Na nákupu 20 českých bitevníků L-159 se Česká republika dohodla s Irákem již loni v říjnu. Zakázka v hodnotě téměř 20 miliard korun však zatím nikam nepokročila, a to z důvodu, že výroba letounů zatím ještě ani nezačala. Dotáhnout smlouvu s Irákem do konce, tedy učinit podepsanou smlouvu platnou, bude mít za úkol nový velvyslanec v Bagdádu Alexandr Langer, který obsadil tuto funkci v sobotu. Výrobu letounů bude mít na starosti společnost Aero Vodochody, kde se již staví nová výrobní linka a kde jsou přijímáni noví pracovníci. Vyrobeno má být 20 letounu L-159 a další čtyři stroje má poskytnout česká armáda.
Archiv rubriky: Blízký východ
NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku
NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Exprezident Jemenu a jeho rodina by rádi získali azyl ve Francii
Nejstarší syn bývalého jemenského prezidenta Ahmed Saleh chce zajistit zdravotnickou péči svému otci ve Francii a azyl pro rodinu. Paříž tento návrh odmítá. „Nechtěli jsme vydat vízum pro bývalého prezidenta,“ řekl francouzský diplomat v Saná. Exprezident Ali Abdallah Saleh je obviněn z násilného potlačení demonstrací během Arabského jara v roce 2011. Revolta Jemenců však vedla k pádu 33 let vládnoucího prezidenta.
Vůdce Hizballahu vyzval Libanon k řešení krize v Sýrii
Hassan Nasrallah, vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballah, apeluje na libanonskou vládu, aby „vyvíjela tlak na politické řešení a politický dialog v Sýrii. Pokud budou vojenské operace v Sýrii pokračovat, stane se z konfliktu dlouhá a krvavá bitva,“ uvedl Nasrallah. K účasti na řešení konfliktu vyzval pár dnů poté, co OSN publikovala nový a dosud nejvyšší odhad počtu obětí syrského konfliktu. Nasrallah také vyzval k otevření libanonské hranice pro všechny syrské uprchlíky a zdůraznil, že by s nimi mělo být nakládáno podle humanitárních pravidel, nikoli podle jejich politické příslušnosti. Po vypuknutí konfliktu v Sýrii v březnu 2011 vyhlásil premiér Libanonu Najim Mikati neutralitu země z obavy před přelitím konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
Šest amerických raket pašovaných z Libye bylo zadrženo v Egyptě
Egyptské úřady objevily v úkrytu na Sinajském poloostrově 6 raket americké výroby, které byly pravděpodobně pašovány z Libye do pásma Gazy. Jednalo se o protitankové a protiletadlové střely s dosahem na 2 kilometry. Vzhledem k nedávné občanské válce v Libyi je v zemi zbraní dostatek, většinu se jich pašeráci snaží dostat přes Egypt do pásma Gazy. Za minulý rok zadrželo egyptské ministerstvo zahraničí stovky zbraní pocházejících z Libye.
Dvouletý syrský konflikt si vybírá svou daň, ekonomika země je v rozkladu
V Sýrii se neustále zvyšují ceny už tak nedostatkového paliva, elektřiny či základních potravin. Daně jsou navíc vybírány pouze v oblastech, které má stát ještě pod kontrolou. Lidé mají problém dostat se ke svým mzdám, především v oblastech, nad nimiž získali kontrolu rebelové, zůstávají banky zavřené. Podle oficiálních syrských zdrojů dosáhla inflace za minulý rok 40 % a syrská libra poklesla k dolaru o polovinu své hodnoty na 77 syrských liber k 1 USD. Místní nicméně tvrdí, že reálná inflace je mnohem vyšší.
Saúdská Arábie se podílí na leteckých úderech v Jemenu
Americká bezpilotní letadla podporují jednotky jemenské vlády v boji proti odnoži Al-Kaidy působící na Arabském poloostrově. Podle zdroje z americké rozvědky, citovaného deníkem The Times, jsou však některé letecké údery ve skutečnosti prováděny armádním letectvem Saúdské Arábie. Počet útoků bezpilotních letadel na území Jemenu se v roce 2012 téměř ztrojnásobil v porovnání s rokem 2011, neboť USA považují jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku celé organizace. Jemenská Al-Kaida využila v roce 2011 slabosti tamní vlády během povstání proti bývalému prezidentovi Ali Abdullahovi Salehovi a získala pod kontrolu rozsáhlá území na jihu Jemenu. Jemenským jednotkám se s pomocí USA a Saudské Arábie podařilo vytlačit bojovníky Al-Kaidy do pouštních oblastí na východě země.
