Státní návštěva španělského krále Juana Carlose I. u jeho marockého protějšku, Mohammeda VI., dopadla nad očekávání dobře. Obě strany hodnotí současné vztahy zemí jako mimořádné na všech úrovních. Sám král Juan Carlos přispěl k výsledku jednání i rozhodnutím, že do své delegace přizval všechny ministry zahraničí, nehledě na jejich stranickou příslušnost. Tím dokázal, že zájmy o dobré diplomatické strany s Marokem jsou důležité pro celé Španělsko, nejen pro některé politické strany. Obě země se pak především shodly na nutnosti spojení obou břehů Gibraltarského průlivu. Podle dlouho plánovaného projektu by se mělo jednat o výstavbu tunelu, avšak překážkou zůstává stále otázka financování. Zároveň Španělsko deklarovalo, že plně podporuje marocké přiblížení se Evropské unii.
Archiv štítku: politické strany
Mali čekají na konci července parlamentní a prezidentské volby
Parlamentní a prezidentské volby, které byly v loňském roce odloženy kvůli vojenskému převratu, proběhnou v Mali 21., respektive 28. července. Jejich vyhlášení bylo možné až po zrušení výjimečného stavu na začátku měsíce. V souvislosti s organizací voleb bude v Mali posílena bezpečnost opírající se zejména o francouzskou armádu, která v oblasti působí od začátku roku. Pro její angažování se vyslovil při své návštěvě Paříže i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který zároveň vyzval všechny zúčastněné strany k akceptaci výsledků voleb, ať budou jakékoliv. Jedním z nejvážnějších favoritů na vítězství v prezidentských volbách, které jsou více sledovány než parlamentní, je Ibrahim Buobacar Keita, bývalý premiér Mali a prozápadní kandidát, kterého podporuje devět parlamentních stran.
Volby do nepálského ústavodárného shromáždění proběhnou v listopadu
Nepálská prozatímní vláda se usnesla na snad již definitivním termínu voleb do ústavodárného shromáždění, proběhnou 19. listopadu 2013. Úspěšná realizace těchto voleb je nutná ke stabilizaci nepálského politického systému a politiky samotné, vláda proto vyzvala všechny relevantní aktéry k maximálnímu úsilí. Kromě stanovení volebního data kabinet řešil i související otázku volebních zákonů, v níž rovněž došel shody a nabídl opozičním stranám účast ve volbách. I přes snahu vlády dosáhnout co nejširšího konsenzu se proti jejímu usnesení vymezilo 42 politických stran, ve svých prohlášeních k tomuto kroku však odrazují své voliče od bojkotu voleb či agitaci proti nim. Je tak více než jasné, že otázka ústavodárného shromáždění a především pak vytvoření řádné ústavy je prioritou všech. Nepál již jedno ústavodárné shromáždění svolal, po jeho neúspěchu bylo ale v květnu 2008 rozpuštěno. Původní datum voleb do toho druhého byl stanoven na 5. května 2013.
Kandidaturu fidžijských politických stran nově upravuje dekret
K novému dekretu upravujícímu podmínky kandidatury se vyjádřily fidžijské politické strany, jsou ochotné se jim podrobit. Dekret ukládá každé politické straně, která chce kandidovat ve volbách, povinnost doložit detailní zprávu o majetku a účetnictví. Pokud tak neučiní, bude čelit zrušení volební registrace. Podle Mohammed Saneema, hlavního registračního úředníka, jsou podmínky zcela jasné a nelze je nijak obejít. Do nejbližších voleb, které by měly proběhnout v roce 2014, se zatím přihlásily Fidžijská labouristická strana (FLP), Fidžijská lidová strana (SDL) a Národní federální strana (NFP). Všechny strany souhlasily s prokázáním jejich finančních aktivit. Problémem nicméně může být skutečnost, že povinnost prokázat majetek a účetnictví platí i pro rodinné příslušníky kandidátů. V opačném případě dojde ke zrušení registrace. Veškeré informace o majetku stran a nakládání s ním budou zveřejňovány v médiích.
