Americká CIA už 2 roky podle BBC provozuje v Saúdské Arábii tajnou leteckou základnu pro bezpilotní letouny. Základna má sloužit pro boj s Al-Kajdou na Arabském poloostrově. Poprvé byla využita v roce 2011, kdy ze základny vzlétnul bezpilotní letoun s cílem zabít člena Al-Kajdy Anwara al-Awlakiho. Americká média o existenci základny věděla, ale z bezpečnostních důvodů o ní neinformovala. Odhalení základny a prozrazení její polohy by mohlo ohrozit operace proti Al-Kajdě a zároveň by se základna mohla stát potencionálním cílem teroristů.
Archiv rubriky: Severní Amerika
Pašeráci chtěli přepravit drogy do USA tajným tunelem
Mexická policie v úterý objevila skrytý tunel na hranici se Spojenými státy americkými (USA). Tunel, který je 10 metrů široký a 370 metrů dlouhý, vedl z města Tijuana nacházejícího se v mexickém státu Dolní Kalifornie. Podzemní cesta nebyla v době nálezu dokončena, na druhé straně chyběl otvor vedoucí na území USA. Domněnku, že podzemní cesta slouží k pašování drog, potvrdil nález 15 kilogramů marihuany. Policie v bezprostřední blízkosti tunelu zatkla 17 podezřelých osob. V tunelu se nacházelo umělé osvětlení, ventilační systém a kolejnice.
Počítačový systém americké centrální banky byl napadnut hackery
Americká centrální banka (Fed) potvrdila informaci, že její počítačový systém byl napadnut hackery, kteří se dostali k osobním údajům. Lidé, jejichž údaje byly odcizeny, kontaktovala a informovala banka. Útok přišel poté, co skupina Anonymous zveřejnila dokument obsahující informace o zaměstnancích bank, včetně jejich jmen, přihlašovacích údajů a telefonních čísel. Zatím není zřejmé, zda oba útoky spolu souvisí. Mluvčí Fed uvedla, že celá událost nijak neohrozila zásadní operace centrální banky.
Prezident Barack Obama chystá cestu do Izraele
Americký prezident Barack Obama během letošního jara navštíví Izrael, kde se setká s představiteli Palestiny a Izraele a společně budou jednat o obnovení mírových rozhovorů. Podle izraelských médií by se návštěva měla uskutečnit 20. března, ale Bílý dům toto datum zatím nepotvrdil. Prezident Obama se na své cestě na Blízký východ dohodl po telefonickém rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem z minulého týdne. Naposledy byl prezident Obama v Izraeli v roce 2008 ještě jako prezidentský kandidát.
Malá jednotka vojáků bude vyslána z Rumunska do oblasti nepokojů v Mali
Rumunská nejvyšší rada obrany (CSAT) v úterý potvrdila, že skupina 10 vojenských důstojníků se připojila k misi EU, která by měla pomoci jednotkám v severoafrickém státu Mali s výcvikem vojáků. Po březnovém převratu vyhlásily islamistické skupiny na severu Mali nezávislosti státu Azawad, což podnítilo k intervenci Francii, která je bývalým kolonizátorem země. Mise EU o počtu 450 osob by měla působit v Mali do konce března. CSAT ve svém prohlášení dále uvedla, že chce snížit počet rumunských vojáků v zahraničních misích z 2036 na 1724. Přestože se Rumunsko prezentuje jako věrný spojenec USA a NATO, na 65 % Rumunů nesouhlasí s vysíláním vojáků na zahraniční mise. Dosud bylo zabito na 20 rumunských vojáků při misi v zahraničí.
Poslední vývoj v Severní Koreji znepokojuje Čínu, cítí se ohrožena
Severní Korea je odhodlána pokračovat v testování raket a jaderného zařízení i nad rámec třetí vlny testů. Země tím reaguje na dle jejího názoru na „nepřiměřené“ sankce za prosincové vypuštění rakety. Čína, která jinak se Severní Koreou udržuje diplomatické styky, zvažuje jejich omezení. Pokračující jaderný program Severní Koreji Čína vnímá podle agentury Reuters jako potenciální hrozbu. V úterý o situaci jednali ministři zahraničí Číny a USA. Podobné rozhovory již americké ministerstvo zahraničí vedlo i s Japonskem a Jižní Koreou.
