Program vlády premiéra Rusnoka a ČSSD se shodují ve většině bodů

Předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka po schůzce s premiérem Jiřím Rusnokem novinářům řekl, že žádné body jeho vládního programu nejsou v rozporu s programem sociální demokracie. ČSSD se o podpoře Rusnokova úřednického kabinetu rozhodnou až po zveřejnění finálního vládního programu počátkem příštího týdne. Předseda Sobotka ujistil, že strana bude o důvěře hlasovat jednotně jako poslanecký klub. Na druhou stranu předseda Sobotka kritizuje nejasnosti kolem ministra financí Jana Fischera a podle něj by neměl zastávat tak vysokou veřejnou funkci. Dále má výhrady k tomu, že vláda nevznikla na základě výsledku sněmovních voleb, ale z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana a zmínil i možné vazby kabinetu na Stranu práv občanů – Zemanovci, jejíž místopředseda se stal šéfem Úřadu vlády.

 

Prezident pozval šéfa Vrchního státního zastupitelství Ištvana na Hrad

Prezident Miloš Zeman pozval na Hrad šéfa Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Iva Ištvana a vyjádřil plnou podporu jeho práci v kauze Nagyová a úsilí odhalit klientelistickou síť spojující politickou sféru s ekonomickou kriminalitou. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek reagoval prohlášením, že jejich setkání je v přímém rozporu s nestranným výkonem působnosti státního zastupitelství. Podle bývalého ministra financí Kalouska prezident přijetím Ištvana otevřeně přiznal přímou souvislost policejního zásahu před 6 týdny, který vedl k pádu Nečasovy vlády, s politickými změnami, o které prezident Zeman usiluje. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman uvedl, že rozhodnutí je jen na Ištvanovi, zda pozvání přijme či odmítne. Dle nejvyššího žalobce Zemana se jedná o otázku slušnosti, jelikož mezi významnými institucemi a představiteli státu musí panovat určitá úcta.

Prezident Zeman považuje 101 ověřených podpisů za garanci právního úkonu

Na tiskové konferenci prezident Miloš Zeman komentoval svůj požadavek na 101 úředně ověřených podpisů poslanců Poslanecké sněmovny vůči stranám bývalé pravicové vládní koalice, které mají zájem o druhý pokus při sestavování vlády. Podle prezidenta Zemana je důležité, aby právní úkon, který může vést ke vzniku vlády, byl zákonem garantován. Prezidentův požadavek ostře odsoudila předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která by se mohla stát novou premiérkou, pokud by v druhém pokusu uspěla obnovená pravicová koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v deníku Právo požadavek označil za výmysl, který se příčí duchu Ústavy a vyjádřením naprosté nedůvěry.

 

Předsedkyně strany LIDEM Peake podporuje pokračování koalice s ODS a TOP 09

Předsedkyně nejmenší strany bývalé koalice LIDEM Karolína Peake potvrdila premiérovi Jiřímu Rusnokovi, že nadále podporuje pokračování koaličního projektu společně s ODS a TOP 09. Po schůzce Peake uvedla, že i přesto se předseda úřednické vlády Rusnok sejde s poslanci strany LIDEM, aby je seznámil s programovými prioritami svého kabinetu. Peake novinářům řekla, že premiér Rusnok sice podporuje priority, které se shodují se stranou LIDEM, mimo jiné prosazení zákona o úřednících, povinný registr smluv a zprůhlednění financování politických stran, ale tyto programové body slíbily prosadit i ODS a TOP 09 a ještě zaručují dostatečnou většinu v Poslanecké sněmovně. Pokud premiér Rusnok důvěru nezíská, prezident Miloš Zeman bude vyžadovat 101 podpisů poslanců na staronové kandidátce s premiérkou Miroslavou Němcovou v čele. Předsedkyně Peake potvrdila, že prohlášení její strana znovu podepíše.

