Energetické koncerny Centrica, E.ON a RWE získaly licence na výzkumné vrty pro těžbu ropy v Arktidě v norských vodách. Zmíněné společnosti na výzkumu spolupracují s dalšími světovými energetickými koncerny. Například Centrica spolupracuje s ruským Lukoil a E.ON podobně spolupracuje s ConocoPhillips, Statoil a Petoro. Stále častěji se ozývají kritické hlasy především ze strany environmentálních organizací, jako jsou Greenpeace či Bellona. Ale i další instituce jsou proti rozšiřující těžebním výzkumům. Norský institut mořského výzkumu (NIMR) se vyjádřil k nejkontroverznějšímu těžebnímu bloku, který se nachází v Barentsově moři. NIMR tvrdí, že by se neměl vůbec otvírat pro těžbu především kvůli vysokému riziku pro mořský život včetně největší populace tresek.
Archiv rubriky: Norsko
Evropská komise provedla razii v podezřelých ropných společnostech
V Nizozemí, ve Velké Británii a v Norsku v úterý Evropská komise podnikla razii v několika firmách obchodujících s ropou, ropnými produkty a biopalivy. Konkrétně se jedná o firmy Royal Dutch Shell, British Petrol, Statoil a o agenturu pro tvorbu cen Platts. Brusel společnosti podezřívá, že manipulovaly s cenami a uzavíraly nelegální cenové dohody. Odbor Evropské komise pro hospodářskou soutěž může neohlášené inspekce v kancelářích podezřených společností provést jako předběžný krok pro vyšetřování.
Na Sinaji došlo k únosu 2 cizinců
V pátek došlo na Sinajském poloostrově k únosu 2 občanů Norska a Izraele. Přepadení se stalo mezi rezorty Taba a Dahab, kde cizince v autě zastavili únosci. Ti patří k místním Beduínům, kteří si často vydělávají zadržováním rukojmích a pašeráctvím. Norské ministerstvo zahraničí únos potvrdilo, odmítlo avšak upřesnit, zda se jedná o muže či ženu. Podle egyptské policie má jít o 31letou ženu. Zásahy směřující vůči cizincům se zvýšily po odstoupení exprezidenta Husního Mubaraka. Většinou ale bývají cizinci propuštěni do 48 hodin. Mnoho ambasád proto vyzývá své občany, aby cestovali do Egypta jen v nezbytnosti, případně se zdržovali u hotelových rezortů.
EU opět zablokovala vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) odložila ve čtvrtek žádost obou zemí na vstoupení do schengenského prostoru na konec roku, kdy by se měla oběma žádostmi opět zabývat. Na základě vyjádření JHA by se mělo jednat o postupnou integraci Bulharska a Rumunska do Schengenu, pokud přístup obou zemí bude v prosinci schválen. JHA vyhověla četným námitkám ze strany Nizozemska, Německa a Belgie na přistoupení obou zemí. Podle pravidel o přistoupení do schegenu, je třeba jednomyslného schválení všech 26 členských států, z nichž Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko nejsou členy EU
V Norsku probíhá jednání o humanitární reakci na potencionální výbuch jaderné zbraně
Humanitární zástupci OSN a široká odborná veřejnost se v úterý sešli v Norsku na konferenci, která se snaží nalézt odpovědi na otázku, co může mezinárodní společenství reálně udělat v případě výbuchu jaderné zbraně. „Humanitární následky jaderného útoku či náhodného jaderného výbuchu by byly katastrofické a je potřeba zvážit, do jaké míry můžeme v rámci humanitárního systému účinně reagovat na takovou krizi,“ uvedl ředitel OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Rhashid Khalikov (OCHA). Dvoudenní konference zahrnuje přednášky a diskuze i s odborníky z oblasti zdravotnictví, životního prostředí, financí, apod. Podle norského ministerstva zahraničních věcí bude konference především zaměřená na identifikace jaderné zbraně, jejich detonaci a studium historických zkušeností jaderných výbuchů a jejich humanitárních dopadů.
