Kuvajtští šíité, kteří tvoří 30 % populace, získali v nových volbách do kuvajtského 50 členného parlamentu pouze 8 křesel oproti 17, které drželi po posledních prosincových volbách. V novém parlamentu naopak získali 3 křesla liberální poslanci a svou pozici z 5 na 7 křesel posílili i zástupci kuvajtských sunnitů. Nejvíce křesel, 24, získali tradičně zástupci lokálních kmenových skupin. Část opozice, složená z liberálů, islamistů i lokálních kmenů, nové parlamentní volby bojkotovala na protest proti volebnímu zákonu, který podle ní umožňuje vládnoucí rodině manipulovat s výsledky. Bojkot však nebyl tak rozsáhlý, jako v případě předešlých voleb v prosinci 2012.
Archiv rubriky: Blízký východ
Kuvajťané volí do parlamentu podruhé za osm měsíců
Poté, co v Kuvajtu soud nařídil rozpuštění 50-ti členného parlamentu, se nyní konají volby. Opozice v čele s islamisty znovu volá po jejich bojkotu. Došlo ke změně volebního systému, o němž opozice tvrdí, že umožní vládnoucí dynastii Al-Sabah manipulovat s výsledky. Nyní se na rozdíl od předchozích voleb nepodařilo svolat masová shromáždění jako v prosinci loňského roku. Národní demokratická aliance, liberální strana, a většina beduínských kmenů, které minulé volby bojkotovaly, se nyní účastní. Oprávněno volit je přibližně 440 000 Kuvajťanů. První výsledky jsou očekávány v sobotu večer. Na pořádek při volbách dohlíží 11 000 policistů a na jejich korektnost více 30 pozorovatelů z arabských zemích. Poslední dva parlamenty byly zrušeny soudem z procesních důvodů, předchozí zase emírem. Analytici se nedomnívají, že nové volby přinesou politickou stabilitu do země.
Irán podepsal s Irákem dohodu o dodávkách plynu
Minulý týden v Bagdádu proběhlo oficiální setkání íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s představiteli Iráku. Krátce po setkání bylo oznámeno, že Irán s Irákem spolu uzavřely dohodu o dodávkách zemního plynu do Iráku za mezinárodní tržní cenu, která aktuálně činí 3,74 USD za milion Btus (britská tepelná jednotka). Jde o čtyřletou smlouvu, ve které se Irák zavazuje k odebírání zemního plynu ve výši 24 milionů metrů krychlových denně. Zemní plyn bude proudit novým plynovodem, který by měl být dokončen do dvou měsíců. Navíc média oznámila, že Irán s Irákem budou spolupracovat při těžbě ropy a zemního plynu z ložisek podél vzájemné hranice států.
Červený kříž: Syrský režim blokuje přístup do Homsu
Mezinárodní výbor Červeného kříže vydal ve středu prohlášení, ve kterém varuje, že pokud nebude moci dorazit do syrského města Homs, bude to mít tragické následky. Ve městě jsou civilisté, kteří potřebují potraviny a zdravotnický materiál. Magne Barth, vedoucí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Sýrii, řekl, že se přes zdlouhavé jednání se snaží již téměř 20 dní dostat do Homsu, ale bez úspěchu. Okolo 2000 lidí je v pasti. Mezinárodní humanitární právo říká, že obě válčící strany jsou povinni umožnit rychlou humanitární pomoc pro civilisty, ale ne vždy je toto právo dodržováno. Homs leží ve střední Sýrii a byl epicentrem protestů proti prezidentovi Basharovi al-Assadovi.
Al-Kaida přiznala odpovědnost za útoky na vězení v Iráku
V internetovém prohlášení se odnož teroristické skupiny al-Kaida, která sebe nazývá Islámský stát v Iráku a Levantě, přiznala k dvou masivním útokům na vězení Abu Ghraib a Taji, které osvobodily na stovky vězňů. Skupina útoky připravovala několik měsíců. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Wissam al-Firaiji řekl, že teroristé byli dobře vyzbrojeni. V prohlášení ministerstva obrany je, že útočníkům pomohli někteří dozorci.
