Amerika žádá přísnější zákony na zbraně, prezident Obama vyzval Kongres k přijetí regulí

Důsledkem střelby ve městě Newtown ve státě Connecticut, po níž minulý týden zůstalo 20 mrtvých dětí a 6 dospělých, podepsali tisíci Američanů petici za přísnější zákony na držení zbraní. Prezident Barack Obama v pátek vyzval Kongres ke schválení zákonů, které by nastavily přísnější pravidla. Zakázat by se podle prezidenta Obamy měl prodej vojenských útočných zbraní a vysokokapacitních zásobníků. Debata o zpřísnění zákonů v USA probíhá již několik let, podle agentury Reuters ale incident v Newtown přiblížil zemi k novým zákonům na držení zbraní. Nicméně ve čtvrtek podepsal guvernér státu Ohio Johns Kasich zákon, který kontrolu zbraní opět snižuje, naopak guvernér Michiganu Rick Snyder v úterý vetoval zákon, jenž dovoloval nosit skryté zbraně na veřejná místa, například jako jsou školy. Guvernér Snyder uvedl, že střelba v Newtown jeho rozhodnutí ovlivnila.

Írán odmítá diskuzi o jádru

Írán se staví odmítavě k rozhovorům se západem ohledně svého jaderného programu, resp. o možném zvýšení obohacování uranu. Západ chce, aby Írán zastavil 20% štěpení uranu. Teherán však odůvodňuje nutnost jeho vyšší koncentrace z důvodu lékařského výzkumu. „Budeme vyrábět 20% obohacený uran k našim potřebám po celou dobu nutnosti,“ oznámil šéf pro íránskou atomovou energii Fereydoun Abbasi-Davani a dodal, že země zvažuje další výstavby nových výzkumných reaktorů. Írán a západ vedou vleklé spory kolem jádra.

Soudní dvůr OSN rozhodl osvobodit argentinskou loď Libertad

Mezinárodní tribunál OSN pro mořské právo rozhodl o vydání argentinské lodě, kterou více než dva měsíce zadržuje Ghana. Jedná se o vojenské plavidlo a nelze ho tedy využít jako zástavu. Nejpozději do 22. prosince musí loď opustit přístav. Ghana zadržela argentinskou loď Libertad v říjnu letošního roku, ghanský soud vyhověl žádosti mezinárodních věřitelů, kteří nechali plavidlo zadržet, neboť jim Argentina dluží peníze za dluhopisy vydané před rokem 2002. Záměrem zadržení bylo přinutit Argentinu, aby iniciovala vyjednávání s lidmi, kteří jsou odpovědní za problémy týkající se zmíněných dluhopisů.

Za útok na americkou společnost v Kábulu se přihlásil Taliban

Hnutí Taliban se přihlásilo k odpovědnosti za pondělní atentát v Kábulu, při kterém přišli o život dva místní civilisté. „Sebevražedný atentátník ve vozidle zaútočil na americkou společnost zabývající se ostrahou,“ sdělil ve svém prohlášení mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid. Napadená firma, která rovněž slouží ke skladování paliv do vojenských základen, měla být dlouhou dobu v zájmu Talibanu. Teroristické organizaci se daří v boji pokračovat na základě nových technologií ve zbrojení, ke kterým se za více jak deset let trvající války dostala.

Vlna útoků si v Iráku vyžádala na 48 obětí

Nejméně 48 mrtvých a 100 zraněných si v pondělí vyžádala série útoků, tedy v předvečer prvního výročí odchodu vojsk Spojených států amerických z Iráku. Útoky byly zaměřeny na civilisty i policii a to v různých regionech. Stažení jednotek USA podle deníku El Watan vedlo ke zhoršení funkčnosti armády.

