať si vyřeší Afričané sami,“ řekl tuniský ministr zahraničí Rafík Abdelsallem. S podobnými názory se ztotožňuje také tuniský prezident Moncef Marzouki, který podporuje „diplomacii před činy“.

Všeobecná zdravotní pojišťovna údajně uzavírala pochybné tendry a smlouvy

Kontrola ministerstva zdravotnictví ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP), která probíhala od minulý rok od června do prosince, zjistila, že měla VZP údajně nehospodárně nakládat s financemi v oblasti prevence. Ministerstvo zdravotnictví hovoří o částce 400 milionů korun. Dále měla pojišťovna pochybit při uzavírání smluv s firmou IZIP, kdy se částka za vzniklé chyby odhadují na několik stovek milionů korun. Bývalý ředitel VZP Pavel Horák uvedl, že pojišťovna závěry ministerstva zdravotnictví vyvrátila. Námitky ale ministerstvo odmítlo. Podle severu iDnes.cz se již obrátilo na policii, antimonopolní úřad, ministerstvo financí a finanční a živnostenský úřad.

Eurozóna může zavést novou daň z finančních transakcí

Na 11 zemí eurozóny odsouhlasilo možnost zavedení daně z finančních transakcí, čímž by se zvýšila odpovědnost bank. Ministři financí členských států chválili novou daň na zasedání v Bruselu, jejíž znění bylo zpracováno na základě 40 let starého návrhu amerického ekonoma James Tobin. Evropský komisař Algirdase Šemety, odpovědný za daňovou politiku, řekl, že zavedení daně z finančních transakcí je významným milníkem v daňové historii.  Hlasování se zdržela Velká Británie, Lucembursko, Česká republika a Malta. Evropská komise předloží návrh na novou daň v únoru a ostatní země EU mají stále možnost do programu vstoupit. Kritici tvrdí, že daň nemůže správně fungovat, pokud nebude globálně rozšířena, minimálně na celoevropské úrovni.

Izrael čekají parlamentní volby, očekává se nízká účast etnických Arabů

Blížící se volby do izraelského parlamentu Knessetu budou pravděpodobně ve znamení ke nízké účasti etnických Arabů žijících v Izraeli. Nespokojenost je znatelná především v Jeruzalémě. Očekává se nejnižší účast v historii země, k volbám by mělo přijít jen 50 % voličů, přičemž před 14 lety byla účast 75%. Etničtí Arabové tvoří asi 20 % obyvatel Izraele, cestují na izraelské pasy a mají právo volit, avšak stěžují si na systematickou diskriminaci. Míra chudoby je u nich 3x vyšší než u židovských občanů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval před nezaměstnaností a s ní spojenými riziky v podobě možné ekonomické nestability Izraele.

Rumunsko sníží příspěvky poslancům

Návrh rumunského rozpočtu na rok 2013 počítá se snížením dotací na bydlení a na cestovní výdaje až o 50 %. Měsíční příspěvek na bydlení by tak měl klesnout ze současných 2 261 USD na 1 222 USD. Dotace na cestovní výdaje se již v roce 2012 snížily z necelých 791 000 USD na 458 000 USD. Nicméně v prosinci 2012 se zvýšil počet poslanců, v současné době Parlament zastupuje na 588 poslanců na místo 470. V průběhu týdne by mělo Rumunsko přijmout rozpočet na rok 2013. 

Kraje by mohly od státu dostávat více financí na výkon státní správy

Na pondělním jednání padl mezi ministrem vnitra Janem Kubicem a předsedou asociace krajů a zároveň hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Hašekem návrh o možnosti zvýšení financování krajů. V současné době hradí stát náklady na státní správu krajů z 65 %. V horizontu let 2015 až 2016 by stát mohl pokrývat náklady na státní agendu kompletně. Ministr vnitra Jan Kubice označil tuto možnost za velmi reálnou. Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek by uvítal novou právní úpravu, podle níž by byl stát povinen financovat ty činnosti, které nyní musí za stát finančně pokrývat územní samospráva, a tím si brát peníze z krajských rozpočtů a následně doplácet stovky milionů ročně.

Egyptský soud zrušil privatizaci státních podniků

Soud v Egyptě pozastavil již zahájenou privatizaci textilních podniků Shebin El-Kom, Tanta Company a společnosti zabývající se výrobou parních kotlů Steam Boilers Company. Přestože vláda se soudním rozhodnutím nesouhlasí, bude soudní příkaz respektovat. Soud svůj rozsudek ospravedlňuje tím, že Egypt prozatím není „vyzrálý“ pro změny ve veřejném a soukromém sektoru, dále se obává možného korupčního jednání a netransparentnosti celého privatizačního procesu. Po pádu bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka dochází v zemi, podobně jako v Tunisku, k přechodu z plánovaného hospodářství na tržní.