Šéf ČSSD věří, že mu Zeman dá šanci sestavit vládu po Rusnokovi

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nadále věří, že mu prezident Miloš Zeman dá šanci sestavit vládu v druhém pokusu, pokud kabinet Jiřího Rusnoka nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Reagoval tak předseda Sobotka na vyjádření prezidentova kancléře Vratislava Mynáře, který řekl, že pokud se obnovená pravicová vláda bude moci opřít o 101 podpisů poslanců, pověří prezident obnovením koaliční vlády současnou předsedkyni Dolní komory Miroslavu Němcovou. V písemné prohlášení předseda Sobotka uvedl, že „se prezident Zeman bude řídit při případném udělení druhého pokusu sestavit vládu ústavními zvyklostmi a pověří sestavením vlády vítěze minulých voleb do Poslanecké sněmovny tak, aby nepotvrdil legitimitu vlády založené na politických subjektech, které nikdo nevolil, a nesvěří sestavení vlády do rukou pochybné koalice.“ Šéf sociálních demokratů tak potvrdil přání ucházet se o premiérské křeslo poté, co se jeho straně nepovedlo prosadit rozpuštění Poslanecké sněmovny, což strana prosazovala jako hlavní řešení situace v souvislosti s pádem Nečasovy vlády. Dále ČSSD požadovala předčasné volby, které by dle průzkumů měla vyhrát s větším náskokem a ujmout se tak vlády. Prezident Zeman potvrdil, že by předseda Sobotka dostal první pokus sestavit vládu po pádu Nečasova kabinetu, kdyby si o něj řekl, ale několikrát to i veřejně odmítl.

Prezident Zeman stanovil požadavek 101 podpisů, než by svěřil druhý pokus o sestavení vlády do rukou pravice

Pokud úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka nezíská důvěru v Poslanecké sněmovně, prezident Miloš Zeman předtím než bude zvažovat, zda druhý pokus o sestavení vlády svěří do rukou pravice, bude požadovat 101 notářsky ověřených podpisů poslanců podporujících případnou pravicovou vládu. Ani prezident Zeman si není jist, že premiér Rusnok získá důvěru a připomněl, že v Poslanecké sněmovně je ještě skupina 17 nezařazených poslanců a poslankyň. Prezident Zeman předpokládá, že s jednotlivými poslanci o jejich podpoře bude jednat premiér Rusnok, ale nevyloučil, že by nezařazené poslance pozval například na oběd do lánského zámku. Prezident Zeman počínání obhajuje, že pravicové strany plánují dělat minimální změny v programu své případné vlády i v jejím personálním složení, což je obtížné, pokud Nečasova vláda má zhruba 90% nedůvěru občanů. Premiér Rusnok dnes řekl, že se zatím nezabývá tím, co by nastalo, pokud by jeho vláda důvěru nedostala. Nechtěl říci, jestli by se případně ucházel o druhý pokus o sestavení vlády. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová odmítá požadavek prezidenta Miloše Zemana na 101 notářsky ověřených podpisů a považuje tento krok za hrubý nátlak na Poslaneckou sněmovnu a diktátorské podmínky, kterými hledá záminky, jak udržet Rusnokovu vládu. Šéf ODS Martin Kuba označil požadavek za úsměvný, předseda klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík v notářském ověření nevidí problém a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka požadavek považuje za zbytečný.

KSČM uvažuje o podpoře Ruskově vládě, nechce pravicovou koalici

Předseda KSČM Pavel Kováčik se jako poslední ze zástupců sněmovních klubů sešel s prezidentem Milošem Zemanem, který od neděle 21. července absolvoval řadu rozhovorů a jednání se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů. Předseda Kováčik potvrdil, že by komunističtí poslanci mohli vládu Jiřího Rusnoka podpořit kvůli tomu, aby se nevrátila vláda pravice. Novinářům znovu zopakoval, že je pro KSČM nepřijatelné, že by se mohla vrátit vláda ODS, TOP 09 a LIDEM. Definitivně se strana KSČM rozhodne po jednání poslaneckého klubu na začátku srpna. Ohledně hlasování o důvěře předseda Kováčik odsoudil názor některých poslanců, kteří uvažují o tom, že při hlasování o důvěře opustí sněmovní sál. Hrozí, že by se mohl snížit počet hlasů natolik, že by nebylo možné důvěru vyslovit, a to je podle něho nepřípustné.

Shrnutí: Jednání o budoucnosti úřednické vlády s prezidentem Miloše Zemanem

Prezident Miloš Zeman zahájil sérii rozhovorů se zástupci parlamentních stran a s předsedy poslaneckých klubů o jejich možné podpoře úřednické vládě premiéra Jiřího Rusnoka, která vznikla z prezidentovy vůle bez porady s parlamentními stranami.

Nový premiér Rusnok jednal v neděli 21. července s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech o fungování úřednické vlády v prvních týdnech, o přípravě programového prohlášení a o jednání o podpoře Rusnokova kabinetu v Poslanecké Sněmovně. Premiér Rusnok ujistil prezidenta Zemana o tom, že má z fungování vlády velmi dobrý pocit, a že všichni jeho ministři přistupují k práci velmi angažovaně a snaží se řešit akutní věci, stabilizovat své týmy včetně personálních výměn. Premiér Rusnok po rozhovoru s prezidentem uvedl novinářům, že prezident má v jeho vládu absolutní důvěru a nemá zapotřebí radit, co do programového prohlášení dát či ne.