Premiér Netanyahu chce referendum o mírovém plánu
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl, že jakákoliv budoucí dohoda s Palestinci by měla být schválena v národním referendu, které by pomohlo, aby se izraelská společnost po dohodě nerozpadla. Výzkumy ukazují, že většina Izraelců podporuje vznik státu Palestina, přestože se najde mnoho skupin proti, především z řada osadníků. Problematický zůstává status Jeruzaléma, který oba národy považují za hlavní město. Ne všichni politici souhlasí s referendem. Například hlavní vyjednavačka za Izrael ministryně spravedlnosti Tzipi Livni říká, že dohodu by měli schválit demokraticky zvolení zástupci. Palestinský prezident Mahmud Abbas také plánuje referendum.
Stovky vězňů utekly z iráckých věznic
Nejméně 20 příslušníků bezpečnostních složek bylo zabito při bojích ve dvou věznicích poblíž hlavního města Bagdádu, západně v Abu Ghraib a severně v Taji. Zprávy říkají, že nejméně 500 vězňů uteklo, ale vláda nepotvrdila přesný počet. V minulosti při několika útocích na věznice uprchly desítky vězňů. Nejmenovaný příslušník bezpečnostních složek řekl: „Je to jasně teroristický útok provedený al-Kaidou na osvobození usvědčených teroristů s al-Kaidou.“ Řada utečenců byla odsouzena k trestu smrti. Útok na vězení začal v neděli večer, teroristé použili minometné granáty, a poté bomby v autech a sebevražedné atentátníky. Situaci získali zpět pod kontrolu úřady v pondělí ráno za pomoci vrtulníků. Sunnité si dříve na demonstracích stěžovali, že někteří vězni jsou drženi neoprávněně a někdy jsou i mučeni.
EU zařadila vojenské křídlo Hizballahu na seznam teroristických organizací
Ministři zahraničních věcí států EU se dohodli na zařazení vojenského křídla libanonského Hizballahu na seznam teroristických organizací. K tomuto kroku byl třeba souhlas všech 28 členských států. Umožňuje to zmrazit aktiva organizace v EU a posílat jí finance se stalo ilegální. Některé členské státy EU se obávají, že tento krok destabilizuje situaci v Libanonu. Upozorňují, že je obtížné rozlišit mezi politickým a vojenským křídlem. USA přivítali tento krok, jelikož mají Hizballah na seznamu teroristických organizací již několik let. V pátek se libanonská vláda snažila přemluvit EU, aby opustila od tohoto kroku, protože Hizballah je součástí libanonské společnosti. Diplomaté EU upozorňují nejen na zapojení Hizballahu v syrské válce, ale i na loňský útok na izraelské turisty v Bulharsku či na přípravu útoku na izraelské turisty na Kypru, se kterými je Hizballah spojován.
Omán plánuje výstavbu nové železniční sítě
Omán plánuje vybudování nové železniční trasy v celkové délce přes 2000 kilometrů. Projekt, který nese označení „Ománská dráha,“ má spojovat tři hlavní přístavy a průmyslová centra země: Sohar, Salalah a Duqm, která se nacházejí na východním, jihovýchodním a jihozápadním pobřeží země. Další funkcí železniční sítě má být lepší propojení Ománu se sousedním Jemenem, a hlavně napojení na dopravní sít sousedních států, členů Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). V rámci projektu budou vybodovány i trasy pro přepravu cestujících, spojující nejlidnatější ománská města a letiště. Zakázku v hodnotě 35 milionů USD na přípravu celého projektu získala firma, jejíž jméno nebylo podle zvyklostí zatím uveřejněno.
Spojené arabské emiráty řeší obezitu obyvatelstva
Obyvatelstvo Spojených arabských emirátů (SAE) se potýká s civilizačními chorobami. Podle lékařských prohlídek v emirátu Abu Dhabi z roku 2010, kterých se zúčastnilo 92 % obyvatel, trpí celá třetina populace obezitou a další třetina nadváhou. Téměř 50 % populace navíc buď trpí cukrovkou, či k ní má velmi blízko. Vláda proto zahájila rozsáhlou kampaň za ozdravení populace, která zahrnuje vytvoření komunikační sítě mezi pacienty a jejich lékaři, kteří budou pomocí moderních technologií kontrolovat nový režim svých svěřenců. Odlišným způsobem se s problémem obezity vypořádává jiný emirát SAE, Dubaj. Dubajské úřady zahájily iniciativu „Vaše váha ve zlatě“ a 3 účastníkům, kteří za 30 dní nejvíce zhubnou, vyplatí 5 000 USD ve zlatě. Dalším úspěšným bude za každý shozený kilogram věnován 1 gram zlata.
