Mezi thajskou vládou a muslimskými rebely došlo k dohodě o dočasném příměří, důvodem je začátek postního měsíce Ramadánu, jenž je pro muslimy jedním z pilířů jejich víry. Jako mediátor v dlouhotrvajícím konfliktu mezi thajskými oficiálními autoritami a muslimskými rebely působí sousední Malajsie, k podepsání dokumentu o vzájemné dohodě o dočasném příměří během Ramadánu došlo v malajském hlavním městě Kuala Lumpur. Dohoda bude platit od 10. července do 18. srpna pro několik jihothajských hraničních regionů. Obě strany konfliktu se zavázaly udržet příměří a zabránit tak násilnostem z předchozích let a zároveň tento krok vnímají jako naději do budoucna. Pokud se podaří dodržet dohodnuté podmínky, existuje značná šance na postupné zlepšování vzájemných vztahů a omezení konfliktů. Ty nejhorší si během ledna 2004 vyžádaly přes 5 tisíc obětí, na 9 tisíc lidí bylo zraněno. Během jednoho měsíce tehdy došlo k 11 tisícům útoků, tedy k téměř čtyřem denně.
Archiv štítku: muslimové
Muslimská menšina ve Francii se nedokázala shodnout na datu Ramadánu
Ve francouzské muslimské komunitě se v uplynulých dnech rozhořel spor o začátek nejvýznamnějšího muslimského měsíce – Ramadánu. Jeho přesné datum není nijak dáno a určuje se každý rok za pomoci lunárního kalendáře. Datum určila již na počátku května Francouzská rada pro muslimské vyznání (CFCM), instituce reprezentující zájmy francouzských muslimů, na úterý 9. července. Proti rozhodnutí se však v pondělí postavila většina lokálních mešit, která prosazuje myšlenku, že začátek Ramadánu nelze určit jinak než pouhým pohledem na měsíc. Vzhledem k protestům se CFCM rozhodla ustoupit a stanovila oficiální začátek postního měsíce na středu 10. července. Situace nicméně naznačila nejednotnost muslimské obce ve Francii a slabost CFCM ve své funkci reprezentanta muslimských zájmů.
Barmský parlament schválil prodloužení stavu ohrožení státu
Přestože náboženské nepokoje z nedávné doby, které se objevily především v centrální části Barmy ve správní oblasti Mandalaj, se již podařilo uklidnit, situace zůstává vážná. Důkazem je krok, pro který se počátkem tohoto týdne rozhodli poslanci svazového parlamentu. Na jeho mimořádném zasedání schválili prodloužení stavu ohrožení státu, který byl prezidentem země vyhlášen 22. března ve čtyřech okresech v centrální Barmě. Bude tak platit dalších 60 dnů. Život v postižených oblastech se již vrátil do normálu, proběhla policejní šetření a došlo k potrestání viníků, důsledky událostí jsou však velmi vážné, nejde totiž o ojedinělou nebo oblastně úzce vymezenou záležitost. Problém náboženského násilí jakožto i vzájemných vztahů mezi buddhistickou většinou a muslimskou menšinou je v Barmě přítomen dlouhou řadu let a v současnosti představuje značné komplikace demokratizačnímu procesu. Jakékoli řešení je proto více než žádoucí.
Barma chce budovat harmonickou a prosperující společnost
V Rakhinském státě na západě země chce Barma vybudovat harmonickou, mírumilovnou a prosperující společnost. Oblast v posledních letech trpí opakovanými náboženskými konflikty. Prioritou barmské vlády je, s ohledem na aktuální vývoj v zemi, zajištění klidného soužití a spolupráce rakhinského obyvatelstva. Nejhorší situace byla zaznamenána v loňském roce, kdy si střety mezi tamními náboženskými komunitami vyžádaly na dvě stovky obětí. Šlo o vůbec nejhorší náboženský incident v poslední době. Součástí vládních plánů na zlepšení situace je zajištění základních lidských práv muslimské menšině, vláda ale zároveň chce být vstřícná i k potřebám a očekáváním Rakhinů, jichž ve státě žije většina a kteří se hlásí k buddhismu. Politiky a rozhodnutí přijímané předchozími vládami jsou pro tu současnou poučením, většina z nich totiž podporovala nerovnosti mezi obyvatelstvem a značnou měrou tak přispěla k propuknutí náboženských střetů.