OSN chce v roce 2013 přerozdělit 8,5 miliard USD na rozvojovou pomoc

Pomoc budu směrována k 51 miliónům lidí z 16 zemí světa na zajištění potravin, vody, přístřešků a základních zdravotních potřeb. Finanční pomoc má být poskytována prostřednictvím 520 agentur OSN v zemích, například jako je Palestina, Afganistán, Burkina Faso, Středoafrická republika, Čad, Demokratická republika Kongo, Keňa, Mali, Mauretánie, Niger, Filipíny, Somálsko, Jižní Súdán, Jemen, Zimbabwe. O humanitární pomoci v Sýrii se bude jednat samostatně 19. prosince, podle předběžných odhadů bude země podle komisařky OSN pro humanitární záležitosti Valerie Amos vyžadovat minimálně 348 miliónů USD na humanitární pomoc.

Členové Republikánské gardy byli odsouzeni v Jemenu

Jemenský vojenský soud odsoudil 93 příslušníků Republikánské gardy až k 7 letům vězení za útok na vojenský komplex poblíž Sana. Republikánské gardy jsou elitní jednotky jemenské armády, kterým velí syn bývalého prezidenta Ali Abdulaha Saleha. Exprezident Saleh odstoupil z funkce v únoru 2012 po téměř ročních protestech, podle deníku New York Times je však podezříván ze snah udržet si v zemi co největší vliv, k čemuž využívá loajální jednotky pod velením svého syna. V Jemenu poslední dobou vzrůstá napětí mezi přívrženci exprezidenta Saleha a současnou prozatímní vládou vedenou prezidentem Abdu Rabbu Mansour Hadim. USA se obávají, že politická nestabilita v zemi by mohla umožnit jemenské odnoži Al-Kaidy provádět útoky proti Saudské Arábii či lodním trasám v Rudém moři.

V Turecku byla provedena razie proti kurdským rebelům

Turecké bezpečnostní síly zabavily během razie v 7 vesnicích blízko města Diayarbakir na jihovýchodě Turecka drogy, zbraně a munici v odhadované hodnotě 22,5 milionů USD. Podle guvernéra města Diyarbakir Mustafy Topraka bylo zabaveno 21 tun marihuany a 3 lidé byli zatčeni. Turecké úřady uvádí, že obchod s drogami patří mezi hlavní zdroje financování militantních aktivistů Strany kurdských pracujících (PKK). USA, EU a Turecko označily PKK za teroristickou organizací. PKK bojuje od roku 1984 o vytvoření kurdského státu v pohraniční oblasti na jihovýchodě Turecka.

Syrský ministr zahraničních věcí obvinil západní země z utrpení svého lidu

Syrský ministr zahraničí Walid Al-Moallem vyzval během sobotního setkání s šéfkou humanitární sekce při OSN Valerií Amos OSN k odsouzení sankcí uvalených EU a USA. Sankce se vztahují na zmrazení majetku prezidenta a dalších vládních představitelů země, rovněž bylo schváleno embargo na obchodování s ropou a zbraněmi.

Jednotky USA budou obsluhovat rakety Patriot v Turecku

USA v pátek schválily nasazení 400 mužů pro 2 baterie raket Patriot u turecko-syrské hranice. Mluvčí Pentagonu George Little oznámil, že „obsluha raket bude pověřena pouze obrannými úkoly“. Rakety země-vzduch Patriot by mohly být použity i na vytvoření bezletové zóny nad syrským územím, NATO však zdůraznilo, že takovouto možnost nechystá. Turecko požádalo NATO o rozmístění raket ze strachu před střelami, které používají syrské provládní síly proti opozičním silám. Podle deníku Washington Post je však nepravděpodobné, že by se Damašek pokusil do vnitrostátního konfliktu zatáhnout i Turecko. Ministr obrany USA Leon Panetta navíc vyjádřil přesvědčení, že je „pouze otázkou času“, než bude režim syrského prezidenta Bashara Assada svržen. Rozmístění raket Patriot na tureckých hranicích je proto spíše symbolickým tahem.

