Bílý dům dnes oficiálně potvrdil rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy, který si na post nového ministra obrany vybral veterána z vietnamské války a bývalého republikánského senátora Nebrasky Chucka Hagela. Rozhodnutí prezidenta Obamy musí ještě schválit Senát. Předpokládá se, že navzdory určitým výhradám Senát nominaci Chucka Hagela na post ministra obrany podpoří.
Archiv rubriky: Amerika
Nepokoje probíhají v chilské oblasti Araucanía, policie má sjednat pořádek
Nejvyšší policejní vedení dostalo od prezidenta Chile Sebastiána Piñeru za úkol stabilizovat situaci v oblasti Araucanía po sérii útoků, které bylo označeny za teroristické. V Araucanía byl navíc vyhlášen výjimečný stav. Nejvážnější incident se odehrál v pátek, když 21 osob podpálilo dům švýcarského podnikatele, během útoku on i jeho manželka zahynuli. V oblasti Araucanía žijí převážně etnické skupiny jihoamerických indiánů Mapučů, kteří tvoří 4 % chilské populace. Region patří mezi jeden z nejchudších a konflikty trvající již několik týdnů vznikají kvůli historickým nárokům Mapučů na vlastnictví půdy.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová se po nemoci vrátila do úřadu
Po nucené měsíční pauze kvůli zdravotním problémům se dnes ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová vrátila do úřadu, kde má před sebou poslední dny. V nové administrativě prezidenta Obamy její post převezme pravděpodobně senátor John Kerry, jehož nominace by měla být potvrzena do konce týdne. Ministryně byla hospitalizována po otřesu mozku, načež jí lékaři v hlavě objevili mozkovou sraženinu.
Bolívie poskytne důkazy o konspiraci Spojených států amerických
Ministr prezidentské kanceláře Bolívie Juan Ramón Quintana uvedl, že poskytne americkému prezidentovi Barackovi Obamovi důkazy o tom, jak se americká vláda snaží ovlivňovat politickou scénu Bolívie. Hlavním důkazem je podle ministra Quintany případ amerického podnikatele Jacoba Ostreichera, který byl obviněn z praní špinavých peněz a jiných kriminálních aktivit v Bolívii. Americká vláda měla podle bolivijské vlády zmanipulovat fakta tak, aby Bolívii zdiskreditovala a podnikatel Ostreicher vypadal jako nevinný. Vztahy mezi Bolívii a Spojenými státy americkými se neustále zhoršují už od roku 2006, kdy do úřadu nastoupil současný bolivijský prezident Evo Morales, který v roce 2008 vyhostil z krajiny amerického ambasadora kvůli podezření z konspirace. Dodnes se neobnovilo vzájemné diplomatické zastoupení těchto krajin.
Novým šéfem CIA by se mohl stát John Brennan
Prezident Barack Obama pravděpodobně nominuje Johna Brennana na post nového šéfa CIA. Brennan je současným poradcem prezidenta Obamy na boj proti terorismu a v CIA pracuje 25 let. John Brennan se aktivně podílel na vytváření strategie zásahu, při kterém byl v roce 2011 zabit Osama bin Ladin. Rozhodnutí prezidenta Obamy musí ještě schválit Senát. Pokud bude Brennan jmenován, vystřídá tak bývalého šéfa CIA Davida Petraeuse, který v loňském listopadu rezignoval.
CNN zveřejnila seznam 10 klíčových teroristických vůdců světa
První místo v seznamu obsadil Abu Yahya al-Libi, druhý muž v hierarchii Al-Kaidy, který měl na starost vnější operace proti Západu. USA nabízely za jeho dopadení 1 milión USD, v červnu 2012 byl zabit. Na 2. místo se dostal Fahd Mohammed Ahmed al-Quso, který zabil 17 amerických námořníků, na 3. místě se umístil šéf Al-Kaidy v Pákistánu Badr Mansoor, oba teroristé měli být zabiti v roce 2012. V seznamu také figuruje americký muslim původem z Bosny Adis Medunjanin, který byl odsouzen v roce 2012 na doživotí za to, že plánoval sebevražedný atentát v newyorském metru v roce 2009. Medunjanin byl členem Al-Kaidy, několik dní před uskutečněním plánu jej zadržela policie.
