Albánie žádá Řecko, aby byl zrušen válečný stav mezi zeměmi

Zrušení válečného zákona, který deklaruje válečný stav mezi Albánií a Řeckem a který platí do 2. světové války, by podle albánského ministra zahraničí Edmonda Panariti posunul vztahy mezi zeměmi na novou úroveň. Zákon vznikl poté, co italské jednotky v Albánii napadly Řecko v říjnu 1940, řecký parlament tento zákon dosud nezrušil. Paradoxně Albánie i Řecko jsou členy NATO a Řecko je zastáncem integrace Albánie do EU.V době vlády komunismu v Albánii byly hranice mezi zeměmi uzavřené. V roce 2012 albánský premiér Sali Berisha označil při 100. výročí vzniku země některá řecká města jako historickou část Albánie, což popudilo řecké ministerstvo zahraničí. V současné době musí řešit obě země problém, kdy etničtí Albánci, kteří se narodili v Řecku, mají albánské doklady, což by mělo vyřešit přepsání pasů do řečtiny.

Albánie vybere nového šéfa CEZ Shpërndarje, tamější součásti ČEZ

V pondělí vybere Energetický regulační úřad v Albánii nového šéfa CEZ Shpërndarje. Skupina je přidružena k české společnosti ČEZ. Nový ředitel bude mít za úkol vést firmu, zatímco vláda bude jednat s českou společnosti o dluzích, které albánská skupina nashromáždila. Úřad také rozhodne, zda albánské společnosti ponechá či odebere licenci. Již na konci minulého roku skupina ČEZ oznámila, že vzhledem ke zhoršení výhledů hospodaření albánské CEZ Shpërndarje a k probíhajícím sporům o dovoz a ceny elektřiny, bude pravděpodobně nejlepším řešením její odchod z Albánie.

Albánie možná nestihne připravit červnové parlamentní volby

Albánská nevládní organizace Koalice místních pozorovatelů upozornila, že zákonný termín pro zveřejnění voličských seznamů pro červnové parlamentní volby vypršel 3. ledna. Mnoho albánských místních úřadů si nejsou vědomy, že by nezveřejněním voličských seznamů porušily zákon, místní úřady si často stěžují, že nejsou dostatečně vybaveny, aby vůbec mohly voličské seznamy připravit. Albánie čelí dlouhodobé kritice, že nesplňuje při volbách mezinárodní normy a volby končí politickými spory.

Makedonie mezi balkánskými státy obsadila 1. místo v žebříčku indexu ekonomické svobody

V žebříčku indexu ekonomické svobody 2013 se Makedonie umístila jako 43. ze 177 zemí, uvedených v seznamu, a stala se tak nejsvobodnější balkánskou ekonomikou. Společně s Makedonií se řadí mezi středně volné ekonomiky z balkánských zemí i Albánie, Rumunsko, Bulharsko, Černá Hora, Slovinsko a Chorvatsko. Žebříček sestavuje každý rok americká nadace The Heritage Foundation a list The Wall Street Journal na základě porovnání vlastnických práv, korupce, fiskální a monetární svobody, vládních výdajů a svobody trhu práce, finančního trhu, investování, obchodu a podnikání. Celkové 1. místo obsadil Hongkong, za ním následoval Singapur, Austrálie, Nový Zéland a Švýcarsko. Na spodní příčce seznamu se umístila Zimbabwe, Kuba a Severní Korea.

Velká část albánských politických činitelů jsou daňoví dlužníci

Portál Balkaninsight zveřejnil data, podle kterých albánský prezident Bujar Nishani, předsedkyně Parlamentu Jozefina Topalli dluží státu poplatky na registrační dani vozidel od roku 2010. Mezi dlužníky státu patří i ministr financí Ridvan Bode, ministr dopravy Sokol Olldashi, ministr zdravotnictví Vangjel Tavo a ministr kultury Aldo Bumci. Ze 140 poslanců v Parlamentu dluží na registrační dani vozidel 45 poslanců, a to jak z vládnoucí středo-pravicové koalice, tak i z opozičních socialistů.

Srbsko hrozí odstraněním albánského památníku na jihu země

„Pokud neodstraní místní úřady na jihu Srbska památník věnovaný albánským veteránům z Osvobozenecké armády měst Preseva, Medvedje a Bujanovace (UCPMB) samy, bude památník odstraněn srbskými silami,“ uvedl srbský premiér Ivica Dacic. V jižním Srbsku žije na 50 000 Albánců, albánští partyzáni zde bojovali v roce 2000 se srbskými jednotkami, protože se chtěli připojit k převážně albánskému Kosovu. Památník, který byl odhalen v listopadu, považuje srbský premiér „za otevřenou provokaci“, jež má připomínat, že Srbsko nemá nad jihem země faktickou kontrolu.