Saúdskoarabské dívky budou moci na soukromých školách provozovat sporty
Studentky avšak budou muset dodržovat „slušná pravidla oblékání“ a při provozování sportů nad nimi budou dohlížet pouze učitelky. Podle mluvčího saúdskoarabského ministerstva školství Mohammeda al-Dakhiniho pramení povolení provozování sportů na soukromých školách z „výkladu našeho náboženství, které ženám v souladu s právem šaría takovou činnost dovoluje“. Vláda již v minulosti tělesnou výchovu na některých soukromých školách tolerovala, neexistovaly pro ni však žádné oficiální osnovy. Podle profesorky University krále Sauda Azizy Youssefové „už bylo na čase,“ aby vláda s tímto krokem přišla. Krok vnímá jako součást širší změn ohledně ženských práv, které v poslední době v Saudské Arábii probíhají, pokračující restrikce pro ženy v oblasti sportu však považuje za diskriminaci s negativním dopadem na zdraví žen. Sportovkyně v Saúdské Arábii se nemohou stát členkami sportovních klubů ani se zapisovat na závody, tudíž se nemohou ani kvalifikovat na mezinárodní soutěže.
Kambodžský premiér apeluje na náboženské skupiny v zemi
Mírumilovná koexistence a spolupráce, tak si představuje nejmocnější muž Kambodže, premiér Hun Sen, vzájemné vztahy náboženských skupin. Jedině tak podle něj lze v zemi vybudovat prosperující společnost. V rámci narůstajícího předvolebního boje se obrátil na muslimskou komunitu a zdůraznil, že jeho vláda bude i nadále trvat na otevřené politice svobodného výběru víry a náboženství. Na závěrečném ceremoniálu soutěže v recitaci Koránu vyzval všechny kambodžské náboženské skupiny, aby spolu nadále udržovaly harmonické vztahy. V závěru své řeči premiér Hun Sen dodal, že muslimští obyvatelé Kambodže by měli být šťastní, že žijí právě v této zemi, protože ta nezná žádnou náboženskou diskriminaci, násilí, ani separaci, a preferuje politiku rovných občanských práv, příležitostí i závazků. Premiér v závěru své řeči oznámil úmysl založení Muslimské nadace pro podporu čtení Koránu, která navíc každý rok obdrží subvenci 5 000 USD. Duchovní vůdce kambodžských muslimů jménem komunity přislíbil jako projev vděčnosti podporu premiérskému kandidátovi Hun Senovi v červencových parlamentních volbách.
Náboženské konflikty v Barmě může ukončit vláda práva
Opoziční vůdkyně Aung San Suu Kyi prolomila více než dvoutýdenní mlčení o nedávném náboženském násilí a promluvila k vůdčím osobnostem muslimské menšiny. Na jednání s představiteli islámských organizací v sídle Národní ligy pro demokracii prohlásila, že „klíčem k řešení problému je nastolení vlády práva a garance bezpečnosti lidu“. Chce zajistit, aby barmská justice přistupovala ke všem stejně a především spravedlivě. Podle muslimských vůdců, kteří se zúčastnili jednání, přislíbila Suu Kyi snahu o posílení právního státu v Barmě, jedině tak lze totiž zajistit potřebnou vládní ochranu menšinám, v tomto případě muslimským komunitám. Aung San Suu Kyi v dolní komoře barmského parlamentu zastává funkci předsedkyně Výboru pro právní stát. I přes ujištění daná muslimským vůdcům se však Suu Kyi nevyhnula kritice, je jí vyčítána údajná neochota angažovat se ve věci náboženských konfliktů a ochrany lidských práv i pro menšiny, kritici tím míří především na situaci Rohingyjských muslimů, kterým vláda dlouhodobě upírá barmské občanství.
Barmští muslimové chtějí zablokovat návštěvu barmské političky v Japonsku
Představitel členů barmské muslimské menšiny Zaw Min Htuta, která žije v Japonsku, ve čtvrtek prohlásil, že muslimové zablokují sobotní shromáždění k uvítání barmské opoziční političky Aung San Suu Kyi. Jde o její vůbec první návštěva země téměř po třech desetiletí od její tehdejšího působení na Kyotské univerzitě v letech 1985 a 1986. Očekává se, že během své 6denní návštěvy Japonska se setká s příslušníky barmské komunity, která zde žije, a především ji čeká setkání s premiérem Shinzo Abem a ministrem zahraničí Fumio Kishidou. Podle Zaw Min Htuta se barmští muslimové cítí utlačovaní buddhistickými minoritami, které odmítají jakékoli zapojení muslimů a jejich následnou pomoc dalším občanům Barmy.