Norský soud odsoudil rwanského muže za účast na genocidě
Norský soud odsoudil rwandského muže žijícího v Norsku k 21 letům vězení za účast na genocidě ve své domovské zemi v roce 1994. Soud v Oslu shledal vinným Sadi Bugingo ze spoluviny za úkladné a úmyslné zabití nejméně 2000 lidí patřících především k Tutsijské etnické menšině ve městě Kibungo na východě Rwandě. Bugingo popřel všechna obvinění a řekl, že se proti rozsudku podá odvolání. V rozsudku soudu bylo uvedeno, že Bugingo podporoval genocidu, na které se účastnil tím, že transportoval ozbrojené vrahy a oběti na místo zabíjení. Při rwandské genocidě v roce 1994 zemřelo během tří měsíců na 800 000 lidí.
Reportéři bez hranic zveřejnili index mediální svobody, balkánské země si veskrz pohoršily
Nezávislá organizace Reportéři bez hranic zveřejnila zprávu o mediální svobodě. Srbsko se umístilo na 63. místě z celkového počtu 179 zemí, na které se zkoumání vztahovalo. V roce 2012 Srbsko zabíralo ještě 80. místo. Podle zprávy Srbsko částečně reformovalo legislativní ustanovení, ale stále má co zlepšovat. Problém svobody tisku obecně v balkánských zemí je zakořeněn v represivních praktikách z doby komunistického režimu. Na 64. místě se umístilo Chorvatsko, Bosna a Hercegovina (BaH) získala 68. místo, Albánie 102., Bulharsko 87. a Kosovo 85. místo. Na spodní příčce z balkánských zemí se umístila Makedonie na 116. místě. Špatné hodnocení souvisí s nedostačnými právními předpisy, špatným přístupem k informacím, fyzickým a psychickým násilím proti žurnalistům a s nedostatkem nezávislosti na státu a místních firem. Nejvyšší mediální svoboda je ve Finsku, Nizozemsku a Norsku, Česká republika obsadila 16. místo.
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Norský tanker jako první proplul Severní mořskou cestou
Tanker najatý ruským koncernem Gazprom použil k přepravě zkapalněného zemního plynu Severní mořskou cestu jako vůbec první na světě. Na trase mezi norským Hammerfestem a japonským přístavem Tobata byl na části své přelomové cesty doprovázen ruským jaderným tankerem. Pokud by se splavnost Severní mořské cesty, která se v důsledku oteplování stala pro námořní dopravce potenciálně lákavou alternativou, prokázala a náklady na její používání by byly rentabilní, jednalo by se o zcela zásadní průlom ve světové námořní dopravě. Severní mořská cesta zkracuje cestu mezi severní Evropou a Pacifikem až o 20 dní.
Velká Británie pozastavila finanční pomoc Ugandě
Důvodem pozastavení veškeré finanční pomoci ugandské vládě je vyšetřování z rozsáhlé korupce, kdy měly být miliony USD převedeny z úřady premiéra Amama Mbabazi do soukromých účtů. Premiér uvedl, že peníze byly ukradeny a popírá jakékoliv zapojení. Irsko, Norsko a Dánsko již pomoc východoafrické zemi pozastavily. Pro tento fiskální rok vyčlenila Velká Británie pro Ugandu 151 milionů USD.
NATO jmenovalo zvláštní zástupkyni pro bezpečnost žen
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen jmenoval zvláštní vyslankyni pro bezpečnost žen. Severoatlantická aliance tuto funkci obsadila poprvé ve své historii. Cílem zvláštní zástupkyně bude dohlížet na naplňování rezoluce OSN 1325 o míru a bezpečnosti žen. Zvláštní zástupkyní se stala norská diplomatka Mari Skåre. Podle Anderse Fogha Rasmussena jmenování zvláštní zastupkyně zaručí, že téma bezpečí žen bude řešeno na nejvyšší politické úrovni.