Boeing chce uskutečnit zkušební lety Dreamlinerů
Boeing žádá americký Federální úřad pro letectví (FAA), aby dal společnosti povolení ke zkušebním letům dopravních letadel Boeing 787 Dreamliner. Všech 50 Dreamlinerů má od minulého měsíce zakázán provoz kvůli vyšetřování opakujících se problémů, jež vedly k nouzovým přistáním letounů. Expert na letectví Chris de Lavigne BBC sdělil, že žádost o zkušební lety je „znamením toho, že Boeing identifikoval problém a mohl nalézt i řešení. Logickým krokem je uskutečnit zkušební lety a ověřit, zda řešení funguje.“
Zakladatel firmy Dell koupí společnost zpátky
Michael Dell, zakladatel americké firmy vyrábějící počítače, odkoupí po 25 letech firmu nesoucí jeho jméno zpět za 24,4 miliard USD. Michael Dell, jeden z nejbohatších Američanů, v současné době vlastní 14 % společnosti, která představuje 3. největší počítačovou firmu na světě. Zakladatel firmy Dell spolu s druhým investorem budou nabízet 1 akcii společnosti za 13, 65 USD. Odkoupení společnosti bude financováno prostřednictvím úvěrů ze 4 bank a dvoumiliardovou půjčkou od firmy Microsoft.
Prezident Obama chce zamezit plošným škrtům, navrhuje krátkodobý rozpočtový plán
Americký prezident Barack Obama se chce vyhnout automatickým celoplošným škrtům, které podle jeho názoru budou mít negativní dopad na národní obranu a celkově zpomalí americkou ekonomiku. Prezident Obama proto navrhl Kongresu, aby schválil krátkodobý rozpočtový balíček, který obsahuje výdajové škrty a zvýšení daně z příjmu. Zároveň prezident Obama zdůraznil, že je stále zapotřebí pracovat na snížení celkového dluhu o více než 1 bilion USD během příštích 10 let.
„Rajčatová válka“ končí, Mexiko se dohodlo s USA
Vlády Mexika a Spojených států amerických se dohodly na podmínkách dovozu mexických rajčat. Minimální cena, za kterou bude možné rajčata v USA prodávat, se zvýší. Dohoda by měla vstoupit v platnost 4. března. Obchodní konflikt začal v září 2012, když byl zrušen bilaterální pakt regulující ceny potravin z roku 1996, který přestal platit kvůli stížnostem floridských pěstitelů. Nová dohoda rozlišuje 4 kategorie rajčat a stanovuje odlišné ceny pro léto a zimu. Rajčata jsou jedním z hlavních zemědělských produktů, které Mexiko vyváží do USA, ročně mu přináší zisk 900 milionů USD.
Nový americký ministr zahraničí Kerry nabídnul prezidentu Abbásovi setkání
Ministr zahraničních věcí John Kerry, který byl v pátek uveden do úřadu, poprvé telefonicky hovořil s představitelem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. Ministr Kerry plánuje se s prezidentem Abbásem v blízké budoucnosti osobně sejít a podílet se na udržení mírového procesu v regionu. Oba politici se v minulosti již několikrát setkali. ČTK informovala o tom, že ministr zahraničí John Kerry hovořil také s izraelským prezidentem Shimonem Peresem a rovněž s premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Írán bude pokračovat v jaderných rozhovorech v Kazachstánu
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi oznámil na bezpečnostní konferenci v Německu, že v nepřímých rozhovorech o Teheránském jaderném programu bude Írán pokračovat už 25. února v Kazachstánu. Nepřímé rozhovory s Íránem prostřednictvím 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa byly zatím neúspěšné a nedostatkem pokroku v jednání je vyvíjen tlak na amerického prezidenta Baracka Obamu, aby přehodnotil diplomatický přístup Spojených států amerických. Minulý měsíc ministerstvo financí USA uvalilo sankce na islámskou republiku, zaměření na firmy a jednotlivce, kteří poskytují materiály a technologie jadernému programu Teherán. Írán tvrdí, že jaderný program je určen pro civilní energetické účely, ale OSN zpochybňuje mírový záměr programu. Americký viceprezident Joe Biden na konferenci řekl, že USA jsou ohledně jaderného programu otevřené k bilaterální dohodě s Íránem.
