Barmská vláda po 50 letech povolila vydávání soukromého denního tisku, od pondělí vycházejí 4 nové tituly – Union Daily, Golden Freshland Daily, Standard Times Daily a Voice Daily. Povolení se celkem vztahuje na 16 deníků, v případě Union Daily se jedná o stranický tisk vydávaný vládnoucí Stranou solidarity a rozvoje Svazu. Zbývající deníky by se měly objevit v krátké době. Dosud bylo v Barmě vydáváno pouze 6 státních deníků a na 200 soukromých týdeníků a jiných periodik, vycházejících obvykle v čínštině nebo angličtině. V zemi rovněž působí zahraniční zpravodajské agentury. Povolení vydávat soukromý denní tisk je součástí rozsáhlé mediální reformy, v jejím rámci již došlo v roce 2012 k liberalizaci tehdejších barmských médií. V témže roce byla reformována prozatímní Barmská tisková rada. Barma tímto směřuje k celkové reformě médií a vydavatelské činnosti, tento proces se však setkává i s kritikou.
Archiv rubriky: Barma
V Barmě byl ustaven výbor pro řešení muslimsko-buddhistického konfliktu
Barmský prezident Thein Sein nechal ustavit desetičlenný Ústřední řídící výbor pro nouzové období, který bude řešit náboženské nepokoje a především pak jejich následky. Členové výboru jsou současnými nebo bývalými ministry, do čela byl jmenován ministr vnitřních záležitostí generálporučík Ko Ko. Výbor má zajistit efektivní kooperaci mezi bezpečnostními složkami a regionálními vládami, aby bylo možno rychle a pružně reagovat na vývoj v oblastech zasažených náboženskými bouřemi a předejít jejich dalšímu šíření. Hlavním preventivním krokem barmské policie a armády je zatýkání podezřelých, ke dnešnímu dni jde o 68 osob z regionů Mandalay a Pegu. Nepokoje, které propukly celkem v 15 okresech, si vyžádaly 43 mrtvých a 86 zraněných, téměř 11 tisíc Barmánců přišlo o své domovy a majetek.
V některých částech Barmy byl vyhlášen zákaz vycházení
Na 3 okresy v regionu Pegu se od úterý vztahuje zákaz vycházení. K tomuto kroku se místní autority rozhodly kvůli pokračujícím nepokojům, které propukly minulý týden v centrálním regionu Mandalay ve městě Meiktila mezi tamními muslimy a buddhisty, od té doby zasáhly několik okresů a rozšířily se i za hranice regionu. Zákaz vycházení se rovněž vztahuje na shromažďování, projevy a pořádání průvodů a demonstrací. Zatímco se situace v Meiktile díky vyhlášení stavu nouze a zásahům armády a policie pomalu vrací do normálu, nábožensky motivované násilí a výtržnosti se objevují na dalších místech. Většinou jde o zakládání požárů v obytných, veřejných a náboženských budovách, nebo rabování opuštěných objektů, policii se však obvykle podaří incidenty ukončit. Po uklidnění situace chce vláda zorganizovat workshopy a jiné akce, které by měly napomoci obnovit důvěru mezi znesvářenými komunitami.
Barmská vláda se obává ohrožení reformního procesu
Přes veškeré snahy se nepokoje a násilí v Barmě nedaří zastavit a propukly v dalším regionu – správní oblasti Pegu jižně od města Meiktila. Barmská vláda se nyní obává, že pokračující výtržnosti a násilnosti negativně ovlivní reformní vývoj. Pro snahy o demokratizaci Barmy jsou podle prezidenta země Thein Seina další akty násilí a náboženského extremismu obrovským rizikem. Vyhrocená situace vrhá špatné světlo na celou zemi a především pak na její vládu, která počátkem týdne ve snaze uklidnit rostoucí domácí i mezinárodní znepokojení prohlásila, že podnikne veškerá opatření nutná k znovunastolení pořádku v postižených oblastech. Zároveň prý nehodlá dopustit, aby došlo k narušení či dokonce zastavení vytváření reformní agendy.