Argentina odmítá vojenské vyhrůžky Velké Británie
Premiér Velké Británie David Cameron v rozhovoru pro BBC vyhlásil, že je připraven chránit Falklandské ostrovy – dokonce i vojensky, jestliže to bude nutné. Potvrdil, že britská vláda bude území i do budoucna ochraňovat. Argentinská vláda klasifikovala premiérova slova jako vojenské vyhrůžky, které rezolutně odmítla. Britské vládě následně vzkázala, aby nezneužívala otázku Falklandských ostrovů jako způsob odpoutání pozornosti od krize v Evropě. Falklandy se nacházejí 480 kilometrů na východ od Jižní Ameriky a už 180 let spadají pod Velkou Británii, nicméně Argentina stále žádá o jejich navrácení pod svou vládu.
Inaugurace prezidenta Huga Cháveze může být oddálena
Podle ústavy by měl být venezuelský prezident Hugo Chávez do prezidentského úřadu uveden nejpozději 10. ledna, viceprezident Nicoláse Madura avšak zastává názor, že Nejvyšší soud může datum oddálit. To ale odmítá opozice, která nebude-li prezident Chávez inaugurovat v termínu, požaduje vypsání nových voleb. Předsedou venezuelského parlamentu byl včera zvolen prezidentův spojenec Diosdado Cabello, právě předseda parlamentu zastupuje hlavu státu v případě odstoupení či úmrtí. Druhým možným nástupcem prezidenta by mohl být Nicoláse Madura, kterého prezident Chávez před odjezdem pověřil, aby ho v době nepřítomnosti zastupoval. Venezuelský prezident se před měsícem podrobil operaci kvůli rakovině na Kubě.
NATO rozmisťuje rakety Patriot v Turecku
NATO uvedlo, že první vybavení a jednotky již dorazily do jižního Turecka, další mají dorazit v nadcházejících dnech. Koncem ledna má být v jižním Turecku připraveno k nasazení šest baterií raket Patriot, které Německo a Nizozemsko odešlou do regionu na začátku příštího týdne. Rakety země-vzduch mají sloužit k ochraně tureckého území před možnou hrozbou chemických zbraní ze Sýrie. Rakety poskytnuté Německem a Nizozemskem budou v Turecku obsluhovat američtí vojáci.
Mimořádná pomoc na následky bouře Sandy prošla americkým kongresem
V pátek americký kongres schválil mimořádnou pomoc ve výši 9,7 miliard USD na následky říjnové bouře Sandy, pomoc má zabránit tomu, aby pojišťovnám během příštího týdne došly finanční prostředky. O druhé části peněz budou senátoři 15. ledna teprve hlasovat, dohromady by měla země poskytnout 60 miliard USD. A život tehdy přišlo na 120 lidí. Politici ze států New York a New Jersey, které byly nejvíce zasaženy, kritizují pomalost pomoci, po hurikánu Katrina trvalo senátorům schválit pomoc během 10 dnů, u bouře Sandy pomoc přichází po 2 měsících.
Nejstarší švýcarská banka může skončit, měla napomáhat daňovým únikům
Švýcarská banka Wegelin, která byla založena v roce 1741, byla obviněna z napomáhání daňovým únikům ve Spojených státech amerických. Wegelin souhlasila již s tím, že zaplatí americkým úřadům pokutu ve výši 57,8 milionů USD a přiznala, že více než 100 Američanů k ní vložilo 1,2 miliardy USD. Jde o první zahraniční banku, která svou vinu na daňových únicích v USA přiznala. Před 4 roky se do podezření dostala větší švýcarská banka UBS, jež souhlasila se zaplacením pokuty ve výši 780 milionů USD, americký soud nikdy obvinění rozsudkem nepotvrdil, banka se dohodla na zaplacení pokuty za stažení žaloby.
Šéf Googlu Eric Schmidt plánuje návštěvu Severní Korey
Přesný důvod návštěvy výkonného předsedy představenstva Googlu zatím není znám. Shmidt však bude cestovat do KLDR v rámci humanitární mise amerického diplomata Billa Richardsona, který v posledních letech působil jako vyjednavač při vydávání amerických zajatců zpět do USA. Podle odborníků však může Schmidtova návštěva KLDR také souviset s nedávným překvapivým novoročním televizním projevem severokorejského vůdce Kim Jong-una, který v něm nastínil své plány na „radikální změny“ v severokorejské ekonomice a zájem investovat do technologického výzkumu a vývoje. Podle některých komentátorů si Schmidt může připravovat půdu pro případné podnikatelské aktivity. V tuto chvíli však Severní Korea stále zůstává zemí s nejpřísněji regulovaným internetem na světě.