Premiér Netanyahu vítá obnovení mírových rozhovorů
V prvním prohlášení poté, co americký ministr Kerry oznámil obnovení mírových rozhovorů, izraelský premiér Benjamin Netanyahu řekl: „Obnovení mírového procesu je nezbytným strategickým zájmem státu Izrael.“ Zmínil, že to může ukončit konflikt mezi Izraelci a Palestinci v době, kdy čelí dalším problémům ze Sýrie a Íránu. Základ pro rozhovory bude bezpečnost Izraele a ochrana jeho životních zájmů. Neposkytl žádné detaily o tom, co strany dohodly před prvním kolem jednání. Yuval Steinitz, ministr zpravodajství, oznámil, že budou propuštěni někteří palestinští vězni. Podle izraelské právní skupiny B’Tselem je v izraelských věznicích nejméně 4713 Palestinců.
Téměř 50 lidí zemřelo při sérii výbuchů v Bagdádu
V sobotu večer v komerčních čtvrtí v hlavním městě Iráku Bagdádu vybuchly bomby v autech a zabily nejméně 46 lidí a dalších 152 zranilo. Exploze byly ve čtvrtích Jididayh, Karrada, Baiyaa, Shurta, Tobchi a Zafaraniyah, kde žijí především šíité. Stalo se to v době, kdy mnoho lidí nakupovalo a relaxovalo v kavárnách. Přestože se k útokům nikdo nepřihlásil, předpokládá se, že za nimi stojí irácká odnož al-Kaidy. Prodavač Karim Sami, který byl poblíž výbuchu v Karradě řekl: „Nevíme, kdo je vinen za tato narušení bezpečnosti, ale jsme si jisti jednou věcí: Naši lidé krvácí každý den.“ Několik hodin před výbuchy byl zabit Bassem Mahmoud, lokální lídr sunnitské militantní opozice k al-Kaidě, a jeho dva bodyguardi. Den předtím sebevražedný atentátník zabil 20 lidí v sunnitské mešitě severně od Bagdádu. Od začátku ramadánu 10. července bylo v Iráku již zabito na 250 lidí.
Ministr Kerry: Izraelci a Palestinci jsou připraveni pro mírové rozhovory
Americký ministr zahraničí John Kerry oznámil v Jordánsku poté, co hovořil s oběma stranami, že Izraelci a Palestinci dosáhli shody, díky níž mohou začít mírové rozhovory. „Dosáhli jsme dohody, která vytváří základ pro obnovení přímých jednání o konečném statusu mezi Palestinci a Izraelci.“ Počáteční jednání mají být v příštím týdnu ve Washingtonu, kam by měl přijet hlavní vyjednavač Palestinců Saeb Erekat a z Izraele Tzipi Livni. Ministr Kerry poděkoval Lize arabských států, která podpořila jeho plán. Potřetí v tomto týdnu jednal s palestinským prezidentem Mahmudem Abbasem a telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu. „Zástupci dvou hrdých národů se dnes rozhodli, že obtížná cesta vpřed se vyplatí,“ chválil se. Přesto existuje mnoho problematických oblastí pro zahájení jednání. Hamas, který ovládá Pásmo Gazy, odmítá právo prezidenta Abbase hovořit za Palestince.
OSN varuje před negativním vlivem války v Sýrii pro děti
Leila Zerrougui, zvláštní zástupkyně OSN pro děti a ozbrojené konflikty, varuje před negativními vlivy pro děti po návštěvě Sýrie, kde mluvila jak s vládními představiteli, tak povstaleckými veliteli. Nyní již třetí rok konfliktu v Sýrii donutí generaci dětí vyrůstat jako negramotné, plné nenávisti a náchylnější k radikalizaci. Obě strany války páchají násilí na dětech. OSN tvrdí, že již tisíce dětí bylo zabito a existují případy, kdy byly děti mučeny. Zpráva OSN, která byla vydána v červnu, tvrdí, že obě strany konfliktu využívají děti jako sebevražedné atentátníky a lidské štíty. Leila Zerrougui vyzývá, aby byly děti ušetřeny.
Turecký premiér Erdogan odmítá komunikovat s novou egyptskou vládou
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan odmítl mluvit s egyptským viceprezidentem Mohamedem ElBaradeim. „Jak bych s Vámi mohl mluvit? Nebyl jste nikým zvolen, pouze dosazen těmi, kdo zosnovali puč,“ prohlásil ve středu na adresu viceprezidenta Baradeiho turecký premiér. Pokračuje tak zhoršování vztahů mezi novou přechodnou egyptskou vládou a Tureckem. Premiér Erdogan, který vede tureckou islamistickou stranu Spravedlnosti a Rozvoje (AKP), označuje bývalého egyptského prezidenta Mursího za jediného legitimního prezidenta Egypta. Za jeden rok Mursího vlády v Egyptě byly egyptsko-turecké vztahy na velmi dobré úrovni.