Dále prezident v neděli Zeman jednal s předsedkyní poslaneckého klubu Věcí Veřejných (VV) Kateřinou Klasnovou, která s prezidentem hovořila o zrušení programu sKaret, o nápravě postavení zdravotně postižených a o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Předsedkyně Klasnová pochválila úřednický kabinet premiéra Rusnoka, že nebrání vyšetřování politických kauz. Po schůzce prohlásila, že o podpoře pro úřednickou vládu se strana VV definitivně rozhodne až na schůzi vedení 6. srpna.

Kdo nakonec bude stát v čele České republice? Autorem snímku je Yair Haklai.

Kdo nakonec bude stát v čele České republice? Autorem snímku je Yair Haklai.

V pondělí 22. července se ohledně jednání o možné důvěře vládě sešel premiér Rusnok s předsedou strany VV Vítem Bártou, který zhodnotil, že ve většině programových bodů je mezi vládou premiéra Rusnoka a Věcmi veřejnými shoda. Problémem v úřednickém kabinetu je pro VV nedávné vysvětlení financování prezidentské kampaně nového ministra financí Jana Fischera. Premiér Rusnok zatím nevidí důvod, proč by měl uvažovat o výměně ministra financí Jana Fischera, který je podle něj kompetentní a výkonný. Problémy, které bývalý kandidát na prezidenta má s vysvětlováním původu peněz, jimiž byl uhrazen dluh po jeho neúspěšné prezidentské kampani, jsou podle premiéra mediální záležitostí. Premiér Rusnok dále zdůrazňuje, že není možné připustit návrat místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska na ministerstvo financí.

Prezident Zeman jednal také s šéfem poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmem Tejcem, se kterým se shodli, že nechtějí zpět vládu pravicové koalice. Podle Tejce vyjednávání o možné podpoře vládě Jiřího Rusnoka komplikuje kauza kolem nynějšího ministra financí Fischera, ale na druhou stranu ho označil za důvěryhodnějšího ministra ve srovnání s jeho předchůdcem Miroslavem Kalouskem. Předseda Tejc také prezidentovi sdělil argumenty, které zaznívají v ČSSD pro i proti Rusnokovu kabinetu a ujistil prezidenta Zemana, že strana rozhodne do 6. srpna, zda vysloví důvěru vládě premiéra Rusnoka, a že obava z možného návratu vlády pravicové vlády je silným argumentem. Dále debatovali i o tom, kdo by dostal druhý pokus sestavit vládu a podle Tejce jedna z úvah je, že by se o sestavení menšinové vlády pokusila ČSSD.

Nyní prezident Zeman jedná s předsedou poslaneckého klubu ODS Markem Bendou, který novinářům při příchodu řekl, že si jde prezidenta vyslechnout a bude chtít slyšet jeho návrh dalšího postupu pro případ, že Rusnokova vláda nezíská ve Sněmovně podporu. Podle Bendy poslanci ODS pro tuto vládu hlasovat nebudou.

Nejčistším řešením je nadále podle opozice rozpuštění Poslanecké sněmovny a předčasné volby. Sněmovna o rozpuštění hlasovala ve středu 17. července, ale opoziční ČSSD pro svůj návrh nezískala dost poslaneckých hlasů. Úřednická vláda by měla podle ní přispět ke zklidnění politické situace a prezident Zeman ujistil, že se úřednická vláda premiéra Rusnoka nebude pouštět do schvalování problémových velkých zakázek, hlavně o tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.

Český velvyslanec nařkl filipínské ministerstvo dopravy a spojů z vydírání

Filipínský prezidentský mluvčí Edwin Lacierda požaduje po českém velvyslanci na Filipínách Josefu Rychtářovi spolupráci a urychlené vysvětlení jeho prohlášení. Velvyslanec Josef Rychtář obvinil v dopise prezidentovi Aquinovi III. filipínské ministerstvo dopravy a spojů z vydírání. Podle Rychtáře měl úřad požadovat 30 milionů USD výměnou za poskytnutí několika desítek odborníků pro projekt manilské podzemní a nadzemní železniční dopravy. Na něm se podílí česká společnost Inekon. V této záležitosti bylo zahájeno vyšetřování, Josef Rychtář byl požádán o dodání důkazů ke svému tvrzení. Podle informací manilských médií však má Rychtářovo nařčení výrazné nedostatky. Prošetřováno je několik vysoce postavených zaměstnanců úřadu.