Dohoda ohledně Iránského jaderného programu nebyla dosažena

Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ukončili dvoudenní rozhovory s představiteli Iránu. Obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů 12. února 2013. Šéf vyjednávacího týmu IAEA Herman Nackaerts vyjádřil naděje, že by na příští schůzce mohly být dohodnuty zásady tzv. „strukturovaného přístupu“, který má stanovit, jakým způsobem může IAEA postupovat při kontrole iránského jaderného programu a zda bude mít přístup do určitých zařízení, či k určitým dokumentům. Ještě v lednu budou také obnoveny rozhovory mezi Iránem a „skupinou 5 + 1“ (USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo), které jsou přerušeny od června 2012.

Albánie vybere nového šéfa CEZ Shpërndarje, tamější součásti ČEZ

V pondělí vybere Energetický regulační úřad v Albánii nového šéfa CEZ Shpërndarje. Skupina je přidružena k české společnosti ČEZ. Nový ředitel bude mít za úkol vést firmu, zatímco vláda bude jednat s českou společnosti o dluzích, které albánská skupina nashromáždila. Úřad také rozhodne, zda albánské společnosti ponechá či odebere licenci. Již na konci minulého roku skupina ČEZ oznámila, že vzhledem ke zhoršení výhledů hospodaření albánské CEZ Shpërndarje a k probíhajícím sporům o dovoz a ceny elektřiny, bude pravděpodobně nejlepším řešením její odchod z Albánie.

Webová stránka argentinské vlády se stala terčem hackerů

Hackeři patřící k aktivistické skupině Anonymous se prostřednictvím sociálních sítí přiznali k útoku na jednu z webových stránek argentinské vlády. Podle vyhlášení hackerů byla stránka Národního institutu pro statistiku a cenzus ve čtvrtek mimo provoz kvůli pochybným metodám výzkumu inflace a ceny spotřebního koše. Statistiky týkající se výšky cen jsou v Argentině polemickou otázkou, jelikož nezávislé organizace obviňují vládu a statistický úřad ze zveřejňování příliš optimistických čísel. Zatímco ekonomové ze soukromého sektoru odhadují inflaci kolem 24 %, oficiální zdroje uvádějí jenom 10 %.

Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy

Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlas na dostavbu jaderné elektrárny Temelín

Na páteční tiskové konferenci oznámil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné stanovisko k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Jelikož veřejnost a neziskové organizace podaly přes 60 tisíc připomínek, se kterými se bylo potřeba vypořádat, hodnocení rozsahu dopadu dostavby Temelína na životní prostředí bylo označeno jako doposud nejrozsáhlejší proces svého druhu. MŽP zároveň vydalo přes 90 podmínek, které bude muset energetická společnost ČEZ při realizaci projektu splnit a respektovat. Mezi stanovené podmínky patří například zajištění vody, půdy a ovzduší nebo požadavek na minimální zátěž pro okolí. Na kladné rozhodnutí MŽP se ozvala kritika ze strany rakouského ministra životního prostředí Nicolasue Berlakoviche, ale také ze strany českých a rakouských ekologických organizací či sdružení.

Odbory kritizovaly rozpočet za loňský rok a usilují o vyšší mzdy

Na čtvrteční tiskové konferenci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zazněla kritika výsledků rozpočtu za rok 2012. Odborům se nelíbilo, že loňské zvýšení DPH na 14 % mělo za úkol přinést do státní kasy o 23 miliard korun více, nicméně výběr daní byl o 22 miliard korun nižší, než se původně plánovalo. Podle odborářů tak důsledkem růstu DPH se zvýšila i inflace na 3,3 % a zároveň se propadly reálné příjmy. Cílem odborů je prosadit nárůst mezd alespoň o 2,5 %. Analytici se domnívají, že inflace sice letos klesne na úroveň 2,5 %, ale lidé si vydělají méně, jelikož mzdy porostou jen minimálně.

Saudská Arábie poskytne finanční injekci Palestině

Vláda Saúdské Arábie se usnesla, že vyplatí částku 100 milionů USD pro oblast Západního břehu Jordánu. Království se tak rozhodlo v důsledku zhoršení rozpočtové krize Palestiny. „Státní rozpočet je deficitní. Izrael na protest proti uznání státu Palestina OSN snížil hodnotu naší měny,“ oznámil palestinský prezident Mahmúd Abbás. Saúdská podpora je jen malý krok k odlehčení vládního dluhu, který činí kolem 1,3 miliard USD. EU ve středu oznámila výši roční pomoci palestinským uprchlíkům částkou 133 milionů USD. Pomoc přislíbily i Spojené státy americké.