Palestinci se nedohodli na mírovém plánu
Čtvrteční setkání palestinských lídrů v Ramallahu skončilo bez přijetí rozhodnutí ohledně mírového plánu, který navrhl ministr zahraničí USA John Kerry. Na setkání ho prezentoval palestinský prezident Mahmud Abbas. Zprávy naznačují, že plán nezaručuje, že jednání by zajistila Palestinu v hranicích před rokem 1967. Někteří členové Fatahu žádají USA o změnu amerického plánu. Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) tvrdí, že plán není dostatečný, aby mohly rozhovory být obnoveny. Mezitím Bílý dům zveřejnil, že prezident Barack Obama telefonicky mluvil s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahu a snažil se ho přimět, aby mírové rozhovory začaly co nejdříve. Existuje několik problematických bodů mírových jednání, mezi nimi jsou hranice, osady, palestinští uprchlíci a status Jeruzaléma.
Palestinci budou jednat o mírovém plánu, návrh ministra Kerryho podpořila Liga arabských států
Palestinský prezident Mahmud Abbas se sejde s dalšími palestinskými lídry, aby řešili možnost obnovení mírových rozhovorů s Izraelem. Úředníci tvrdí, že jednání prezidenta Abbase s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym v Jordánsku bylo průlomové, ale nesdělili podmínky, za jakých je prezident Abbas ochoten obnovit mírové rozhovory. Již dříve prezident Abbas naznačil ochotu jednat za podmínky zmražení výstavby izraelských osad, ale ve středu dal Izrael závěrečné schválení výstavbě nových 700 obydlí. Prezident Abbas svolal na čtvrteční jednání do Ramallahu představitele Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) a Fatahu. Wasel Abu Yousef, člen OOP řekl: „Očekáváme, že slyšíme od prezidenta myšlenky předložené ministrem Kerrym. Bude tam diskuse o těch myšlenkách a všichni budou říkat, co si o tom myslí. Závěr bude obecným konsensem.“ Hamas, který ovládá Gazu, neustále neguje mírovou strategii prezidenta Abbase. Návrhy ministra Kerryho na obnovení mírových rozhovorů byly schváleny výborem Ligy arabských států. Ministr Kerry byl na šesté návštěvě regionu, kde se snaží restartovat mírové rozhovory, které byly přerušeny před dvěma lety kvůli výstavbě osad. Izrael přislíbil zvážení návrhu. Ministr Kerry nabídl Palestincům 4 miliard USD ekonomických pobídek.
Kuvajt objevil nová naleziště ropy a zemního plynu
Kuvajtská ropná státní společnost Kuwait Oil Co. našla na západě země nová naleziště ropy a zemního plynu. Nově nalezená pole se nacházejí poblíž města Kabed nedaleko od známých polí Manageesh. Kuvajt vyčlenil 100 miliard USD na investice do ropných projektů, jako je například budování nových rafinérií. Kuvajtský dlouhodobý plán počítá s navýšením ropné produkce do roku 2020 na 4 miliony barelů denně, přičemž v současné době produkuje 2,65 milionů barelů za den. Za rok tak Kuvajt vydělá na exportu 97 miliard USD. Podle dat Organizace zemí vyvážející ropu (OPEC) disponuje Kuvajt ověřenými zásobami ropy ve výši 101,5 miliard barelů. Kuvajt chce ale diversifikovat svou ekonomiku závislou na ropě a rozvíjet těžbu zemního plynu. Zásoby zemního plynu v Kuvajtu se odhadují na 63 bilionů kubických metrů.
V Bahrajnu explodovala bomba
V Riffě, jižně od bahrajnského hlavního města Manamy, explodovala bomba v autě před sunnitskou mešitou ve chvíli, kdy se věřící účastnili pozdní modlitby ve středu. Nejsou hlášeni žádní zranění, bylo zničeno několik aut. V oblasti žijí i členové královské rodiny. Ministerstvo vnitra pátrá po vinících. Útok odsoudila hlavní šíitská skupina Wefaq, stejně tak vláda a král Hamad bin Issa al-Khalifa, který žádá tvrdý zásah proti násilí. V roce 2011 propukly nepokoje v Bahrajnu, kde šíitská většina žádala demokratické reformy. Od února letošního roku probíhají rozhovory národního usmíření, ale dosáhly malého pokroku.