Norská společnost Aker Solutions získala zakázku v Austrálii za 79,6 milionů USD
Společnost Aker Solutions bude podle uzavřeného kontraktu dodávat mezi lety 2013 a 2014 monoethylenglycol (MEG) pro Ichthys LNG Project společnosti INPEX v Austrálii. Dále se také jedná o dodání klíčových zařízení pro dodávky MEG. David Merle, vedoucí obchodních systémových procesů společnosti Aker Solutions řekl, že tato smlouva jen potvrdila pozici společnosti jako lídra na světovém trhu v oblasti MEG technologií.
Aung San Suu Kyi převzala v norském Oslu po 21 letech Nobelovu cenu míru
Hlavní představitelka barmského opozičního hnutí získala toto ocenění na návrh tehdejšího československého prezidenta V. Havla již v roce 1991. Aung San Suu Kyi čelila dlouhodobě perzekucím ze strany vládního režimu, mimo jiné strávila 15 let v domácím vězení, ze kterého byla propuštěna 13. listopadu 2010. V dubnu tohoto roku byla zvolena do barmského parlamentu a je generální tajemnicí Národní ligy pro demokracii. Ve svém projevu zdůraznila, že „plný přerod Barmy k demokratickému zřízení je stále vzdálen a ačkoliv několik známých disidentů bylo propuštěno, v zemi je stále mnoho anonymních politických vězňů, na které nesmí být zapomenuto.“
Aung San Suu Kyi navštívila Švýcarsko
Barmská opoziční politička během své návštěvy Evropy ve čtvrtek zavítala do sídla OSN v Ženevě a zúčastnila se zasedání Mezinárodní organizace práce (ILO). V pátek se dále zúčastnila zasedání švýcarského parlamentu. V Bernu se také setkala s vládními představiteli a s pracovníky organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. Ještě dnes se politička přesune do Osla, kde v sobotu převezme Nobelovu cenu za mír. Ta jí byla udělená v roce 1991.
Aung San Suu Kyi zahájila plánovanou cestu po Evropě
V květnu, kdy navštívila barmská disidentka Thajsko, tak poprvé po více než 24 letech opustila zemi. Její cesta po Evropě je považována za milník v demokratickém směřování vývoje země. Během své cesty zavítá do Velké Británie, Švýcarska, Irska, Francie a Norska. V Norsku obdrží Nobelovu cenu míru, která jí byla udělena v roce 1991.
Barmská disidentka Aung San Suu Kyi vycestovala po 24 letech ze země
Předsedkyně opoziční strany Národní ligy pro demokracii Aung Suu Kyi je v současné době v Thajsku, kde se zúčastní Světového ekonomického fóra, které se od středy koná v hlavním městě Bangkoku. V rámci své cesty navštíví také uprchlický tábor nedaleko thajsko-barmské hranice. Podle oficiálních údajů žije na území Thajska přibližně 130 tisíc barmských imigrantů, kterým by po návratu do země hrozila perzekuce. Po návštěvě Thajska bude další cesta Suu Kyi směřovat do Evropy, kde navštíví mimo jiné také Norsko a Velkou Británii.
Hodnota akcií internetového prohlížeče Opera stoupla o 20% v souvislosti s její možnou akvizicí ze strany společnosti Facebook
Soupeření společností Google, Facebook a dalších o nákup společnosti Opera by mohlo podle analytiků dostat její hodnotu až k hranici 1 miliardy amerických dolarů, v současnosti její hodnota na základě aktuální ceny akcií dosahuje 800 milionů amerických dolarů. Pro společnost Facebook by získání mobilních technologií společnosti Opera společně s více než 170 miliony uživateli prohlížeče Opera Mini znamenalo výrazně rychlejší a efektivnější řešení, než vyvíjení vlastní mobilní platformy.
