Syrský ministr zahraničí Wallid Muallem vyzval opozici k složení zbraní a jednání o nové vládě. Ministr Muallem uvedl, že k jednání se může připojit jakákoli opoziční skupina, pokud odmítá zahraniční intervenci v Sýrii. Ve svém prohlášení také reagoval na výrok společného vyslance OSN a Arabské Ligy v Sýrii Lakhdar Brahimiho, který minulý týden uvedl, že syrský prezident Assad by neměl být součástí přechodné syrské vlády. „Pozici prezidenta Assada by nikdo neměl zpochybňovat, to je nepřijatelné,“ prohlásil v reakci ministr zahraničí Muallem. Hlavní syrská opoziční síla Národní koalice opozičních sil a syrské revoluce odmítá jednat o jakýchkoli návrzích, které by nezahrnovaly odchod prezidenta Assada a také podporuje možnost zahraniční intervence v Sýrii.
Archiv autora: Marek Skupa
Palestinští aktivisté postavili další stanový tábor
Protestují tak proti politice výstavby izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Ve svém prohlášení aktivisté uvedli, že brání zemi před Izraelem, který stejnou strategií, tedy výstavbou osad, zabírá okupované území Západního břehu. Jedná se již o druhý stanový tábor vybudovaný palestinskými aktivisty. Ten minulý byl po krátké době vyklizen izraelskou armádou. Izraelská armáda prohlásila, že nově vzniklou situaci monitoruje, aby předešla vzniku nepokojů.
Dohoda ohledně Iránského jaderného programu nebyla dosažena
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) ukončili dvoudenní rozhovory s představiteli Iránu. Obě strany se dohodly na pokračování rozhovorů 12. února 2013. Šéf vyjednávacího týmu IAEA Herman Nackaerts vyjádřil naděje, že by na příští schůzce mohly být dohodnuty zásady tzv. „strukturovaného přístupu“, který má stanovit, jakým způsobem může IAEA postupovat při kontrole iránského jaderného programu a zda bude mít přístup do určitých zařízení, či k určitým dokumentům. Ještě v lednu budou také obnoveny rozhovory mezi Iránem a „skupinou 5 + 1“ (USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo), které jsou přerušeny od června 2012.
Demonstranti v Jordánsku volají po bojkotu voleb
Tisíce demonstrantů v Jordánsku požadují odložení parlamentních voleb, které se mají konat příští týden. K páteční demonstraci v hlavním městě Ammanu se sešlo přes 2 000 osob. Protestů se účastní mladí aktivisté i členové Muslimského bratrstva, největší jordánské opoziční skupiny. „Odmítáme kosmetické změny v odpověď na naše požadavky reforem,“ hlásaly transparenty členů Islámské akční fronty, politické odnože Muslimského bratrstva, na páteční demonstraci. Demonstranti volají po zmenšení pravomocí jordánského krále Abdullaha II a požadují, aby své pravomoci, jako jmenování a rozpuštění vlády, předal parlamentu. Král Abdullah přislíbil, že parlament vzniklý z těchto voleb vytvoří vládu sám , změny ústavy však vyloučil.
Irán by měl snížit závislost na vývozu ropy
Podle iránského prezidenta Mahmouda Ahmadinežáda je to cesta jak obejít západní sankce, které zpomalují ekonomiku a narušují zahraniční obchod země. Okolo 80 % zahraniční měny získával Irán z prodeje ropy, po sankcích, které byly na zemi uvaleny, klesl export ropy o 45 %. Iránské úřady proto obvinily západ ze zahájení ekonomické války. Podle prezidenta Ahmadinežáda nepřátelé Iránu využívají slabiny iránské ekonomiky k zesílení svého tlaku na zemi. Prezident Ahmadinežád před parlamentem promluvil také o potřebě rovnoměrnějšího rozložení investic po celé zemi a o státních dotacích na energie, které by se podle něj měly snížit. Iránský náboženský vůdce ajatolláh Chameneí naopak trvá na tom, že západní sankce proti Iránu neuspějí.