Visegrádská čtyřka uzavřela dohodu o jaderném výzkumu

V Budapešti v pátek země Visegrádské čtyřky (V4) uzavřely dohodu o spolupráci na jaderném výzkumu. Pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko jako členy V4 má dohoda přispět ke sdílení informací a zdrojů při hledání trvale udržitelné jaderné energii. Na základě dohody vznikl program V4 G4 Excellence Centre, na kterém se podílejí organizace  zabývající se jadernou energetikou z jednotlivých členských států. Program má podpořit vývoj prototypového reaktoru čtvrté generace. Pál Kovács z maďarského Ministerstva pro rozvoj se vyjádřil, že „státy V4 chtějí využít příležitosti, kterou výzkum v jaderné oblasti nabízí„.

Evropský parlament chce rychle prověřit vývoj na české politické scéně

Místopředseda Evropského parlamentu (EP) Othmar Karas a šéf zahraničního výboru EP Elmar Brok požadují po Evropské komisi rychlé prověření, zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám a respektuje principy lisabonské smlouvy. Prezident Miloš Zeman zareagoval s odpovědí, že by se europoslanci a Evropská komise měli nejprve seznámit s českou ústavou. Evropská komise politický vývoj v ČR sleduje, ale nechce záležitost komentovat.

Jan Fischer je potencionální překážkou pro ČSSD při hlasování o důvěře

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky by měl současný ministr financí Jan Fischer svou funkci opustit. Zejména kvůli narychlo získaným penězům, které ministrovi Fischerovi chyběly na transparentním účtu již z prezidentské kampaně. Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka také nesouhlasí s tím, že část peněz byla na účet věnována ve velkých částkách dárci, a to v hotovosti. Pro ČSSD by to mohlo znamenat závažnou překážku při hlasování o důvěře Rusnokovo vládě. Ministr financí Jan Fischer chce celý problém vysvětlit, a proto se s Bohuslavem Sobotkou sejdou příští týden.

O vydání Petra Nečase se začne jednat ve středu

Žádost policie o vydání bývalého premiéra Petra Nečase již leží v Poslanecké sněmovně. Imunitní a mandátový výbor se jí budou zabývat poprvé ve středu. Vydání Petra Nečase souvisí s kauzou kolem údajného uplácení tří exposlanců – tzv. rebelů ODS. Odlišné postoje mají na politické scéně pravice a levice. Strana TOP 09 i ODS nebudou hlasovat pro vydání Petra Nečase, ať už se mandátní a imunitní výbor rozhodne jakkoliv. Naopak opoziční ČSSD a Věci Veřejné jsou pro jeho vydání.

Českobudějovická policie zadržela několik demonstrantů

V sobotu se v Českých Budějovicích konalo protiromské shromáždění, při kterém policie zadržela na 60 osob. Akce s názvem Proti policejní brutalitě byla předem ohlášená, avšak po opakovaném neuposlechnutí policejní výzvy, aby účastníci opustili sídliště Máj, musela zasáhnout pořádková služba. Demonstrace se účastnilo kolem 300 lidí a někteří radikálové z řad účastníků se pokoušeli dostat přes policejní kordón právě na sídlště Máj, kde žije početná romská komunita. Policie, která byla v převaze však těmto krokům zabránila. Tentýž den se měla konat také protiromská demonstrace na jiném českobudějovickém náměstí. Ta však byla bez udání důvodu zrušena.

Ministr životního prostředí požaduje dostavbu Temelína

Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský, který je v úřadu teprve krátce, sám sebe nazývá jako „dlouhodobý zastánce energetické nezávislosti a surovinové bezpečnosti„. Apeluje, aby byla co nejdříve dokončena dostavba Temelína, neboť to pro Českou republiku představuje nejenom strategickou, ale i bezpečnostní otázku. Dostavba dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín je tedy důležitým krokem. Ministr životního prostředí to prohlásil na své pracovní cestě právě v elektrárně Temelín. Konečný termín dostavby a provozu nových reaktorů je naplánován na rok 2025. Předtím ale vláda vydat důležitá nařízení, a to již příští rok.

Česká republika bude pravděpodobně mít švédské Gripeny více než 10 let

Česká republika pravděpodobně prodlouží smlouvu o pronájmu švédských stíhaček Gripen o více než 10 let. Současný pronájem má skončit v roce 2014. ČR má k pátečnímu dni pronajato 14 Gripenů za 19,6 miliardy korun. Připravovaná smlouva zahrnuje jak logistické zabezpečení nadzvukových letadel, tak i počítá s jejich postupným opotřebením.