Pákistán v některých oblastech opakuje volby
V jihopákistánském přístavním městě Karáčí opakují volby. V metropoli provincie Sindh totiž mělo údajně dojít k manipulacím a podvodům během parlamentních voleb dne 11. května. Pro tento krok se členové státní volební komise Pákistánu rozhodli poté, co řada politických stran i jednotlivých kandidátů projevila vážné pochybnosti o relevantnosti výsledků v tomto obvodu. Hlavním důvodem je skutečnost, že úředníkům volební komise v Karáčí mělo být násilím bráněno dorazit do volebních místností. Opakovaná volba se týká jednoho mandátu v Národním shromáždění a dvou postů v provinčním parlamentu. Akci se rozhodli bojkotovat zástupci Sjednoceného národního hnutí (Hnutí Muttahida Quami) a Pákistánské lidové strany.
Největší politická strana v Bulharsku chce usilovat o zrušení výsledku voleb
Výsledek nedělních voleb bude chtít anulovat největší bulharská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB), která tvrdí, že došlo k porušení volebního práva. K poškození mělo dojít v předvečer voleb v podobě výroků na její adresu od ostatních stran. Tím podle bývalého premiéra Boiko Borisova došlo k porušení volebního zákona, který zakazuje den před volbami propagovat politických stranám svou volební kampaň. Strana expremiéra odstoupila v únoru po sérii protestů proti korupci a zvyšující se chudobě. GEBR vyhrála nedělní volby s 30,5 % hlasů, druhá skončila opoziční BSP s 26,6 %. Jednání o vytvoření koalice by se mělo konat v pátek. Analytici předpokládají, že strany mají jen malou šanci na vytvoření úspěšné koalice.
Bhútán ohlásil parlamentní volby
Podle informací zpravodajské agentury Indo-Asian News Service byly v Bhútánu vyhlášeny volby do Národního shromáždění, tedy do dolní komory bhútánského parlamentu. Termín jejich konání byl stanoven na 13. července 2013. Příslušné bhútánské autority rovněž ohlásily „první kolo“ voleb a jeho termín. Proběhne 31. května a na základě jeho výsledků bude dvěma nejúspěšnějším politickým stranám umožněno účastnit se červencových parlamentních voleb. Další aktéři se o zastoupení v parlamentu ucházet nesmějí. Volby do horní komory parlamentu – Národní rady – již proběhly 23. dubna.
V Iráku se konaly provinční volby
Téměř 14 milionů Iráčanů mohlo v sobotu volit ve volbách do provinčních rad. Dle BBC více než 8 000 kandidátů soutěžilo o 378 křesel. Ve dvou provinciích byly volby odloženy, protože zde nemohla být zajištěna bezpečnost. Výsledky voleb ukážou i podporu stran před parlamentními volbami, které budou v roce 2014. Volební účast by měla být kolem 50 % a výsledky voleb budou známy až za několik dní. Poprvé od odchodu amerických vojáků ze země nad bezpečností dozorovaly irácké síly. Volby byly doprovázeny zvýšeným násilí, ale jen několik útoků se stalo přímo ve volební den. Voliči byli před vstupem do volebních místností prohledáváni dvakrát. Podle analytiků jsou volby testem, zda je v Iráku politická stabilita po 10ti letech od svrhnutí režimu prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003.
V Pákistánu rostou kvůli blížícím se volbám obavy z Talibanu
Radikalizující se postoje Talibanu vůči pákistánským politikům vyvolávají v zemi čím dál větší obavy. Vyhrocené reakce a útoky na některé politické lídry by mohly negativně ovlivnit průběh a výsledky blížících se voleb. Jen tento měsíc spáchal Taliban již pět útoků na politické skupiny. K přinejmenším dvěma posledním se přihlásil prostřednictvím svého pákistánského mluvčího Ehsanullah Ehsana. Během nich byl na severozápadě země zabit tamní politický lídr, další byl zraněn. Taliban veřejně varoval před útoky následující politické subjekty – Pákistánskou lidovou stranu (strana prezidenta Zardárího), paštunskou nacionalistickou Lidovou národní stranu a urdské Hnutí Mutahida Qaumi. Strany podpořily vládu a bezpečnostní síly v právě probíhajících operacích proti militantům a jejich politiky jsou výrazně sekulárního charakteru. Veřejnosti bylo doporučeno neúčastnit se kterékoli z akcí pořádaných výše zmíněnými stranami.