Libanonský ministr se ocitl pod palbou
Konvoj libanonského ministra mládeže a sportu Faisal Karamiho se v Tripolisu na severu Libanonu dostal pod palbu, pří které byli 4 lidé zraněni. Ministr Karami sám vyvázl z incidentu bez zranění a v následném rozhovoru pro místní televizi OTV uvedl, že se nepovažuje za cíl útoku. V Tripolisu se soustavně zhoršuje bezpečnostní situace vzhledem k pokračující občanské válce v sousední Sýrii. Objevily se střety mezi sunnitskými muslimy a Alawity, které vyvolaly obavy z přelití konfliktu ze Sýrie do Libanonu.
Izraelský premiér neplánuje rušení osad
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu prohlásil, že pokud zvítězí v nadcházejících volbách, nebude ze Západního břehu Jordánu odstraněna jediná izraelská osada. „Dny, kdy buldozery vyháněly Židy z jejich domovů jsou za námi, ne před námi,“ uvedl premiér Netanyahu. Podle BBC dosáhla výstavba izraelských osad za vlády premiéra Netanyahua rekordní úrovně. Problém izraelských osad však znemožňuje uzavření míru s Palestinci, kteří trvají na úplném odstranění všech osad ze Západního břehu a Východního Jeruzaléma, kde chtějí založit svůj budoucí stát. Podle průzkumů premiér Netanyahu obhájí v nadcházejících volbách svůj post, nová vláda však podle BBC bude silně pravicová. Na pravici totiž probíhá boj o hlasy s novou krajně pravicovou stranou Bayit Yehudi, která volá dokonce po anexi určitých částí Západního břehu Jordánu.
Syrští rebelové obviňují džihádisty z krádeže revoluce
Mezi džihádisty a bojovníky Svobodné syrské armády (FSA) vzniká rozkol, který by mohl občanské válce v Sýrii dát zcela nový rozměr. Velitelé FSA jsou stále více rozladěni počínáním džihádistických skupin, zejména skupinou radikálních islamistů s názvem al-Nusra Front, která je napojena na Al-Kaidu. Džihádisté údajně zabírají státní majetek a prodávají ho přes hranice do Turecka, utržené peníze poté používají pro své účely. Syrští rebelové zdůrazňují také nacionalistické cíle svého boje a odmítají nastolení islámského fundamentalismu po pádu režimu prezidenta Assada. „Až Assadův režim padne, budeme s nimi bojovat, do té doby s nimi nebudeme spolupracovat,“ uvedl pro The Guardian na adresu džihadistů jeden z velitelů syrských rebelů.
Bombový útok v Iráku zasáhl šíitské poutníky
Série bombových útoků severně a jižně od metropole Bagdádu zabila nejméně 12 osob, většinu z nich podle iráckých úřadů tvořili šíitští poutníci. K útoku se nikdo nepřihlásil, podle BBC jsou však za poslední vlnu násilí v Iráku viněni sunnitští aktivisté. Vztahy mezi sunnitskou částí obyvatelstva a vládnou vedenou šíity se v poslední době zhoršují. Sunnitští aktivisté pořádají v zemi řadu demonstrací proti údajnému útlaku ze stran šíitské vlády. Sunnitští militanti napojení na Al-Kaidu také často útočí proti šíitským představitelům irácké vlády a samosprávy.
Sýrie dovolila OSN zintenzívnit potravinovou pomoc
Podle Ertharin Cousinové, která stojí v čele Světového potravinového programu (WFP) pod OSN, povolila syrská vláda WFP spolupracovat s místními dobročinnými skupinami. WFP tak může distribuovat pomoc dalšímu 1 milionu osob. Doteď byl WFP schopen dodávat humanitární pomoc pouze 1,5 milionům osob z 2,5 milionů potřebných. WFP poskytuje zejména obyvatelům syrského venkova mouku a palivu pro pekárny, dvě nejdůležitější komody k výrobě chleba. Svými dodávkami chce WFP pokrýt všechny oblasti Sýrie, úspěšnost však závisí na intenzitě pozemních bojů.