V Sýrii zuří konflikt o letiště
V rámci syrského konfliktu dochází k prudkým střetům mezi rebely a silami režimu prezidenta Assada, zejména o několik letišť na severu země. Rebelové se snaží tyto důležité vojenské objekty dostat pod svou kontrolu, aby tak omezili značnou leteckou převahu, kterou syrský režim disponuje. Rebelové ve středu pronikli na základnu Taftanaz v severní Sýrii, podle BBC však byli vytlačeni vládními silami. Syrská státní agentura Sana informovala, že „vládní jednotky odrazily teroristický útok na letiště a způsobily jim těžké ztráty“. Další boje zuří o letiště Deir Ezzor, letiště v Aleppu a o předměstí Damašku. Prudké boje vypukly den poté, co OSN publikovala svůj odhad, že v syrském konfliktu již zahynulo 60 000 osob.
Sýrie by se nepřipojila k iránskému útoku na Izrael
Podle zprávy izraelské rozvědky pro ministerstvo zahraničí se schopnost Iránu odpovědět na izraelský útok na jaderná zařízení dramaticky snížila, zejména kvůli dlouhotrvajícímu konfliktu v Sýrii. Právě syrský režim je spojencem Iránu a v případném konfliktu by syrské území mohlo posloužit jako základna pro útoky proti Izraeli. Současný konflikt v Sýrii rovněž přerušil spojení mezi Iránem a libanonským šíitským hnutím Hizballah, které je dalším iránským spojencem. Irán dodával přes syrské území Hizballahu rakety a střely, které měly být v případě iránsko-izraelského konfliktu odpáleny z Libanonu na Izrael. Sám vůdce Hizballáhu Hassan Nasrallah připustil negativní vliv syrského konfliktu na jeho hnutí a vyjádřil rovněž obavy z dezintegrace Sýrie.
Palestinská milice útočí na Západním břehu Jordánu
Na izraelskou armádu během čtvrtka zaútočila skupina Palestinského islámského džihádu (PIJ) pomocí kamenů a Molotovových koktejlů. K incidentu došlo ve městě Djanine na Západním břehu Jordánu. Členové PIJ zaútočili již v úterý ve městě Tamoun, podle údajů od zasahujících zdravotníků bylo zraněno na 10 lidí. Palestinský Islámský Džihád je militantní teroristická organizace, jež vznikla v Pásmu Gazy a vymezuje se proti státům, které nedodržují korán a islám. V minulosti stála za atentáty na Jordánsko a Libanon.
Al Jazeera chystá vysílání v USA
Katarská televize Al Jazeera koupila americkou kabelovou televizi Current a její vysílání plánuje nahradit vlastním zpravodajským kanálem pro americké diváky. Stanice Current byla založena v roce 2005 a v USA má na 60 milionů diváků. Al Jazeeru lze v současnosti v USA sledovat jen na internetu. Do povědomí části americké společnosti vešla Al Jazeera svou ochotou publikovat videa teroristů, včetně Usamy bin Ladina. Ze strany americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové i bývalého viceprezidenta a spoluzakladatele stanice Current Ala Gora si však zpravodajství Al Jazeery vysloužilo ocenění a uznání.
Vůdce jedné z hlavních pákistánských povstaleckých organizací Mullah Nazir byl zabit při útoku bezpilotních letounů
Mullah Nazir je jedním z nejvýše postavených povstaleckých vůdců, které se zatím podařilo americké armádě pomocí dronů zneškodnit. Útok byl proveden v blízkosti města Wana v Jižním Wazíristánu, neklidném regionu na severozápadě Pákistánu, ve kterém operuje několik povstaleckých organizací vysílající ozbrojence do bojů s jednotkami ISAF v Afghánistánu. Útoky bezpilotních letadel na území Pákistánu jsou dlouhodobě kritizované pákistánskou vládou, avšak zabití Mullaha Nazira může podle analytiků vyvolat hlubokou krizi mezi Washingtonem a Islámábádem. Pákistánští vojenští velitelé vnímali Nazira jako klíčovou postavu pro udržení vnitřní bezpečnosti, jelikož byl všeobecně znám svými spory s pákistánskou odnoží Talibanu.