USA a Jižní Korea zahájily společné námořní cvičení
V pondělí začalo třídenní společné námořní cvičení Spojených států amerických a Jižní Korejeu východního břehu Korejského poloostrova. Severní Korea společné cvičení považuje za projev síly a provokaci namířenou právě proti KLDR. Cvičení přichází poté, co Pyongyang oznámil, že se chystá na podzemní nukleární test. Pokud k němu skutečně dojde, Washington a Soul to nehodlají nechat bez následků. Cvičení probíhá u východního pobřeží Korejského poloostrova a přítomna je i americká ponorka USS San Francisco s nukleárním pohonem.
Ku-Klux-Klan hlásí návrat
Americké hnutí Ku-Klux-Klan rozjelo velkou náborovou kampaň a v několika státech USA láká nové členy – především prostřednictvím letáků. Aktivita hnutí, které se dnes distancuje od rasismu, je patrná především ve Virginii. Za velký návrat hnutí, jehož symbolem jsou bílé kápě, stojí zvolení prvního černošského prezidenta Baracka Obamy v roce 2008 a současně jeho znovuzvolení v roce 2012. V roce 2008 se počet členů Ku-Klux-Klanu zdvojnásobil, po znovuzvolení prezidenta Obamy ztrojnásobil, uvedl jeden z předních vůdců virginské větvě hnutí.
Předseda Googlu považuje Čínu za „IT hrozbu“
Výkonný předseda amerického gigantu Google Eric Schmidt označil Čínu za internetovou a počítačovou hrozbu. To především v souvislosti s počítačovými zločiny se záměrem ekonomických nebo politických zisků a důsledkem nedávných hackerské útoky na americké deníky The New York Times a Wall Street Journal, ze kterých je podezřívána právě Čína, která jakoukoli spojitost s útoky a obvinění odmítá. Schmidt označení převzal z knihy The New Digital Age, která vyjde v dubnu.
Írán vyzývá USA ke „skutečnému“ jednání o nukleárním programu
Viceprezident Joe Biden uvedl, že Washington je připraven nastartovat bileterální jednání s Íránem o jeho nukleárním programu. Nabídku USA Írán zváží, přičemž íránský ministr zahraničí Ali Akhbar Salehi uvedl, že Spojené státy americké by se měly vyvarovat „výhružné rétoriky“ a vyzývá USA, aby projevily své skutečné odhodlání a záměr situaci vyřešit. Na Írán je uvalena celá řada sankcí ze strany OSN, která blízkovýchodní zemi podezřívá z vývoje nukleárních zbraní. Teherán to odmítá a tvrdí, že jeho nukleární program je zaměřen na výrobu energie.
Velkou Británii a Francii znepokojují íránské plány na pokročilou atomovou práci
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Catherine Ashton naléhá na Írán, aby odstoupil od záměru urychlit práci při výrobě obohaceného uranu, protože by tím došlo k porušení mezinárodních závazků islámské republiky. Írán zveřejnil plány na instalaci a provoz moderních strojů na obohacování uranu. Tento technologický skok na Západě vyvolal vážné pochybnosti o mírovém charakteru íránského jaderného programu a obavy z rozvoje jaderných zbraní. Írán popírá, že by instalace moderní odstředivky měla vojenský záměr a ujišťují, že jaderný program potřebují na výzkum a energetické účely. Francie a Velká Británie zopakovaly obavy, že íránské oznámení je negativním signálem před možným jednáním mezi Teheránem a Francií, Německem, Velkou Británií, Čínou, USA a Ruskem.