Egyptský právník byl uvězněn v Saudské Arábii
Egyptský právník zabývající se lidskými právy byl v Saudské Arábii odsouzen k 5 letům vězení a 300 ranám. Egyptský právník Ahmed al-Gizawi byl obviněn z pašování drog, v dubnu 2012 byl totiž zadržen s velkým množstvím antidepresiv, které jsou v Saudské Arábii zákázány. Podle egyptských aktivistů však byl al-Gizawi uvězněn, protože vznesl stížnosti na zacházení s Egypťany v saudských vězeních. Rodina zadrženého rovněž uvedla, že byl v Saudské Arábii kvůli náboženské pouti. Saudské úřady však tuto verzi zpochybnily, neboť al-Gizawi podle nich nebyl oblečen jako poutník, rozsudek navíc označily za shovívavý. Celý incident způsobil zhoršení saudsko-egyptských vztahů na nejhorší úroveň od roku 1979, kdy Saudská Arábie přerušila diplomatické styky s Egyptem.
Saudský král vyměnil guvernéra ropné provincie
Saudský král Abdullah jmenoval Saud bin Nayefa novým guvernérem Východní provincie, která je významná z hlediska ropné produkce. Východní provincie je však také centrem šíitské komunity, která již 2 roky v Saudské Arábii pomocí protestů a demonstrací volá po lepších právech a propuštění vězněných příbuzných. Nově jmenovaný guvernér Saud bin Nayefa je bratrem současného ministra vnitra Mohammed bin Nayefa. Aktivisté ve Východní provincii si zatím nejsou jistí, zda změna ve vedení bude mít dopad na místní politickou situaci. Vzhledem k ropnému průmyslu je však podle aktivistů hlavním zájmem režimu bezpečnost v této provincii.
Irán chce dosáhnout dohody ohledně svého jaderného programu
Irán vyjádřil naději na dosáhnutí „komplexní dohody“ se zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) na jednání v Teheránu. Šéf IAEA Yukiya Amano však podobný optimismus před jednáním nesdílel. Mluvčí iránského ministerstva zahraničí Ramin Mehmanparast předem vyloučil, že by zástupcům IAEA byl umožněn přístup do vojenské základny Parchin, kde jsou údajně prováděny experimenty s výbušninami schopnými spustit jadernou zbraň. Irán rovněž uvedl, že dohoda bude dosažena pouze když bude respektováno jeho právo na mírové využití jaderné energie.
Syrským uprchlíkům se nedostává humanitární pomoci, množí se i případy znásilnění
Studie Mezinárodního záchranného výboru (IRC) nazvala situaci ohledně syrských uprchlíků „ohromnou humanitární katastrofou“. Zemi od začátku bojů opustilo na 600 000 uprchlíků, dalších 2,5 milionu opustilo své domovy, ale dosud zůstávají na území Sýrie. „Miliony Syřanů jsou v nouzi a mají malý nebo žádný přístup k humanitární pomoci,“ uvedla zpráva pro IRC. Navzdory mezinárodním příslibům se tak do uprchlických táborů v Sýrii nedostává dostatek humanitární pomoci. V Sýrii se rovněž množí případy znásilnění žen ozbrojenými jednotkami, zejména na kontrolních stanovištích u silnic. Zpráva IRC neoznačila žádnou stranu zcela odpovědnou za tyto činy, nejvíce obvinění však bylo oběťmi vzneseno proti vládním silám a zejména milicím Shabiba.