Rada Evropy kritizuje financování českých politických stran
Protikorupční agentuře při Radě Evropy (GRECO) se nelíbí netransparentnost ve financování českých politických stran. Podle GRECO by Česká republika měla zřídit nezávislý monitorovací úřad, aby bylo zajištěno efektivní financování politických stran. V současnosti totiž funkce částečné kontroly financování politických stran náleží Kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny. Částečná kontrola proto, že dohlíží pouze na formální správnost stranických výročních finančních zpráv podle zákona a nezabývá se obsahem hospodaření. Legislativní rada vlády nicméně ve čtvrtek schválila novelu příslušného zákona, která zavádí povinnost politických stran mít transparentními účty nebo se týká například zveřejňování finančních uzávěrek politických stran na internetu. Avšak návrh na vznik požadovaného nezávislého monitorovacího orgánu, který požaduje Rada Evropy, sněmovnou zatím neprošel.
Hospodaření politických stran bylo minulý rok kromě KSČM a LIDEM ztrátové
Strana ODS zakončila minulý rok hospodaření se ztrátou přesahující 43 milionů korun. Mluvčí ODS Jiří Sochor nicméně dodává, že loňské výdaje by měly pokrýt dary, které se budou započítávat až letos. Opoziční ČSSD hospodařila minulý rok se ztrátou ve výši 16 milionů korun. Také účet vládní TOP 09 je za loňský rok minusový. Strany KSČM a LIDEM si naopak mohly připsat na účet zisk – KSČM ve výši 42 tisíc korun a LIDEM ve výši 1,3 milionu korun. Strana Věci veřejné zatím svou výroční zprávu nezveřejnila.
Pákistán již zná předsedu prozatímní vlády, bude jím bývalý soudce
Prozatímním předsedou pákistánské vlády, která dovede zemi ke květnovým parlamentním volbám, bude bývalý soudce pákistánského nejvyššího soudu Mir Hazar Khan Khoso. Navrhla jej Pákistánská lidová strana, jejíž vládě se jako první podařilo setrvat v úřadu po celé pětileté funkční období a kterou vystřídá prozatímní vláda vedená právě Khan Khosem. Tento krok se nicméně setkal s kritikou ze strany opozice a především Pákistánské muslimské ligy, podle které má bývalý soudce příliš blízké vztahy se současným pákistánským prezidentem Asif Alí Zardárím. I přesto se však parlamentní výbor zastoupený jak Pákistánskou lidovou stranou, tak Pákistánskou muslimskou ligou na předsedovi prozatímní vlády téměř jednomyslně shodl. Jeho jmenování by mohlo napomoci i současné špatné situaci v pákistánské provincii Balúčistán, Khosa totiž velmi respektují a důvěřují mu tamní obyvatelé i politické strany.
Bangladéš i nadále sužují protesty opozičních aktivistů
Nepokoje v bangladéšské Dháce pokračují, začátkem tohoto týdne byla aliancí opozičních stran vyvolána celonárodní generální stávka. Ta by podle zjištění agentury AP měla pokračovat i v úterý. Během pondělí došlo v Dháce k několika výbuchům způsobeným podomácku vyrobenými bombami. Hlavními požadavky opoziční Bangladéšské nacionalistické strany a jejích partnerů je propuštění všech zadržených demonstrantů z řad politických stran i občanských aktivistů, dále opozice požaduje odvolání současné vlády a ustavení vlády prozatímní, která by zemi spravovala až do příštích parlamentních voleb. Ty by se měly konat na začátku roku 2014. V neposlední řadě jde alianci 18 opozičních stran i o ukončení procesů s politiky pocházejícími převážně z Jamaat-e-Islami, kteří jsou obviněni z páchání zločinů proti lidskosti během války o nezávislost v roce 1971.
Nepál: Zástupci politických stran podepsali dohodu o prozatímní vládě
Mezi zástupci parlamentních stran byla podepsána oficiální dohoda o ustavení prozatímní vlády. Na základě této dohody bude prozatímní vláda fungovat do doby konání voleb do Ústavodárného shromáždění, předběžný termín voleb byl stanoven na 21. června 2013. Pokud by došlo ke komplikacím a odkladu, je však předseda prozatímní vlády Khil Raj Regmi oprávněn zůstat ve své funkci do poloviny prosince 2013. Po zvolení řádné vlády předá úřad jejímu předsedovi. Prozatímní vládu bude tvořit nanejvýš 11 členů, půjde primárně o vládní tajemníky či jiné vysoké úředníky. Součástí dohody je rovněž návrh 25 dodatků ke stávající ústavě, které umožní prozatímní vládě bezproblémové fungování. Jak dohoda o zformování, tak návrh dodatků byly přijaty parlamentem, proti byli 3 poslanci. Khil Raj Regmi bude do funkce předsedy vlády jmenován ve čtvrtek.