V sobotu došlo v Pákistánu ke 2 sebevražedným atentátům
Na vojenském stanovišti na severozápadě pákistánské provincie Khyber-Paštunkhwa došlo v sobotu k atentátu, při kterém zemřel sám atentátník, 13 vojáků a 10 civilistů. Druhý útok se odehrál v okrese Marwat, kdy vojenské a polovojenské pákistánské síly zneškodnily 11 teroristů. Za oběma útoky stojí organizace Taliban. Podle vyjádření Ehsanullaha Ehsana, mluvčího pákistánské odnože Talibanu, je to pomsta za spolupráci místní armády se Spojenými státy americkými.
Výstavbu elektráren v Černé Hoře a Srbsku již provázejí problémy
Nevládní organizace z Černé Hory a Srbska se dohodly na jednání v černohorském městě Bijelo Polje, že zablokují výstavbu 2 elektráren na řece Lim v obou zemích, které by podle nich mohly rapidně zhoršit okolní prostředí, přestože Černá Hora i Srbsko chtějí výstavbou pomoci špatné hospodářské situaci v zemích. Kanadská společnost REV se zavázala investovat 198 miliónů USD do nových elektráren.
250 000 účtů na Twitteru bylo napadeno hackery
Twitter, jedna z nejrozšířenějších sociálních sítí na světě v pátek oznámila, že až 250 000 účtů mohlo být napadeno hackery. Ti získali informace včetně uživatelských jmen a e-mailových adres. Po útocích na deníky The New York Times a Wall Street Journal se tak jedná o další velký hackerský útok na významné internetové stránky. Twitter si prvních nesrovnalostí všiml na počátku týdne a zahájil vyšetřování, které odhalilo rozměry útoku. Uživatelé napadených účtů dostanou od Twitteru informační e-mail o dalším postupu a změně přístupového hesla.
John Kerry vystřídal na postu ministra zahraničí Hillary Clintonovou
Pátek byl posledním dnem Hillary Clintonové v čele americké diplomacie. John Kerry složil přísahu a stal se tak novým ministrem zahraničních věcí USA. Poslední den ministryně Clintonové v úřadu byl poznamenán útokem na americkou ambasádu v Turecku. Hillary Clintonová se během pátečního dne setkala s prezidentem Obamou, kterému předala svůj odstupující dopis. Prezident Obama uvedl, že spolupráce s ministryní Clintonovou byla výborná. V současné chvíli se vedou spekulace o možné kandidatuře Hillary Clintonové na prezidentku USA v roce 2016. Bývalá ministryně se nechala slyšet, že o tom v současné době nepřemýšlí.
V Turecku došlo k bombovému útoku na americkou ambasádu
V pátek došlo v tureckém hlavním městě Ankaře k bombovému útoku na ambasádu USA. Sebevražedný atentátník zabil 1 člena ochranky, těžce zraněna byla turecká žena. Americký velvyslanec zraněn nebyl. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina, ale jednou z možností je, že atentátník byl členem zakázané marxistické Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). Turecko a Spojené státy americké označily útok za teroristický čin. K poslednímu sebevražednému útoku v Ankaře došlo v září v roce 2011.
Irán chce modernizovat svůj jaderný program
Iránská organizace pro atomovou energii (AEOI) oznámila ve svém dopise Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA) z 23. ledna, že Irán hodlá modernizovat centrifugy na obohacování uranu. Teherán chce ve svém jaderném zařízení Natanz v centrálním Iránu nainstalovat nový typ centrifug IR2m, které jsou schopny obohacovat uran dvakrát až třikrát rychleji než současné centrifugy. Na zprávu vzápětí negativně reagovaly USA. „Je to jen další provokativní krok ze strany Iránu, který přinese pouze další izolaci země“, uvedl mluvčí Bílého domu Jay Carney. Západní státy se soustavně obávají snahy Iránu získat jaderné zbraně, ten takový záměr popírá.