Nepokoje v Barmě se rozšířily do další oblasti
Poté, co se i díky vyhlášení stavu nouze podařilo dostat situaci v několika částech města Meihtila v barmském regionu Mandalay pod kontrolu, přesunuly se nepokoje asi 50 km na sever do okresu Yamethin. Stejně jako v Meiktile byly i zde zakládány požáry v obytných domech i veřejných a náboženských budovách, zničeno jich bylo několik desítek. Podle místních zdrojů se však podařilo incident velmi rychle ukončit, po zásahu policie se bouřící Barmánci téměř okamžitě uklidnili a rozešli. Přesto však byla podniknuta preventivní opatření, 17 osob podezřelých z organizace a podněcování spoluobčanů bylo zadrženo a vzato do vazby. Kvůli násilí v Meiktile bylo v regionu zřízeno 6 táborů na pomoc evakuovaným obyvatelům. Bez střechy nad hlavou se ocitlo přibližně 10 000 osob z půlmilionové Meiktily. Zde bylo zatčeno 18 podezřelých a po 10 dalších se pátrá.
Kvůli násilí a nepokojům byl v Barmě vyhlášen stav nouze
Již čtyři dny se město Meiktila v centrální části Barmy potýká s násilím. Po počátečním úspěchu policie, kdy se podařilo situaci částečně uklidnit, se konflikt vyvolaný sporem mezi místními buddhisty a muslimy rozhořel naplno. Vážná situace si vyžádala zásah prezidenta země Thein Seina, který v Meiktile vyhlásil stav nouze. Jeho krok by měl napomoci barmské armádě zajistit ve městě pořádek. Podle místních zdrojů si incident vyžádal již nejméně 20 mrtvých, oficiální potvrzená čísla však zatím nejsou známa. Na místo byly povolány stovky policistů, kteří mimo jiné pomáhali evakuovat ostatní obyvatele města. Vztahy mezi buddhistickou a muslimskou částí barmské populace se dlouhodobě zhoršují, od loňského incidentu v Rakhine jde o nejvážnější událost.
V Barmě došlo k násilnostem mezi buddhisty a muslimy
V centrální oblasti Barmy ve městě Meiktila se proti sobě v násilném střetu postavili místní buddhisté a muslimové. Této části Barmy dominuje muslimské obyvatelstvo. Během konfliktu bylo zabito nejméně 10 osob, dále došlo k zakládání požárů, převážně v muslimských domech a mešitách. Kvůli intenzitě násilí byl vyhlášen zákaz vycházení. Jedná se o pravděpodobně nejvážnější nábožensky motivovaný incident od loňského roku, kdy si nepokoje v Rakhine vyžádaly téměř 200 obětí. Od té doby jsou vztahy mezi meiktilskými buddhisty a muslimy napjaté. Podle BBC násilnosti vyvolala hádka ve zlatnictví, situaci se již z větší části podařilo uklidnit.
Barma je třetí nejméně rozvinutou zemí Asie
Podle indexu lidského rozvoje je Barma na 149. místě ze 185 hodnocených států z celého světa. Index je zpracováván OSN na základě příjmů, vzdělání a zdravotních ukazatelů. Podle zjištění je tak Barma třetí nejméně rozvinutou asijskou zemí, stejně jako v loňském roce. Horšího výsledku dosáhly pouze Papua Nová Guinea a Nepál. Do hodnocení OSN nebyla z asijského regionu zahrnuta Severní Korea. Barma podle umístění v indexu spadá do kategorie zemí s „nízkým lidským rozvojem“, nicméně se řadí mezi ty státy v kategorii, které v posledních 10 letech zaznamenávají prokazatelný vývoj. Podle zjištění OSN se Barmánci dožívají v průměru 65,7 let, vzděláváním stráví zhruba 4 roky, a jejich roční příjem činí 1 817 USD na osobu. Vzhledem k situaci, ve které se Barma momentálně nachází, však lze do budoucna očekávat zajisté zajímavé změny a vývoj.
Návrh na revizi barmské ústavy prošel parlamentem
Barmská ústava bude revidována, s definitivní platností o tom rozhodla dolní komora parlamentu, když schválila návrh poslanců vládnoucího Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. V nejbližší době tak dojde k ustavení všestranické komise, která v ústavě z roku 2008 provede patřičné změny. Ústava, které je vyčítána nedemokratičnost, vešla v platnost poté, co ji schválilo celonárodní referendum. To však vyvolalo rozsáhlé spekulace, údajně totiž bylo zmanipulováno tehdejší vládou. Od roku 2010 dochází v Barmě k uvolňování poměrů, vojenská vláda se změnila v polocivilní a v neposlední řadě byly povoleny další strany, z nichž nejdominantnější je nyní opoziční Národní liga pro demokracii vedená Aung San Suu Kyi. Změna ústavy je výrazným posunem v barmském vývoji, tím spíše, že návrh na revizi základního dokumentu byl podán členy vládnoucí strany.