V Indonésii došlo k násilnému střetu mezi barmskými uprchlíky
Náboženský konflikt, který propukl v Barmě mezi buddhisty a muslimy, překročil hranice země. V indonéském emigračním centru došlo koncem týdne ke střetu mezi barmskými uprchlíky. Etnické náboženské násilí si zde vyžádalo 8 mrtvých a 15 zraněných. Více než stovka uprchlých Barmánců je v Indonésii umístěna ve vládním zadržovacím středisku v Belawanu v provincii Severní Sumatra, z větší části jde o rohingyjské muslimy a nepříliš početnou skupinu buddhistů, kteří byli obviněni z ilegálního rybaření. Nařčení přerostlo v násilný konflikt, který si vyžádal oběti. Všichni mrtví jsou buddhisté. Dále byli buddhisté Rohinhgyi obviněni i z náboženských nepokojů, které v posledních 2 týdnech sužovaly Barmu. Barmská vláda a prezidentská kancelář požadují po indonéské straně vysvětlení, proč byly skupiny Rohingyů a buddhistů umístěny ve stejném zařízení. Indonéská vláda podnikne nezbytné kroky k urychlenému přesunutí uprchlíků do komunitního bydlení, aby zamezila dalším stykům a případným střetům.
Saúdská Arábie dovolí ženám jezdit na kole
Podle nejmenovaného zdroje ze saudskoarabské náboženské policie, který cituje lokální deník al-Yawn, budou mít ženy v Saudské Arábii dovoleno jezdit na kolech a motocyklech v parcích a rekreačních zónách. Jízda přitom nemá sloužit jako způsob přepravy, ale pouze pro relaxaci. Při jízdě je navíc bude muset doprovázet příbuzný mužského pohlaví, a ženy budou muset být standardně zahaleny. Také se budou muset vyhýbat místům, kde se shromažďují mladí muži, aby tak předešly „obtěžování“. Ženy v Saudské Arábii v současnosti nesmí na veřejnosti jezdit na bicyklech, motocyklech, ani řídit automobil.
V Gaze budou žáci segregováni podle pohlaví
Hnutí Hamas, které spravuje Pásmo Gazy, vydalo skrz své ministerstvo školství nařízení, že dívky starší 9 let nesmí být vyučovány muži nebo navštěvovat školy společně s chlapci. Podobné nařízení už platí ve většině škol v Gaze, od příštího školního roku se avšak bude vztahovat úplně na všechny, včetně křesťanských, soukromých nebo těch provozovaných OSN. Poradce ministerstva školství Waleed Mezher krok vlády vysvětlil snahou o ochranu konzervativních muslimských hodnot. Na věc má jiný náhled ředitelka Centra žen v Gaze Hala Qishawi: „Jsou to fundamentalisté, kteří věří, že žena má zůstat doma a nevycházet bez zahalení. Jsou to fundamentalisté, kteří chtějí kontrolovat každou část společnosti, včetně občanské společnosti, mladých a žen.“ Podle deníku The Telegraph jde už o několikáté nařízení chránící „cudnost žen“, které Hamas vydal od uchopení moci v roce 2006.
Na Srí Lance došlo k násilnému střetu muslimů a buddhistů
Konflikt mezi dvěma náboženskými komunitami ve srílanské metropoli Colombu vyvolala buddhistická kampaň zaměřená proti muslimskému stylu života. Několik buddhistických mnichů na jejím základě zorganizovalo útok na obchodní centrum, jehož vlastníky jsou muslimové. Při incidentu bylo několik lidí lehce zraněno, na místě zasahovala policie, které se po pár hodinách podařilo dav několika set buddhistů uklidnit a rozpustit. Ministr spravedlnosti Rauff Hakeem v reakci na situaci žádal urgentní jednání vlády, na kterém by byla řešena ochrana muslimů, sám rovněž vyznává islám. Kromě antimuslimské kampaně a útoku na obchodní centrum se objevily i propagační texty vyzývající srílančany k bojkotu muslimských obchodů. Muslimská menšina země se nyní obává pokračování a sílení útoků ze strany buddhistické většiny.