Al Jazeera chystá vysílání v USA
Katarská televize Al Jazeera koupila americkou kabelovou televizi Current a její vysílání plánuje nahradit vlastním zpravodajským kanálem pro americké diváky. Stanice Current byla založena v roce 2005 a v USA má na 60 milionů diváků. Al Jazeeru lze v současnosti v USA sledovat jen na internetu. Do povědomí části americké společnosti vešla Al Jazeera svou ochotou publikovat videa teroristů, včetně Usamy bin Ladina. Ze strany americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové i bývalého viceprezidenta a spoluzakladatele stanice Current Ala Gora si však zpravodajství Al Jazeery vysloužilo ocenění a uznání.
Venezuelská opozice žádá pravdivé informace o zdravotním stavu prezidenta Huga Cháveze
Venezuelský prezident Hugo Chávez se na veřejnosti neukázal již 3 týdny poté, co se na Kubě podrobil operaci kvůli rakovině. Zdravotní stav prezidenta má být stabilní, nicméně opozice tvrdí, že vláda obyvatelstvu poskytuje zavádějící informace o stavu prezidenta Cháveze. Prezident by měl být znovu jmenován do funkce prezidenta po vítězství ve volbách, zatím není jasné, zdali mu jeho zdravotní stav dovolí ceremonie se zúčastnit. Předseda Národního shromáždění Diosdado Cabello uvedl, že by se ceremonie mohla posunout, což opozice rázně odmítla a označila za protiústavní.
V Chile vypovídala exprezidentka, důvodem je možné pochybení u varování před tsunami
Státní prokurátorka Solange Huerta, jenž vyšetřuje okolnosti spojené s tsunami z února v roce 2010, vyslýchala exprezidentku Michelle Bachelet. Bývalá prezidentka se mohla dopustit pochybení při varování před tsunami, jimž předcházelo zemětřesení o síle 8,8 stupňů Richterové škály. Exprezidentka Bachelet se na jednání, jež trvalo přibližně 2 hodiny, dostavila dobrovolně. Soudní proces začal z iniciativy pozůstalých, jejichž rodinní příslušníci zemřeli důsledkem zemětřesení nebo tsunami. Přírodní katastrofa připravila o život 525 lidí a ekonomika země utrpěla ztrátu ve výši 15 až 30 miliard USD.
Argentinská prezidentka vyzvala v otevřeném dopise britského premiéra k navrácení Falkland
V dopise uveřejněném v denících Guardian a Independent žádá argentinská prezidentka Velkou Británii o respektování rezoluce OSN z roku 1965, která vyzývá obě strany k jednání a nalezení řešení. Podle prezidentky Cristine Fernandez de Kirchner byly Falklandy Argentině násilně odebrány v roce 1833. Velká Británie velmi razantně odmítla žádost o navrácení ostrovů, podle britského premiéra Davida Camerona je nezbytné respektovat rozhodnutí obyvatel Falkland, kteří touží zůstat Brity. Referendum o politickém statusu ostrovů se bude konat letos v březnu, britský premiér vyzval naopak Argentinu, aby následně respektovala a dodržela výsledky blížícího se referenda. Argentina britskou nadvládu nad ostrovy nikdy neuznala a začátkem dubna 1982 dokonce ostrovy obsadila, následná válka však skončila kapitulací Argentiny.
Američtí senátoři našli shodu, „fiskální útes“ byl prozatím odvrácen
Kongres v pondělí po dlouhých jednáních nalezl dohodu, daně pro bohaté se zvýší, nicméně škrty ve výdajích budou senátoři znovu projednávat během dvou měsíců, aby se mohlo dojít k širší dohodě. Daňové úlevy, které zavedl exprezident George W. Bush, se pro rodiny s příjmy pod 450 000 USD ročně prodloužily. Dohodou senátoři odvrátili tzv. fiskální útes, který by zemi podle analytiků vrátil do recese a který by pro většinu Američanů znamenal zvýšení daní. Dohoda senátorů o 5 let prodlužuje daňové dobropisy určené pro rodiny z nižší a střední třídy a o 1 rok prodlužuje pobírání sociálních dávek v nezaměstnanosti.