Poslanci vládnoucí barmské strany přišli s návrhem na revizi ústavy
Barmský parlament bude jednat o možné změně ústavy platné od roku 2008. Ústava je mnohými pokládána za nedemokratickou, mimo jiné výrazně znevýhodňuje prezidentské a viceprezidentské kandidáty, jejichž příbuzní žijí v zahraničí. Barmská ústava je velmi často kritizována i kvůli garanci čtvrtiny poslaneckých mandátů armádě. Poslanci z řad vojáků pak nejsou voleni, nýbrž dosazováni nejvyšším velením. S návrhem na revizi ústavy paradoxně přišli bývalí generálové Aye Myint a Thein Zaw, kteří jsou vysoce postavenými členy vládnoucí strany Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. Ta má své zázemí právě v armádě. Vojenská junta předala vládu v roce 2011, kdy byl prezidentem zvolen Thein Sein, v témže roce získala Národní liga pro demokracii vedená disidentkou Aung San Suu Kyi v doplňovacích volbách 43 mandátů. Suu Kyi považuje revizi ústavy za klíčový krok směrem k plnohodnotné demokracii.
Barma jedná s Armádou kačjinské nezávislosti o posunu frontové linie
V rámci obnovených mírových rozhovorů mezi barmskou vládou a Armádou kačjinské nezávislosti došlo k posunu – zástupci obou stran spolu jednají o posunutí frontové linie. Pokud by došlo ke shodě, pravděpodobně bude následovat podepsání dočasného příměří. Je to poprvé, kdy se v jednání objevily armádní záležitosti, před podepsáním příměří je však třeba diskutovat i mnohá další témata. Rozhovory mezi zástupci obou stran i nadále provázejí občasné střety, jak barmská vláda, tak i Armáda kačjinské nezávislosti však uvedly, že doufají v jejich brzké ukončení. Možné příměří Kačjinové vítají s úlevou, mnozí z nich byli v důsledku bojů donuceni opustit své domovy a v současnosti žijí v uprchlických táborech na čínské straně hranic.
Barma a Evropská unie uzavřou trvalé rozvojové partnerství
S ohledem na politické a společenské proměny, jimiž v současnosti země prochází, se Barma a EU zavázaly uzavřít spolu trvalé rozvojové partnerství. K této dohodě došli barmský prezident Thein Sein s předsedou Evropské komise José Manuel Barrosem a předsedou Evropské rady Herman van Rompuyem na jednání v Bruselu. Jednání bylo součástí série oficiálních návštěv, jež podnikl barmský prezident s úmyslem navázat s evropskými zeměmi přátelské vztahy a spolupráci. Jedním pilířem partnerství bude podpora EU v barmských snahách o vytvoření silného a nezávislého soudnictví a posílení postavení lidských práv v Barmě, dále půjde například o obchodní a investiční spolupráci. Nabídka EU podpořit Barmu v jejím rozvoji přišla na konci loňského roku, kdy spolu obě strany podepsaly dohodu o evropské podpoře barmského mírového procesu.
Barmská Národní liga pro demokracii zvolila svého lídra
Na celostranickém sjezdu bylo zvoleno nové vedení strany, v jejím čele bude i nadále stát Aung San Suu Kyi. Spolu s ní bylo zvoleno 120 členů Centrálního výboru. Celonárodní sjezd Národní ligy pro demokracii (NLD) je pro barmskou opozici významnou událostí. To dokazuje i skutečnost, že se sjezdu konaného poprvé během 25 let existence strany zúčastnilo 894 členů. Jejich cílem je revitalizovat stranu a připravit ji na příští parlamentní volby, které by by se měly konat v roce 2015. Opoziční Národní liga pro demokracii byla založena v roce 1988 po vojenském převratu v zemi, svou stranickou registraci však získala zpět až v roce 2012. Tehdy se jí v doplňovacích volbách rovněž podařilo získat 43 z 45 poslaneckých mandátů, o které se mohla ucházet.