Albánští Řekové se dožadují penzí z Řecka

Asi 18 000 příslušníků řecké menšiny v Albánii dostává z Řecka každý měsíc penzi ve výši 438 USD, což pro Řecko činí každoroční výdaje 95 miliónů USD. V Albánii se na tisíce osob hlásí k řecké menšině právě z důvodu možného obdržení řecké penzi. Podle sčítání obyvatel se přitom nachází v Albánii 0,87 % Řeků, tedy asi 24 360, z 2,8 milionové populace Albánie.

Albánie by se v roce 2013 nemusela přiblížit ke vstupu do EU

Podle Nadace otevřené společnosti (OSFA) se Albánie nepřiblíží k jednáním o přístupu do EU. Opoziční i vládní politici často zmiňují perspektivu EU při volbách, nicméně ve volebním období nejsou schopni plnit předvolební předsevzetí. Přestože byl učiněn v přístupových jednáních do EU určitý pokrok, v prosinci Rada EU zamítla zemi po třetí udělit kandidátský status, protože Albánie nesplnila dosud 12 reforem, které Albánii udělila Evropská komise.

Albánie by nemusela stihnout červnové parlamentní volby

Ústřední volební komise (CEC), složená z členů provládních a opozičních politických stran, se nemůže shodnout na přerozdělení mandátů pro nové poslance v Parlamentu a volebních okrsků. Podle vládní Demokratické strany (PD) by měl být přidán na základě demografických změn 1 mandát do oblasti Kukes na severu a odebrán 1 mandát z oblasti Berat na jihu Albánie. Opoziční Socialistická strana (SPA) protestuje, protože sever země patří obecně stoupencům vládní PD. Albánie čelí dlouhodobé kritice, že nesplňuje při volbách mezinárodní normy a volby končí politickými spory. Parlamentní volby v červnu 2013 budou pro Albánii klíčové, protože by měly zemi přiblížit k jednání o vstupu Albánie do EU.

Albánie zadržela pašované cigarety v hodnotě 660 000 USD

Celníci zadrželi kontejner s pašovanými cigaretami v přístavu Drač, který se do Albánie dostal ze Singapuru. Uvnitř kontejneru bylo nalezeno 941 kartonů cigaret, pokud by se cigarety dostaly na trh, země by přišla na příjmech z daní o 330 000 USD. Pašované cigarety jsou v Albánii často prodávány za vyšší cenu než legálně dovezené cigarety, jelikož se obyvatelé domnívají, že se jedná o lepší zboží, nicméně odborníci varují, že pašované cigarety mohou nenávratně poškodit zdraví člověka.

Ekonomika balkánských zemí bude v roce 2013 pomalu růst

Podle Světové banky (SB) za rok 2013 budou ekonomiky zemí západního Balkánu růst o 1,6 % oproti roku 2012, kdy očekávaný hospodářský růst má být jen 0,6 %. SB vyzvala balkánské země, aby snížily své zadlužení a zároveň přijaly reformy, které by vedly k vyšší konkurenceschopnosti a produktivitě. Mezi nejvíce problematické země patří podle SB Albánie, Černá Hora a Srbsko.

ČEZ končí v Albánii

Česká elektrárenská společnost ČEZ se rozhodla prodat akcie své distribuční společnosti CEZ Shperndarje v Albánii.  Potencionální zájemci o koupi akcií budou moci podat návrh na koupi v lednu.  V roce 2009 koupila ČEZ 76 % akcií v společnosti CEZ Shperndarje v hodnotě 134 miliónů USD. V lednu 2012 se ČEZ dostala do sporu kvůli nezaplacené elektřině s albánskou vládou. Podle odhadů ČEZ prodělá za rok 2012 v Albánii asi 217 miliónů USD.

Albánie uznala syrskou opozici jako jediného zástupce Syřanů

K zastavení násilí na syrském obyvatelstvu režimem prezidenta Bashara Al-Assada vyzvala v pátek albánská vláda. Albánie se přidala k 100 zemím, které dosud uznaly syrskou opozici jako legitimního zástupce vlády v Sýrii. Albánie pošle syrským uprchlíkům do Turecka na 100 000 USD na zdravotnickou péči. Podle odhadů přišlo při bojích v Sýrii o život přes 40 000 osob a 500 000 bylo nuceno ze Sýrie uprchnout.