Sýrie dovolila OSN zintenzívnit potravinovou pomoc

Podle Ertharin Cousinové, která stojí v čele Světového potravinového programu (WFP) pod OSN, povolila syrská vláda WFP spolupracovat s místními dobročinnými skupinami. WFP tak může distribuovat pomoc dalšímu 1 milionu osob. Doteď byl WFP schopen dodávat humanitární pomoc pouze 1,5 milionům osob z 2,5 milionů potřebných. WFP poskytuje zejména obyvatelům syrského venkova mouku a palivu pro pekárny, dvě nejdůležitější komody k výrobě chleba. Svými dodávkami chce WFP pokrýt všechny oblasti Sýrie, úspěšnost však závisí na intenzitě pozemních bojů.

Ekonomický rating Venezuely byl změněn na negativní

Agentura Moody´s snížila hodnocení Venezuely ze stabilní na negativní z důvodu rostoucí politické nejistoty a s ní spojenými ekonomickými riziky. Venezuelský prezident Hugo Chávez se ještě pořád zotavuje z operace na Kubě a za zástupce v čase své nepřítomnosti jmenoval viceprezidenta Nicolása Madura. „Venezuela čelí riziku politické změny kvůli slabým institucím a koncentraci moci v jedné osobě prezidenta Cháveze,“ uvedla ratingová agentura. Moody´s přiradila stupeň B1 pro domácí měnu a stupeň B2 pro vládní dluhopisy v cizí měně. Podle agentury je nutné, aby prezident stabilizoval venezuelskou ekonomiku.

Evropský parlament navrhl přísnější pravidla pro ratingové agentury

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali k přísnějším právním předpisům ohledně ratingových agentur. Nové předpisy by měly být schváleny v následujících dnech, kdy se Evropský parlament sejde na zasedání ve Štrasburku. Právní úprava by měla obsahovat i plány na novou úvěrovou ratingovou agenturu se sídlem v Evropě, jež by měla být zřízena, aby konkurovala současným třem hlavním agenturám, které sídlí v USA. Italský poslanec Evropského parlamentu Leonardo Domici dodává, že založená agentura povede k zodpovědnějšímu, transparentnějšímu a demokratičtějšímu finančnímu systému. Evropský komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, který vypracoval návrh právních předpisů, tvrdí, že legislativa si klade za cíl snížit úlohu ratingových agentur, aby se neobnovovala finanční krize a zvýšila se hospodářská soutěž a transparentnost.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balíček na opravu škod, které způsobila bouře Sandy

Dolní komora amerického Kongresu Sněmovna reprezentantů schválila balíček ve výši 51 miliard USD na nápravu škod, které za sebou zanechala bouře Sandy. Návrh pomocného balíčku byl schválen 241 hlasy. Proti bylo 180 poslanců, z toho 179 republikánů. Návrh zákona bude nyní předložen Senátu, který by ho měl během několika dní schválit. Bouře Sandy východním pobřežím prohnala v říjnu loňského roku a zanechala za sebou nejméně 120 mrtvých.

Irán chce dosáhnout dohody ohledně svého jaderného programu

Irán vyjádřil naději na dosáhnutí „komplexní dohody“ se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na jednání v Teheránu. Šéf IAEA Yukiya Amano však podobný optimismus před jednáním nesdílel. Mluvčí iránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast předem vyloučil, že by zástupcům IAEA byl umožněn přístup do vojenské základny Parchin, kde jsou údajně prováděny experimenty s výbušninami schopnými spustit jadernou zbraň. Irán rovněž uvedl, že dohoda bude dosažena pouze když bude respektováno jeho právo na mírové využití jaderné energie.

Rumunsko získalo významnou investici do větrné energie

Konsorcium mezi italskou energetickou firmou ERG Renew a ruskou plynárenskou společností LUKOIL-Ecoenergo LUKERG Renew v uúterý představilo plány na investici v hodnotě 180 miliónů USD do větrné farmy v oblasti Tulcea ve východním Rumunsku, projekt  by měl začít v roce 2014. V posledních letech je Rumunsko zajímavé pro investory především v oblasti větrné a solární energie. Podle analytiků však zájem investorů do větrné energie pravděpodobně brzy opadne a Rumunsko by se mělo připravit na změny.

Plynovod Gazela vedoucí přes Českou republiku se v pondělí otevřel

Premiér Petr Nečas společně se zástupci Ruska a Německa v pondělí odstartoval provoz nového plynovodu Gazela, který vede z Mostecka na Tachovsko. Česká republika se tak napojila nový ruský zdroj, kterým je plynovod Nord Stream. Podle slov premiéra Petra Nečase plynovod Gazela velmi zvyšuje energetickou bezpečnost jak České republiky, tak dalších zemí EU. Ročně proteče potrubím 3,5násobek spotřeby plynu v České republice Plynovod má také strategický význam v případě přerušení dodávek ruského plynu na Ukrajinu.