Americký kongres má den na odvrácení „fiskálního útesu“
Nedělní jednání republikánských a demokratických senátorů skončilo bez dohody, jádrem sporu jsou daňové úlevy, které zavedl exprezident Bush mladší, pozemkové daně a škrty v rozpočtu na rok 2013. Pokud se senátoři během pondělí nedohodnou, předpokládá se, že budou hlasovat o nouzovém plánu, který již dříve navrhl prezident Obama a který by měl rozšířit podporu v nezaměstnanosti a zvýší daně pro bohaté s příjmy nad 250 000 USD ročně. Jestliže nebude dosaženo dohody, mohly by se daně zvýšit pro většinu Američanů, neboť právě letos končí daňové úlevy, což by zemi mohlo stáhnout zpátky do recese. Počátek sporů pochází z konce roku 2011, kdy se senátoři nedohodli na snížení státního rozpočtu a ponechali důležitá rozhodnutí o výši výdajů do konce roku 2012.
Rebelové ve Středoafrické republice obsadili další klíčové město
Rebelové v tzv. Selekově koalici získali strategické město v centru země poté, co v pátek večer město opustili vládní vojáci. Město Sibut leží na 150 kilometrů od hlavního města Bangui. Prezident Francois Bozize i nadále naléhá na USA a Francii s žádostí o pomoc, obě země vojenské zapojení i nadále odmítají, přestože francouzské jednotky se přesunuly do hlavního města k ochraně francouzských občanů. Ve Středoafrické republice žije na 1 000 Francouzů, kteří pracují převážně v důlních společnostech. Selekova koalice, která se skládá ze 3 různých rebelských skupin, obviňuje prezidenta Bozize z porušení mírové dohody z roku 2007.
Středoafrická republika žádá Francii a USA o pomoc, USA evakuuje ze země své občany
Již na začátku týdne francouzský prezident Francios Hollande odmítl vojenskou pomoc do Středoafrické republiky, kde proti vládě prezidenta Bozize bojují skupiny rebelů. USA vyzvaly své občany, aby opustily zemi, i OSN stáhla část svých členů. Poté, co rebelové v tzv. Selekově koalici pohrozili vstupem do hlavního města Bangui, USA ve čtvrtek evakuovaly svou ambasádu. Stovky lidí ve středu protestovaly před francouzskou ambasádou za pomoc v boji proti rebelům, Francie to i nadále odmítá, přestože v zemi má na 200 vojáků.
Rusko schválilo zákon, který zakazuje adopci ruských dětí do USA
Dětský fond (UNICEF) v reakci na schválený zákon vyzývá Rusko, aby v rámci své politiky jednalo v nejlepším zájmu dětí. Zákon je údajně odezvou na americké obvinění Ruska z porušování lidských práv a schválení tzv. Magnitsky zákona v USA. Zástupce UNICEF Anthony Lake apeluje na ruskou vládu, aby vytvořila lepší sociální systém pro děti a nezakazovala možné alternativy osvojení dítěte v cizích zemích, podle něj tímto zákonem ztratí řada sirotků možnost získat svůj vlastní domov. Rusko kritiku odmítá a tvrdí, že americké úřady zneužívání ruských adoptivních dětí nedostatečně vyšetřují. Na 110 000 lidí podle listu The Telegraph podepsalo v Rusku petici proti zákonu a na 55 000 lidí peticí požádalo Bílý dům o vydání zákazu ruským poslancům vycestovat do USA.
Toyota zaplatí odškodné dohromady za 1,1 miliardy USD pro americké majitele aut
Od roku 2009 japonská automobilka Toyota stáhla na 14 milionů aut z důvodu problémů s plynovým pedálem. Nyní se dohodla s americkými vlastníky automobilů na odškodnění za finanční ztrátu v celkové hodnotě 1,1 miliard USD. Dohodu musí ještě potvrdit americký soud. Již v roce 2010 společnost zaplatila 50 milionů USD na pokutách, v prosinci Toyota odsouhlasila, že zaplatí 17 milionů USD za neohlášení bezpečnostní chyby ve svých 2 modelech Lexus. Ve středu nicméně společnost uvedla, že v letošním roce předpokládá 22% nárůst prodeje aut, čímž by se měla vrátit na pozici největšího světového výrobce automobilů.
USA a EU posilují sankce vůči Íránu
USA a Evropská unie oznámily posílení sankcí vůči Íránu. Obě strany rozšířily seznam firem a jednotlivců spojených s íránským jaderným programem, kteří čelí ze strany Západu postihům. USA rozšířily postihy na další 4 firmy. Jedna z nich je podle deníku Washington Post zapojena i v dodávkách zbraní syrskému režimu. Firmy uvedené na americkém „černém“ seznamu mají v USA zmraženy veškeré majetky a nesmí obchodovat s americkými firmami. Írán již několik let čelí kritice mezinárodního společenství kvůli podezření, že svůj jaderný program využívá k vývoji atomové bomby.