OSN: Uprchlická krize Syřanů je nejhorší za 20 let
Šéf OSN pro uprchlíky Antonio Guterres řekl, že průměrně 6000 Syřanů utíká denně a 5000 lidí průměrně zemře každý měsíc. „Neviděli jsme odliv uprchlíků eskalovat v takovém děsivém množství od rwandské genocidy téměř před 20 lety.“ Varoval, aby se konflikt nepřilil do celého regionu. Uprchlická krize má dopad na sousední Libanon, Jordánsko a Irák. Šéfka OSN pro pomoc Valerie Amos sdělila, že 6,8 milionů Syřanů potřebovalo naléhavou pomoc. Dle ní obě strany konfliktu neplní svou povinnost chránit civilisty. Ivan Simonovic, zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva řekl: „V Sýrii se dnes vážné porušují lidská práva, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti jsou pravidlem.“ V Radě bezpečnosti byla zablokovány akce proti prezidentovi al-Assadovi ze strany Ruska a Číny. Syrský velvyslanec u OSN Bashar Ja’afari tvrdí, že syrská vláda se snaží dělat vše pro zajištění humanitárních a základních potřeb obyvatelstva.
USA žádá OSN o akci proti íránským dodávkám zbraní do Sýrie
Americká vláda žádá Radu bezpečnosti OSN a sankční výbor, aby zakročily proti íránským zbraní mířících do Sýrie. Americká velvyslankyně u OSN Rosemary DiCarlo řekla: „Výbor by se měl rovněž zabývat stabilním tokem íránských zbraní, vojenské podpory, poradci a školením pro skupiny v Sýrii, Libanonu, Gaze, Jemenu, Iráku a jinde.“ Dle USA Írán již dlouhodobě dodává zbraně režimu prezidenta Bashara al-Assada a ten je použil na masakr Syřanů. V lednu byly íránské zbraně zadrženy u pobřeží Jemenu, podle USA šlo o pokus zastavit přechod v Jemenu. Britský velvyslanec u OSN Mark Lyall Grant tvrdí, že mají informace, že Írán finančně a vojensky podporuje Hizballah a syrský režim. Francie podporuje návrh USA, ale Rusko a Čína jsou proti.
Pákistánský Taliban bojuje v Sýrii
Bojů v Sýrii se již od začátku povstání proti prezidentovi Basharovi al-Assadovi účastní řada lidí přicházející ze zahraničí, kteří stojí na obou stranách konfliktu. V neděli bylo oznámeno, že na straně proti režimu stojí také stovky mužů z pákistánského Talibanu. Jeden z velitlů Talibanu uvedl pro agenturu Reuters: „Když naši bratři potřebovali naší pomoc, poslali jsme stovky bojovníků spolu s našimi arabskými přáteli.“ Brzy by měli ukázat videa ukazující jejich úspěchy v Sýrii, kde má Taliban svoje tábory, kde se lidé mění, určitý čas bojují a pak se vrací do Pákistánu. Taliban se snaží v Pákistánu svrhnout vládu a operuje v oblasti na hranicích s Afghánistánem. Má úzké vazby na teroristickou al-Kaidu, proto lze dle odborníků chápat jeho účast v Sýrii jako vyjádření loajality al-Kaidě.
Ani o Ramadánu nepolevuje násilí v Iráku
V pátek večer sebevražedný atentátník zabil v Kirkúku více jak 30 lidí. Odpálil své výbušniny v kavárně. Kirkúk, který je bohatý na ropu, leží na pomezí území, které je ovládáno šíity a Kurdy. Kurdové by ho rádi začlenili do svého autonomního území, ale proti jsou Arabové a Turkmeni. Nikdo se nepřihlásil k útoku. Ve stejný den další sebevražedný atentátník zabil 4 policisty v Mosulu. O den dříve bylo po celém Iráku zabito 44 lidí. Sunnitský duchovní Salah al-Nuaimi vyzval ke klidu a konci sektářského násilí při společné modlitbě sunnitů a šíitů v mešitě v Bagdádu. „Už je toho dost, všichni milujeme Irák, všichni jsme Iráčané a chceme být jednotní. Chceme zastavit krveprolití a rozvíjet a budovat Irák.“