Západní země odmítly dohled nad internetem

Cílem konference Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) v Dubaji mělo být vytvoření celosvětové dohody, která by měla upravovat pravidla cenzury internetu. Spojené státy americké, Kanada, Velká Británie a další západní státy, včetně České republiky, ale odmítly celosvětový dohled nad internetem, neboť by mohlo dojít k omezování svobod. Kompromisní návrh měl dávat příliš velké pravomoci OSN a dalším činitelům. Naopak pro podepsání se vyslovily například Čína a Rusko.

USA obviňují Sýrii z použití balistických raket proti rebelům

Syrští provládní vojáci podle USA využívají v boji proti rebelům na severu země balistické rakety. Organizace Human Right Watch (HRW) tvrdí, že zbraně obsahují vysoce hořlavé látky, které způsobují rozsáhlá popálení. Mluvčí Bílého domu Jay Carney uvedl, že jestliže se informace potvrdí, jde „o zoufalý čin prezidenta Bashara Al-Assada“, který odpovídá nepřiměřené vojenské akci.  Podle listu New York Times měla armáda v posledních dnech vystřelit nejméně 6 balistických střel na sever země.

OSN oznámila novou iniciativu v boji proti choleře

OSN se především zaměří na Haiti a Dominikánskou republiku, kde počty nakažených neustále rostou. Pomoc OSN bude směřovat do investic na prevenci, léčbu a vzdělání obyvatel v těchto zemích. Hlavní důraz bude podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona kladen na zlepšení přístupu k pitné vodě a hygienickým potřbám. Vzhledem k nedostatečnému množství vakcín se OSN zaměří na rizikové oblasti výskytu cholery, tj. na hustě obydlené městské části a venkovské oblasti vzdálené zdravotnickým službám. Jen na Haiti si cholera vyžádala na 7750 životů, nakažených je avšak více než 620 000.

USA oficiálně uznaly syrskou opozici

Americký prezident Barack Obama oznámil, že USA oficiálně uznávají Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NSCROF) za „legitimního zástupce“ syrského lidu. Prezident Obama prohlásil, že NSCROF je nyní dostatečně reprezentativní na to, aby USA tento „velký krok“. Oznámení přišlo krátce před schůzkou zemí tzv. Přátel Sýrie v Maroku, kterého se poprvé zúčastní i zástupci NSCROF. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí USA označil za překvapení a prohlásil, že „Spojené státy americké se rozhodly vsadit všechno na ozbrojené vítězství sil NSCROF“. NSCROF byla zformována teprve před měsícem a za oficiálního zástupce syrského lidu ji zatím kromě USA uznalo jen několik států, například Velká Británie, Francie, Turecko či státy Perského zálivu.

Nezávislost Kosova uznala již polovina členských států OSN

Ostrovní stát Dominické společenství, který se nachází v souostroví Malé Antily ve střední Americe, tento týden jako zatím poslední země OSN uznal nezávislost Kosova. Kosovský ministr zahraničí Enver Hoxhaj navštívil v letošním roce souostroví Malých Antil hned dvakrát, následně Dominika, Svatý Kryštof a Nevis uznaly nezávislost evropské země. Srbsko přitom považuje Kosovo za svou provincii, uznání nezávislosti země značí snižující se vliv Srbska v OSN. Ze 193 členů OSN uznalo do dnešního dne Kosovo 97 členských států.

V New Yorku se konala každoroční konference Humanitárního fondu OSN

Humanitární fond OSN (CERF) patří k největším světovým donorům humanitární pomoci. Na středeční konferenci se donátoři CEFR dohodli na přerozdělení 384 milionů USD pro příští rok, letos poskytl CERF 465 milionů USD na pomoc lidem ze 49 zemí světa, včetně Sýrie, Jižního Súdánu, Haiti či Pákistánu. Finance putují na pomoc do oblastí postižených přírodními katastrofami, válečnými konflikty či dalšími pohromami.

V Egyptě byl dopaden viník útoku u v Benghází

Podle informací z Wall Street Journal byl útočník zadržen minulý týden v egyptské Káhiře. Muhammad Jamal Abú Ahmad se měl podílet na zářijovém útoku na konzulát USA v libyjském Benghází, při kterém zahynul americký velvyslanec Chris Stevens. Pětačtyřicetiletý Abú Ahmad byl v loňském roce propuštěn z vězení ve vlně liberalizace, jež následovala po svržení tehdejšího prezidenta Husniho Mubaraka. USA zatčení potvrdily podezřelého, podrobnosti ale neuvedly.