Právnická fakulta v Plzni bude moci přijímat nové studenty

Ministerstvo školství udělilo plzeňským právům akreditaci pětiletého magisterského programu na dalších 5 let. Již 19. června potvrdila akreditaci Akreditační komise, nicméně konečné rozhodnutí náleželo právě ministerstvu školství. Fakulta v pátek vyhlásila přijímací řízení, ve kterém hodlá přijmout 200 až 250 nových studentů.

ČSSD možná podpoří Rusnokovu vládu

Ačkoliv se dříve strana ČSSD stavěla proti vytvoření úřednické vlády, a tedy proti vyjádření důvěry vládě Jiřího Rusnoka, nyní tak jednoznačné stanovisko nemá. Ve straně se objevily dva tábory, z nichž jeden je pro vyjádření důvěry nové vládě a druhý nikoliv. Žádně vnitrostranické rozbroje to ale nezpůsobuje. Navíc se ČSSD nechala slyšet, že v srpnu, kdy se bude nejspíš o důvěře vládě hlasovat, bude hlasovat jednotně.

Státní dluh ve druhém čtvrtletí klesl

Deficit státní kasy České republiky klesl ve 2. čtvrtletí o 38 miliard korun. Klesl tedy na 1,68 bilionů korun. V přepočtu tvoří dluh každého obyvatele ČR zhruba 160 tisíc korun. Důvodem poklesu státního dluhu je splátka 40. emise státních dluhopisů. Ministerstvo financí snížilo i hrubou výpůjční potřebu vlády na 90,7 až 120,7 miliard korun.

Nepokoje v Českých Budějovicích neutichají

Již od června je v Českých Budějovicích citít větší napětí mezi tamními obyvateli, kteří vystupují proti romnské komunitě, která v Českých Budějovicích, zejména v části nazvané Máj, žije. Starostovi Juraji Thomovi se navíc nepodařilo přesvědčit organizátory dalších protiromsky zaměřených demonstrací, aby zrušily jejich konání ohlášené na sobotu 13. července. Den předtím se bude konat také akce, která má za cíl ukázat, že nasilí ze strany extrémistů, ale i Romů, do města nepatří. Nepokoje odstartovala potyčka mezi dětmi na dětském hřišti 21. června, poté se přidala i stovka dospělých a nepokoje přerostly v demostrace 29. června a 6. července. Při demostracích musela zasahovat policie a několik lidí bylo zadrženo.

Česká republika má novou vládu, ve středu ji jmenoval prezident Zeman

Úřednická vláda premiéra Jiřího Rusnoka je od středy oficiálně v úřadě. Dopoledne ji jmenoval prezident Miloš Zeman. Nový premiér Jiří Rusnok tak do 30 dnů musí požádat Poslaneckou sněmovnu o vyjádření důvěry. A právě tento výsledek tohoto kroku je zatím nejistý, neboť již od demise vlády Petra Nečase a pověřením Jiřího Rusnoka k sestavení vlády se parlamentní strany vyjadřovaly negativně k možné podpoře vlády Jiřího Rusnoka.

Budoucí ministr financí Jan Fischer již splácí dluhy z prezidentské kampaně

V pondělí představil premiér Jiří Rusnok jméno ministra financí své úřednické vlády. Tím se stane Jan Fischer. Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta však Fischerovi zbyl až pěti milionový dluh, který se zavázal do úterý splatit. Zvláště pokud má být součástí úřednické vlády. Asistent Jana Fischera Martin Hakauf v úterý oznámil, že na transparentní účet již začaly chodit dostatečné částky peněz, které pokryjí dluhy z prezidentské kampaně. Peníze jsou posílány zejména od podnikatelů. přičemž sám Jan Fischer potvrzuje, že nehodlá konat žádné protislužby, až bude oficiálně zastávat post ministra financí.

Trestní stíhání exministra Tomáše Julínka bylo zrušeno

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zastavilo trestní stíhání bývalého ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Ten byl obviněn za zneužití pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Konkrétně šlo o podepsání smlouvy v roce 2008, která umožňovala firmám Alfa-Helicopter a DAS obsluhovat osm z deseti vrtulníkových stanovišť záchranné služby, a to mnohem dráže než za kolik by takové služby umožňovaly státní finance. Trestní stíhání exministra Tomáše Julínka bylo zastaveno z důvodu nedostačujících důkazů, které policie dodala.