Egyptská opozice může bojkotovat volby
Dvě hlavní postavy egyptské opozice mluví o bojkotu nadcházejících parlamentních voleb, neboť se obávají jejich nespravedlivosti. Minulý týden oznámil svůj bojkot voleb Hamdeen Sabbahi, lídr levicové strany Popular Current, s odůvodněním, že „se nebude účastnit klamu.“ Ze stejných důvodů zvažuje bojkot voleb i Mohammed ElBaradei, bývalý diplomat OSN a zakládající člen Fronty národní spásy (NSF). Podle deníku The Guardian se mnoho členů NSF obává, že díry v egyptském volebním zákoně napomohou k vítězství straně Svoboda a spravedlnost (FJP), které je politickým křídlem Muslimského bratrstva, mateřské strany současného egyptského prezidenta Mohammeda Mursího. FJP, která dosud zvítězila ve všech egyptských volbách konajících se od pádu exprezidenta Mubaraka, tvrdí, že NFS se chce z voleb stáhnout kvůli malé podpoře voličů.
Prezident Arménie ve volbách pravděpodobně obhájí svůj post
Nejnovější volební průzkumy předpovídají současnému prezidentovi Seržovi Sarkisjanovi zisk 60 % hlasů. Nikdo z protikandidátů ho podle odhadů nemá možnost ohrozit. Volby doprovázejí četné kontroverze. Dva uchazeči o nejvyšší post v zemi drželi během své kampaně hladovku na protest proti aktivitám vládnoucí Arménské republikánské strany, z jejichž řad nynější prezident pochází. Další z účastníků volby, předseda strany Unie Národního Sebeurčení Paruyr Hayrikyan, byl 1. února postřelen neznámým útočníkem do ramene. Lidé, kteří jsou ochotni mluvit o svých preferencích, považují znovuzvolení současného prezidenta za záruku stabilního vývoje země v budoucích 5 letech. Představitelé Rady Evropy, kteří zemi v lednu navštívili, hovoří o nízkém zájmu veřejnosti o probíhající klání a všeobecném znepokojení z faktu, že některé z předních opozičních politických stran demonstrativně odmítly nominovat své kandidáty kvůli obavám z manipulace výsledků. Volební místnosti se otevřou v pondělí 18. února.
Maledivané budou volit svobodně, oznámil prezident
Maledivský prezident Mohammed Waheed Hassan Manik ujistil obyvatele země i mezinárodní partnery o svých maximálních snahách podporovat a rozšiřovat maledivskou demokracii. Podle svého mluvčího je prezident Waheed přesvědčen o tom, že je v národním zájmu země uskutečnit svobodné, rovné a všeobecné volby. To by se již mělo týkat i letošní prezidentské volby. Účast je povolena všem maledivským politickým stranám. Nezávislá maledivská volební komise stanovila datum konání na 7. září 2013. Prezident Waheed vyzval vlády spřátelených zemí a mezinárodní organizace, aby se podílely na přípravách a zajistily mezinárodní pozorovatele. Prezident země je od roku 2008 volen přímo, ústava však zakazuje účast nemuslimům, což by se nyní mohlo změnit.
Bývalí prezidenti Salvádoru se přou o prezidentský volební zákon
Exprezident Armando Calderón Sol, který stál v čele Salvádoru v letech 1994 až 1999, nesouhlasí s prezidentkou kandidaturou Elíase Antonio Saca, který zastával prezidentský úřad v letech 2004 až 2009. Bývalý prezident Sol, jenž je rádcem současného kandidáta Republikánské nacionalistické aliance (Arena) Normana Quijana, tvrdí, že kandidatura Elíase Antonio Saca je protiústavní. „Přímé znovuzvolení není možné, ale po jednom období pauzy to možné je,“ okomentoval situaci kandidát Saca, kterému již vyjádřily podporu 2 parlamentní strany. Ve volebním zákoně stojí, že nemůže být prezidentem ten, kdo jím byl v „období bezprostředně předcházejícím“ a právníci strany Arena to interpretují jako období předcházející současnému prezidentskému období a nikoliv nadcházejícímu. Prezidentské volby se uskuteční v únoru roku 2014.