Strana barmské disidentky Aung San Suu Kyi zvolí své vedení
Barmská strana Národní liga pro demokracii (NLD) vedená disidentkou Aung Suu Kyi pořádá svůj první celostranický sjezd. Téměř 900 členů bude volit vedení strany, stane se tak poprvé za 25 let její existence. Národní liga pro demokracii se snaží v duchu současných reforem demokratizovat a proměnit se v životaschopnou a skutečně relevantní politickou stranu. V roce 2015 se v Barmě budou konat parlamentní volby, NLD se do té doby chce stát fungující stranou schopnou kandidovat. Podle jednoho ze zakladatelů Tin Ooa je nutné, aby strana prošla obnovou a vnitřní demokratizací, jedině tak se může úspěšně podílet na demokratizaci země. Lídři strany byli dosud dosazováni vládnoucí stranou Sdružení rozvoje a solidarity Svazu, vnitrostranické volby byly zakázány a mnoho jejích představitelů bylo vězněno.
Barmský reformní vývoj není bezproblémový
Z prohlášení vyšetřovatele OSN plyne, že reformy, které nyní Barma podstupuje, by mohly být postupně omezovány. Barmská vláda by se tak podle jeho zprávy měla vyvarovat některých kroků, pokud chce pokračovat v současném pozitivním vývoji. Největším problémem i nadále zůstává postoj vlády k etnickým menšinám země, především muslimům a Kačjinům. Některé reformy dosud nebyly reálně provedeny. Vyšetřovatel OSN Ojea Quintana však zároveň prohlašuje, že Barma se s reformami a celkovou proměnou vypořádává více než úspěšně, příkladem může být řešení situace barmských politických vězňů, kdy již většina z nich byla propuštěna v rámci amnestií. Barma má podporu mezinárodních aktérů, např. Evropské unie, začínají se k ní ale obracet i aktéři regionální.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos byl nominován na Nobelovou cenu za mír
Na seznamu 259 kandidátů na Nobelovou cenu za mír na rok 2013 figuruje i jméno kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose. Jeho nominace byla odůvodněna hlavně jeho úsilím dosáhnout trvalý mír s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), se kterou momentálně vláda vyjednává v Havaně. Na seznamu jsou uvedeni také další osobnosti z politického života, jako například bývalý prezident Spojených států amerických Bill Clinton nebo představitel Myanmaru Thein Sein. Nominace na Nobelovu cenu za mír jsou jediné, které netvoří Nobelova komise. Vítěz tohohle ocenění bude známy v říjnu.
Návrh tiskového zákona barmské vlády vyvolává napětí, mluví se o nové cenzuře
Barmský parlament obdržel vládní návrh nového tiskového zákona, který v mediální sféře vyvolal obavy z možného znovuzavedení cenzury. Vláda odmítla předběžně konzultovat návrh s odborníky i médii. Nový zákon by měl nahradit represivní zákon z roku 1962 o povinné registraci tiskáren a vydavatelství. Zveřejnění návrhu zákona minulý týden následovaly nespokojené reakce barmských mediálních asociací i mezinárodních obhájců svobody tisku, podle nich totiž zákon vrací média pod kontrolu prezidenta a vlády. Prezident Thein Sein cenzuru zrušil a přislíbil zavedení úplné svobody tisku. Kritici prohlašují, že návrh dává vládě široké pravomoci k odebrání publikační licence, kontrole obsahu a tvrdému trestání novinářů. Podle ministerstva informací však návrh zákona žádné prvky zasahující do svobody tisku neobsahuje.
Barmský parlament schválil kontroverzní armádní rozpočet
Rozpočet v předpokládané výši 1,15 miliard USD schválil koncem týdne barmský parlament. Pro rozpočet hlasovala naprostá většina poslanců, výdaje na vojenskou techniku budou podle tohoto rozpočtu o polovinu vyšší než v loňském roce. Armádní dotace tak budou opět největší položkou ve státních výdajích. Schválení rozpočtu vyvolává napětí, panují totiž obavy z přílišné dominance barmské armády, která má rovněž zaručenou čtvrtinu poslaneckých mandátů. Armádní rozpočet představuje zhruba 20 % celkového státního rozpočtu, ve srovnání se školstvím, kam poplyne necelých 5 %, nebo zdravotnictvím se 4 %. Podle Stockholm International Peace Research Institute investují do armády větší procentuální část státního rozpočtu již jen Afghánistán, Singapur, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE).