Afghánský prezident Karzai se vrátil z návštěvy USA
Afghánský prezident Hamid Karzai informoval o vyjednáváních, které vedl s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně budoucnosti Afghánistánu. Afghánská delegace v USA požadovala ekonomickou pomoc a naopak vyjadřovala své pochybnosti ohledně přítomnosti amerických pozemních jednotek v zemi. „Nechceme v naší zemi přítomnost amerických vojáků, chceme jejich ekonomickou podporu,“ uvedl prezident Karzai. Podle prezidenta Karzaiho přislíbily USA Afghánistánu i bezpilotní letouny a finance pro vzdělávací systém. Prezident Karzai také odmítl spekulace, že by se bezpečnostní situace v zemi po odchodu jednotek USA zhoršila, očekává naopak její zlepšení, neboť přítomnost jednotek NATO mezi lidmi vidí jako příčinu napětí. Zároveň však nevyloučil přítomnost malého kontingentu zahraničních vojáků v Afghánistánu i po roce 2014, kdy má dojít ke stažení všech jednotek.
Irák propustil velký počet vězňů
Irácké úřady propustily 175 zadržovaných osob jako ústupek sunitským demonstrantům, kteří protestují proti vládě vedené šíitskými muslimy. Poslanec Hussein Shahristani, který stojí v čele speciálního výboru zformovaného prezidentem Malikim k posouzení požadavků demonstrujících, se jménem Iráku omluvil všem zadržovaným. Připustil, že vězni byli zadržováni protiprávně, na základě „byrokratických procedur v jiném vládním oddělení“. V Iráku již tři týdny probíhají demonstrace zejména v sunnitských provinciích a propuštění zadržovaných bylo jedním ze základních požadavků demonstrantů.
Mezinárodní sankce způsobují v Iránu nedostatek léků
Statisíce vážně nemocných Iránců jsou ohrožovány nezamýšlenými důsledky mezinárodních sankcí, které způsobují nedostatek životně důležitých léků. Západní vlády vytvořily na dovoz léků výjimky, nicméně i tyto výjimky narážejí na další sankce na omezení bankovních plateb, případně na dovoz víceúčelových chemikálií. Při nedostatku léků se na iránském černém trhu objevuje řada produktů, většinou pašovaných z Turecka, jejichž kvalita je však velmi pochybná. USA i evropské státy jsou si negativních dopadů sankcí vědomy a pracují na příslušných opatřeních, zároveň však upozorňují na spoluvinu Teheránu. „Sankce byly uvaleny na Irán kvůli jeho neochotě reagovat na opodstatněné obavy mezinárodního společenství ohledně iránského jaderného programu. Pokud je v Iránu nedostatek léků, je to kvůli rozhodnutí iránské, ne americké vlády,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí John Sullivan.
Izraelský premiér doma čelí kritice za svou bezpečnostní politiku
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu čelí v Izraeli kritice ohledně své bezpečnostní politiky vůči Iránu. Bývalý šéf izraelské kontrarozvědky Yuval Diskin obvinil premiéra Netanyahua z utrácení peněz za „potrhlá dobrodružství, která nic nepřinesla a ani přinést nemohla“. Ke kritice premiéra se připojil i bývalý předseda vlády Ehud Olmert. „V posledních 2 letech bylo vynaloženo 2,9 miliard USD na přípravu operací, které nebyly a nebudou provedeny,“ uvedl Olmert. Expremiér Olmert rovněž podpořil tvrzení bývalé hlavy kontrarozvědky Diskina, že premiér Netanyahu a ministr obrany Ehud Barak hovořili lehkomyslně o zahájení útoku na Irán. Izrael tento měsíc čekají parlamentní volby, ve kterých Benjamin Netanyahu aspiruje opět na post premiéra a předvolební rétorika se tudíž vyhrocuje.