Albánie zaznamenala úbytek etnických menšin

Národní statistický úřad (INSTAT) uvedl na základě sčítání lidu v roce 2011, že etnické menšiny v Albánii tvoří asi 1,5 % celkového obyvatelstva, z toho Řekové jsou zastoupeni 0,87 %, Makedonci 0,2 % a Romové 0,3 %.  Na základě předchozího sčítání lidu v Albánii v roce 1989 lze sledovat úbytek etnických menšin v zemi, neboť Řekové na sklonku 90. let tvořili 1,8 % z celkového obyvatelstva. K etnickým Albáncům se přihlásilo asi 83 % obyvatel, 99 % Albánců uvedlo jako svůj rodný jazyk albánštinu.

EU neudělí kandidátský status Albánii

Rada EU ve středu již po třetí za sebou odmítla udělit Albánii kandidátský status, protože dosud nesplnila všechny podmínky EU. Albánie se potýká především s vysokou korupcí, rozsáhlým organizovaným zločinem a nedemokratickými volbami. Země se částečně ocitla ve vnitřní krizi poté, co se vládní Demokratická strana (PD) a opoziční Socialistická strana (SPA) začaly navzájem obviňovat z blokování požadovaných reforem.

EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání

Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo  zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.

Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.

Novým albánským prezidentem se stal Bujar Nishani

Bujar Nishani, jenž je bývalým ministrem vnitra, v úterý složil prezidentský slib a ujal se funkce. Během slavnostní ceremonie politik uvedl, že jeho cílem je přiblížení Albánie Evropě, což dotyčný vidí jako jedinou cestu vpřed. Volbu šestého prezidenta země od pádu komunismu v roce 1990 provázela řada komplikací kvůli neshodám mezi koalicí a opozici.

Bujar Nishani byl zvolen novým albánským prezidentem

Albánský parlament v pondělí zvolil 74 hlasy ministra vnitra Bujara Nishani novým prezidentem země. Ačkoliv byla opozice proti a nezúčastnila se hlasování, ke zvolení stačilo alespoň 71 ze 140 hlasů. Vůdce opozičních socialistů Edi Rama uvedl, že jednostranná nominace Nishani od vládnoucích demokratů podkopává cíl země vstoupit do Evropské Unie. Představitel Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) velvyslanec Eugen Wollfarth, jenž se volby zúčastnil, výsledek komentoval kladně a Nishanimu ke zvolení pogratuloval.

Albánský parlament by dnes měl již potřetí vybírat prezidenta země, podpora Fatose Nana roste

Vládnoucí a opoziční strany jsou daleko k dosažení konsenzu ohledně prezidentského kandidáta, třetí kolo hlasování je však i přesto v albánském parlamentu naplánováno na pátek. Ačkoliv se neočekává, že dnes dojde k jakémukoliv rozhodnutí v této věci, podpora pro jmenování bývalého premiéra a bývalého vůdce socialistů Fatose Nana roste.

Albánský parlament v 1. kole nezvolil nového prezidenta

Vládnoucí většina včele s premiérem Salim Berishou v úterý navrhla na tento post ústavního soudce, jímž je Xhezair Zaganjori. Hlasování se však nekonalo, neboť opozice s výběrem kandidáta nesouhlasí. Socialistům se především nelíbí fakt, že se Demokraté pro svého kandidáta rozhodli jednostranně, bez diskuse s opozicí. Dle albánské ústavy musí v prvních třech kolech volby získat vítěz alespoň 2/3 většinu hlasů. Další pokus o zvolení příští hlavy státu proběhne příští týden.

Podpora Kosova bude prioritou Albánie v rámci předsednictví Rady Evropy

Albánie převezme 23. května šestiměsíční předsednictví Rady Evropy, během kterého chce z integrace Kosova do této organizace udělat jednu z klíčových priorit. V rozhovoru pro Radio Kosovo to potvrdil albánský ministr zahraničí Edmond Haxhinasto. „Důležitým argumentem je, že proces evropské integrace Kosova je nenávratný, je jen otázkou času, než se stane její plnou součástí,“ dodal Haxhinasto.

Albánie přebírá historicky poprvé předsednictví v Radě Evropy

Předsednictví Rady Evropy (RE) bude svěřeno do rukou Albánie po dobu 6 měsíců. Ředitel meziresortní skupiny pro předsednictví RE Ilir Melo při této příležitosti prohlásil, že „prioritou země zůstává rozmanitost a prosazování společných hodnot.“ Podle něj bude tento závazek Albánie mít pozitivní dopad na proces integrace Albánie do EU.