Norští Barmánci přivítali barmského prezidenta protestem
Příjezd barmského prezidenta Thein Seina do Osla provázel protest Barmánců žijících v Norsku. Ti nesdílejí celosvětový názor o proreformním založení barmského nejvyššího představitele a civilní vládu země považují za nedostačující změnu. Svůj protest vedli proti ústavě z roku 2008, občanské válce, ale i korupci. Apelovali na prezidenta Seina i na barmskou vládu, jíž stále dominují představitelé bývalého vojenského režimu, aby ukončili etnický konflikt v zemi a revidovali ústavu, neboť ta garantuje přílišnou moc armádě. Podle hlavního organizátora protestu Myit Ayeho je změna ústavy zásadním krokem pro další reformy. Aye se později sešel s předsedou Kabinetu Soe Theinem a náměstkem ministra informací Ye Htutem, aby vysvětlil požadavky protestujících – především dodržování lidských práv a práv etnických menšin.
Cílem zahraniční cesty barmského prezidenta bude Evropská unie
Norsko, Finsko, Belgie, Itálie a Rakousko se stanou zeměmi pro první letošní zahraniční cestu barmského prezidenta Thein Sein. Během ní by rád navázal vztahy i s dalšími evropskými státy, diplomatické styky a ekonomické vazby jsou pro současnou Barmu velmi důležité. Po vlně zásadních ekonomických a politických reforem se země postupně otevírá. První z evropských zemí, která vyšla Barmě naproti, bylo právě Norsko, když v roce 2012 snížilo sankce. Jeho příkladu následovaly i ostatní výše zmíněné státy. Během roku 2012 navštívil Barmu předseda Evropské Komise Jose Manuel Barroso a EU se stala „patronem“ barmského mírového procesu a rozvoje.
Barma hledá řešení pro politické vězně, ustavila zvláštní komisi
Komise, která by měla zajistit propuštění barmských politických vězňů, byla zformována pod záštitou prezidentského úřadu a zasednou v ní vládní úředníci a zástupci politických stran i občanské společnosti. Barmská vláda po dlouhá léta popírala věznění motivované politickými důvody, nejčastěji vězně označovala jako „běžné“ a propouštěla je v rámci amnestií. Ke změně došlo před 2 lety, kdy se prezidentem stal Thein Sein. Lidsko-právní organizace a občanští aktivisté současný vývoj velmi vítají. Barma by nyní ráda vyřešila problém zbývajících politických vězňů, vláda již zahájila jednání s příslušnými skupinami a organizacemi.
Barma posiluje své postavení v mezinárodním systému, navázala diplomatické styky s Arménií
V minulém roce Barma navázala užší oficiální kontakty s Malawi, Bhútánem, Lucemburskem nebo Islandem. První letošní zemí, se kterou upevnila své vztahy, se stala Arménie. Dohoda o diplomatických kontaktech na velvyslanecké úrovni byla podepsána 31. ledna v New Yorku. Od roku 1948, kdy Barma získala nezávislost, se jedná o již 111. zemi. V současnosti spravuje Barma po celém světě 30 ambasád, 2 stálé mise a 4 generální konzuláty, na svém území hostí zhruba stejný počet úřadů. Český úřad prozatím v Barmě chybí, jeho funkci plní zastupitelství v Bangkoku.
Dvanáct zemí podepsalo úmluvu OSN v boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky
Zástupci Číny, Francie, Gabonu, Libye, Myanmaru, Nikaraguy, Panamy, Korejské republiky, Sýrie, Turecka, Uruguay a JAR podepsali úmluvu OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky a to během ceremoniálu Světové zdravotnické organizace OSN (WHO). Úmluva má za cíl odstranit mezinárodní trestnou činnost, která je v důsledcích zdravotního ohrožení ekonomicky náročná a to prostřednictvím systému kontroly dodavatelské činnosti. Podle WHO je úmluva dostupná k podpisu pro další země v sídle OSN v New Yorku do 9. ledna 2014.