Egyptský poradce odjel na zahraniční cestu do Spojených arabských emirátů
Egyptský poradce prezidenta pro zahraniční záležitosti Essam Haddad je na dvoudenní návštěvě v Spojených arabských emirátech (SAE). Oficiální návštěva následuje bezprostředně poté, co SAE oznámily zatčení členů údajné buňky Muslimského bratrstva (MB), která měla vyvíjet protivládní činnost. Podle deníku Ahram se dá předpokládat, že se poradce Haddad bude případem zatčených Egypťanů zabývat. V SAE se chystá královská amnestie, egyptská ambasáda požádala SAE o propuštění co největšího počtu zatčených Egypťanů, jichž má být ve vězení na 1000 osob.
Pracovníci mírové mise byli po 4 měsících osvobozeni v Dárfúru
Dva Jordánci působící v mírové misi OSN a Africké unie UNAMID byli propuštěni po 4 měsících, jde o nejdelší únos v historii mírové mise. Pohřešováni byli od srpna, kdy se ztratili na cestě do Kabkabiya, kam měli namířeno pro zásoby. Zdravotní stav obou mužů je dobrý. Dosud není známo, kdo se na únosu podílel. Mírová mise UNAMID má v současnosti v Súdánu na 16 000 jednotek, které mají chránit civilisty. Únosů kvůli výkupnému v západosúdánském regionu Dárfúr neustále přibývá.
Bývalý turecký generál armádního štábu byl zadržen
Podle turecké tiskové agentury Anatolia byl ve čtvrtek zatčen pro svou údajnou účast na vojenském převratu v roce 1997 bývalý generál armády Ismail Hakki Karadayi, očekává se, že generál bude svědčit před soudem v Ankaře. Vyšetřování již bylo zahájeno v roce 2011 a vedlo k zatčení několika vojenských důstojníků. Generál Karadyi byl tehdy šéfem armádního štábu, když měl údajně vyvíjet tlak na odstoupení premiéra Necmettina Erbakana. Turecká armáda se dlouhodobě staví do role „ochranitele tureckého sekularismu“, premiér Erbakana měl mít „proislamistické tendence“.
Nespokojenost sunnitů proti iráckému premiérovi neklesá
Irácký premiér šiítského vyznání Nuri Al-Maliki čelí kritice ze strany sunnitské opozice pro svou údajnou sektářskou politiku. Prezident na oplátku pohrozil použitím síly proti účastníkům již 10denních demonstrací, které probíhají ve městech Ramádí na západě Iráku a Samara na východě země, tedy v oblastech se sunnitskou většinou. Na začátku protestu stálo zatčení 10 členů ochrany ministra financí, kteří se hlásili k sunnitskému vyznání. Po odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 je moc v zemi neformálně rozdělena mezi několik komunit.
Část izraelské strany navrhuje anexi Západního břehu Jordánu
Někteří členové izraelské vládní strany Likud navrhují připojení části Západního břehu Jordánu k Izraeli. Podle některých členů pravicového Likudu by Izrael měl co nejvíce posílit svou suverenitu nad Západním břehem, zejména nad jeho částí, ve které sídlí izraelští osadníci. Jeden z členů Likudu Moshe Feiglin dokonce navrhl, že Izrael by mohl všem palestinským rodinám vyplatit za opuštění Západního břehu až 500 000 USD. V Izraeli probíhá před nadcházejícími volbami souboj o pravicové hlasy. Aliance strany Likud se stranou Beiteinu pod vedením současného premiéra Benjamina Netanjahua čelí tlaku ještě pravicovější strany Jewish Home (Židovský domov), proto se podle deníku The Guardian někteří členové Likudu uchylují k radikálnější rétorice.