Katarský emír navrhuje fond pro Palestince v Jeruzalémě
Katarský emír Sheikh Hamad Al Thani řekl na summitu Ligy arabských států v Doha , že Jeruzalém je ve „vážném nebezpečí“, a proto je třeba začít konat. „Palestinská, arabská a muslimská práva v Jeruzalémě nemohou být upozaďována, to si Izrael musí uvědomit,“ prohlásil emír Al Thani. „Navrhuji proto, aby tento summit, ve snaze zachránit arabský charakter města, ustanovil fond o velikosti 1 miliardy USD, do kterého Katar přispěje 250 milióny USD a na zbytek se složí ostatní členské státy,“ navrhl emír Al Thani. Nicméně nepřiblížil, jak by prostředky z fondu měly být využity. Palestinská autonomie se k návrhu zatím nevyjádřila, nicméně sama se nachází ve finanční krizi a soustavně žádá o pomoc zahraniční dárce. Emír Al Thani dále navrhl, aby se v Egyptě konal menší summit arabských států, který by podpořil sjednocování dvou palestinských organizací Hamasu a Fatahu.
V Barmě došlo k násilnostem mezi buddhisty a muslimy
V centrální oblasti Barmy ve městě Meiktila se proti sobě v násilném střetu postavili místní buddhisté a muslimové. Této části Barmy dominuje muslimské obyvatelstvo. Během konfliktu bylo zabito nejméně 10 osob, dále došlo k zakládání požárů, převážně v muslimských domech a mešitách. Kvůli intenzitě násilí byl vyhlášen zákaz vycházení. Jedná se o pravděpodobně nejvážnější nábožensky motivovaný incident od loňského roku, kdy si nepokoje v Rakhine vyžádaly téměř 200 obětí. Od té doby jsou vztahy mezi meiktilskými buddhisty a muslimy napjaté. Podle BBC násilnosti vyvolala hádka ve zlatnictví, situaci se již z větší části podařilo uklidnit.
Pákistánský prezident se vyjádřil k náboženskému incidentu v Lahore
Ve svém prohlášení pákistánský prezident Asif Alí Zardárí vyjádřil rozčarování a nesouhlas s incidentem, který se koncem tohoto týdne odehrál v Lahore na východě země a zároveň požaduje jeho prošetření. Mluvčí prezidenta a senátor Farhatullah Babar uvedl, že prezident je znepokojen situací a nařídil příslušným autoritám zajištění bezpečnosti lahorských občanů a ochranu jejich majetku. Ochrana muslimského i nemuslimského obyvatelstva země je jedním z nejdůležitějších úkolů vlády, která musí podle prezidenta zajistit všem občanům Pákistánu jejich práva bez rozdílu, přesně jak si žádá pákistánská ústava. Prezident Zardárí rovněž poznamenal, že podobné incidenty poškozují pověst země a že nikdo není oprávněn brát spravedlnost do svých rukou.
Pákistánští křesťané požadují lepší ochranu
Po nepokojích v Lahore na východě Pákistánu se křesťanská menšina obává o svou bezpečnost a požaduje po vládě lepší ochranu. Příčinou incidentů se stalo údajné křesťanské rouhání proti islámu. Podobná obvinění jsou brána velmi vážně, obzvláště v Pákistánu, kterému dominuje muslimské obyvatelstvo. Muž, který se měl tohoto činu dopustit, byl ve snaze uklidnit muslimské obyvatele města vzat do vazby, stovky křesťanů přesto z Lahore uprchly. Skupina muslimů, kteří považovali zásah policie za nedostatečný, však následující den zničila a zapálila zhruba desítku křesťanských domů. Křesťané, kteří tvoří necelá 2 % pákistánské populace, po uklidnění výtržností zorganizovali v Lahore a Karáčí protesty požadují vyšetření celé záležitosti a odškodnění.
V Kašmíru znovu platí zákaz vycházení
Zákaz vycházení byl v Kašmíru vyhlášen den poté, co indická armáda zastřelila protestujícího občana. Do oblasti a jejího okolí byly vyslány armádní i polovojenské jednotky, které mají zajistit uklidnění situace. K incidentu došlo v úterý ve městě Baramulla, kde byl zastřelený muž účastníkem demonstrace, která byla uspořádána kvůli údajné sebevraždě kašmírského studenta v Hyderabadu na jihu země. Protestující po indické vládě požadují prošetření podle nich podezřelého úmrtí, vláda to však odmítá a odvolává se na důkazy, podle nichž jde o sebevraždu. Situace v Kašmíru se tak znovu komplikuje, zabití demonstranta totiž vyvolalo další řadu demonstrací. Kašmír je jednou ze dvou oblastí, jimž dominuje muslimské obyvatelstvo, nepokoje zde pravidelně propukají již od roku 1989.