Exprezident Mubarak bude souzen znovu
Egyptský soud nařídil nové soudní řízení s bývalým prezidentem Mubarakem. Vyhověl tak odvolání jeho právníků proti rozsudku doživotního vězení, ke kterému byl odsouzen za smrt demonstrantů při protestech z jara 2011. Znovu proběhne soud i s bývalým ministrem vnitra Habib al-Adlym, který čelí stejným obviněním. Jeden z Mubarakových právníků Mohamed Abdel Razek uvedl, že soud bude probíhat na základě stejných důkazů, jako předchozí proces. Podle Razeka by soud mohl rovněž přihlédnout k špatnému zdravotnímu stavu 84letého exprezidenta Mubaraka.
Bahrajn vyšetřuje požár dělnické ubytovny
Bahrajnské úřady zahájily vyšetřování požáru ubytovny pro dělníky, který stál život 13 lidí. V Bahrajnu, stejně jako ve většině států Perského zálivu, jsou běžné ubytovny, ve kterých odděleně žijí zahraniční dělníci. Bahrajn je silně závislý na zahraniční pracovní síle, pracují zde statisíce zahraničních pracovníků. Na jejich špatné pracovní i životní podmínky už léta upozorňují lidsko-právní organizace. Většina pracovníků v Bahrajnu pochází z jižní Asie.
Rusko vyjádřilo podporu vyslanci OSN v Sýrii, přesto odstoupení prezidenta Assada nežádá
V pátek proběhla v Ženevě schůzka mezi náměstkem ministerstva zahraničí USA William Burnusem, náměstkem ministra zahraničí Ruska Mikhail Bogdanovem a vyslancem OSN a Arabské ligy v Sýrii Lakhdar Brahimim. Ruský zástupce Bogdanov na ní vyjádřil „neutuchající podporu“ misi vyslance OSN. Strany se ale neshodnou na postoji vůči syrskému prezidentovi Assadovi, jehož odstoupení vidí USA, evropské státy i Arabská liga jako podmínku k ukončení konfliktu v Sýrii. Rusko je spolu s Čínou nejsilnějším mezinárodním spojencem syrského prezidenta a odmítá jakýkoli vnější tlak na jeho odstoupení. „Otázka syrské budoucnosti musí být rozhodnuta Syřany samotnými, bez zásahu z vnějšku a bez zavádění jakýchkoli předpřipravených scénářů vývoje,“ uvedl již dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Izrael vykázal palestinské aktivisty z jejich stanového města
Izrael dal palestinským aktivistům ultimátum na vyklizení protestního tábora, který zbudovali na Západnám břehu Jordánu v místech, kde mají být vystavěny nové izraelské osady. Předchozí příkaz k vyklizení oblasti vydaný izraelskou armádou byl zablokován izraelským nejvyšším soudem. V novém prohlášení izraelské vlády vyhlásil premiér Benjamin Netanjahu také uzavření přístupových cest do této oblasti. Během soboty byly kolem protestního palestinského tábora rozmístěny izraelské jednotky, které mají na izolaci oblasti dohlížet. Protestující přesto navštívila a podpořila řada palestinských politiků. Sami protestující hodlají na místě setrvat, dokud je „armáda násilně nedonutí odejít.“
Syrští rebelové se zmocnili důležité vojenské základny
Jednotky syrských rebelů obsadily strategické letiště v severozápadní Sýrii. Stovky bojovníků Syrské svobodné armády (FSA), vedených džihádistickými skupinami al-Nusra Front a Islámský předvoj, obléhaly letiště Taftanaz již od začátku listopadu 2012. Rebelové prolomili obranu základny ve středu a do pátečního dne nad ní získali plnou kontrolu. „Mnoho vládních vojáků bylo zabito a většina jich uprchla. Toto letiště je největší základnou, která byla dobyta od začátku povstání,“ uvedl Rami Abdul Rahman, představitel Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR). Z letecké základny Taftanaz startovaly vládní vrtulníky bombardující pozice rebelů na severu země, nebo zásobující vládní jednotky. Vládní zpravodajská agentura Sana uvedla, že vládní jednotky odrazily útok skupiny teroristů na základnu a způsobily jim těžké ztráty.