Ratingová agentura Moody’s snížila rating 4 skandinávských bank
Mezi těmito bankami jsou tři švédské- Nordea, Handelsbanken a Landshypote a norská DNB. Do nynějška se agentura soustředila především na banky eurozóny, tento krok je tedy nyní odebírán jako signál toho, že nynější situace v bloku jednotné měny může negativně ovlivnit i regiony, které byly dosud vnímány jako bezpečné.
Keňa připravuje dohody s předními ropnými společnostmi, přičemž dochází stále k novým objevům ropy
Keňa v nejbližší době uzavře dohodu s francouzskou společností Total na otevření tří hlubinných vrtů. Keňské ministerstvo energetiky dále uvedlo, že jedná o uzavření dalších smluv na průzkumné vrty a těžbu s brazilskou společností Petrobras, norským Statoil a italským ENI. Nálezy ropy a zemního plynu za poslední rok razantně narůstají, a to konkrétně v Mosambiku, Tanzanii a Ugandě, přičemž Keňa se v posledních měsících k těmto státům přidružuje. Jen v březnu 2012 Keňa otevřela dalších 8 nových bloků pro hlubinnou těžbu a před dvěma dny podepsala dohodu o výstavbě vrtů s americkou společností CAMAC Energy Inc. V současnosti má Keňa 46 zatím průzkumných vrtů a 34 je již licencováno.
Norský král Harald V. navštívil Polsko, jednal s premiérem Donaldem Tuskem
Společně diskutovali o spolupráci v oblasti finančních mechanismů, energie a bezpečnosti. 5533 milionů eur, které Polsko obdrželo v rámci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska v letech 2004 až 2009 umožnilo realizovat více než 1400 projektů. V rámci druhého kola získalo Polsko 578 milionů eur, které budou využity na ochranu životního prostředí, snížení emisí uhlíku, zachování kulturních památek, výzkumnou spolupráci a na studijní stipendia. Memorandum o této věci bylo podepsáno v červnu loňského roku premiéry Donaldem Tuskem a Jensem Stoltenbergem.
Rosněfť a Statoil budou společně prozkoumávat ropná naleziště v Barentsově a Ochotském moři
Ruská Rosněfť a norská Statoil dnes podepsaly dohodu o partnerství, na základě níž má vzniknout společný podnik na průzkum a dobývání ropných nalezišť v Barentsově a Ochotském moři. Dohoda byla podepsána hlavami společností Eduardem Hudaynatovem a Helge Lundem v přítomnosti ruského premiéra Vladimira Putina. Statoil bude mít v projektu třetinový podíl. Dle tiskové zprávy společností „tvoří celkový objem odhadovaných zdrojů daných čtyř oblastí asi 2 miliardy tun ropy a 1,8 miliard krychlových metrů plynu“.
Rosněfť může získat dalšího strategického partnera pro dobývání ropných nalezišť v arktickém šelfu
Norská ropná a plynárenská společnost Statoil se stane dalším strategickým partnerem Rosněfti pro dobývání ropných nalezišť v ruské části arktického šelfu. Informovala o tom agentura Reuters, podle jejíchž zdrojů by společnosti mohly podepsat dohodu již tuto sobotu nebo v nejbližších dnech. Statoil získá ve společném podniku s Rosněftí standardní podíl 33,4%, Norové ponesou náklady na průzkum v první fázi. Rosněfť bude na oplátku zapojena do projektů Statoilu. Rosněfť již v minulých týdnech uzavřela podobné dohody s italskou společností Eni a americkou ExxonMobil. Ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin během slavnostního podpisu smluv zdůraznil, že pro projekty na dobývání šelfových nalezišť budou zavedena daňová zvýhodnění.
Velitel mise OSN v Sýrii dorazil do Damašku
Velitel pozorovací mise OSN, norský generál Robert Mood, kterého jmenoval generální tajemník OSN Ban Ki-moon, dorazil do Damašku. Jeho úkolem má být koordinace neozbrojených členů mise OSN po celé zemi a dohlížení na implementaci mírového plánu zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana. Podle generála Roberta Mooda by měla mise OSN plně fungovat do konce května.