OSN: nepokoje v Sýrii si vyžádaly už na 60 000 obětí
Podle studie provedené komisařkou OSN pro lidská práva Navi Pillay, která čerpá údaje ze 7 různých zdrojů (včetně vládních i opozičních), je počet obětí syrského konfliktu k listopadu 2012 na čísle 59 648, v současnosti pravděpodobně překročil hranici 60 000. Nicméně se podle komisařky Pillaye jedná spíše o minimální počet, neboť nezahrnuje oběti, jejichž smrt nebyla zdokumentována. Podle studie bylo 76 % obětí mužského pohlaví. Nejhůře zasažené oblasti jsou předměstí Damašku a provincie Homs. Samotné odhady syrské opozice se opozice se pohybovaly okolo 45 000 obětí. „Počet obětí je o mnoho vyšší, než jsme čekali. Je to skutečně šokující,“ uvedla komisařka Pillay.
Izrael zmírnil omezení dovozu stavebních materiálů do Gazy
Izrael tímto krokem měl ocenit trvající příměří, které od listopadu panuje mezi ním a Pásmem Gazy. Podle vyjádření jednoho z palestinských představitelů Raeda Ghalbana je však tento krok nedostatečný. „To, co Izrael dovoluje dovézt, není dost na obnovu Pásma Gazy, není to ani dost pro soukromý sektor. Některé materiály, jako např. železo nebo cement, se navíc stále dovážet nesmějí,“ uvedl Raed Ghalban. Podle mluvčího izraelské armády Maj Guy Inbara se ale jedná o dlouhodobý proces. „Čím déle bude panovat klid a mír, tím více budeme ochotni uvolňovat podobná omezení,“ prohlásil armádní mluvčí Inbar. Izrael se obává, že stavební materiály mohou být v Gaze využívány na výrobu opevnění a zbraní. Přísná omezení na dovoz do Pásma Gazy panují zejména od roku 2007, kdy ze zde moci chopilo hnutí Hamas.
OSN uspořádá dárcovskou konferenci pro humanitární pomoc v Sýrii
Hlavním cílem konference bude získat prostředky na zmírnění zhoršujících se podmínek pro milióny Syřanů, konání konference je plánováno na 30. ledna v Kuvajtu. Na 1 miliardu USD bude minimálně potřeba na zlepšení podmínek uprchlíků, kteří ze Sýrie utekli do okolních států, nejčastěji do Jordánska, Iráku, Libanonu, Turecka, Egypta, dalších 519 miliónů USD na podporu 4 miliónů Syřanů setrvávajících v zemi. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá všechny členské státy, aby byly velkorysé ve svých darech a tím pomohly vyřešit problém s nedostatkem financí na řešení konfliktu v Sýrii.
OSN vyzývá ke „skutečné změně“ v Sýrii, žádá vznik přechodné vlády
Velvyslanec OSN a arabských států Lakhdar Brahimi volá po utvoření přechodné vlády, která by Sýrii řídila do doby, než by proběhly předčasné volby. „Změny nesmějí být pouze kosmetické. Je potřeba seskupit vládu se všemi pravomocemi,“ uvedl na své mírové misy v Damašku. Velvyslanec Brahimi jednal ve čtvrtek se syrským prezidentem Basharem Al-Assadem, jemuž termín funkce vyprší v roce 2014, i s opozicí. V sobotu by se měl vyslanec setkat s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Íránská ministryně zdravotnictví byla odvolána
Jediná žena ve vládě současného íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda byla ve čtvrtek sesazena z funkce ministryně zdravotnictví. Sesazena z postu byla poté, co veřejně kritizovala své spolupracovníky z neprůhledného a špatného financování léků pro léčbu závažných onemocnění, například rakoviny či roztroušené sklerózy. Peníze určené pro dovoz léčiv měly podle exministryně Merzieh Wahid Dastjerdi sloužit na nákup luxusního zboží. Bývalá ministryně zdravotnictví byla první aktivní političkou od Íránské islámské revoluce započaté v roce 1979.
Bývalý šéf syrské vojenské policie zběhl k rebelům
Bývalý syrský generál Abdel Aziz Al-Jassem Shallal na zveřejněném videu prohlásil, že syrská armáda se stala „vraždícím gangem“, a proto se připojil na stranu rebelů. Podle generála Shallal se vojsko odchýlilo od svého poslání chránit civilisty a majetek. Syrské bezpečnostní zdroje přeběhnutí generála Shallala potvrdily, avšak odvolávají se na jeho blízký odchod do důchodu a z toho plynoucí beztrestnost. Podle stanice Al Jazeera je přeběhnutí z vládnoucí strany obvyklé, jestliže je politický režim nebo obrana státu v rozkladu.