 

USA označily skupinu syrských rebelů za teroristy

Spojené státy americké zařadily skupinu syrských rebelů s názvem Nusra Front (NF) na seznam teroristických organizací. To má zmenšit riziko, že západní finanční a materiální pomoc syrské opozici nepadne do rukou teroristům, neboť podle americké vlády je NF spojencem irácké odnože Al-Kaidy. Členové NF představují jen zlomek syrských rebelů, patří však mezi nejzkušenější a nejlépe vyzbrojené bojovníky. V neděli se jejím členům podařilo obsadit část syrské vojenské základny poblíž Aleppa. Mnoho syrských rebelů proto považuje NF za klíčového spojence. Podporu NF vyjádřilo mnoho protirežimních skupin, včetně části členů Syrské svobodné armády (FSA), která je milicí opoziční Syrské národní rady (SNC).

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzývá k vytvoření ústavy oceánů

V pondělí tomu bylo 30 let, co vstoupila v platnost Úmluva Spojených národů o mořském právu (UNCLOS), která se týká veškerého mořského prostoru, včetně vymezení námořních hranic, ochrany životního prostředí, vědeckého výzkumu, obchodu a řešení mezinárodních sporů. Na pondělním zasedání Valného shromáždění OSN generální tajemník Ban Ki-moon prohlásil, že je potřeba vytvořit globální rámec pro mořské právo, který bude závazný pro všechny státy. „Absence tohoto rámce nechává prostor pro námořní konflikty a zároveň vytváří chaotické a neregulované využívání mořských zdrojů,“ uvedl velvyslanec OSN Rodney Charles.

Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii

Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez  zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.

OSN: USA věděly o rwandské podpoře rebelům v M23 a nereagovaly

Lidsko-právní organizace a OSN kritizují politiku USA, jejíž vládní představitelé měli vědět o možné rwandské podpoře rebelům M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. USA podle OSN nedostatečně vyvíjely tlak na rwandského prezidenta Kagame, kritika míří především na velvyslankyni USA při OSN Susan Rice. Velvyslankyně měla podle časopisu Foreign Policy prohlásit: „Toto je Demokratická republika Kongo. Nebyla by zde M23, byla by zde jiná ozbrojená skupina.“ Kritici USA vyčítají, že příliš dlouho ignorovaly roli Rwandy v konžském konfliktu. Středoafrická země i nadále obvinění z podpory odmítá, část zemí již Rwandě pozastavila rozvojovou pomoc.

Situace v Sýrii se bude projednávat na setkání v Maroku

Zástupci zemí tzv. Přátel Sýrie, kteří podporují změnu syrského režimu a odstoupení prezidenta Bashar al-Assada, se ve středu setkají v Maroku, kde chtějí projednat klíčové problémy současné situace v Sýrii. Země se sejdou poprvé od vzniku syrské opoziční vlády. Jednání se zúčastní i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, která následně navštíví Tunisko a Spojené arabské emiráty. Skupina Přátel Sýrie, která čítá na sto zemí, vznikla na podnět Francie.

Syrští rebelové obsadili vojenskou základnu

Rebelům bojujícím proti režimu prezidenta Bashara al-Assada se v neděli podařilo obsadit velkou vojenskou základnu Base 111 na severu Sýrie poblíž města Aleppo. Pro vládní jednotky je to další z řady porážek, které v poslední době utrpěly. Podle agentury AFP se obsazení základny účastnilo mnoho zahraničních bojovníků a celý útok byl veden skupinou Nusra Front (NF), která je napojena na iráckou odnož Al-Kaidy. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) se NF zapojuje do bojů v Sýrii stále více. Přítomnost skupin napojených na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytnout syrským rebelům zbraně.